Posouzení účinnosti podzimních a jarních herbicidů v ozimé pšenici
29. 09. 2016 Plevele Zobrazeno 3156x
V pěstitelských ročnících 2013/14 a 2015/16 proběhly na pozemcích ČZU v Praze dva pokusy (obr.), jejichž cílem bylo porovnat účinnost vybraných herbicidů na dvouděložné plevele, které se na lokalitě vyskytovaly: svízel přítula, violka rolní, kakost maličký, mák vlčí, heřmánek nevonný (pouze 2015/16) a rozrazil perský (pouze 2015/16). Dominantním druhem byl svízel přítula, jehož intenzita výskytu byla 20–40 ks/m2. Intenzita výskytu ostatních druhů byla 5–20 ks/m2.
Maloparcelkový herbicidní pokus na počátku června 2016
Podzimní ošetření
Oba pokusné ročníky se vyznačovaly velmi vlhkým podzimem, což se projevilo pozitivně z pohledu účinnosti půdních herbicidů aplikovaných na podzim. Všechny testované podzimní herbicidní varianty vykázaly velmi vysokou účinnost (přes 99 %) na violku rolní, mák vlčí, heřmánkovec nevonný, rozrazil perský a kakost maličký (graf 1 a 2). Rozdíly v účinnosti mezi podzimními variantami se tak projevovali pouze u svízele přítuly, vůči němuž vykázaly účinnost přes 95 % pouze herbicidy Trinity, Cougar Forte a Chocker. Účinnost ostatních podzimních herbicidů na svízel přítulu byla nižší (70–90 %), zejména v roce 2014, kdy spadlo v průběhu října a listopadu méně srážek (tab.).
Tab. : Meteorologická charakteristika pokusných ročníků na lokalitě Praha-Suchdol
Ročník/perioda |
Měsíční úhrn srážek (mm) |
Průměrná měsíční teplota (°C) |
2013/14 |
||
Říjen |
47,4 |
9,7 |
Listopad |
28,8 |
4,9 |
Prosinec |
4,7 |
2,1 |
Leden |
20,1 |
1,2 |
Únor |
2,0 |
3,3 |
Březen |
36,7 |
7,6 |
Duben |
22,9 |
11,5 |
Květen |
136,9 |
12,9 |
2015/16 |
||
Říjen |
64,6 |
8,9 |
Listopad |
40,7 |
7,1 |
Prosinec |
13,0 |
5,7 |
Leden |
25,3 |
0,2 |
Únor |
40,9 |
3,9 |
Březen |
23,8 |
4,5 |
Duben |
20,4 |
8,8 |
Květen |
72,5 |
14,7 |
Graf 1: Účinnost herbicidních variant na hodnocené plevele v pokusu v roce 2014
Graf 2: Účinnost herbicidních variant na hodnocené plevele v pokusu v roce 2016
Jarní ošetření
Jarní počasí se mezi oběma pokusnými ročníky výrazně lišilo (tab.). Zatímco v roce 2014 se jaro otevřelo poměrně brzy a teploty těsně před a po aplikaci byly poměrně vysoké, v roce 2016 bylo časté střídání chladných a teplých period během března i dubna, což mělo negativní vliv na účinnost jarních herbicidů, zejména růstových herbicidů, ale také některých sulfonylmočovin.Nejvyšší účinnost na svízel přítulu (přes 99 %) vykázaly herbicidy obsahující účinnou látku fluroxypyr (Starane, Hurler, Omnera), které však byly testovány pouze v roce 2016. V roce 2014 vykázal nejvyšší účinnost (95 %) herbicid Mustang Forte, v roce 2016 byla účinnost tohoto herbicidu 90 %. V roce 2016 vykázal dobrou účinnost (92 %) na svízel přítulu rovněž herbicid Biathlon (+ Dash), v roce 2014 však byla účinnost tohoto herbicidu pouze 80 % (ošetření bylo provedeno ve vyšší růstové fázi svízele).
Nejvyšší účinnost na mák vlčí (přes 95 % v obou pokusných letech) vykázaly herbicidy Husar Active a Mustang Forte. V roce 2014 vykázaly velmi dobrou účinnost také Ataman a Biathlon (+ Dash), v roce 2016 však byla účinnost herbicidu Biathlon pouze uspokojivá (87 %) a herbicid Ataman nebyl testován. Naopak herbicid Huricane (+ Šaman), který byl testován pouze v roce 2016 vykázal na mák vlčí účinnost 100 %.
Účinnost všech testovaných jarních herbicidů na violku rolní byla oproti podzimním ošetření nižší. Účinnost přes 80 % byla zaznamenána pouze po aplikaci herbicidů Mustang Forte, Husar Active, Trioflex (všechny pouze v roce 2014) a Omnera (testována pouze v roce 2016).
Velké rozdíly mezi pokusnými ročníky byly zaznamenány v účinnost na kakost maličký. Zatímco v roce 2014 vykázala většina testovaných herbicidů při jarním ošetření velmi dobrou účinnost (přes 95 %), v roce 2016 byla jejich účinnost výrazně nižší (pod 85 %).
Účinnost většiny jarních herbicidů na rozrazil perský byla nedostatečná (hodnocen jen v roce 2016), pouze herbicidy Pelican Delta a Omnera vykázaly na tento plevel uspokojivou účinnost (85–90 %).
Všechny testované herbicidní kombinace vykázaly v roce 2016 velmi vysokou účinnost (přes 97 %) na heřmánkovec nevonný. V roce 2014 nebyla účinnost na tento plevel hodnocena.
Celkové zhodnocení
Při dostatečné půdní vlhkosti bývá v ozimých obilninách účinnější podzimní ošetření, především pokud se na pozemku vyskytují odolnější plevele, jako jsou violky, rozrazily, ale také např. hluchavky a kakosty.
Naopak při vyšší intenzitě zaplevelení svízelem přítulou, nemusí být podzimní herbicidní ošetření dostatečně účinné a na jaře je často nutné porost „dočistit“.
Za sucha nebo při pozdnějším setí může být výhodnější vyčkat s ošetřením ozimé pšenice proti plevelům na jaro. Ošetření se však musí provést včas, přičemž výběr herbicidů je třeba přizpůsobit dominantním plevelným druhům, jež se na pozemku vyskytují.
V pěstitelských ročnících 2013/14 a 2015/16 proběhly na pozemcích ČZU v Praze dva pokusy (obr.), jejichž cílem bylo porovnat účinnost vybraných herbicidů na dvouděložné plevele, které se na lokalitě vyskytovaly: svízel přítula, violka rolní, kakost maličký, mák vlčí, heřmánek nevonný (pouze 2015/16) a rozrazil perský (pouze 2015/16).
Dominantním druhem byl svízel přítula, jehož intenzita výskytu byla 20–40 ks/m2. Intenzita výskytu ostatních druhů byla 5–20 ks/m2.
Další články v kategorii Plevele