Polní plevele a jejich regulace (5): Ježatka kuří noha
14. 11. 2025 Plevele Zobrazeno 795x
Ježatka kuří noha je nejškodlivějším plevelem ze skupiny prosovitých trav, tedy teplomilných druhů, zaplevelujících především okopaniny a zeleninu v nižších polohách ČR. Je velmi konkurenceschopná vůči plodině a při selhání ochrany může významně snižovat výnosy. V souvislosti s rozšiřováním pěstování silážní kukuřice do vyšších poloh se ježatka stává významným plevelem i mimo dříve typické oblasti svého výskytu.
Biologie a bionomie
Ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli L., lipnicovité, Poaceae) patří do skupiny pozdních jarních plevelů. Jde o jednoletou středně vysokou, světle–tmavě šedozeleně zbarvenou trávu, která může být až 1,5 m vysoká. Rostliny bohatě odnožují, zpočátku rostou často poléhavě (obr. 1), později se napřimují, v kolénkách mohou zakořeňovat. V půdě jsou ukotveny pomocí mohutného systému svazčitých kořenů. Celá rostlina je lysá, jazýček i ouška na bázi listové čepele zcela chybějí. Listové pochvy, především mladších rostlin, jsou silně smáčknuté. Květenstvím je lata, která může být přímá nebo převislá, 8–15 cm dlouhá, tvořená několika šikmo odstávajícími lichoklasy. Klásky mohou být žlutozelené nebo hnědofialově zbarvené. Květenství mohou být bezosinná nebo dlouze osinatá (obr. 2). Obilka je 2,5–3,0 mm dlouhá a 1,7–2,0 mm široká, krytá chrupavčitými hladkými pluchami (podobně jako u prosa).
Ježatka kuří noha se rozmnožuje prakticky výhradně generativně. Výjimečně může vzniknout několik rostlin porušením trsu při zpracování půdy. Na jedné rostlině dozrává několik desítek–několik desítek tisíc obilek, které po dozrání snadno opadávají. Produkce obilek závisí na plodině, kterou ježatka zapleveluje. V porostu kukuřice nevyprodukuje 1 rostlina ježatky obvykle více než 3,5 tis obilek, zatímco v méně konkurenčních plodinách, jako je cukrová řepa, může jediná rostlina vyprodukovat až 80 tis. obilek. Jejich produkce je výrazným způsobem snižována nejen konkurencí plodiny, ale také dalších plevelů. V případě minimální konkurence ostatních plevelů můžou rostliny ježatky vytvořit až několik stovek tisíc obilek/m2.
Ježatka vytváří obvykle obilky s poměrně dlouhou primární dormancí, po dozrání tedy neklíčí. Dormance postupně odeznívá většinou v říjnu–listopadu, tedy v době kdy, již nejsou příznivé teplotní podmínky pro klíčení. Minimální teplota potřebná ke klíčení obilek ježatky je 10–15 °C, optimální teplota 20–25 °C. Ježatka kuří noha vzchází nejlépe z hloubky do 4 cm. Výjimečně však může vzejít i z hloubky přes 10 cm. V podmínkách ČR začíná ježatka vzcházet koncem dubna. Vrchol vzcházení však nastává v závislosti na teplotě půdy až v 2. nebo 3. dekádě května (obr. 3). Následuje většinou prudký pokles a od poloviny července ježatka prakticky nevzchází. Obilky jsou v půdě snadno napadány půdními mikroorganismy, takže vydrží živé pouze 2–6 let.
Ježatka kuří noha je teplomilný druh, vyžadující až 200denní periodu bez mrazů, průměrnou teplotu v červenci 16–25 °C a dostatečnou vlhkost půdy. Při fotosyntéze využívá C4 metabolismu, což ji poskytuje oproti plevelům s C3 metabolismem konkurenční výhodu, zejména v teplých a sušších podmínkách. Vyskytuje se proto zejména v nížinách, ale v posledních letech, v souvislosti se zvyšující se teplotou a změnami ve struktuře plodin, proniká do vyšších poloh. Vyhovují jí vlhké půdy s dostatkem humusu. Velice dobře snáší zaplavování a je schopná vzcházet i pod vodou, což z ní v zahraničí dělá jeden z nejvýznamnějších plevelů rýže. Na suchých stanovištích dosahuje nižšího vzrůstu a vytváří méně lat a obilek. Dříve byla rozšířena převážně na lehkých půdách, nyní se postupně rozšiřuje i do oblastí vysloveně těžkých půd. Hlavní podmínkou jejího intenzivního výskytu je vyšší zastoupení okopanin a zelenin v osevním sledu.
V obilninách se uplatňuje jen v prořídlých porostech jarních ječmenů, případně v kolejových meziřádcích. V případě vlhčího počasí ke konci vegetace dokáže ježatka ječmen i přerůst, což následně značně komplikuje sklizeň a výrazně zvyšuje vlhkost sklízeného zrna. Nejlépe se prosazuje v širokořádkových plodinách. Patří k nejproblematičtějším plevelům kukuřice (obr. 1), ale velké problémy způsobuje také v cukrové řepě (obr. 4), slunečnici a raných bramborách v typických oblastech jejich pěstování. Stejně významně zapleveluje i zeleninu, kdy v případě absence či selhání regulačních zásahů dokáže zeleninu zcela utlačit a v místech silného výskytu snížit výnos až na nulu. Významné škody může způsobit také v porostech sóji, která se sice obvykle pěstuje v užších řádcích, ale s ohledem na pozdnější termín výsevu, se v ní ježatka prosazuje velmi snadno. Problémem může být její výskyt i v okrasných trávnících, především v prvních letech po založení.
Obr. 1: Zaplevelení kukuřice ježatkou kuří nohou po selhání účinnosti půdního herbicidu - stébla ježatky jsou zpočátku přitisknutá k půdě což znesnadňuje její mechanickou regulaci
Obr 2: Laty ježatky kuří nohy mohou být žlutozelené nebo hnědofialové, bezosinné či s osinami
Obr. 3: Klíční rostliny ježatky kuří nohy
Obr. 4: Zaplevelení cukrové řepy ježatkou kuří nohou
Možnosti regulace
Ve většině širokolistých (dvouděložných) plodin je ježatka spolehlivě potlačována postemergentními listovými graminicidy (Agil, Gallant, Stratos atd.), přičemž obvykle postačí nižší registrovaná dávka (obr. 5). Na přerostlou ježatku je však třeba dávku zvýšit. Při velké intenzitě zaplevelení či rozvleklém vzcházení (za sucha) může být vhodnější dělená aplikace výše uvedených přípravků.
Některé preemergentní herbicidy registrované do brambor (např. prosulfocarb, flurochloridone, pendimethalin) vykazují dobrou účinnost na ježatku kuří nohu (obr. 6), zejména při dostatku vody v půdě. Za sucha však účinnost výše zmíněných úč. l. není dostatečná. Na pozemcích s vyšší intenzitou zaplevelení ježatkou kuří nohou je proto vhodné aplikovat tyto herbicidy v kombinaci s acetamidem (registrován je pouze flufenacet, a to jen do roku 2026). Aplikace však musí být provedena do vzejití ježatky, nebo případné vzešlé plevele potlačit nízkou dávkou glyfosátu (minimálně týden před vzejitím brambor). Postemergentně lze, mimo listových graminicidů, použít rimsulfuron (Titus).
V porostech konvenčních odrůd cukrové řepy může být ježatka poškozována některými herbicidy, primárně určenými k regulaci dvouděložných plevelů (např. lenacil, či ethofumesate), při silnějším zaplevelení je však obvykle nutné pozemek „dočistit“ listovými graminicidy. V porostech Conviso Smart odrůd je ježatka spolehlivě potlačována herbicidem Conviso One (obr. 7), nicméně obě látky obsažené v tomto herbicidu (foramsulfuron + thiencarbazone) se často využívají také v kukuřici, čímž se zvyšuje riziko vývoje rezistence, zejména na pozemcích, kde jsou tyto plodiny řazeny často.
V porostu kukuřice je možné proti ježatce použít velké množství herbicidů, je však třeba počítat se sníženou účinností za sucha, zejména u přípravků přijímaných převážně kořeny plevelů. Preemergentně lze použít dimethenamid, pethoxamid, flufenacet (pouze do roku 2016), isoxaflutole, mesotrione (krátké reziduální působení) a sulcotrione (graf 1). Po vzejití ježatky však účinnost většiny výše uvedených herbicidů prudce klesá (působí do fáze 1–3 listů v závislosti na použitém herbicidu a povětrnostních podmínkách). K potlačení ježatky ve fázi 2–3 listů (graf 1) jsou vhodné především kombinované přípravky, kde na ježatku působí 2 úč. l. (např. Adengo). Herbicidy obsahující mesotrione (obr. 8), které jsou formulovány jako suspenzní koncentráty (SC) s obsahem úč. l. 100 g/l (Callisto 100 SC, Osorno, Border atd.), lze použít na ježatku až do fáze 3–4 listů, protože obsahují vysoce účinné adjuvanty. Za sucha je k dosažení uspokojivé účinnosti na ježatku nutné použití adjuvantů prakticky u všech herbicidů. Nejlepších výsledků vykázaly v našich pokusech olejové adjuvanty rostlinného původu (např. Mero).
V pozdějších růstových fázích (po vytvoření třetího listu) vykazuje dobou účinnost řada sulfonylmočovin (obr. 7), především nicosulfuron, foramsulfuron, rimsulfuron a thiencarbazone (graf 1). Sulfonylmočovinové přípravky by však měly být použity s vhodným adjuvantem (důležité především u WG formulací a za sucha) a kombinovány s partnerem s jiným mechanismem účinku, aby nedošlo k vývoji rezistence. Problémem sulfonylmočovinových přípravků je také jejich pomalé působení a riziko poškození kukuřice, zejména pokud jsou aplikovány v pozdějších růstových fázích kukuřice (po 6. listu), nebo za nevhodných povětrnostních podmínek (chladné počasí, či intenzivní srážky před ošetřením). Efektivní je proto využívat tyto herbicidy ve fázi 3–4 listů kukuřice ve snížené dávce a v kombinaci s půdním herbicidem, který zajistí reziduální působení a zároveň poslouží jako antirezistentní partner. Ježatka je navíc odstraněna z porostu dříve, než začne výrazněji konkurenčně ovlivňovat kukuřici.
Velmi vysokou a poměrně rychlou účinností na ježatku kuří nohu se vyznačují herbicidy obsahující tembotrione (Laudis a Capreno). Přestože na ježatku působí tyto herbicidy v plné dávce spolehlivě až do počátku prodlužovacího růstu (obr. 9), je strategičtější používat je ve snížené dávce v TM kombinacích s jinými herbicidy (obr. 10). Pro časnější ošetření (3–4 listy kukuřice) jsou vhodné kombinace s půdními herbicidy, u kterých lze předpokládat výraznější reziduální působení (dimethenamid). Později je možné jako partnery použít herbicidy s kratším reziduálním působením (pethoxamid, thiencarbazone).
V Duo hybridech kukuřice, které jsou odolné vůči listovému graminicidu cycloxydim, lze použít herbicid Stratos Ultra. Ten působí na ježatku kuří nohu i ve vyšších růstových fázích. Přesto je vhodnější jeho časnější aplikace, nejlépe s půdním herbicidem, která pokryje dvouděložné plevele a zamezí vzcházení nových plevelů.
Mohutný kořenový systém ježatky může značně komplikovat plečkování. Rostliny jsou v půdě velmi dobře ukotveny a v průběhu odnožování dochází k přisednutí spodních části stébel k půdě, čímž se zvýší jejich odolnost k pasivním i aktivním plečkám, zejména na utužených půdách a ve vyšších růstových fázích. Kořenový systém navíc snadno regeneruje, takže nedojde-li po plečkování k dostatečnému zavadnutí, například v důsledku vlhké půdy nebo srážek brzy po plečkování, rostliny po krátké době opět pokračují v růstu.
Graf 1: Účinnost herbicidů a samostatných úč. l. v kukuřici proti ježatce kuří noze (souhrn maloparcelních pokusů na několika lokalitách 2010–24)
Obr. 5: Působení listového graminicidu Agil 100 EC (propaquizafop) na ježatku kuří nohu v cukrové řepě
Obr. 6: Působení preemergentního herbicidu Racer 25 EC (flurochloridone) na ježatku kuří nohu při dostatečné půdní vlhkosti
Obr. 7: Působení herbicidu inhibující ALS (Conviso Smart) na ježatku kuří nohu
Obr. 8: Působení herbicidu Callisto 100 SC (mesotrione) na ježatku kuří nohu
Obr. 9: Působení herbicidu Laudis OD (tembotrione) na ježatku kuří nohu
Obr. 10: Rychlé působení herbicidu Capreno (tembotrione + thiencarbazone), který byl použit v kombinaci s půdním herbicidem Aspect Pro (terbuthylazin + flufenacet); stav 2 týdny po aplikaci
Další články v kategorii Plevele
RSS
RSS