Porovnání účinnosti herbicidů v ozimé řepce v pěstitelském roce 2021/22

21. 09. 2022 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Luděk Procházka, Ing. Dita Hiřmanová; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 1166x

V pěstitelském roce 2021/22 proběhly na dvou lokalitách (Praha a Hořice na Vysočině) dva identické srovnávací herbicidní pokusy v řepce ozimé. Cílem pokusů bylo porovnat účinnost a selektivitu běžně používaných herbicidů v různých půdních a povětrnostních podmínkách.

Srovnávací pokusy

Volba herbicidu, jeho dávky i aplikačního termínu byla ponechána na doporučení zadavatelů (tab. 1). Na obou pokusných pozemcích se vyskytoval a byl hodnocen svízel přítula, heřmánkovec nevonný, violka rolní a mák vlčí. Kromě toho byl v Praze hodnocen také úhorník mnohodílný, rozrazil perský a kakost maličký. V Hořicích byla hodnocena také kokoška pastuší tobolka. Pokus v Praze byl umístěn na pozemku se středně těžkou půdou (černozem) s vysokou sorpční schopností (KVK 255 mmol⁺/kg), zatímco na Vysočině byl pokus na lehčí hnědé půdě s nižší sorpční schopností (KVK 89 mmol⁺/kg).

Ošetření bylo provedeno ve čtyřech termínech: preemergentně (PRE), těsně po vzejití řepky - časně postemergentně (POST 1), po vzejití většiny plevelů (POST 2) a na jaře po obnově vegetace (JARO). Počasí a růstové fáze plevelů a řepky v době aplikace jsou uvedeny v tabulce 2.

Srpen 2021 byl prakticky na celém území ČR srážkově nadnormální, což se pozitivně projevilo zejména na časněji setých porostech. Pokusy na obou lokalitách však byly, s ohledem na preferenci pomalejšího zapojování porostu, vysety až na samé hraně agrotechnického termínu (25. 8. 2021 na Vysočině a 3. 9. 2021 v Praze). Velmi vysoké teploty a absence srážek v první dekádě září nebyly z pohledu účinnosti půdních herbicidů ideální, a navíc vytvořily velmi příhodné podmínky pro napadení řepky dřepčíky. Ani v dalším průběhu vegetace (září a říjen) nedošlo k výraznější srážkové epizodě, což se projevilo zejména na porostu založeném v Praze, který vzcházel etapovitě a celkový počet jedinců řepky byl poměrně nízký.

Tab. 1: Testované herbicidní varianty pokusů

Tab. 2: Termíny a podmínky při aplikaci herbicidů na obou pokusných lokalitách

Vliv povětrnostních a půdních podmínek na účinnosti preemergentních herbicidů

Účinnost testovaných preemergentních (PRE) herbicidů a tank-mix (TM) kombinací na většinu sledovaných plevelů byla vyšší v Praze (grafy 1–4), kde došlo z vytvoření kompaktnějšího herbicidního filmu v důsledku dvou bouřek druhý týden po aplikaci (16 mm srážek).

Největší rozdíly byly patrné v účinnosti na mák vlčí a heřmánkovec nevonný. Tyto plevele mohly v řídkém porostu řepky velmi dobře vzcházet po zeslábnutí reziduálního působení, což se projevilo především při jarním hodnocení, kdy účinnost žádného PRE herbicidu ani TM kombinace na mák vlčí nepřesahovala 90 % (graf 3). Také účinnost PRE variant na heřmánkovec nevonný byla v Praze vyšší (95–100 %) než na Vysočině (90–97 %), kde došlo v listopadu ke vzejití nových rostlin heřmánkovců, které se dokázaly v řidším porostu řepky dobře prosadit (graf 2).

Účinnost na svízel přítulu byla u většiny testovaných PRE variant dobrá (přes 95 %), přičemž rozdíly mezi variantami nebyly průkazné (graf 1).

Nejnižší účinnost vykázaly PRE herbicidy na violku rolní. Přestože krátce po aplikaci se účinnost na tento plevel pohybovala okolo 50 % (Praha), resp. 70 % (Vysočina), v dalším průběhu vegetace účinnost rychle slábla a na jaře již účinnost žádné PRE varianty nepřesahovala 40 % (graf 4).

Kokoška pastuší tobolka se vyskytovala pouze na Vysočině. Většina PRE variant vykázala na tento brukvovitý plevel velmi dobrou účinnost, přičemž na variantách, kde byl použit clomazone, byla kokoška potlačena zcela (graf 5).

Na pozemku v Praze, kde se vyskytoval úhorník mnohodílný, vykázala většina PRE variant na tento brukvovitý plevel dobrou účinnost (přes 93 %), v případě herbicidu Torso (metazachlor + napropamide + quinmerac) a TM kombinace Butisan Duo (metazachlor + dimethenamid) + Commpas (clomazone) byl úhorník dokonce potlačen úplně (graf 6). Naopak účinnost většiny PRE herbicidů na kakost maličký byla nedostatečná, pouze TM kombinace Butisan Duo + Commpas dokázala kakost efektivně eliminovat (graf 7). Přes ne úplně ideální vláhové podmínky vykázaly všechny testované PRE varianty 100% účinnost na rozrazil perský (graf 8), který se rovněž vyskytoval pouze na pozemku v Praze.

Nízká účinnost časného postemergentního ošetření

Přestože v pokusech bylo několik herbicidů aplikováno časně postemergentně (POST 1), pouze varianta s herbicidem Torso (metazachlor + napropamide + quinmerac) již nebyla následně ošetřována jiným herbicidem. Herbicid MaxRaptor (metazachlor + quinmerac) a TM kombinace Metarock (metazachlor) + Cyklop (clopyralid + picloram) byly následně (POST 2) ošetřeny dalším herbicidem, takže jejich účinnost bylo možné posoudit pouze před POST 2 aplikací.

S ohledem na nepříznivé povětrnostní podmínky v první polovině září nevykázaly časné postemergentní aplikace uspokojivou účinnost na širší plevelné spektrum. Účinnost žádného z půdních herbicidů na heřmánkovec nevonný a úhorník mnohodílný nepřesáhla 80 % (graf 2 a 6), na mák vlčí, violku rolní, kakost maličký a rozrazil perský dokonce ani 65 % (graf 3, 4, 7 a 8). Účinnost na svízel přítulu byla průkazně vyšší na Vysočině, kde některé varianty vykázaly účinnost přes 90 %, zatímco v Praze nepřesáhla účinnost žádného testovaného herbicidů 50 % (graf 1).

Graf 1: Rozsah účinnosti (udává tmavá část sloupce) testovaných herbicidních variant na svízel přítulu na dvou odlišných lokalitách (hodnoceno na jaře 2022)

Graf 2: Rozsah účinnosti (udává tmavá část sloupce) testovaných herbicidních variant na heřmánkovec nevonný na dvou odlišných lokalitách (hodnoceno na jaře 2022)

Graf 3: Rozsah účinnosti (udává tmavá část sloupce) testovaných herbicidních variant na mák vlčí na dvou odlišných lokalitách (hodnoceno na jaře 2022)

Graf 4: Rozsah účinnosti (udává tmavá část sloupce) testovaných herbicidních variant na vilku rolní na dvou odlišných lokalitách (hodnoceno na jaře 2022)

Graf 5: Účinnost testovaných herbicidních variant na kokošku pastuší tobolku na Vysočině (hodnoceno na jaře 2022)

Graf 6: Účinnost testovaných herbicidních variant na úhorník mnohodílný v Praze (hodnoceno na jaře 2022)

Graf 7: Účinnost testovaných herbicidních variant na kakost maličký v Praze (hodnoceno na jaře 2022)

Graf 8: Účinnost testovaných herbicidních variant na rozrazil perský v Praze (hodnoceno na jaře 2022)

Velmi dobrá účinnost růstových herbicidů

Postemergentní ošetření (POST 2) bylo provedeno po vzejití většiny plevelů, čemuž došlo v druhé polovině září (Hořice), resp. na začátku října (Praha). Plevele měly v době aplikace 2–6 pravých listů a řepka 3–4 pravé listy. V tomto aplikačním termínu byly testovány pouze růstové herbicidy Belkar (halauxifen + picloram), Gajus (picloram + pethoxamid), GF-4021 (halauxifen + aminopyralid) a herbicid Cleravo Flex (určený do Clearfield odrůd).

Přestože ani jeden z testovaných růstových herbicidů nebyl testován samostatně (sled aplikací či TM kombinace), varianty, kde byly tyto herbicidy použity, vykázaly dobrou účinnost na většinu sledovaných plevelů včetně brukvovitých a kakostovitých. Nedostatečnou účinnost vykázaly tyto herbicidy pouze na rozrazil perský a herbicid Belkar také na heřmánkovec nevonný.

Sekvenční ošetření

V pokusech bylo zahrnuto také 5 variant ošetřených sekvenčně, tedy ve dvou termínech. Ve třech případech šlo o PRE herbicid (Metazamix, MaxRaptor a Autor), který byl postemergentně (POST 2) doplněn o herbicid Belkar, resp. GF-4021. Kromě toho byly testovány dvě varianty ošetřené časně postemergentně (POST 1) a následně „dočištěny“ herbicidem Belkar a jedna varianta byla ošetřena na podzim (POST 2) herbicidem GF-4021 a na jaře herbicidem Korvetto.

Přestože všech šest sekvenčně ošetřených variant vykázalo velmi dobrou účinnost na svízel přítulu, heřmánkovec nevonný a mák vlčí (grafy 1–3), na brukvovité plevele, kakost maličký a rozrazil perský bylo efektivnější PRE ošetření půdním herbicidem s následným ošetřením (POST 2) růstovým herbicidem (grafy 5–8).

Závěry a doporučení

Preemergentní herbicidní ošetření vykazuje uspokojivou účinnost na běžné plevelné spektrum i v horších vláhových podmínkách. Vyčkávání s aplikací půdních herbicidů až po vzejití řepky se nemusí u některých plevelů vyplatit. Za sucha totiž řada těchto herbicidů selhává, a to i v případě, že jsou aplikovány na vzešlé plevele, které navíc při vysokých teplotách snadno odrůstají z citlivých růstových fázích.

Jestliže se z nejrůznějších důvodů nepodaří preemergentním, případně časným postemergentním ošetřením dostatečně potlačit všechny plevele, je v současnosti k dispozici několik listových herbicidů, které dokáží tuto situaci vyřešit. Nejčastěji jsou opravné zásahy zaměřovány na brukvovité a kakostovité plevele, máky a při vyšší intenzitě zaplevelení také na violky. Naopak rozrazily či ptačinec prostřední nemusí být ve vyšších růstových fázích dostatečně potlačeny.