Polní plevele a jejich regulace (5): Pcháč rolní
01. 01. 2026 Plevele Zobrazeno 657x
Pcháč rolní patří k nejškodlivějším vytrvalým plevelům na orné půdě v ČR. Dokáže významně snižovat výnos plodin, a především v alternativních systémech produkce je jeho regulace silně problematická. Pcháč se na orné půdě rozmnožuje generativně i vegetativně, vegetativní šíření ale silně převládá, typický je pro něj ohniskový výskyt na pozemku.
Biologie
Pcháč rolní (Cirsium arvense (L.) SCOP.) patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) a v rámci klasifikace plevelů je řazen mezi druhy vytrvalé, hlouběji kořenící, s kořenovými výběžky. Jeho kořenový systém se skládá z vodorovných a svislých kořenových výběžků, které běžně pronikají do podorničí. Z kořenových výběžků vyrůstají nejprve listové růžice a následně se tvoří lodyhy s květenstvími. Listy přízemní růžice (obr. 1) jsou podlouhlé nebo obkopinaté, po okraji zubaté s pichlavými ostny, zpočátku celistvé, později až peřenoklané. Dolní lodyžní listy jsou krátce řapíkaté, horní přisedlé. Lodyhy pcháče rolního (obr. 2) jsou přímé, až přes 150 cm vysoké, v horní části větvené. Úbory (obr. 3) o průměru 15–20 mm nesou světle fialové květy a jsou uspořádány v latnatých květenstvích. Pcháč rolní je dvoudomá rostlina. Samičí rostliny vytváří větší, silně aromatické úbory, zatímco samčí úbory jsou drobné a bez vůně. Plodem je ochmýřená nažka, 2,5–3,5 mm dlouhá, úzce obvejcovitá, světle hnědá. Na vrcholu nažky se vytváří 20–25 cm dlouhý chmýr. Na povrchu jsou nažky lesklé, jen nevýrazně podélně rýhované. Jedna fertilní lodyha může vyprodukovat 1–5 tis. nažek. Obvykle je však generativní produkce výrazně nižší vlivem špatného opylení, napadení škůdci nebo chorobami. Nažky nevykazují téměř žádnou dormanci a mohou klíčit brzy po dozrání.
Vegetativně se pcháč šíří pomocí kořenových výběžků. Hlavní kořen pcháče rolního bývá velmi silný a zasahuje do hloubky 2–3 m, někdy až do 6 m. Z něho vyrůstají četné vodorovné výběžky, které jsou nejhojnější v ornici (obvykle do hloubky 35 cm). Tyto postranní výběžky často tloustnou (zásobárna živin). Jedna rostlina (kolonie) pcháče rolního se může za 1 rok horizontálně rozrůst (zvětšit ohnisko) až o 2–6 m. Na kořenových výběžcích a na kořenech jsou velmi hustě rozmístěné pupeny (2,5–5 cm od sebe). Po rozřezání kořenového systému proto mohou i malé fragmenty (2 cm dlouhé, o průměru 3 mm) vytvořit nové rostliny. Regenerace větších segmentů je však vyšší. Dojde-li k porušení kořenového systému v době kvetení, bývá jeho regenerace výrazně nižší (vyčerpání zásobních látek). V případě, že nejsou vertikální kořenové výběžky po delší dobu narušovány, dochází k jejich odumírání, aniž by se vytvářely nové. V trvalých kulturách proto často po určité době mizí, zejména pokud se zamezí jeho generativnímu množení.
Obr. 1: Listové růžice pcháče rolního
Obr. 2: Rostliny pcháče (prodlužovací fáze růstu)
Obr. 3: Květenstvím pcháče jsou úbory světle fialových květů
Pcháč začíná rašit až později na jaře (obvykle v průběhu dubna). V té době také vykazuje jeho kořenový systém nejvyšší regenerační schopnost, která je v dalším průběhu vegetace již výrazně nižší. Část kořenových výběžků však zůstává v dormantním stavu, což znesnadňuje jeho regulaci. Po vyrašení se nejprve vytváří přízemní růžice listů a následně nastává velmi intenzivní prodlužovací růst (v našich podmínkách většinou od poloviny května do poloviny června). Až po vytvoření generativních orgánů dochází k hromadění asimilátů a živin v kořenovém systému.
Pcháč rolní se vyznačuje vysokou konkurenční schopností (obr. 4). Při silném výskytu (více než 30 lodyh/m2) dokáže zcela potlačit řadu kulturních rostlin, především později vzcházejících jařin. Velmi dobře se však uplatňuje také v porostech ozimů. Například výnos zrna pšenice ozimé se vlivem konkurence pcháče rolního může v ohniscích výskytu snížit o 28–71 %, v kukuřici o 30–50 %. Vedle přímé konkurenční schopnosti produkuje kořenový systém pcháče rolního alelopatické látky, které působí inhibičně na kulturní rostliny i ostatní plevele. Proto se v ohniscích zaplevelení ostatní plevele prakticky neuplatní.
U nás je pcháč rolní hojně rozšířen na všech půdách od nížin až po horské oblasti. Kromě orné půdy a zahrad je častý též na loukách, pastvinách, trávnících, ale také na neudržovaných půdách, na okrajích lesů atd. Vyhovují mu téměř všechny půdní typy. Preferuje především hluboké, úrodné a kultivované půdy. Velmi dobře snáší také zasolení půdy. Naopak se mu příliš nedaří na příliš lehkých a vysychavých půdách a půdách s velmi vysokou hladinou spodní vody z důvodu omezení růstu kořenového systému.
Obr. 4: Pcháč rolní v porostu řepky
Možnosti regulace
Pcháč rolní je nepochybně jeden z nejvýznamnějších plevelných druhů ČR. Zatímco konvenční zemědělství má možnost řešit silnější zaplevelení pcháčem pomocí relativně účinných herbicidů, pro ekologicky hospodařící zemědělce představuje tento druh, a především jeho silné zastoupení na orné půdě, značný problém. Hluboké zpracování půdy, především orba, sice kořenový systém pcháče značně oslabuje, přesto to nemusí být při vyšší intenzitě výskytu dostatečná strategie. V případě, že je regulace pcháče postavena pouze na mechanických metodách, je vhodné opakované zpracování půdy, které neumožní rozvoj listových růžic a zajistí tak vyčerpání kořenového systému. Agrotechnické zásahy jako je mulčování a sečení obvykle nevedou k výraznému poklesu výskytu pcháče rolního na stanovišti.
V obilninách lze pcháč rolní relativně snadno a levně potlačit herbicidy, čehož by mělo být využito k regulaci tohoto plevelu v rámci celého osevního postupu. Velmi účinné jsou především růstové herbicidy clopyralid (např. Lontrel, obr. 5), 2,4-D (např. Darby), aminopyralid (pouze ve směsných přípravcích Huricane a Mustang Forte) a MCPA (Agritox). Taktéž je významně poškozován sulfonylmočovinou tribenuron (Express, Nuance atd., obr. 6), nejlépe v kombinaci s metsulfuronem (Biplay) nebo florasulamem (Saracen Max, Florian), případně jejich trojkombinací (Tripali). Účinný je také iodosulfuron (Husar), nejlépe v kombinaci s amidosulfuronem (Sekator) a řada směsných přípravků (např. Mustang, Sekator Plus).
Při aplikaci výše uvedených herbicidů je však nutné respektovat růstovou fázi pcháče. Aby bylo dosaženo dlouhodobějšího regulačního efektu, měl by být zásah proveden v době jeho nejvyšší růstové intenzity (výška lodyh 10–25 cm). Při časnější aplikaci sice drobné růžice pcháče rychleji odumírají, ale následně dochází k silné regeneraci, přičemž z kořenových výběžků rychle vyrůstají nové růžice. Výsledkem bývá silné zaplevelení v následné plodině. Naopak pozdní aplikace na přerostlý pcháč sice významně potlačí systém podzemních výběžků, ale dlouhé konkurenční a alelopatické působení pcháče v porostu se zpravidla projeví výraznějším snížením výnosu. Mezi jednotlivými přípravky existují velké rozdíly v následné regeneraci, zejména při předčasné aplikaci. Z hlediska dlouhodobosti účinku je velmi efektivní kombinace clopyralid + MCPA v době, kdy je vzešlá většina listových růžic.
Obr. 5: Rostlina pcháče po ošetření přípravkem na bázi clopyralidu - 3 týdny po aplikaci
Obr. 6: Reakce pcháče na herbicid s účinnou látkou tribenuron - 14 dní po aplikaci
Přestože se pcháč rolní v porostu ozimé řepky prosazuje oproti jiným plodinám hůře, při silném zaplevelení je účelné podzimní ošetření herbicidem obsahujícím clopyralid (Cloe, Major atd.) nebo picloram (Raldico), či jejich kombinací (např. Galera, obr. 7). Vhodné jsou také kombinace s aminopyralidem (např. Galera Podzim). Na jaře (na počátku prodlužovacího růstu pcháče) je možné zasáhnout již pouze herbicidy obsahujícími clopyralid, případně picloram. V jarní řepce a hořčici je naopak nutné ošetřovat proti pcháči již při nižší intenzitě zaplevelení stejnými herbicidy (clopyralid a picloram).
Obr. 7: Poškození pcháče kombinovaným přípravkem Galera
Pcháč rolní lze v konvenčních odrůdách cukrové řepy úspěšně potlačit pouze herbicidy s účinnou látkou clopyralid (např. Lontrel). Ošetření těmito herbicidy se s ohledem na možnou fytotoxicitu v raných růstových fázích řepy, a pozdějšímu a rozvleklému vzcházení pcháče, doporučuje provést v dělené aplikaci (0,2 + 0,2 l/ha herbicidu Lontrel) při 2. a 3. herbicidním ošetření cukrovky. Pokud je nutné použít clopyralid již při 1. postemergentním ošetření (děložní listy cukrovky), je vhodné snížit dávku na 0,1 l/ha. Po vytvoření 6. listu cukrovky, kdy je již obvykle vzešlá většina lodyh pcháče, je možné bez rizika poškození cukrovky použít plnou dávku (0,35 l/ha). Herbicid Conviso One, který se používá v Conviso Smart porostech, vykazuje na pcháč poměrně dobrou účinnost (obr. 8). Při extrémním zaplevelení je možné kombinovat tento herbicid s herbicidem obsahují clopyralid, zejména při 2. ošetření.
Obr. 8: Pcháč v porostu Conviso Smart cukrovky - 2 týdny po aplikaci přípravku Conviso One
Pcháč rolní je v kukuřici dobře potlačován celou řadou růstových herbicidů (viz obilniny), případně jejich kombinacemi se sulfonylmočovinami (Principal Forte). Při nižší intenzitě zaplevelení mohou vykázat dostatečnou účinnost také některé ALS inhibitory (foramsulfuron, rimsulfuron, iodosulfuron, thiencarbazone), nejlépe jejich kombinace (např. Maister Power, obr. 9). Účinnost HPPD inhibitorů (tembotrione, mesotrione, sulcotrione) je obvykle nedostatečná, neboť po jejich aplikaci rostliny pcháče většinou rychle regenerují.
Pcháč rolní je velmi nepříjemným plevelem v porostech brambor. Před jejich výsadbou, případně týden před vzejitím brambor (není registrováno), lze použít glyfosátové herbicidy (např. Roundup, obr. 10). Růstové herbicidy (clopyralid, aminopyralid) nelze použít ani před výsadbou, z důvodu dlouhého reziduálního působení v půdě - velmi silně poškozují brambory! K postemergentní aplikaci je možno použít sulfonylmočovinu rimsulfuron (např. Titus), nicméně účinnost na pcháč je jen částečná (pcháč velmi rychle regeneruje), a proto by na silně zaplevelené pozemky brambory neměly být zařazovány.
Obr. 9: Listové růžice pcháče po ošetření přípravkem Maister Power - 2 týdny po aplikaci
Obr. 10: Regenerace pcháče po ošetření glyfosátem - 3 týdny po aplikaci
Další články v kategorii Plevele
RSS
RSS