BASF
BASF
BASF

AGRA

Pomocné plodiny proti plevelům

13. 09. 2022 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 1650x

Jedním z cílů pěstování pomocných plodin v budoucích či stávajících meziřádcích hlavní plodiny je regulace plevelů. Z hlediska filozofie použití pomocných plodin za účelem omezení vývoje plevelů je nutné vycházet z více faktorů, které jsou dány kombinací dynamiky růstu kořenů a nadzemní biomasy hlavní plodiny, pomocné plodiny a plevelů, ale zapomínat nelze ani na průběh počasí, dynamiku rozkladu nadzemní biomasy pomocné plodiny a podobně.

Proseeds

Omezení interakce mezi rostlinami

Primárním faktorem rozhodujícím o efektu regulace plevelů je prostorové rozmístění rostlin pomocné plodiny v prostoru meziřádku a ve vztahu k řádku plodiny hlavní. Na základě cíleného umístění hlavní a pomocné plodiny předem určujeme vzájemnou míru interakce (schéma 1). Požadovaná míra interakce vychází z biologie hlavní a pomocné plodiny a z dynamiky vývoje hlavní a pomocné plodiny.

Dalším faktorem je termín výsevu hlavní a pomocné plodiny. Termín výsevu pomocné plodiny ve vztahu k výsevu hlavní plodiny může být shodný, nebo se pomocná plodina vyseje před či po výsevu hlavní plodiny. Zásadní vliv má interakce i na rozvoj plevelů, protože forma interakce určuje na základě prostoru mezi hlavní a pomocnou plodinou základní podmínky pro jejich růst a úspěšný vývoj, včetně vstupu do generativní fáze.

Systémy bez interakce

Větší vzdálenost mezi hlavní plodinou a pomocnou plodinou po celou dobu jejich aktivního růstu na stanovišti či do doby získání dominance hlavní plodiny je většinou spojena s omezením jejich vzájemné prostorové interakce v nadzemní i podzemní zóně. Z agrotechnického hlediska se jedná o systémy s minimálním rizikem vzniku negativního vlivu pomocné plodiny na plodinu hlavní. Dostatečná vzdálenost mezi rostlinami umožňuje i efektivní individuální přístup k hlavní či pomocné plodině při agrotechnických postupech, jako jsou systémy cíleného hnojení hlavní plodiny, cílená regulace vývoje pomocné plodiny apod. S narůstající vzdáleností mezi rostlinami hlavní a pomocné plodiny se však otevírá prostor pro vývoj plevelů.

Pěstební systémy pracující s omezením vzájemné interakce se uplatňují při využití pomocných plodin v porostech hlavní plodiny s pomalou dynamikou růstu. Typickým příkladem je souběžný výsev máku s pomocnou plodinou (oves nebo ječmen), jehož cílem je kromě omezení plevelů především omezení erozních rizik a tvorba mikroklimatu porostu (obr. 1). Zde dostatečná vzdálenost mezi rostlinami na počátku vývoje umožňuje v meziřádku použít i dynamicky rostoucí obilninu, která je po zasetí vlastně dominantní plodinou. Po vstupu obilniny do začátku odnožování je nutné provést chemické, při větší rozteči řádků máku, mechanické umrtvení pomocné plodiny.

Obr. 1: Typickým příkladem omezení přímé interakce je souběžný výsev máku s pomocnou plodinou, v tomto případě s ovsem setým na pozemcích ZD Dolní Újezd 12. 5. 2022
Obr. 1: Typickým příkladem omezení přímé interakce je souběžný výsev máku s pomocnou plodinou, v tomto případě s ovsem setým na pozemcích ZD Dolní Újezd 12. 5. 2022

Obr. 2: Porost ozimé řepky 19. 10. 2021 vysetý systémem dvouřádků (25–50–25 cm) s osetím meziřádku pomocnými plodinami (založení porostů proběhlo 11. 8. 2021)
Obr. 2: Porost ozimé řepky 19. 10. 2021 vysetý systémem dvouřádků (25–50–25 cm) s osetím meziřádku pomocnými plodinami (založení porostů proběhlo 11. 8. 2021)

Obr. 3: Systém založení ozimé řepky s pomocnými plodinami do meziřádku při využití pásové aplikace preemergentního herbicidu na dvouřádek řepky společně s kapalným hnojivem DAM
Obr. 3: Systém založení ozimé řepky s pomocnými plodinami do meziřádku při využití pásové aplikace preemergentního herbicidu na dvouřádek řepky společně s kapalným hnojivem DAM

Obr. 4: Časný výsev ozimé pšenice s hořčicí bílou vede ke konci vegetace ke vzniku hraniční interakce, která zajišťuje velmi dobrý pokryv půdy a omezení rozvoje plevelů, 17. 12. 2019
Obr. 4: Časný výsev ozimé pšenice s hořčicí bílou vede ke konci vegetace ke vzniku hraniční interakce, která zajišťuje velmi dobrý pokryv půdy a omezení rozvoje plevelů, 17. 12. 2019

 Obr. 5: Porost ozimé pšenice s plošným výsevem hořčice bílé na podzim a na jaře po umrtvení hořčice mrazem
Obr. 5: Porost ozimé pšenice s plošným výsevem hořčice bílé na podzim a na jaře po umrtvení hořčice mrazem

Hraniční interakce

Princip hraniční interakce (schéma 1) vychází z předpokladu, že hlavní a pomocná plodina se na hranici vzájemné interakce potkávají v době, kdy hlavní plodině již nehrozí zpomalení růstu v důsledku rozvoje pomocné plodiny. Snížení hranice mezi hlavní a pomocnou plodinou zásadním způsobem omezuje rozvoj plevelů v přechodové zóně.

Jako typický příklad lze uvést pěstování ozimé řepky s pomocnou plodinou. Dynamika růstu řepky v pozdější fázi vývoje na podzim zajišťuje dobrou konkurenci vůči pomocným plodinám vysetým v meziřádku. Na obrázku 2 je stav porostů ozimé řepky vysetých systémem dvouřádků (25-50-25 cm) s osetím meziřádku pomocnými plodinami (založení porostů proběhlo 11. 8. 2021). Princip založení porostů dokládají schéma 2 a obrázek 3. Tabulka 1 dokládá vliv pomocné plodiny na redukci plevelů ve srovnání s variantou bez osetí meziřádku pomocnou plodinou, včetně produkce jednotlivých druhů pomocných plodin ve směsi. Z výsledků je patný pozitivní vliv pomocné plodiny na redukci plevelů. Produkce plevelů na ploše s pomocnou plodinou byla ve srovnání s kontrolou statisticky průkazně nižší. Meziřádek s pomocnou plodinou nebyl na podzim ani na jaře herbicidně ošetřen.

O hraniční interakci lze hovořit i při výsevu ozimých obilnin s pomocnou plodinou do meziřádku obilniny. Jako pomocné plodiny lze využít ozimé či jarní formy hrachů a pelušek, ale také brukvovité plodiny. Obrázek 4 dokládá porost ozimé pšenice se souběžně vysetou hořčicí bílou do meziřádku, která se zásadním způsobem podílela na redukci plevelů. Zimní mrazy ukončily vývoj hořčice bílé.

Tab. 1: Vliv pomocné plodiny na redukci plevelů ve srovnání s variantou bez osetí meziřádku pomocnou plodinou, včetně produkce jednotlivých druhů pomocných plodin ve směsi - produkce biomasy byla hodnocena 19. 10. 2021, výsev proběhl 11. 8. 2021

Rostlinný druh/plevel

Ozelenění meziřádku pomocnými plodinami

Meziřádek bez pomocné plodiny


produkce suché nadzemní biomasy (kg/ha)

Plevel

224

461

Svazenka vratičolistá

11


Lupina bílá

15


Pohanka obecná

252


Hrách rolní (jarní forma)

340


Oves setý

1 120


Biomasa celkem - vyjádřeno na plochu meziřádku

1 962

461

Schéma 1: Specifikace forem interakcí mezi hlavní a pomocnou plodinou
Schéma 1: Specifikace forem interakcí mezi hlavní a pomocnou plodinou

Schéma 2: Princip založení pomocné plodiny do porostů ozimé řepky vycházející z principů hraniční konkurence mezi ozimou řepkou a pomocnou plodinou
Schéma 2: Princip založení pomocné plodiny do porostů ozimé řepky vycházející z principů hraniční konkurence mezi ozimou řepkou a pomocnou plodinou

Přímá interakce

Systém nejčastěji vychází z plošného výsevu pomocné plodiny řádkově vysévané hlavní plodiny, nebo z výsevu pomocné plodiny a hlavní plodiny do společného řádku. Vyznačuje se tedy necíleným umístěním pomocné plodiny vůči řádkům plodiny hlavní a nerovnoměrným rozmístěním pomocné plodiny v meziřádku či řádku.

Nerovnoměrnost rozmístění pomocné plodiny je tak spojena se dvěma riziky. Primárně se zvýšenou možností konkurence mezi pomocnou a hlavní plodinou, dojde-li k umístění osiva pomocné plodiny do těsné blízkosti osiva plodiny hlavní. Druhým faktorem je vznik méně homogenního pokryvu pomocné plodiny v meziřádku, což při mezerovitosti pokryvu pomocné plodiny zvyšuje heterogenitu vývoje plevelných rostlin. Obrázek 5 dokumentuje stav porostů ozimé pšenice s plošným výsevem hořčice bílé na podzim a na jaře po umrtvení hořčice mrazem. Dalším příkladem této interakce je souběžný plošný přísev vojtěšky seté ozimé řepky (obr. 6).

Obr. 6: Dynamika vývoje vojtěšky jako plošně vyseté pomocné plodiny je řízena rozvojem řepky, kdy rostliny vojtěšky jsou dominantní v místech nezakrytých rostlinami řepky, stav porostů 30. 10. 2020
Obr. 6: Dynamika vývoje vojtěšky jako plošně vyseté pomocné plodiny je řízena rozvojem řepky, kdy rostliny vojtěšky jsou dominantní v místech nezakrytých rostlinami řepky, stav porostů 30. 10. 2020

Závěr

Cílem předkládané práce bylo na obecné úrovni představit možnosti využití pomocných plodin jako agrotechnického opatření omezujícího rozvoj plevelů v hlavních plodinách.

Z pohledu zemědělské praxe je však potřebné nezapomínat na skutečnost, že pomocné plodiny představují biologický princip regulace plevelů, který je závislý nejen na způsobu založení pomocné plodiny, na použitém druhu či jejich směsí, na zastoupení druhů ve směsi a podobně, ale také je výrazně ovlivněn průběhem počasí.

Práce vznikla v rámci projektu EIP, projekt č. 17/005/1611a/453/00010 „Půdoochranné technologie v oblasti Vysokomýtské synklinály“.

Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.1, Jindřich Šmöger2, Ing. Josef Čejka3, Doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D.1, Petr Plachý1
1
Česká zemědělská univerzita v Praze, 2Statek Bureš, s.r.o., 3Zemědělské družstvo Dolní Újezd
foto: V. Brant

Související články

Možnosti jarní regulace trávovitých plevelů v porostech ozimých obilnin

27. 03. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 238x

Vytrvalé plevele na orné půdě a rizika jejich šíření

28. 02. 2024 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 425x

Lilek černý v bramborách

28. 12. 2023 Ing. Josef Pozděna, CSc.; Ing. Petr Pozděna Plevele Zobrazeno 631x

Evoluce plevelů a proměny zemědělství

18. 12. 2023 Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Igor Děkanovský Plevele Zobrazeno 769x

Fantastická čtyřka herbicidních přípravků do ozimých obilnin od společnosti AgroProtec

29. 11. 2023 Ing. Josef Svachouček; AgroProtec s.r.o. Plevele Zobrazeno 466x

Další články v kategorii Plevele

detail