Polní plevele a jejich regulace (7): Opletka obecná

01. 04. 2026 Ing. Josef Holec, Ph.D., Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 628x

Opletka obecná patří k častým druhům plevelů v jařinách i okopaninách. Díky ovíjivé lodyze se dokáže pnout po rostlinách plodiny, čímž může zvyšovat riziko polehnutí, často ale lodyhy hustě pokrývají půdu (především v kukuřici a bramborách). Nejčastěji se s ní setkáme v teplejších oblastech nížin, ale poměrně hojně se vyskytuje i ve vyšších polohách.

Biologie

Opletka obecná (Fallopia convolvulus) je časný jarní plevel z čeledi rdesnovitých (Polygonaceae). V půdě opletka vytváří málo větvený kořen, zasahující často až do podorničí. Listy jsou střídavé, vpředu ostře zašpičatělé, na bázi výrazněji střelovité a dlouze řapíkaté. Na spodu řapíku je krátká lysá botka. Lodyha opletky je poléhavá nebo ovíjivá (pravotočivá), většinou větvená, podélně rýhovaná. Lodyžní větve jsou obvykle 15–45 cm dlouhé a jednotlivé rostliny mohou v příhodných podmínkách pokrývat poměrně velkou plochu. Květy jsou drobné, zelenobílé nebo mírně narůžovělé, shloučené v úžlabních svazečcích nebo uspořádané v řídkých hroznech, které jsou obvykle kratší než listy.

Plodem opletky obecné jsou trojboké, téměř černé nažky, které jsou 2,7–3,5 mm dlouhé, v obrysu široce eliptické. Po dozrání jsou pokryty zaschlým šedozeleným okvětím. Na jedné rostlině obvykle dozraje několik desítek–stovek nažek, v případě mohutných rostlin bez větší konkurence i přes 5 tis. Produkce nažek je výrazně nižší u rostlin, které vzejdou až později na jaře či v letním období. Po dozrání jsou nažky málo klíčivé a na podzim proto prakticky nevzchází. Teprve po přezimování v půdě dochází k narušení osemení a porušení dormance a následnému klíčení. Nažky opletky obecné klíčí při teplotách od 2 do 30 °C. Maximální klíčivosti ale dosahují při teplotách 5–15 °C. Pro klíčení vyžadují nažky vysokou vlhkost, takže v suchých letech bývá intenzita vzcházení nižší. Opletka obecná vzchází nejlépe z hloubky 1–5 cm, na lehčích půdách až ze 20 cm. Ve srovnání s ostatními časnými jarními druhy klíčí spíše později. V teplejších oblastech nastává hlavní vlna vzcházení v 1. polovině dubna a vzcházení pokračuje v omezené míře až do počátku léta. Nažky vydrží v půdě živé 5–10 let, v biologicky činných půdách však životnost ztrácejí již po 1–2 letech. Může se šířit špatně vyčištěným osivem (např. obilnin) a organickými hnojivy, neboť nažky vykazují poměrně dlouhou perzistenci ve statkových hnojivech i siláži.

Obr. 1: Mladá rostlina opletky s charakteristickým tvarem listů

Obr. 2: Rostlina opletky na počátku prodlužovacího růstu

Obr. 3: Poléhavý charakter růstu opletky bez možné opory

Obr. 4: Každá rostlina opletky dokáže pokrýt významnou plochu půdy

V ČR je opletka obecná hojně–velmi hojně rozšířena na celém území od nížin až do podhůří. Nejvyšší výskyt je však v nižších oblastech, protože je poměrně teplomilná. Dává přednost lehčím, písčitým a písčitohlinitým půdám, ale roste i na půdách těžších. Vyskytuje se jak na zásaditých, tak i kyselých půdách, kde je její výskyt poněkud vyšší. Na extrémně kyselých půdách vytváří menší načervenalé listy.

Opletka obecná zapleveluje zejména jarní obilniny a olejniny, ale velmi dobře se uplatňuje také v okopaninách a víceletých pícninách. Často vzchází i v ozimých plodinách brzy na jaře, v jejichž prořídlých porostech se pak může významně uplatnit, zejména pokud je vlhčí jaro. Zapleveluje také polní zeleniny, nově založené trávníky a okrasné rostliny, zvláště růže a jiné keře. V posledních letech jsme byli svědky šíření tohoto druhu, především v souvislosti s vysokou odolností k herbicidům běžně používaným v jarních obilninách a kukuřici.

Vzhledem k popínavému charakteru se jedná o druh konkurenčně velmi schopný. Ovíjivé lodyhy způsobují zvláště za vlhčího počasí poléhání obilnin. V plodinách pěstovaných v širokých řádcích má opletka na počátku vegetace poměrně dost prostoru a vytváří rostliny s bohatě větvenými stonky a vysokou produkcí nažek. Například v cukrové řepě může v důsledku konkurence opletkou dojít ke snížení výnosu o více než 60 %. Hojná bývá i v bramborách nebo kukuřici. Za horších podmínek (málo produktivní stanoviště, konkurence porostu, sucho apod.) jsou rostliny opletky drobné, jen 15–20 cm vysoké, téměř nevětvící. Na takových rostlinách dozrává jen několik desítek nažek, i to ale stačí pro udržení na stanovišti.

Opletka obecná nesnáší zastínění. Při nedostatku světla výrazně zpomaluje růst a z porostu ustupuje. V dobře zapojených porostech v dobrém zdravotním stavu se proto uplatňuje velmi špatně.

Možnosti regulace

Porosty jarních obilnin je vhodné vysévat velmi brzy, čímž získají oproti opletce, která obvykle vzchází později, konkurenční výhodu. Dobrou účinnost na opletku vykazují pouze některé účinné látky, především florasulam (Saracen), amidosulfuron (Grodyl) a carfentrazone (Aurora). Na pozemcích s vysokou intenzitou zaplevelení opletkou jsou vhodné zejména kombinované přípravky Orcane, Mustang Forte, Tripali nebo vlastní TM kombinace výše uvedených herbicidů s růstovým herbicidem fluroxypyr (Starane, Tomahawk atd.).

Opletka obecná je odolná vůči celé řadě kukuřičných herbicidů. Na pozemcích s vyšším zaplevelením opletkou je proto vhodné přizpůsobit výběr herbicidu a termín ošetření právě tomuto plevelnému druhu (graf 1).

Z registrovaných preemergentních herbicidů vykazují nejvyšší účinnost především ty, které obsahují terbuthylazine nejlépe v kombinaci s dimethenamidem (Akris). Tyto přípravky je možné použít rovněž časně postemergentně, kdy bývá (především za sucha) dosahováno lepší účinnosti. V tomto aplikačním termínu je možné použít rovněž herbicid Adengo (thiencarbazone + isoxaflutole), Sulcotrek (terbuthylazine + sulcotrione) a Story (mesotrione + florasulam).

Z klasických postemergentních přípravků vykazují dobrou účinnost na opletku pouze účinné látky thiencarbazone (Maister Power), dicamba (Banvel) a fluroxypyr (Starane). Sulfonylmočoviny používané v kukuřici jsou obvykle málo účinné, snad s výjimkou nicosulfuronu (např. Milagro,) a thifensulfuronu (Refine), nicméně ani jejich účinnost nebývá vždy dostatečná. Dobrou účinnost vykazují některé směsné přípravky jako např. Elumis (mesotrione + nicosulfuron), Capreno (thiencarbazone + tembotrione), Principal Forte (dicamba + nicosulfuron + rimsulfuron), Nikita (dicamba + nicosulfuron + mesotrione), Onyx Extra (pyridate + mesotrione), či Flotyn/Tudor (florasulam + nicosulfuron + thifensulfuron).

Graf 1: Porovnání účinnosti herbicidů a účinných látek používaných v kukuřici na opletku obecnou (maloparcelní pokusy na několika lokalitách, 2010–24)

Obr. 5: V kukuřici bývá opletka častým plevelem

Také v porostech brambor je opletka obecná velmi obtížně potlačována herbicidy. Z herbicidů registrovaných do brambor vykazují nejvyšší účinnost prosulfocarb (Boxer), nejlépe v kombinaci s metribuzinem (Arcade) a clomazone (např. Command). Za vhodných vláhových podmínek mohou být účinné také aclonifen (Bandur), či metobromuron (Proman). Za sucha však nemusí být účinnost žádného z výše uvedených herbicidů dostatečná. Vhodné proto mohou být TM kombinace půdních herbicidů s glyfosátem po vzejití opletky, ale před vzejitím brambor.

Obr. 6: Silný výskyt opletky v porostu brambor

V konvenčních odrůdách cukrové řepy lze opletku regulovat kombinací účinných látek phenmedipham + ethofumesate (např. Betanal Tandem), ošetření je však třeba provést ve velmi raných růstových fázích. Při vyšší intenzitě zaplevelení je vhodné přidávat k těmto látkám lenacil (Venzar), případně clopyralid (Lontrel). V porostech Conviso Smart cukrové řepy, kde lze použít herbicid Conviso One, nebývá s opletkou obvykle problém, neboť je velmi citlivá k thiencarbazone.

Obr. 7: Příznaky poškození opletky přípravkem na bázi florasulamu týden po aplikaci

Obr. 8: Rostlina opletky týden po aplikaci mesotrionu

Obr. 9: Poškození opletky fluroxypyrem týden po aplikaci

Obr. 10: Rostliny opletky týden po aplikaci thifensulfuronu

Obr. 11: Typické příznaky 10 dní po aplikaci Coviso One

V porostech máku, kde se opletka velmi dobře prosazuje, lze k její regulaci využít herbicidy obsahující fluroxypyr (např. Tomahawk), které se nejčastěji kombinují s herbicidem obsahující mesotrione (Callisto). Z preemergentních herbicidů lze očekávat dobou účinnost od clomazone, nejlépe v kombinaci s mesotrione. Za sucha však účinnost preemergentních herbicidů selhává.