Chemap Agro s.r.o.

Použití herbicidů při pěstování brambor v ochranných pásmech II. stupně zdrojů povrchové vody

21. 06. 2019 Ing. Pavel Kasal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Plevele Zobrazeno 459x

V systému konvenčního pěstování brambor, podobně jako u ostatních plodin, se pěstitel neobejde bez použití přípravků na ochranu rostlin. Použití pesticidů však provází řada omezení. Jedním z nich je i vyloučení použití některých účinných látek v ochranném pásmu II. stupně zdrojů povrchové vody. V bramborářské oblasti se takových lokalit vyskytuje několik. Omezení použití pesticidů do brambor jsou poměrně výrazná. Z praktického pohledu je největší omezení při použití herbicidů.

Agronutrition

Plevele patří mezi velmi významné škodlivé činitele všech polních plodin. Vždy samozřejmě záleží na druhovém spektru a intenzitě výskytu. Při nižším a středním zaplevelení snižují výnos o 20–30 %, ale velmi silné zaplevelení může redukovat výnos brambor až o 90 %. Brambory patří mezi okopaniny a z historického pohledu bylo při regulaci plevelů nejvýznamnějším opatřením provádění systému mechanické kultivace. V podmínkách současné technologie pěstování brambor je jediným možným opatřením použití herbicidů. Souvisí to s rozšířením technologie odkameňování půdy před sázením, která se u konvenčních pěstitelů brambor v bramborářské oblasti stala standardem. Tato technologie má významný vliv na zlepšení vnější kvality hlíz, zejména snížení poškození, což je přímo vyžadováno odběrateli brambor, zpracovateli i zákazníky. V technologii odkameňování však nelze využít žádný způsob mechanické kultivace a ochrana proti plevelům se provádí pouze za pomoci herbicidů.

Účinné látky pro ochranná pásma

V systému herbicidní ochrany brambor tvoří základ preemergentní aplikace herbicidů. V současné době je u nás pro preemergentní aplikaci registrováno osm účinných herbicidních látek: aclonifen, clomazone, flufenacet, flurochloridone, metobromuron, metribuzin, pendimethalin a prosulfocarb. Z výčtu těchto účinných látek nejsou vyloučeny z použití v ochranném pásmu II. stupně povrchových vod pouze flurochloridone a clomazone.

Účinná látka flurochloridone je obsažena v herbicidu Racer 25 EC. Je to herbicid určený proti dvouděložným plevelům do slunečnice, brambor, kukuřice a pšenice ozimé (zde i proti chundelce metlici). Největšího využití nachází ve slunečnici. Ačkoliv jeho účinnost proti řadě dvouděložných plevelů je poměrně vysoká, u brambor se v praxi používá pouze v omezeném měřítku. Důvodem je požadavek na jeho bezprostřední aplikaci (do 3 dnů) po sázení brambor. Jinak hrozí riziko fytotoxicity rostlin bramboru.

Na bázi účinné látky clomazone jsou registrovány herbicidy s řadou obchodních názvů. Za všechny jmenujme Command 36 CS. Účinná látka clomazone vykazuje velmi vysokou a spolehlivou účinnost na svízel přítulu. Částečnou účinnost pak na některé další druhy dvouděložných plevelů, ale na většinu druhů je prakticky téměř neúčinná. Clomazone je registrovaný do brambor, hrachu máku a řepky olejky. U brambor tvoří standardní součást herbicidních kombinací s některými jinými účinnými látkami, které mají na svízel přítulu nedostatečnou účinnost (např. metribuzin, metobromuron).

Postemergentní aplikace herbicidů jsou pak u brambor používány pro doplnění preemergentních aplikací, většinou při nižší účinnosti preemergentní aplikace na některý plevelný druh. Pro postemergentní aplikace proti dvouděložným plevelům jsou v současnosti registrovány čtyři účinné látky: bentazon, metribuzin, prosulfocarb (pouze časně postemergentní aplikace) a rimsulfuron. V ochranných pásmech II. stupně vodních zdrojů je možné opět využití pouze dvou z nich: bentazonu a rimsulfuronu.

Bentazon je účinná látka např. Basagranu. Ten je registrován v řadě plodin proti dvouděložným plevelům. U brambor se u nás používá v menším měřítku. Důvodem je opět riziko fytotoxicity porostu brambor a nižší účinnost na některé plevelné druhy.

Rimsulfuron je účinná látka registrovaná do kukuřice a brambor. Standardní herbicid na bázi této účinné látky je Titus 25 WG. U brambor je pro postemergentní aplikace využívána často. Důvodem je zejména její účinnost na pýr a částečně i na pcháč rolní. V časné růstové fázi je velmi účinná na laskavec ohnutý, který se v posledních letech stává významným plevelem i v bramborářské oblasti. Často se používá v kombinaci s metribuzinem (např. Sencor Liquid), kde významně posiluje účinnost právě na jmenované druhy plevelů. Při jeho samotné aplikaci však vykazuje nižší účinnost k některým typickým plevelům brambor, jako jsou např. merlík bílý nebo opletka obecná.

Rozšíření ploch ochranných pásem v bramborářské oblasti

Na jaře roku 2017 vyvolala značnou pozornost informace o návrhu rozšíření ploch ochranných pásem II. stupně zdrojů povrchových vod (změna ochranných pásem III. stupně) v okolí přítoků vodní nádrže Švihov na řece Želivce (především v okrese Pelhřimov). Tato změna by zasáhla nemalou pěstební plochu brambor. Je nutno uvést, že v této oblasti hospodaří řada významných pěstitelů brambor, na které by navržené změny měly podstatný dopad. Proto Kraj Vysočina podpořil studii, kterou provedl v roce 2017 a 2018 Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. V rámci této studie byly založeny a vyhodnoceny polní pokusy v lokalitách přímo navržených pro změnu ochranných pásem. V pokusech byly srovnávány varianty herbicidního ošetření účinnými látkami nevyloučenými z použití v ochranných pásmech II. stupně zdrojů povrchových vod s variantami herbicidního ošetření standardně používanými při pěstování brambor, avšak v těchto ochranných pásmech vyloučenými z používání. Sledován byl vliv variant zejména na plevelohubnou účinnost a výši výnosu.

Založení pokusů

Pro pokusy byly vybrány pozemky tří pěstitelů brambor: SENAGRO a.s., Senožaty, Selekta Pacov, a.s. a Zemědělské družstvo ,Vysočina“ Želiv.

Zkoušeny byly všechny registrované herbicidní účinné látky nevyloučené z použití v ochranném pásmu II. stupně zdrojů povrchové vody. Pro preemergentní aplikaci to byly již jmenované látky flurochloridon (herbicid Racer 25 EC) a clomazon (herbicid Command 36 CS). Pro postemergentní aplikaci rimsulfuron (herbicid Titus 25 WG) a bentazon (herbicid Basagran). Jako srovnávací byly použity dvě varianty, u kterých byly zvoleny standardně používané kombinace herbicidních účinných látek, avšak vyloučené z používání v ochranných pásmech II. stupně zdrojů povrchové vody. První byla kombinace clomazonu a metribuzinu (herbicidy Command 36 EC + Sencor Liquid) a jako druhá kombinace látek metribuzin a flufenacet (herbicid Plateen 41,5 WG). Přesný popis variant pokusů je uveden v tabulce 1.

Tab. 1: Výnos hlíz na sledovaných variantách v lokalitě Pacov

Číslo varianty

Herbicid/kombinace

Dávka kg, l/ha

Výnos v t/ha

%  průměrného výnosu  var 6 a 7 (standardní varianty)

Snížení výnosu v % ve srovnání se standardními  variantami

1

Neošetřená kontrola

-

9,78

31,1

68,9

2

Racer 25 EC

2,0

17,33

55,1

44,9

3

Command 36 CS

0,25

14,37

45,7

54,3

4

Titus 25 WG

0,06

15,93

50,6

49,4

5

Basagran

2,0

14,78

47,0

53,0

6

Sencor Liquid + Command 36 CS

0,6 + 0,25

30,89

100,0

0

 

7

Plateen 41,5 WG

2,5

32,04

Herbicidní účinnost

V roce 2018 byla situace s výskytem a regulací plevelů poněkud specifická. Vzhledem k povětrnostním podmínkám, zejména nedostatku srážek po sázení brambor, bylo vzcházení plevelů pomalé a nevyrovnané. Na pokusných plochách se často v době aplikace preemergentních herbicidů a po ní nevyskytovaly klíčící rostliny plevelů. Na řadě lokalit tak došlo kvůli opožděnému vzcházení plevelů k potřebě postemergentního herbicidního zásahu.

V podmínkách uvedených pokusů lze v roce 2018 za standardní považovat lokalitu Pacov, z níž jsou zde prezentovány výsledky. Na pokusné ploše v Pacově se v hodnotitelné míře vyskytovaly druhy plevelů: opletka obecná, svízel přítula, merlík bílý, hluchavka nachová a violka rolní. Violka rolní se v hodnotitelné intenzitě vyskytovala až ve druhém termínu hodnocení, v prvním termínu hodnocena nebyla. Nejvyšší výskyt byl zaznamenán u opletky obecné (až 83 % pokryvnosti půdy) a svízele přítuly (až 37 % pokryvnosti). Všechny hodnocené druhy jsou typické pro danou oblast. Ostatní plevelné druhy, které se na pokusné ploše vyskytovaly, nedosahovaly požadované intenzity a rovnoměrnosti výskytu pro požadovaná hodnocení. Z výsledků je patrné, že nejvyšší průměrné plevelohubné účinnosti bylo dosaženo u variant 6 a 7 (98–100 %), nejnižší účinnosti u varianty 3 (27 %). Výsledky hodnocení plevelohubné účinnosti sledovaných variant a jednotlivých plevelů ukazuje graf 1.

Graf 1: Plevelohubná účinnost herbicidů na lokalitě Pacov
Graf 1: Plevelohubná účinnost herbicidů na lokalitě Pacov

Výnos hlíz

Jak bylo konstatovánu v úvodu, míra zaplevelení porostu brambor přímo ovlivňuje výnos hlíz. Proto je v následujícím grafu uveden výnos hlíz na lokalitě Pacov. V tomto pokusu se výnos hlíz (odrůda Adéla) pohyboval od 9,78 do 32,04 t/ha. Průměrný výnos pokusu byl 19,30 t/ha. Nejnižšího výnosu bylo dosaženo na variantě bez herbicidního ošetření (var. 1), nejvyššího u variant 6 a 7 se standardním herbicidním ošetřením. Průměr výnosu těchto variant byl v hodnocení uvažován jako 100 %. Výnos na kontrolní variantě dosáhl pouze 31,1 % úrovně těchto variant (snížení výnosu o 68,9 %), varianty 2 až 5 pak 45,7–55,1 %. Podle výsledků pokusů v podmínkách lokality byl výnos hlíz na těchto variantách snížen o 44,9–54,3 %. Výsledky uvádí tabulka 1.

Závěr

V polních pokusech byly testovány účinné herbicidní látky, které podle registrace nejsou vyloučeny z použití v ochranných pásmech vodních zdrojů. Jsou to látky flurochloridon, clomazon, rimsulfuron, a bentazon.

Nejvyšší plevelohubné účinnosti v pokusech dosahoval flurochloridon (průměrně 58–99 %). Nejmenší pak clomazon (průměrně 5–51 %). Rimsulfuron dosahoval průměrné účinnosti 46–77 % a bentazon 24–84 %. Ve srovnání s nimi kombinace účinných herbicidních látek, které se při pěstování brambor standardně používají, avšak jsou vyloučeny z použití v ochranných pásmech zdrojů povrchových vod II stupně, vykazovaly průměrnou plevelohubnou účinnost na úrovni 86–100 %. Rozpětí v účinnosti účinných látek je dáno druhovým spektrem plevelů, které se vyskytuje v podmínkách konkrétní lokality. Např. účinnost clomazonu 51 % (I. termín hodnocení pokusu Pacov) byla zapříčiněna významným výskytem svízele přítuly, ke kterému clomazon vykazuje velmi vysokou účinnost, avšak účinnost k ostatním plevelům je pouze částečná až nulová. Tato účinná látka tudíž aplikovaná samostatně neřeší regulaci plevelů komplexně.

S plevelohubnou účinností úzce souvisí i vliv na výnos hlíz a jeho kvalitu. Na variantách s aplikací herbicidních látek, které je možné pro ochranná pásma využít, byl výnos hlíz nižší o 8–54 % ve srovnání se standardním herbicidním ošetřením brambor, který je však vyloučený z použití v ochranných pásmech zdrojů povrchových vod II. stupně. V průměru všech třech pokusů a variant s herbicidy nevyloučenými z použití byl v podmínkách roku 2018 snížen výnos hlíz o 33,5 %. Snížila se i výtěžnost tržních hlíz ve srovnání s variantami s herbicidy standardně používanými, a to v průměru pokusů a variant o 35,5 % (v případě pokusu v Pacově o 54 %). Podobně je tomu i v případě průměrné hmotnosti hlízy.

Podmínky roku 2018 byly z pohledu průběhu povětrnosti extrémní. Nicméně i v těchto podmínkách výsledky pokusů potvrdily, že omezením používání některých účinných látek může být snížena konkurenceschopnost konvenčně hospodařících pěstitelů brambor.

Kromě ztráty konkurenceschopnosti pěstitelů brambor v uvedených oblastech je však třeba uvést i další rizika, ke kterým bude docházet v souvislosti s méně účinnou regulací plevelů. Patří mezi ně např. komplikace při sklizni, kdy přerostlé plevele stěžují a ekonomicky zatěžují sklizeň, jsou příčinou vyšších ztrát hlíz a způsobují jejich větší poškození (snížení kvality). Vyšší výskyt plevelů je dáván do souvislosti s rozvojem některých chorob a škůdců polních plodin, kdy následně může vznikat potřeba intenzivnější ochrany dalšími pesticidy.

Nejvážnějším nebezpečím je však zvyšování intenzity zaplevelení na pozemcích s nedostatečnou úrovní regulace plevelů. Přežíváním plevelných rostlin dochází k významnému zvyšování semen v půdní zásobě (zejména obtížněji hubitelných druhů), což může vést ke snížení úrodnosti půdy a ztrátě trvale udržitelného hospodaření. Omezením spektra účinných herbicidních látek se také zvyšuje riziko vzniku rezistence plevelů.

Vysoká účinnost standardní varianty (Plateen 41,5 WG)
Vysoká účinnost standardní varianty (Plateen 41,5 WG)

Nedostatečná účinnost rimsulfuronu na opletku a merlík
Nedostatečná účinnost rimsulfuronu na opletku a merlík

Plevele v porostu brambor mohou komplikovat sklizeň
Plevele v porostu brambor mohou komplikovat sklizeň

Související články

Posouzení účinnosti podzimních a jarních herbicidů v ozimé pšenici

16. 09. 2019 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Dita Hiřmanová, Ing. Luděk Procházka; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 160x

Rango si přídomek Super zaslouží

08. 09. 2019 Ing. Jan Hesoun, Sumi Agro Czech, s.r.o. Plevele Zobrazeno 181x

Herbicidní doporučení společnosti BASF pro řepku ozimou

07. 09. 2019 Ing. Marek Šmika; BASF spol. s r.o. Plevele Zobrazeno 175x

Regulace plevelů v ozimé řepce v extrémních povětrnostních podmínkách

06. 09. 2019 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 212x

Problematika regulace vytrvalých plevelů v souvislosti s omezováním používání herbicidu glyfosát

28. 08. 2019 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 284x

Další články v kategorii Plevele

detail