Příprava porostů na sklizeň - předsklizňové aplikace a použití herbicidů na strništi

04. 07. 2014 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 6618x

Regulace plevelů na orné půdě je chápána jako komplex opatření, která mají za následek snížení zaplevelení na poli a v širších souvislostech i na plochách nacházejících se bezprostředně vedle pole. Mezi nejvýznamnější součásti systému patří především dodržování pravidel střídání plodin, zpracování půdy, dodržování agrotechnický zásad, kultivace, aplikace herbicidů, výživa rostlin a sklizeň plodin.

Situace na polích

V současnosti však není možné dodržovat zásady střídání plodin s ohledem na spektrum pěstovaných ploch. Z pohledu zpracování půdy je upřednostňována především minimalizace a přímé metody regulace plevelů, tedy především používání herbicidů je limitováno nedostatkem finančních prostředků. Výživa rostlin je směrována především na přihnojování dusíkem, a velmi často jsou proto porosty plodin nedostatečně hnojeny.

To má za následek vytvoření méně hustých porostů, které umožňují v druhé polovině vegetace, zejména u obilnin masové vzcházení především jarních plevelů jako například: merlíků, laskavců, ježatky, bérů, durmanu aj. Řídké porosty umožňují rašení vytrvalých plevelů jako například pýru plazivého, pcháč rolního, čistce bahenního, mléče rolního aj.

Problémem je, že tyto plevelné druhy velmi často přerůstají dozrávající obilniny, a tím vlastně znemožňují sklizeň. Z tohoto důvodu stoupá význam předsklizňových aplikací herbicidy typu glyfosátu, které mají za následek eliminaci plevelů, a tím usnadnění sklizně a snížení sklizňových ztrát.

Vytrvalé plevele

Hustě seté plodiny, mezi něž patří obilniny, mají poměrně vysokou konkurenční schopnost vůči většině plevelným druhů v případě, že jejich výskyt je menší. Konkurenční schopnost obilnin závisí na několika faktorech. Základem je kvalitní osivo, zpracování půdy, kvalita setí, termín setí a správné hnojení. V příznivých povětrnostních podmínkách je schopen porost obilnin dobře potlačovat plevelné rostliny. Herbicidní přípravky ve zdravých a dobře vyvinutých obilninách jim proto pouze pomáhají, aby uplatnily svoji schopnost potlačovat plevele. V současné době je na trhu poměrně rozsáhlý sortiment herbicidních přípravků s různým spektrem účinku. O výběru proto rozhoduje především cena a spektrum jejich účinku na plevelné rostliny. Ne vždy se však podaří plevele regulovat na počátku vegetace pěstovaných plodin.

Vysoký podíl pěstovaných obilnin a ozimé řepky na orné půdě, technologie minimálního zpracování půdy a především dlouhodobé jednostranné používání herbicidů se stejným nebo podobným mechanizmem má za následek šíření vytrvalých plevelů jako například pcháč rolní (Cirsium arvense) a pýr plazivý (Elytrigia repens).

Je obecně známo, že zvláště při použití herbicidů proti pcháči rolnímu i pýru plazivému významně rozhoduje právě správné načasování aplikace herbicidů. Především u pcháče rolního při nevhodném termínu naopak podpoříme regeneraci pupenů na kořenových výběžcích, což má za následek vyšší zaplevelení po aplikaci, než před aplikací. Vzhledem k tomu, že proti pcháči rolnímu jsou k dispozici účinné herbicidy přes více než třicet let, pokládáme právě jejich nesprávné používání za rozhodující příčinu tak vysokého výskytu pcháče rolního. K současné situaciu též přispěl i vysoký podíl neobdělávaných polí a celkový úpadek údržby nezemědělské půdy, komunální sféry a obecně krajiny. Z těchto zanedbaných ploch se na ornou půdu šiří každý rok obrovské množství diaspor plevelů.

Účinek herbicidů

V takovýchto podmínkách mají plevele optimální podmínky k šíření a růstu. Proto jsme i často svědky selhání účinku i vysoce účinných herbicidů. Příčinou bývá zpravidla nevhodně provedená aplikace herbicidů. Velmi často se projeví slabý účinek i v případě dodržení všech podmínek pro správnou aplikaci.

Zde si musíme uvědomit, že nás zajímá jednak okamžitý účinek zhruba do jednoho měsíce po aplikaci tak i efekt dlouhodobý, minimálně do příštího roku. Při sledování dlouhodobého efektu je nutné počítat s částečnou regenerací z kořenových výběžků. Při velmi silném zaplevelení i při účinku 100 % po aplikaci musíme počítat s tím, že část rostlin (kořenů, kořenových výběžků) přežije. Při velmi vysokém zaplevelení při herbicidním účinku 99 % může i 1 % přeživších vegetativních diaspor znamenat vysoký potenciál pro další zaplevelení. Proto je chybou, myslíme-li si, že aplikace vysoce účinného herbicidu vyřeší problém vytrvalých plevelů.

Aplikace herbicidů je účinná pouze za předpokladu spolupůsobení zpracování půdy, agrotechniky, použití dalších herbicidů a celkové péče o půdu. Musíme si uvědomit, že z jednoho segmentu pýru (7 cm) může v příznivých podmínkách vzniknout rostlina, která je schopna za jedno vegetační období vytvořit až 30 m kořenových výběžků a z jednoho segmentu kořenových výběžků pcháče rolního přes 10 m kořenových výběžků. To představuje vysoký reprodukční potenciál.

Z hlediska potlačení vytrvalých plevelů a zabránění jejich vlivu na pěstované plodiny je nutné aplikovat herbicidy na počátku vegetace, jinak dochází k neodstranitelným škodám na porostech pěstovaných plodin. Této zásadě však odporují předsklizňové aplikace herbicidů.

Předsklizňové aplikace

Podstata těchto aplikací spočívá především ve vysoké herbicidní spolehlivosti na pýr plazivý, pcháč rolní, pelyněk černobýl a další plevele. Plevele mají vytvořenou velkou listovou plochu, což příznivě ovlivní množství přijaté účinné látky a její následnou translokaci do kořenů vytrvalých plevelů.

Předpokladem úspěchu je dodržení termínu aplikace herbicidů, aby došlo k odumření nadzemních částí rostlin plevelů. Nespornou výhodou těchto aplikací je rovnoměrně vyzrálý porost obilnin a odumřelé plevele před sklizní. To podstatně zjednodušuje sklizeň obilnin a výrazně sníží ztráty při sklizni i náklady na dosoušení zrna.

Pro předsklizňové aplikace je povolena celá řada herbicidů na bázi glyfosátu a sulfosátu. Pro tyto aplikace však platí vesměs omezení v množitelských porostech a aplikace jsou limitovány obsahem vody do 150–200 l/ha. Zpravidla jsou pro aplikace používány speciální samochodné postřikovače zaručující přesné, úsporné dávkování.

Z hlediska spolehlivosti aplikací je však nutné upozornit, že při velmi silném zaplevelení převážně pcháčem rolním, je dávka herbicidu i vody na hranici spolehlivosti účinku herbicidu. Rostliny pcháče rolního se převážně vyskytují v tzv. hnízdech. Lodyhy vytvářejí velmi hustý porost do kterého se herbicid dostane pouze na okraji tzv. hnízd. Většina lodyh tedy není zasažena a neuhyne. Proto lze doporučit tyto aplikace především při výskytu pýru plazivého, jednoletých plevelů, jako například svízel přítula a nižším až středním zaplevelení pcháčem rolním. Při vysokém zaplevelení by byla možnost pouze ve zvýšení dávky herbicidu a vody.

Optimální termín pro předsklizňové aplikace na pýr plazivý

Vhodné je využít lokální aplikace pouze na ohniska pcháče rolního

Dalším faktorem, který může negativně ovlivňovat herbicidní efekt jsou vysoké teploty v době aplikace (nad 26 °C). Vlivem těchto teplot je příjem herbicidu do rostliny velmi rychlý, nadzemní část rostlin rychle zasychá. Translokace do kořenové soustavy je však podstatně vyšší při teplotách kolem 20 °C. Proto býváme někdy svědky vysoké regenerace pcháče po těchto aplikací herbicidů.

Základ úspěchu těchto aplikací herbicidů spočívá v dostatečném ulpěné postřikové kapaliny na listech plevelů.

Vzhledem k velmi příznivé ekonomice, herbicidní spolehlivosti a snížení ztrát při sklizni je používání těchto aplikací velmi oblíbené a do budoucna nadále perspektivní.

Z výsledků experimentů vyplývá, že herbicidní efekt se významně projevil na pýr plazivý (tab. 1), kdy nebyly příliš významné rozdíly mezi herbicidy a dávkami ve vztahu k výnosu ozimé pšenice. Rozdíly mezi variantami herbicidů a dávkami byly zřetelné při podzimním a jarním hodnocení. Při hodnocení herbicidního efektu bylo zřejmé, že vyšší dávky herbicidů výrazněji potlačily pcháč rolní ve srovnání s dávkami nižšími. Předsklizňové aplikace v uvedených pokusech potvrdily vyšší účinek na pýr plazivý než pcháč rolní (tab. 2).

Aplikace herbicidů na strniště

V případě nižšího zaplevelení nebo výskytu těchto druhů ve spodním patře se předsklizňové aplikace neprovádějí. Tím se však problém neřeší. Velmi často po sklizni obilnin a to zejména za dostatku vláhy dochází k velmi rychlému růstu a vývoji u jednoletých plevelů.

Jednoleté plevelné druhy, jako například merlík bílý, laskavec ohnutý, laskavec zelenoklasý, ježatka kuří noha, béry, durman obecný, blín černý a celá řada dalších plevelných druhů, jsou již za 14–21 dní schopny vytvořit rostliny vysoké 30–50 cm, které rychle vykvétají a vytvářejí semena. To se stává na polích, kde se neprovádí podmítka nebo kde se provede podmítka nekvalitně. Reprodukční potenciál těchto rostlin je vysoký a dochází k významnému zvýšení zásoby semen v půdě. Tyto rostliny komplikují zpracování půdy. Velmi často jsou plevelné rostliny nedostatečně zaklopeny a při mírném průběhu zimy velmi často přezimují a komplikují jarní přípravu půdy.

Merlík bílý se velmi často stává dominantním plevelem na strništi

Rostliny merlíku mají v této době rychlý vývoj, brzy kvetou a vytvářejí velké množství semen

Laskavec ohnutý má vysokou reprodukční schopnost

Laskavec zelenoklasý má také vysokou reprodukční schopnost

Masově vzcházející rostliny durmanu obecného ve vlhkých periodách

V teplých oblastech se na strništi vyskytují durmany velmi často

Statné rostliny durmanu obecného vytvářejí obrovské množství semen

Podobně reagují i vytrvalé plevele. Především pýr plazivý, pcháč rolní, čistec bahenní, ale i mléč rolní po sklizni obilnin při dostatku vláhy rychle regenerují, vytvářejí mnoho výhonů nebo listových růžic (graf 1 až 4). V tomto ročním období je regenerační schopnost velmi vysoká, dochází k rychlé tvorbě oddenků a kořenových výběžků u těchto vytrvalých plevelných druhů při nechání pozemku bez ošetření velmi často dochází k totálnímu zaplevelení. Při následném zpracování půdy dochází sice k poškození kořenového systému vytrvalých plevelů, ale tyto plevele velmi často opět regenerují a významně konkurují následně setým plodinám.

Graf 1: Dynamika růstu pýru plazivého po sklizni obilnin

Graf 2: Dynamika růstu mléče rolního sklizni obilnin

Graf 3: Dynamika růstu pcháče rolního sklizni obilnin

Graf 4: Dynamika růstu čistce bahenního sklizni obilnin

V obilninách nebo ozimé řepce setých na takto zaplevelených pozemcích tyto plevele konkurují již brzy po vzejití, především pýr plazivý a pcháč rolní a to má za následek nutnost aplikace herbicidů již v podzimních měsících, což klade vysoké nároky na organizaci práci a finanční náročnost také není zanedbatelná. Navíc jsou povětrnostní podmínky vysokým rizikovým faktorem znemožňujícím cílené aplikace v optimální růstové fázi.

Používání herbicidních přípravků po sklizni plodin na strništi na vzešlé plevele zaručuje poměrně spolehlivý účinek. Význam těchto aplikací spočívá v eliminaci jednoletých plevelů i vytrvalých plevelů včetně zasažení jejich kořenového systému a zabránění jejich regeneraci.

Podmínkou pro dosažení optimálního účinku je výskyt plevelných druhů s dostatečně vytvořenou listovou plochou, která zajistí dokonalý příjem účinné látky rostlinami. U vytrvalých plevelů (pýr plazivý, pcháč rolní aj.) je důležité, aby byl vytvořen dostatečný počet výhonů nebo listových růžic. U pýru výhony s 3–4 listy u pcháče listové růžice s 6–8 listy.

Účinek těchto aplikací je vysoký za dostatku vláhy, kdy jednoleté plevele masově vzcházejí a vytrvalé plevelné druhy mohutně obrážejí. V období suchých period tyto aplikace však vykazují nedostatečné efekt, který je snížen etapovým vzcházením jednoletých plevelů a postupným rašením vytrvalých plevelů z podzemních orgánů (oddenky, kořenové výběžky).

Optimální růstová fáze pcháče pro aplikace herbicidů na bázi glyfosátu

Za sucha rostliny pcháče po aplikaci rychle obrůstají

Aplikace ve správnou dobu zajistí spolehlivý účinek