Problémy s regulací plevelů v ozimé řepce

26. 09. 2022 RNDr. Tomáš Spitzer, Ph.D.; Agrotest fyto, s.r.o. Plevele Zobrazeno 2352x

Podzimní termín regulace plevelů v ozimé řepce byl a stále zůstává základním pěstebním opatřením pro její úspěšné pěstování. Je to dáno velmi úzkým spektrem dostupných a použitelných herbicidně účinných látek a koncentrací termínu pro aplikaci do termínu preemergentního nebo časně postemergentního.

To poskytuje výhodu v tom, že po zasetí ozimé řepky a provedení aplikace herbicidů není potřeba se cca 10–14 dní o ní dále starat a uvolnit si tak čas pro jiné podzimní práce. Na druhé straně stále častější sušší počasí v tomto období způsobuje často slabší účinnost těchto aplikací. Poslední roky je sušší průběh počasí v druhé polovině srpna a počátkem září poměrně pravidelný a tento trend by nahrával spíše termínům aplikací časně postemergentním a postemergentním. Výběr herbicidů pro tyto termíny aplikací je sice velmi omezený, ale v posledních letech se objevují nové možnosti použití vyloženě postemergentních herbicidů.

Nejškodlivější plevele v ozimé řepce

Z pohledu škodlivosti plevelných druhů v ozimé řepce jsou za nejškodlivější stále považovány heřmánkovité plevele, svízel, mák vlčí (obr. 1), pcháče a brukvovité plevele, jako jsou penízek rolní, úhorník a hulevníky (obr. 2). Tyto plevele mají potenciál s řepkou růst po celou dobu její vegetace a škodlivě působit až do termínu sklizně. Kromě toho produkují velké množství semen, které stále více zvětšují jejich půdní zásobu. Heřmánkovité plevele, merlíky, a také úhorník a hulevníky dokáží produkovat z jedné rostliny přes 5 000 semen.

Většina herbicidů nebo jejich kombinací dokáže tyto plevele spolehlivě kontrolovat ať už preemergentně za vhodných vláhových podmínek, tak i časně postemergentně v případě sucha po zasetí. Patří sem hlavně přípravky na bázi acetamidů, např. metazachlor, pethoxamid, dimethachlor, dimethenamid a napropamide nebo kombinace těchto účinných látek. Pro rozšíření spektra účinnosti na svízel, hluchavky a ptačinec se acetamidy kombinují s herbicidy na bázi účinné látky clomazone. U účinné látky clomazone je ale známá citlivost řepky k této látce projevující se zbělením okrajů listů a zbrzděním růstu. Stává se to hlavně na lehkých půdách, po velkých srážkách a při přestřicích na okrajích pozemků. Alternativou ke clomazone je účinná látka quinmerac, která je k řepce šetrnější při zachování účinnosti proti svízeli a dalším plevelům.

V ozimé řepce je v současnosti používáno ve větší či menší míře proti dvouděložným plevelům cca 13 herbicidně účinných látek a jejich kombinací v řadě přípravků různých firem. Většina z nich je ale určena pro preemergentní nebo časně postemergentní aplikaci. Vzhledem k měnícímu se klimatu a oteplování, a také tlaku na omezení preventivních pesticidních zásahů ve prospěch cílených aplikací v rámci precizního zemědělství by bylo žádoucí rozšířit aplikační okno do klasických postemergentních aplikací v termínu BBCH 12–14 a eventuálně i v pozdějším termínu BBCH 14–16. To by umožnilo provést kvalitní herbicidní ochranu i v případech vzcházení plevelů po srážkách až koncem srpna a v září, a také při vzcházení plevelů v tzv. vlnách nebo ohniscích podle vláhových podmínek na konkrétních polích.

Až do nedávna byly postemergentní aplikace herbicidů v řepce brány jako doplňkové k potlačení plevelů, které takzvaně utekly po preemergentní aplikaci, ale díky zavedení herbicidu Belkar (picloram + halauxifen-methyl) a Clearfield odrůd řepky ošetřovaných širokospektrálním herbicidem na bázi účinné látky imazamox se stává z tohoto termínu standardní možnost pro kompletní ochranu řepky proti plevelům srovnatelnou s pre- nebo časně postemergentním zásahem.

Letní plevele v ozimé řepce

Kromě ozimých plevelů nabývají na důležitosti také některé letní plevele vzcházející po zasetí řepky na podzim ve velkých množstvích. Jsou to hlavně merlíky (obr. 3), pohanka svlačcovitá, laskavec a rdesna. Z počátku jejich výskyty v ozimé řepce nebyly považovány za nebezpečné. Tyto plevele zůstávají ve spodním patře porostu a většinou nepřežijí zimu. To platilo, pokud bylo jejich množství a hustota nízká a jednalo se jen o pár kusů na metr čtvereční. Se zúženými osevními sledy, ve kterých se dnes často střídá jen 4–5 plodin, dochází k tomu, že se selektují plevele, kterým tato situace vyhovuje. Pokud se k tomu přidá skutečnost opakovaného používání stejných herbicidně účinných látek, tak dochází k další selekci například penízků (obr. 4), violek, merlíků atd., které v hustých populacích škodí vzcházející ozimé řepce. V posledních 3–5 letech není vzácností vidět na podzim porosty řepky bíle kvetoucí penízkem nebo řepku s přerůstajícím merlíkem a laskavcem.

Pokud si vezmeme za modelový příklad těchto „malých“ plevelů merlíky a účinnost nejpoužívanějších herbicidů v ozimé řepce na ně, tak zjistíme, že účinnost preemergentních aplikací je nejčastěji v rozmezí 75–90 % a časně postemergentních 70–80 % (Jursík M., Soukup J.; 2017). Za nepříznivých povětrnostních podmínek hlavně za sucha se pak účinnost dále snižuje. To je pak důvodem, proč se v posledních letech vyskytují pole ozimé řepky s přerostlým penízkem, merlíkem i laskavcem v září a říjnu.

Likvidace merlíku postemergentně je problematická. Galera Podzim má deklarovanou dobrou účinnost jen do výšky merlíku 5 cm, Belkar účinkuje velmi dobře i na přerostlé plevele (obr. 6), ale musí být kombinován s preemergentně aplikovaným Metazamixem, a tak při rostoucím problému s merlíky v osevním sledu je pro řepku v současnosti k dispozici pro likvidaci i přerostlých merlíků jen Clearfield technologie. Tato technologie je z herbicidního pohledu výborná a umí i vyčistit nový zásev řepky od výdrolu řepky z předchozích sezon (obr. 5), ale je potřeba při jejím využívání brát v potaz celý osevní sled vzhledem k výskytu clearfieldového výdrolu řepky odolného například vůči sulfonylmočovinovým herbicidům používaných v obilninách. V sezonách 2016/17, 2017/18 i 2018/19 jsme navíc ověřili další nepříjemnou skutečnost týkající se výskytu merlíků v nových podzimních osevech řepky, a sice to, že tyto merlíky jsou v některých letech schopné dozrát a vytvořit klíčící semena, která dále zvyšují již tak velkou zásobu semen v půdě. To dokáží i penízky a kokošky v případě dlouhého a teplého podzimu.

Úbytek účinných látek při pěstování řepky

Pěstitelé ozimé řepky se ale do budoucna budou potýkat kromě měnícího se klimatu a tlaku veřejnosti a politiků na ekologičtější pěstování, také s úbytkem povolených účinných látek a s různými novými omezeními u těch zbylých. Restrikce účinných látek probíhá i u jiných plodin, ale ozimá řepka je plodina, která pro dosažení vysokého výnosu potřebuje poměrně intenzivní nasazení nejrůznějších pesticidů. Ozimá řepka má celou řadu významných škůdců na podzim i na jaře, a také houbových chorob, jejichž eliminace se staly dnes již standardními součástmi pěstební technologie.

První zkušenosti s restringováním nejpoužívanějších insekticidních látek již máme - po zákazu moření osiva neonikotinoidními insekticidy došlo k extrémnímu nárůstu výskytu a škodlivosti dřepčíka olejkového a po zákazu thiaclopridu a chlorpyrifosu k nárůstu škodlivosti stonkových krytonosců, hlavně krytonosce čtyřzubého.

Co se týče herbicidně účinných látek, tak platnost schválení některých látek končí v letošním roce. Jedná se přitom o ty nejpoužívanější preemergentně nebo časně postemergentně aplikované látky, jako je metazachlor, clomazone, picloram a dimethachlor. Jestli tyto látky budou pokračovat dále nebo budou vyřazeny, je obtížné předpovědět. Je ale velmi pravděpodobné, že i když budou povoleny pro další období, budou mít nová omezení, například snížení maximální dávky na hektar, omezení četnosti použití v sezoně, zvětšení ochranné vzdáleností ošetřené plochy od hranice oblasti využívané zranitelnými skupinami obyvatel atd. To opět dále ztíží a zkomplikuje pěstování ozimé řepky na výnosové a kvalitativní úrovni, na jaké jsme byli zvyklí posledních cca 10 let.

Z hlediska omezení škodlivosti plevelů v ozimé řepce bude potřeba se více orientovat na časně postemergentní a čistě postemergentní aplikace, využívat Clearfield technologie a některé plevele (hlavně vytrvalé) řešit v jiných plodinách v rámci osevního sledu, protože v ozimé řepce nebude možnost zásahu.

Bude potřeba do budoucna zapojit do pěstebních technologií také meziplodiny, setí do mulče, plečkování a další nechemické technologie, aby se pěstování polních plodin stalo alespoň udržitelným.

Některá environmentální opatření, jako například oddělovací mezipásy, biokoridory, remízky atd., která na jednu stranu zpestří krajinu, ale z pohledu pěstitele řepky to budou také stálé zdroje škůdců a plevelů. Je velmi pravděpodobné, že čistá, bezplevelná pole budou v budoucnu jen ve vzpomínkách starých agronomů a farmářů stejně jako pětitunové výnosy ozimé řepky.

Obr. 1: Silné zaplevelení ozimé řepky heřmánkem, svízelem a mákem vlčím

Obr. 2: Hulevník v ozimé řepce

Obr. 3: Merlík bílý v ozimé řepce na podzim

Obr. 4: Penízek rolní v ozimé řepce na podzim

Obr. 5: Cleravis dokáže zlikvidovat i výdrol řepky v řepce

Obr. 6: Belkar si poradí i s přerostlými plevely v ozimé řepce na podzim