BASF
BASF
BASF

AGRA

Postemergentní regulace plevelů v ozimé řepce - Současná situace a trendy do budoucna

31. 10. 2018 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 4390x

V současnosti je regulace plevelů v ozimé řepce řešena převážně půdními herbicidy, nejčastěji jejich preemergentním ošetřením. Tato strategie je úspěšná především ve vyšších polohách s dostatkem srážek na přelomu srpna a září a při výskytu běžného plevelného spektra plevelů (svízel přítula, heřmánkovité plevele, hluchavky, rozrazily, ptačinec prostřední, atd.).

Varistar

Jedním z důsledků klimatické změny jsou výrazné rozdíly v charakteru počasí nejen v rámci jedné vegetace, ale samozřejmě i mezi pěstitelskými roky. Roky s dostatkem srážek po výsevu řepky se tak střídají s roky, kdy řepka v důsledku sucha špatně vzchází, ale výjimkou nejsou ani roky s tak intenzivními srážkami, kdy dochází k masivní erozi a poškození řepky herbicidy v důsledku jejich vertikálního či horizontálního pohybu v půdě.

V důsledku nárůstu ploch ozimé řepky, která je dnes druhou nejpěstovanější plodinou, dochází k posunu ve spektru druhů v plevelných společenstvech, což se projevuje expanzivním šířením do nedávna málo významných plevelných druhů, jako jsou kakostovité (obr. 1) a brukvovité plevele (obr. 2), violky, zemědýmy, chrpa modrá, prlina rolní atd., které jsou, z nejrůznějších důvodů, k běžně používaným řepkovým herbicidům odolné. Při vyšší intenzitě zaplevelení těmito druhy je nutné přizpůsobit těmto druhům herbicidní strategii regulace plevelů nejen v řepce, ale často i v ostatních plodinách.

Dalšími významnými faktory, které ovlivňují ochranu proti plevelům, jsou restrikce používání některých účinných látek herbicidů. Většina herbicidů má již dnes nejrůznější omezení jejich používání, ať již jde o dávkování, izolační ochranné vzdálenosti, či zákaz používání v ochranných pásmech vodních zdrojů. Tlak veřejnosti, potažmo regulačních úřadů, na další omezování používání pesticidů se stupňuje a herbicidních látek ohrožených úplnou restrikcí proto přibývá. Nejčastěji se v současnosti hovoří o restrikci některých acetamidových herbicidů, především metazachloru, zejména s ohledem na jeho relativně četné záchyty v podpovrchových vodách. K zákazu používání metazachloru v ochranných pásmech vodních zdrojů již došlo, přičemž jeho úplný zákaz by mohl způsobit pěstitelům řepky velmi vážné problémy, zejména při regulaci heřmánkovitých plevelů a rozrazilů. Herbicidů ohrožených restrikcemi je však více. Např. v některých státech EU (např. SRN) jsou při ošetřování clomazonovými herbicidy vyžadovány poměrně velké izolační vzdálenosti (vysoká těkavost může ohrožovat sousední porosty či ekosystémy), což prakticky znemožňuje jejich použití na menších pozemcích.

V této situaci je třeba hledat nová řešení regulace plevelů v řepce, která by byla schopna zajistit dostatečnou účinnost na širší plevelné spektrum, zejména v suchých podmínkách. Postemergentní herbicidní ošetření by takovým řešením být mohlo. Níže jsou popsány jsou současné i předpokládané budoucí možnosti.

Obr. 1. Kalamitní zaplevelení kakostem maličkým může významně omezovat růst řepky
Obr. 1. Kalamitní zaplevelení kakostem maličkým může významně omezovat růst řepky

Obr. 2. Úhorník mnohodílný výrazným způsobem přerůstá porost ozimé řepky, přičemž snižuje její výnos i kvalitu
Obr. 2. Úhorník mnohodílný výrazným způsobem přerůstá porost ozimé řepky, přičemž snižuje její výnos i kvalitu

Použití půdních herbicidů po vzejití řepky

K velmi časnému postemergentnímu ošetření lze použít většinu acetamidových herbicidů včetně směsných přípravků s quinmeracem (Autor, všechny Butisany, Maxraptor, Rapsan, Quantum, Reactor, Somero, Successor, Sultan, atd.). Těmito herbicidy, je však třeba ošetřovat v co nejranějších růstových fázích plevelů (nejlépe jsou-li plevele v děložních listech), přičemž s rostoucí růstovou fází plevelů účinnost prudce klesá. Rovněž selektivita těchto přípravků, může být oproti preemergentní aplikaci snížena, zejména pokud je ošetření provedeno krátce před nebo po vydatných srážkách. Selektivita herbicidů obsahující quinmerac může být navíc snížena, pokud po aplikaci panují dlouhodobě teploty nad 20 °C a slunečné počasí (krabacení a deformace listů). Při dostatečné půdní vlhkosti je proto vhodnější jejich preemergentní ošetření, naopak za sucha se vyplatí s ošetřením vyčkat.

Využití růstových herbicidů v řepce na podzim

Růstové herbicidy jsou v současné době jedinou registrovanou možností typicky postemergentní regulace dvouděložných plevelů v řepce. U těchto herbicidů převládá listový příjem, zatímco kořenový příjem je omezený. Ošetření je proto třeba provést až po vzejití většiny plevelů. Pro dosažení dostatečné účinnosti však potřebuje většina těchto herbicidů vyšší teploty (nad 10 °C) a vyšší intenzitu slunečního svitu.

Ošetření je proto účinnější, pokud je provedeno v první polovině září, kdy jsou ještě obvykle teplotní i světelné podmínky uspokojivé. Naopak ošetření později setých porostů, ve kterých vzcházejí plevele později a ošetření se provádí v druhé polovině září, již obvykle nevykazuje dostatečně vysokou účinnost, zejména ve vyšších oblastech a za chladného počasí s častými mlhami. Přesto mohou být tyto herbicidy velmi užitečnými pomocníky při regulaci plevelů v řepce, zejména v aridnějších oblastech a na lokalitách, kde se vyskytují problematické plevele, které nejsou uspokojivě řešeny standardními preemergentními herbicidy (violky, máky, merlíky, kakostovité plevele, brukvovité plevele, chrpa modrá, zemědým lékařský, atd.).

Možnosti použití růstových herbicidů v systému regulace plevelů ozimé řepky jsou popsány níže a jejich účinnost je zdokumentována v grafech.

Graf 1: Účinnost herbicidů do řepky na svízel přítulu
Graf 1: Účinnost herbicidů do řepky na svízel přítulu

Graf 2: Účinnost herbicidů do řepky na heřmánkovec nevonný
Graf 2: Účinnost herbicidů do řepky na heřmánkovec nevonný

Graf 3: Účinnost herbicidů do řepky na úhorník mnohodílný
Graf 3: Účinnost herbicidů do řepky na úhorník mnohodílný

Graf 4: Účinnost herbicidů do řepky na mák vlčí
Graf 4: Účinnost herbicidů do řepky na mák vlčí

Graf 5: Účinnost herbicidů do řepky na kakost maličký
Graf 5: Účinnost herbicidů do řepky na kakost maličký

Graf 6: Účinnost herbicidů do řepky na violku rolní
Graf 6: Účinnost herbicidů do řepky na violku rolní

Galera podzim

Herbicid Galera podzim (picloram + clopyralid + aminopyralid) je v ČR registrován již několik let. Z výše uvedených důvodů je ošetření tímto herbicidem třeba provést co nejdříve po vzejití plevelů, nejlépe ve fázi 2–6 pravých listů plevelů (řepka by v době aplikace měla mít alespoň 3 pravé listy).

Tento herbicid vykazuje dobrou účinnost především na heřmánkovité plevele, chrpu modrou, merlíky (obr. 3), máky (obr. 4), pcháč rolní, ale dokáže výrazně potlačit také úhorník mnohodílný, violku rolní, svízel přítulu, zemědým lékařský a mnohé další dvouděložné plevele.

S ohledem na kratší reziduální působení na plevele a za účelem rozšíření spektra působení, jsou vhodné jeho TM kombinace s herbicidy obsahující metazachlor, pethoxamid, dimethenamidquinmerac (viz výše). Ošetření těmito kombinacemi je třeba provést na vzešlé plevele, nejlépe do 2 týdnů po vzejití řepky. Za příznivých vláhových podmínek je však vhodnější systém dvou aplikaci, kdy se půdním herbicidem ošetří pozemek preemergentně, případně velmi časně postemergentně (do týdne od výsevu řepky) a herbicidem Galera podzim se již pouze „dočišťuje“. Výhodou systému dvou ošetření je větší jistota účinnosti na širší spektrum plevelů a lepší možnost načasování postemergentní aplikace. Herbicidy obsahující clomazone (Command, Cirrus, Kalif, Reactor, atd.) je vhodné v tomto systému použít pouze za sucha v případě kalamitního zaplevelení svízelem přítulou, ve všech ostatních případech je vhodnější přípravek obsahující quinmerac (vyšší selektivita k řepce).

Obr. 3. Poškození máku vlčího herbicidem Galera podzim
Obr. 3. Poškození máku vlčího herbicidem Galera podzim

Obr. 4. Zastavení růstu a deformace vegetačního vrcholu merlíku bílého po aplikaci herbicidu Galera podzim
Obr. 4. Zastavení růstu a deformace vegetačního vrcholu merlíku bílého po aplikaci herbicidu Galera podzim

Belkar

V letošním roce bude v ČR zaveden nový postemergentní herbicidy do řepky ozimé Belkar. Tento herbicid obsahuje účinnou látku picloram a novou účinnou látku halauxifen (komerčně označovanou jako Arylex).

Herbicid Belkar vykázal v našich pokusech excelentní účinnost na některé problematické plevele, zejména na kakost maličký (obr. 5) a zemědým lékařský. Velmi dobrou účinnost vykazoval také na svízel přítulu (obr. 6) a dobrou účinnost má na ptačinec prostřední, merlíky, máky a hluchavky. Kromě toho významným způsobem retardoval mnohé další problematické plevele, jako je úhorník mnohodílný, penízek rolní a violky. Přestože se jedná o růstový herbicid, působí uspokojivě i při horších teplotních i světelných podmínkách a je ho proto možné aplikovat i v druhé polovině září. Pokud je však ošetření provedeno ve vyšších růstových fázích plevelů, je třeba počítat s nižší účinnosti na některé plevele.

Herbicid Belkar se v systému regulace plevelů ozimé řepky bude uplatňovat především v systémech dvou ošetření, po preemergentní aplikaci půdního herbicidu (testováno s herbicidem Metazamix), zejména v aridních oblastech nebo na pozemcích, s výskytem problematických plevelů. Možná je také jeho TM kombinace s herbicidem Galera podzim. Postemergentní TM kombinace herbicidu Belkar s půdními herbicidy obsahující quinmerac se v našich pokusech příliš neosvědčily (antagonistické působení). Naopak TM kombinace herbicidu Belkar s herbicidem Metazamix vykázala velmi dobrou účinnost.

Obr. 5. Herbicid Belkar vykazuje velmi vysokou účinnost na kakostovité plevele
Obr. 5. Herbicid Belkar vykazuje velmi vysokou účinnost na kakostovité plevele

Obr. 6. Účinnost herbicidu Belkar na svízel přítulu se vyrovná účinnosti běžně používaných preemergentních herbicidů
Obr. 6. Účinnost herbicidu Belkar na svízel přítulu se vyrovná účinnosti běžně používaných preemergentních herbicidů

Metazamix

Dalším herbicidem, který bude v letošním roce do řepky zaveden je, již výše uvedený Metazamix. Jde o kombinaci metazachloru s dvěma růstovými herbicidy (aminopyralid a picloram). Kombinace účinných látek umožňuje poměrně velkou flexibilitu v aplikačním termínu, včetně preemergentního ošetření.

Spektrum působení tohoto herbicidu však je termínem aplikace ovlivněno, přičemž pro regulaci rozrazilů, hluchavek a ptačince prostředního je vhodnější preemergentní ošetření, naopak na violky, merlíky, brukvovité plevele, zemědým lékařský, či chrpu modrou je vhodnější ošetření až po jejich úplném vzejití. Heřmánkovité plevele jsou obvykle dostatečně potlačeny bez ohledu na aplikační termín.

 

Regulace výdrolu obilní předplodiny a pýru plazivého

Výdrol obilní předplodiny způsobuje pěstitelům řepky výrazné problémy a komplikuje a prodražuje zakládání porostů (obr. 7). Porosty intenzivně zaplevelené výdrolem obilniny (především ječmenem) je třeba ošetřit listovým graminicidem (Agil, Fusilade, Gallant, Garland, Stratos, atd.) co nejdříve po jeho vzejití, neboť konkurenční schopnost výdrolu je velmi silná, zejména při nedostatku vody v půdě (obr. 8). V případě časného postemergentního ošetření proti dvouděložným plevelům je sice možné spojení tohoto zásahu s ošetřením proti výdrolu, nicméně kombinace s růstovými herbicidy se z důvodu možného antagonistického působení nedoporučuje. Kombinace listových graminicidů s insekticidy (ošetření proti dřepčíkům) jsou častější a obvykle také bezpečnější, i když při vyšších teplotách a dávkách graminicidu může dojít u takových tank-mixů k určitému poškození řepky, které však obvykle rychle odezní.

Při velmi vysoké intenzitě zaplevelení výdrolem je vhodná dělená aplikace graminicidu, naopak při nižší intenzitě zaplevelení může být lepší s ošetřením 1 týden či 2 vyčkat (až vyklíčí většina obilek) a provést pouze jedno ošetření (obvyklé u oraných pozemků a po pšenicích). Tímto pozdějším ošetřením pak lze velmi dobře zasáhnout také pýr plazivý, či sveřepy, pokud se na pozemku vyskytují.

Pokud je v porostu řepky třeba zasáhnout proti pýru plazivému, je nutné použít listové graminicidy v „pýrohubné“ dávce, za sucha s olejovým adjuvantem. Ošetření je však třeba dobře načasovat, aby v době aplikace byla vzešlá většina oddenků a zamezilo se tak následné regeneraci.

Obr. 7. Konkurenční působení výdrolu ječmene nastává velmi rychle po založení porostu ozimé řepky
Obr. 7. Konkurenční působení výdrolu ječmene nastává velmi rychle po založení porostu ozimé řepky

Obr. 8. Působení listových graminicidů je závislé na teplotě, přičemž při nízkých teplotách může trvat i více než 3 týdny, než dojde k úplnému odumření výdrolu obilniny
Obr. 8. Působení listových graminicidů je závislé na teplotě, přičemž při nízkých teplotách může trvat i více než 3 týdny, než dojde k úplnému odumření výdrolu obilniny

Clearfield technologie v ozimé řepce

Clearfield (CL) odrůdy řepky mohou být ošetřovány herbicidem Cleravis (metazachlor + quinmerac + imazamox). V jiných odrůdách se tento herbicid použít nemůže (zlikvidoval by řepku). CL technologie je vhodná zejména do aridních oblastí, kde často selhávají běžně používané půdní herbicidy, ale také na pozemky kde se neoře a je vyšší tlak trávovitých plevelů a výdrolu obilní předplodiny.

Kromě širokého spektra plevelů včetně kakostovitých (obr. 9) a brukvovitých druhů (obr. 10), působí herbicid Cleravis na výdrol obilní předplodiny, výdrol konvenční řepky a plevelnou řepu.

Ošetření herbicidem Cleravis lze provést v poměrně širokém aplikačním termínu, od fáze děložních až do fáze 4 pravých listů plevelů (což obvykle odpovídá růstové fázi 1–4 listů řepky), přičemž ani v případě jeho nedodržení není účinnost na řadu plevelů výrazněji snížena, což platí zejména při velmi časném ošetření. CL hybridy řepky jsou částečně odolné také vůči dalším ALS inhibitorům (sulfonylmočovinám), takže rezidua těchto látek v půdě negativně neovlivňují vzcházivost a počáteční růst řepky.

Některá z výše uvedených pozitiv CL řepky mohou být z jiného úhlu pohledu vnímána jako rizika a je potřeba je vést v patrnosti při rozhodováni o agrotechnických zásazích v porostech řepky a celém osevním sledu. Jedná se především o obtížnější regulaci výdrolu CL řepky v následných plodinách.

Obr. 9. Poškození kakostu maličkého herbicidem Cleravis
Obr. 9. Poškození kakostu maličkého herbicidem Cleravis

Obr. 10. Herbicid Cleravis vykazuje velmi vysokou účinnost na všechny brukvovité plevele (na obrázku úhorník mnohodílný)
Obr. 10. Herbicid Cleravis vykazuje velmi vysokou účinnost na všechny brukvovité plevele (na obrázku úhorník mnohodílný)

Budoucnost herbicidů Salsa

Od roku 2015 do roku 2017 byl v ČR do řepky registrován herbicid Salsa (ethametsulfuron). Přestože, byl na trhu relativně krátce, byl poměrně významně využíván pěstiteli řepky především k opravným postemergentním zásahům proti kakostovitým a brukvovitým plevelů, ale také v regulaci výdrolu plevelné řepy. Používal se však také v kombinaci s půdními širokospektrálními herbicidy (Butisan Star, Maxraptor, atd.) při časném postemergentním ošetření, případně v kombinaci s herbicidem Galera podzim při pozdnějším aplikačním termínu jako základní herbicidní ošetření ozimé řepky.

V současnosti je tento herbicid v EU registrován pouze v Maďarsku, Rumunsku, Estonsku a Irsku, přičemž společnost FMC se pokouší o znovuobnovení registrace v ČR.

Postemergentní herbicidní ošetření řepky poskytuje pěstiteli několik benefitů

  • Cílené ošetření proti vzešlým plevelům (je známé plevelné spektrum, proti kterému je třeba zasáhnout).
  • Účinnost je méně závislá na vláhových podmínkách (nižší riziko selháni za sucha).

Ušetření nákladů za herbicidy a bezproblémová volba náhradní plodiny v případě špatného vzejití řepky a zakládaní nového porostu.

Související články

Možnosti jarní regulace trávovitých plevelů v porostech ozimých obilnin

27. 03. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 223x

Vytrvalé plevele na orné půdě a rizika jejich šíření

28. 02. 2024 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 418x

Lilek černý v bramborách

28. 12. 2023 Ing. Josef Pozděna, CSc.; Ing. Petr Pozděna Plevele Zobrazeno 628x

Evoluce plevelů a proměny zemědělství

18. 12. 2023 Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Igor Děkanovský Plevele Zobrazeno 768x

Fantastická čtyřka herbicidních přípravků do ozimých obilnin od společnosti AgroProtec

29. 11. 2023 Ing. Josef Svachouček; AgroProtec s.r.o. Plevele Zobrazeno 463x

Další články v kategorii Plevele

detail