Porovnání účinnosti herbicidů v ozimé řepce

06. 09. 2026 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Luděk Procházka, Ing. Dita Hiřmanová; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 2559x

V pěstitelském roce 2024/25 proběhly na 2 lokalitách (Praha a Hořice na Vysočině) 2 identické srovnávací herbicidní pokusy v řepce ozimé. Cílem pokusů bylo porovnat účinnost a selektivitu běžně používaných herbicidů v různých půdních a povětrnostních podmínkách.

Volba herbicidu, jeho dávky i aplikačního termínu byla ponechána na doporučení zadavatelů jednotlivých variant (tab. 1). Na obou pokusných pozemcích se vyskytoval a byl hodnocen heřmánkovec nevonný a violka rolní. Kromě toho byl v Praze hodnocen svízel přítula, mák vlčí, úhorník mnohodílný a rozrazil perský. V Hořicích byl hodnocen kakost maličký a merlík bílý. Pokus v Praze byl umístěn na pozemku se středně těžkou půdou (černozem) s vysokou sorpční schopností (KVK 265 mmol⁺/kg), zatímco na Vysočině byl pokus založen na lehčí hnědé půdě s nižší sorpční schopností (KVK 84 mmol⁺/kg).

Herbicidní ošetření bylo provedeno v 5 termínech (tab. 2):

• preemergentně (PRE),
• těsně po vzejití řepky (POST 1) - časně postemergentně,
• po vzejití většiny plevelů (POST 2) - řepka měla 3-5 pravých listů,
• krátce před uzavřením porostu (POST 3) - řepka měla 6-7 pravých listů,
• na jaře po obnově vegetace plevelů (JARO) - řepka byla na počátku prodlužovacího růstu.

Vláhové podmínky na přelomu srpna a září 2024 se v rámci území ČR výrazně lišily, přičemž na Českomoravské vrchovině byla intenzita srážek výrazně nižší než v Praze. Podmínky pro působení preemergentních herbicidů byly tedy dobré pouze v Praze. Výraznější srážky na celém území pak přišly až na přelomu září a října, což podpořilo účinnost postemergentních aplikací (POST 2 a POST 3).

Tab. 1: Testované herbicidní varianty pokusů

Tab. 2: Termíny a podmínky při aplikaci herbicidů na obou pokusných lokalitách

Vhodné podmínky pro účinnost preemergentních herbicidů

Vzhledem k velkým rozdílům ve srážkách na konci srpna na obou pokusných lokalitách byly zaznamenány diametrální rozdíly v účinnosti u PRE herbicidů (grafy 1–3). V Praze proto vykázaly všechny 3 testované PRE herbicidy (Butisan Complete, Butisan Duo a Torso) výbornou účinnost na heřmánkovec nevonný (97–100 %), rozrazil perský (100 %) a svízel přítulu (99–100 %, vyjma herbicidu Butisan Duo). Účinnost PRE herbicidů činila na mák vlčí 82–85 %, na úhorník mnohodílný 63–88 % a na violku rolní 0 %. V Hořicích byla účinnost všech testovaných PRE herbicidů na heřmánkovec nevonný průkazně nižší (85–88 %). Nízká (37–68 %) byla účinnost na merlík bílý, nulová pak na violku rolní. Pouze herbicid Butisan Complete vykázal v tomto aplikačním termínu dobrou účinnost (97 %) na kakost maličký.

Kolísavé výsledky časného postemergentního ošetření

Časně postemergentně (POST 1, grafy 1–3) byly testovány 3 varianty. Vždy se jednalo o tank-mix (TM). Dlouhodobě se ukazuje, že v tomto aplikačním termínu nebývají vhodné povětrnostní podmínky pro působení půdních herbicidů. Navíc aplikační okno pro toto ošetření bývá poměrně krátké a některé plevele bývají v době aplikace přerostlé. Přesto v tomto pěstitelském roce vykázala většina testovaných TM kombinací v tomto aplikačním termínu velmi dobrou účinnost na heřmánkovec nevonný (97–98 %), svízel přítulu (93–99 %) a rozrazil perský (92–99 %), které byly hodnoceny v Praze. V Hořicích bylo dosaženo vynikající účinnosti (99 %) na heřmánkovec nevonný pouze u TM kombinace Rapsan Plus + Boxana, v případě merlíku bílého také u TM kombinace Somero + Raldico.

Také selektivita časně postemergentního ošetření bývá oproti PRE ošetření nižší. Fytotoxicita je častá zejména po časném ošetření růstovými herbicidy při vyšších teplotách. K tomu došlo v Hořicích, kde bylo 2 týdny po ošetření herbicidem Raldico (picloram) a Bonaxa (aminopyralid + picloram + clopyralid) pozorováno krabacení listů řepky (poškození cca 5 %). Regenerace řepky však byla poměrně rychlá a při posledním podzimním hodnocení již nebyla fytotoxicita patrná.

Velmi dobrá účinnost růstových herbicidů

Nadprůměrně teplý a vlhký konec září dával velmi dobré předpoklady pro efektivní působení růstových herbicidů. Po vzejití většiny plevelů (ošetření POST 2, grafy 1–3) byly testovány růstové herbicidy Belkar/Optivor, Gajus a Cardinal, které byly na většině variant aplikovány v TM kombinaci s jinými herbicidy, případně bylo provedeno sekvenční ošetření.

Varianty, kde byly růstové herbicidy použity, vykázaly velmi dobrou účinnost na heřmánkovec nevonný (vyjma herbicidu Belkar v Hořicích), svízel přítulu (vyjma TM kombinace Gajus + Belkar), mák vlčí, úhorník mnohodílný, kakost maličký a rozrazil perský (vyjma TM kombinace Gajus + Belkar). Nedostatečná účinnost byla zaznamenána pouze na violku rolní.

Sekvenční ošetření

V pokusech bylo zahrnuto 6 variant ošetřených sekvenčně herbicidy s více mechanizmy účinku, a to ve 2 aplikačních termínech (grafy 1–3). Ve 3 případech šlo o PRE herbicid (Metazamix, Butisan Duo, resp. AGP-99), který byl postemergentně (POST 2) doplněn o herbicid Belkar/Optivor/AGP 100. Na jedné variantě bylo nejprve provedeno časné postemergentní ošetření (POST 1) TM kombinací Somero + Raldico a následně (JARO) byl porost dočištěn růstovým herbicidem Korvetto. Na jedné variantě bylo nejprve provedeno časné postemergentní ošetření (POST 1) herbicidem Gajus a za 3 týdny (POST 2) byl porost dočištěn růstovým herbicidem Belkar. Kromě toho byla testována varianta, která byla ošetřena v POST 2 termínu herbicidem Cardinal (aminopyralid + halauxifen) a po 2 týdnech (POST 3) herbicidem T5D-8-28.

Všechny na podzim sekvenčně ošetřené varianty vykázaly velmi dobrou účinnost na kakost maličký (100 %), heřmánkovec nevonný (98–100 %), mák vlčí (95–98 %), úhorník mnohodílný (95–98 %) a merlík bílý (93–99 %). Účinnost na rozrazil perský (92–100 %) byla vyšší, pokud byl použit PRE herbicid. Účinnost na svízel přítulu se obvykle pohybovala mezi 80–90 %. Pouze na variantách, které byly ošetřeny dvakrát postemergentně, byla účinnost průkazně vyšší (93–96 %). Nedostatečná účinnost (pod 60 %) byla zaznamenána pouze na violku rolní, vyjma varianty, kde byl použit zatím neregistrovaný herbicid T5D-8-28. Zde bylo dosaženo účinnosti 96–99 %.

U varianty, kde bylo po časném postemergentním ošetření herbicidy Somero + Raldico použito jarní dočištění herbicidem Korvetto, došlo k:

• zásadnímu navýšení účinnosti na kakost maličký (ze 73 na 96 %),
• výraznému navýšení účinnosti na mák vlčí (z 50 na 83 %),
• navýšení účinnosti na svízel přítulu (ze 75 na 88 %),
• mírnému navýšení účinnosti na úhorník mnohodílný (ze 75 na 83 %), rozrazil perský (ze 73 na 78 %) a heřmánkovec nevonný (z 97 na 99 % v Praze a z 82 na 88 % v Hořicích).

Graf 1: Rozsah účinnosti (tmavá část sloupce) testovaných herbicidních variant na 2 odlišných lokalitách (březen 2025)

Graf 2: Účinnost testovaných herbicidních variant v Praze (březen 2025)


Graf 3: Účinnost testovaných herbicidních variant v Hořicích 

Závěry a doporučení

Na vláhových podmínkách, které se mohou v průběhu srpna značně lišit, a to jak mezi jednotlivými regiony, tak během několika dní v rámci jednoho regionu, je závislé preemergentní herbicidní ošetření. Přes tuto povětrnostní různorodost zůstává preemergentní ošetření základním pilířem regulace plevelů v porostech řepky na většině podniků, které se pěstováním ozimé řepky zabývají.

S aplikací půdních herbicidů vyčkávat až po vzejití řepky (časné postemergentní ošetření) lze doporučit pouze v případě, že nastanou naprosto nevhodné podmínky pro účinnost preemergentního ošetření. Je však třeba počítat s tím, že časové okno pro časné postemergentní ošetření je poměrně krátké (plevele by měly být maximálně ve fázi děložních listů). Navíc, povětrnostní podmínky v tomto období mohou být ještě horší než krátce po výsevu řepky.

V současnosti je navíc k dispozici poměrně široký sortiment typických postemergentních herbicidů (růstové herbicidy), které vykazují dobrou účinnost na většinu problematických plevelů po jejich vzejití. Nejčastěji jsou tyto herbicidy využívány k opravným zásahům po aplikaci preemergentních či časně postemergentních herbicidů. Je však možné i jejich samostatné využití, a to především na pozemcích s vyšším výskytem brukvovitých nebo kakostovitých plevelů, máků, merlíků, zemědýmu lékařského nebo chrpy polní. Naopak rozrazily či ptačinec prostřední nemusí být postemergentním ošetřením ve vyšších růstových fázích dostatečně potlačeny.

Obr. 1: Zaplevelení na neošetřené kontrole na pozemku v Praze (květen 2025)

Obr. 2: Zaplevelení na neošetřené kontrole na pozemku v Hořicích (březen 2025)