Použití herbicidů při pěstování brambor v ochranných pásmech II. stupně zdrojů povrchové vody

21. 06. 2019 Ing. Pavel Kasal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Plevele Zobrazeno 2288x

V systému konvenčního pěstování brambor, podobně jako u ostatních plodin, se pěstitel neobejde bez použití přípravků na ochranu rostlin. Použití pesticidů však provází řada omezení. Jedním z nich je i vyloučení použití některých účinných látek v ochranném pásmu II. stupně zdrojů povrchové vody. V bramborářské oblasti se takových lokalit vyskytuje několik. Omezení použití pesticidů do brambor jsou poměrně výrazná. Z praktického pohledu je největší omezení při použití herbicidů.

Plevele patří mezi velmi významné škodlivé činitele všech polních plodin. Vždy samozřejmě záleží na druhovém spektru a intenzitě výskytu. Při nižším a středním zaplevelení snižují výnos o 20–30 %, ale velmi silné zaplevelení může redukovat výnos brambor až o 90 %. Brambory patří mezi okopaniny a z historického pohledu bylo při regulaci plevelů nejvýznamnějším opatřením provádění systému mechanické kultivace. V podmínkách současné technologie pěstování brambor je jediným možným opatřením použití herbicidů. Souvisí to s rozšířením technologie odkameňování půdy před sázením, která se u konvenčních pěstitelů brambor v bramborářské oblasti stala standardem. Tato technologie má významný vliv na zlepšení vnější kvality hlíz, zejména snížení poškození, což je přímo vyžadováno odběrateli brambor, zpracovateli i zákazníky. V technologii odkameňování však nelze využít žádný způsob mechanické kultivace a ochrana proti plevelům se provádí pouze za pomoci herbicidů.

Účinné látky pro ochranná pásma

V systému herbicidní ochrany brambor tvoří základ preemergentní aplikace herbicidů. V současné době je u nás pro preemergentní aplikaci registrováno osm účinných herbicidních látek: aclonifen, clomazone, flufenacet, flurochloridone, metobromuron, metribuzin, pendimethalin a prosulfocarb. Z výčtu těchto účinných látek nejsou vyloučeny z použití v ochranném pásmu II. stupně povrchových vod pouze flurochloridone a clomazone.

Účinná látka flurochloridone je obsažena v herbicidu Racer 25 EC. Je to herbicid určený proti dvouděložným plevelům do slunečnice, brambor, kukuřice a pšenice ozimé (zde i proti chundelce metlici). Největšího využití nachází ve slunečnici. Ačkoliv jeho účinnost proti řadě dvouděložných plevelů je poměrně vysoká, u brambor se v praxi používá pouze v omezeném měřítku. Důvodem je požadavek na jeho bezprostřední aplikaci (do 3 dnů) po sázení brambor. Jinak hrozí riziko fytotoxicity rostlin bramboru.

Na bázi účinné látky clomazone jsou registrovány herbicidy s řadou obchodních názvů. Za všechny jmenujme Command 36 CS. Účinná látka clomazone vykazuje velmi vysokou a spolehlivou účinnost na svízel přítulu. Částečnou účinnost pak na některé další druhy dvouděložných plevelů, ale na většinu druhů je prakticky téměř neúčinná. Clomazone je registrovaný do brambor, hrachu máku a řepky olejky. U brambor tvoří standardní součást herbicidních kombinací s některými jinými účinnými látkami, které mají na svízel přítulu nedostatečnou účinnost (např. metribuzin, metobromuron).

Postemergentní aplikace herbicidů jsou pak u brambor používány pro doplnění preemergentních aplikací, většinou při nižší účinnosti preemergentní aplikace na některý plevelný druh. Pro postemergentní aplikace proti dvouděložným plevelům jsou v současnosti registrovány čtyři účinné látky: bentazon, metribuzin, prosulfocarb (pouze časně postemergentní aplikace) a rimsulfuron. V ochranných pásmech II. stupně vodních zdrojů je možné opět využití pouze dvou z nich: bentazonu a rimsulfuronu.

Bentazon je účinná látka např. Basagranu. Ten je registrován v řadě plodin proti dvouděložným plevelům. U brambor se u nás používá v menším měřítku. Důvodem je opět riziko fytotoxicity porostu brambor a nižší účinnost na některé plevelné druhy.

Rimsulfuron je účinná látka registrovaná do kukuřice a brambor. Standardní herbicid na bázi této účinné látky je Titus 25 WG. U brambor je pro postemergentní aplikace využívána často. Důvodem je zejména její účinnost na pýr a částečně i na pcháč rolní. V časné růstové fázi je velmi účinná na laskavec ohnutý, který se v posledních letech stává významným plevelem i v bramborářské oblasti. Často se používá v kombinaci s metribuzinem (např. Sencor Liquid), kde významně posiluje účinnost právě na jmenované druhy plevelů. Při jeho samotné aplikaci však vykazuje nižší účinnost k některým typickým plevelům brambor, jako jsou např. merlík bílý nebo opletka obecná.

Rozšíření ploch ochranných pásem v bramborářské oblasti

Na jaře roku 2017 vyvolala značnou pozornost informace o návrhu rozšíření ploch ochranných pásem II. stupně zdrojů povrchových vod (změna ochranných pásem III. stupně) v okolí přítoků vodní nádrže Švihov na řece Želivce (především v okrese Pelhřimov). Tato změna by zasáhla nemalou pěstební plochu brambor. Je nutno uvést, že v této oblasti hospodaří řada významných pěstitelů brambor, na které by navržené změny měly podstatný dopad. Proto Kraj Vysočina podpořil studii, kterou provedl v roce 2017 a 2018 Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. V rámci této studie byly založeny a vyhodnoceny polní pokusy v lokalitách přímo navržených pro změnu ochranných pásem. V pokusech byly srovnávány varianty herbicidního ošetření účinnými látkami nevyloučenými z použití v ochranných pásmech II. stupně zdrojů povrchových vod s variantami herbicidního ošetření standardně používanými při pěstování brambor, avšak v těchto ochranných pásmech vyloučenými z používání. Sledován byl vliv variant zejména na plevelohubnou účinnost a výši výnosu.

Založení pokusů

Pro pokusy byly vybrány pozemky tří pěstitelů brambor: SENAGRO a.s., Senožaty, Selekta Pacov, a.s. a Zemědělské družstvo ,Vysočina“ Želiv.

Zkoušeny byly všechny registrované herbicidní účinné látky nevyloučené z použití v ochranném pásmu II. stupně zdrojů povrchové vody. Pro preemergentní aplikaci to byly již jmenované látky flurochloridon (herbicid Racer 25 EC) a clomazon (herbicid Command 36 CS). Pro postemergentní aplikaci rimsulfuron (herbicid Titus 25 WG) a bentazon (herbicid Basagran). Jako srovnávací byly použity dvě varianty, u kterých byly zvoleny standardně používané kombinace herbicidních účinných látek, avšak vyloučené z používání v ochranných pásmech II. stupně zdrojů povrchové vody. První byla kombinace clomazonu a metribuzinu (herbicidy Command 36 EC + Sencor Liquid) a jako druhá kombinace látek metribuzin a flufenacet (herbicid Plateen 41,5 WG). Přesný popis variant pokusů je uveden v tabulce 1.

Tab. 1: Výnos hlíz na sledovaných variantách v lokalitě Pacov

Herbicidní účinnost

V roce 2018 byla situace s výskytem a regulací plevelů poněkud specifická. Vzhledem k povětrnostním podmínkám, zejména nedostatku srážek po sázení brambor, bylo vzcházení plevelů pomalé a nevyrovnané. Na pokusných plochách se často v době aplikace preemergentních herbicidů a po ní nevyskytovaly klíčící rostliny plevelů. Na řadě lokalit tak došlo kvůli opožděnému vzcházení plevelů k potřebě postemergentního herbicidního zásahu.

V podmínkách uvedených pokusů lze v roce 2018 za standardní považovat lokalitu Pacov, z níž jsou zde prezentovány výsledky. Na pokusné ploše v Pacově se v hodnotitelné míře vyskytovaly druhy plevelů: opletka obecná, svízel přítula, merlík bílý, hluchavka nachová a violka rolní. Violka rolní se v hodnotitelné intenzitě vyskytovala až ve druhém termínu hodnocení, v prvním termínu hodnocena nebyla. Nejvyšší výskyt byl zaznamenán u opletky obecné (až 83 % pokryvnosti půdy) a svízele přítuly (až 37 % pokryvnosti). Všechny hodnocené druhy jsou typické pro danou oblast. Ostatní plevelné druhy, které se na pokusné ploše vyskytovaly, nedosahovaly požadované intenzity a rovnoměrnosti výskytu pro požadovaná hodnocení. Z výsledků je patrné, že nejvyšší průměrné plevelohubné účinnosti bylo dosaženo u variant 6 a 7 (98–100 %), nejnižší účinnosti u varianty 3 (27 %). Výsledky hodnocení plevelohubné účinnosti sledovaných variant a jednotlivých plevelů ukazuje graf 1.

Graf 1: Plevelohubná účinnost herbicidů na lokalitě Pacov

Výnos hlíz

Jak bylo konstatovánu v úvodu, míra zaplevelení porostu brambor přímo ovlivňuje výnos hlíz. Proto je v následujícím grafu uveden výnos hlíz na lokalitě Pacov. V tomto pokusu se výnos hlíz (odrůda Adéla) pohyboval od 9,78 do 32,04 t/ha. Průměrný výnos pokusu byl 19,30 t/ha. Nejnižšího výnosu bylo dosaženo na variantě bez herbicidního ošetření (var. 1), nejvyššího u variant 6 a 7 se standardním herbicidním ošetřením. Průměr výnosu těchto variant byl v hodnocení uvažován jako 100 %. Výnos na kontrolní variantě dosáhl pouze 31,1 % úrovně těchto variant (snížení výnosu o 68,9 %), varianty 2 až 5 pak 45,7–55,1 %. Podle výsledků pokusů v podmínkách lokality byl výnos hlíz na těchto variantách snížen o 44,9–54,3 %. Výsledky uvádí tabulka 1.

Závěr

V polních pokusech byly testovány účinné herbicidní látky, které podle registrace nejsou vyloučeny z použití v ochranných pásmech vodních zdrojů. Jsou to látky flurochloridon, clomazon, rimsulfuron, a bentazon.

Nejvyšší plevelohubné účinnosti v pokusech dosahoval flurochloridon (průměrně 58–99 %). Nejmenší pak clomazon (průměrně 5–51 %). Rimsulfuron dosahoval průměrné účinnosti 46–77 % a bentazon 24–84 %. Ve srovnání s nimi kombinace účinných herbicidních látek, které se při pěstování brambor standardně používají, avšak jsou vyloučeny z použití v ochranných pásmech zdrojů povrchových vod II stupně, vykazovaly průměrnou plevelohubnou účinnost na úrovni 86–100 %. Rozpětí v účinnosti účinných látek je dáno druhovým spektrem plevelů, které se vyskytuje v podmínkách konkrétní lokality. Např. účinnost clomazonu 51 % (I. termín hodnocení pokusu Pacov) byla zapříčiněna významným výskytem svízele přítuly, ke kterému clomazon vykazuje velmi vysokou účinnost, avšak účinnost k ostatním plevelům je pouze částečná až nulová. Tato účinná látka tudíž aplikovaná samostatně neřeší regulaci plevelů komplexně.

S plevelohubnou účinností úzce souvisí i vliv na výnos hlíz a jeho kvalitu. Na variantách s aplikací herbicidních látek, které je možné pro ochranná pásma využít, byl výnos hlíz nižší o 8–54 % ve srovnání se standardním herbicidním ošetřením brambor, který je však vyloučený z použití v ochranných pásmech zdrojů povrchových vod II. stupně. V průměru všech třech pokusů a variant s herbicidy nevyloučenými z použití byl v podmínkách roku 2018 snížen výnos hlíz o 33,5 %. Snížila se i výtěžnost tržních hlíz ve srovnání s variantami s herbicidy standardně používanými, a to v průměru pokusů a variant o 35,5 % (v případě pokusu v Pacově o 54 %). Podobně je tomu i v případě průměrné hmotnosti hlízy.

Podmínky roku 2018 byly z pohledu průběhu povětrnosti extrémní. Nicméně i v těchto podmínkách výsledky pokusů potvrdily, že omezením používání některých účinných látek může být snížena konkurenceschopnost konvenčně hospodařících pěstitelů brambor.

Kromě ztráty konkurenceschopnosti pěstitelů brambor v uvedených oblastech je však třeba uvést i další rizika, ke kterým bude docházet v souvislosti s méně účinnou regulací plevelů. Patří mezi ně např. komplikace při sklizni, kdy přerostlé plevele stěžují a ekonomicky zatěžují sklizeň, jsou příčinou vyšších ztrát hlíz a způsobují jejich větší poškození (snížení kvality). Vyšší výskyt plevelů je dáván do souvislosti s rozvojem některých chorob a škůdců polních plodin, kdy následně může vznikat potřeba intenzivnější ochrany dalšími pesticidy.

Nejvážnějším nebezpečím je však zvyšování intenzity zaplevelení na pozemcích s nedostatečnou úrovní regulace plevelů. Přežíváním plevelných rostlin dochází k významnému zvyšování semen v půdní zásobě (zejména obtížněji hubitelných druhů), což může vést ke snížení úrodnosti půdy a ztrátě trvale udržitelného hospodaření. Omezením spektra účinných herbicidních látek se také zvyšuje riziko vzniku rezistence plevelů.

Vysoká účinnost standardní varianty (Plateen 41,5 WG)

Nedostatečná účinnost rimsulfuronu na opletku a merlík

Plevele v porostu brambor mohou komplikovat sklizeň