Chemap Agro s.r.o.

Regulace pajasanu žláznatého a dalších invazních dřevin pomocí méně známých způsobů aplikace herbicidu

14. 07. 2021 Ing. Robert Stejskal, Ph.D.; Správa Národního parku Podyjí Plevele Zobrazeno 299x

Jako farmáři, vinaři, lesníci, zahrádkáři a další správci pozemků se občas dostáváme do situace, kdy potřebujeme odstranit náletové dřeviny. Při odstraňování dřevin narážíme na vlastnost, která je společná téměř všem listnatým dřevinám - a sice schopnost regenerovat po kácení pomocí výmladků. Dřeviny vyřežeme a za pár měsíců jsou zase zpět. Regenerační schopnost je mimořádně vyvinutá, zejména u invazních druhů dřevin tvořících často významný podíl obtížného náletu.

Proseeds

Jako invazní druhy označujeme ty, které snadno kolonizují nová stanoviště, obsadí v nich prostor a nepustí do něj (nebo vytlačí) domácí druhy. Téměř všechny invazní druhy jsou úspěšné i proto, že je nelze odstranit jednoduše běžně praktikovanými metodami. Často dochází k tomu, že i přes dobře míněnou snahu o odstranění zjevně problémového druhu nastává spíše jeho namnožení. Druhým extrémem je tolerance výskytu invazních druhů nebo domněnka, že si příroda poradí sama.

Podle odborníků, invazní druhy nepředstavují pouze vážné riziko pro biodiverzitu české přírody, ale svými projevy mohou mít významný dopad na řadu lidských aktivit. Škody zahrnující např. narušování staveb nebo zaplevelování pozemků, stejně jako náklady na potlačování invazních druhů, jsou v Evropské unii odhadovány v přepočtu na minimálně 324 miliard Kč ročně.

Pajasan a další invazní dřeviny

Mezi invazními dřevinami probíhá v posledních letech výrazné šíření pajasanu žláznatého (Ailanthus altissima). Společně s mnohem běžnějším, a také známějším trnovníkem akátem (Robinia pseudoacacia) jde bezpochyby o nejvýznamnější invazní dřevinu současné české krajiny. V posledních dvaceti letech pajasan v České republice více než ztrojnásobil počet známých lokalit. Těžiště výskytu leží v teplých oblastech jižní Moravy a středních Čech (především Praha), hojný je také na Ostravsku nebo v Českém středohoří. Postupně se objevuje v oblastech, kde dříve chyběl. Podobná je situace v řadě evropských zemí, kde se tato dřevina původem z východní Asie nekontrolovaně šíří. Kvůli závažným ekologickým i socioekonomickým dopadům byl pajasan v roce 2019 zařazen do tzv. unijního seznamu druhů s významným dopadem na Evropskou unii, u nichž je nutné přijmout zvláštní opatření k omezení jejich negativního působení.

Z dalších v České republice běžnějších invazních nebo zdomácnělých druhů dřevin můžeme zmínit např. javor jasanolistý (Acer negundo), dub červený (Quercus rubra), jasan pensylvánský (Fraxinus pennsylvanica) nebo škumpu orobincovou (Rhus hirta), z jehličnanů je to borovice vejmutovka (Pinus strobus), z keřů např. kustovnice cizí (Lycium barbarum), šeřík obecný (Syringa vulgaris) nebo střemcha pozdní (Prunus serotina). Méně známé jsou dřevnaté liány, jako např. opletka čínská (Fallopia aubertii) anebo loubinec popínavý (Parthenocissus inserta).

Proč obyčejný výřez selhává?

Problematika praktických metod regulace invazních druhů je mezi laickou a často i odbornou veřejností poměrně málo známým pojmem. Zejména u laické veřejnosti je častá představa, že v případě potřeby lze invazní druhy odstranit přírodní cestou, jen za použití fyzické síly a vytrvalosti. Ve skutečnosti takový přístup bývá jen zřídkakdy úspěšný. Proč tomu tak je?

Pajasan je dřevinou s mohutným kořenovým systémem. Součástí jeho rozmnožovací strategie je tvorba kořenových výstřelků vyrůstajících z mělce uložených horizontálních kořenů. Mohou se tvořit spontánně, ale nejčastěji je jejich růst vyvolán pokácením nadzemní části či poškozením kořenového systému (pojezdem, sečením trávy v okolí stromu, zemními pracemi apod.). Dospělé stromy mohou mít kořeny rozrostlé desítky až v extrémních případech stovky metrů daleko.

V intravilánech obcí pajasan nejčastěji najdeme v blízkosti hranic pozemků, kde snadno uniká pozornosti a roste mimo dosah běžné údržby pozemku, např. na okrajích trávníků, parkovišť, u pat zdí, v oplocení, v porostech jiných náletových dřevin nebo na dočasně opuštěných plochách. Dlouhou dobu často roste bez povšimnutí. Nový nebo důslednější správce pozemku si jednoho dne všimne, že pajasan nadzvedává chodník, poškozuje nemovitost nebo prorůstá oplocením. Jak by ne, když mladí jedinci dokážou za jediný rok povyrůst až o více než 3 metry. Nejčastější reakcí je vyřezání, resp. pokácení stromu. Takový zásah je ale zcela kontraproduktivní. Strom nejen že neodumře, ale začne obrůstat novými výmladky. A při příštím výřezu reaguje stejně. Někdo se pokusí obrážející pařez pajasanu vykopat. Možná se pak na první pohled zdá, že byl zásah úspěšný. Ale ze zbytků kořenů v půdě může vyrůst množství nových výmladků, někdy i překvapivě daleko na sousedních pozemcích.

Další „alternativní“ metody, jako je zakrývání pařezů igelitem, vypalování, polévání horkou vodou, naftou, octem apod., také postrádají dlouhodobý účinek a nepůsobí na podzemní část. Dokud je kořenový systém živý, pajasan dokáže bez újmy zregenerovat díky bohatým zásobám uloženým ve zbytnělých kořenech. Podobně odolný vůči destrukčním zásahům bývá i akát, škumpa nebo javor jasanolistý.

Z dlouholeté zkušenosti odborníků na dřeviny, správců zeleně nebo specialistů na praktické metody regulace invazních druhů v různých částech světa jednoznačně vyplývá, že výše uvedené mechanické metody při regulaci většiny invazních dřevin selhávají.

Předpokladem k dosažení spolehlivého a dlouhodobého účinku je použití herbicidu. Systémový herbicid je schopen při správné aplikaci a dostatečné dávce proniknout až do konečků kořenového systému a tím způsobit kompletní odumření rostliny bez opětovné regenerace novými výmladky.

Metody cílené aplikace

Dle etiket registrovaných přípravků (jde o přípravky na bázi účinných látek glyfosát, triclopyr a fluroxypyr) lze při likvidaci nežádoucích dřevin využít několik způsobů aplikace herbicidu. Známý je nátěr/postřik řezné plochy pařezů, postřik listové plochy mladých jedinců a výmladků dřevin anebo aplikace do záseků v kmeni (chemická probírka). Zejména první dvě metody jsou v praxi poměrně zavedené a často využívané. Jaké jsou další možnosti?

Po vzoru kolegů z Maďarska a Slovenska jsme na území Národního parku (NP) Podyjí začali používat metody cílené aplikace herbicidu (viz např. Dufour-Dror 2013, Stejskal 2020) přímo do kmene odolných invazních dřevin. Důvodem k hledání nových možností bylo především to, že běžně používané metody nebyly při regulaci akátu a stále početnějších dalších invazních dřevin na území NP Podyjí dostatečně účinné. Proto jsme požádali o možnost menšinového použití vybraných přípravků v souladu se zkušenostmi ze zahraničí. V současnosti jsou za účelem likvidace invazních dřevin registrovány tři přípravky na bázi glyfosátu: Roundup Klasik Pro, Roundup Biaktiv a Touchdown Quattro. Aplikaci herbicidu níže uvedenými metodami v současnosti mohou provádět jen profesionální uživatelé. Jde o tyto metody.

Navrtávání, injektáž (angl. drill-fill, stem injection) - Herbicid je aplikován do otvorů vyvrtaných v pravidelných odstupech po obvodu kmene. Metoda je určena především pro dospělé stromy, ale lze ji použít pro jakékoli dřeviny s tloušťkou umožňující vrtání (cca od tloušťky 5 cm).

Částečné loupání kůry (angl. partial bark stripping) - Herbicid je aplikován na místa po stržení kůry na polovině obvodu kmínku. Jde o metodu určenou k ošetření jedinců nejmladší věkové kategorie o tloušťce do 2–3 cm.

Záseky do kmene (angl. hack-fill) - Herbicid je aplikován do záseků rozmístěných rovnoměrně po obvodu kmene. Metodu lze využít na dospělé stromy s tenkou kůrou nebo menší stromky o průměru kmene asi 3–7 cm.

Metody cílené aplikace mají vysokou selektivitu, protože herbicid při správné manipulaci zůstává pouze ve vytvořených aplikačních poraněních. Dalším zásadním aspektem je také vysoká účinnost, kdy naprostá většina jedinců odumírá po jediné aplikaci, aniž by docházelo k produkci výmladků. Herbicid je rostlinou postupně rozveden do všech částí těla, včetně kořene, dřevina začne chřadnout a kompletně odumírá. Právě u dřevin schopných tvořit bohaté kořenové výstřelky je injektáž kmene a ponechání dřeviny k postupnému odumření nejúčinnější metodou likvidace.

Charakteristika metod cílené aplikace

Základní princip

aplikace malé dávky herbicidu na přesně určené místo na/v kmeni dřeviny

po aplikaci herbicidu se nechá dřevina postupně odumřít

metody jsou vysoce selektivní a tedy velmi šetrné vůči okolí, navíc k nim postačuje jednoduché vybavení

Konkrétní metody

Částečné loupání kůry - ošetření mladých jedinců, herbicid se aplikuje na místa po stržení kůry

Záseky do kmene - ošetření jedinců s tenkou kůrou - herbicid se aplikuje do záseků

Navrtávání - základní metoda ošetření dospělých stromů - herbicid se aplikuje do vyvrtaných otvorů

Možnost využití

metody původně vyvinuty speciálně pro regulaci invazních dřevin v chráněných územích

mohou mít univerzální použití v nejrůznějších typech prostředí (vinohrady, sady, zahrady, městská zeleň apod.)

deální jsou pro ošetření jednotlivých dřevin nebo méně početných ohnisek

Účinnost

při správném provedení dosahuje účinnost 95-100 %; dřeviny odumírají, aniž by tvořily výmladky

Potřebné vybavení

ochranné pracovní pomůcky, nožík (žabka), mačeta, sekera, laboratorní střička nebo ruční postřikovač k aplikaci herbicidu do otvorů/záseků, štětec k zátěru sloupnutých kmínků, voda na ředění a omytí

Používané přípravky

současnosti registrovány přípravky Roundup Klasik Pro, Roundup Biaktiv a Touchdown Quattro

vzhledem k tomu, že se aplikuje relativně malá dávka, je nutné u pajasanu používat neředěný nebo mírně ředěný přípravek (75 %), u ostatních dřevin postačuje ředění 30–50 %

Termíny provedení

ošetření dřevin provádíme v letních měsících a počátkem podzimu (do prvních mrazů); vždy ošetřujeme dřeviny až po odkvětu

po první aplikaci ošetřené jedince zkontrolujeme zhruba po měsíci, kvůli ošetření přežívajících nebo vynechaných jedinců

Ostatní aspekty

metoda je specifická tím, že dochází k odumření stromů nastojato; tam, kde to z bezpečnostních důvodů nelze připustit, je nutno v případě vzrostlých jedinců aplikovat jinou metodu

pokud to prostředí umožňuje (přírodní biotopy, odlehlá místa apod.), ponecháváme odumřelé stromy k samovolnému rozpadu

pokud je dřevní hmotu nutné odstranit, odstraňujeme zcela odumřelé stromy (nejlépe rok po ošetření, minimálně po dvou měsících)

metody jsou méně závislé na počasí ve srovnání s aplikací herbicidu na list nebo pařez; herbicid je poměrně rychle absorbován do kmene, takže stačí, aby po aplikaci alespoň hodinu nepršelo

Možnosti uplatnění v praxi

I když původně byly metody cílené aplikace vyvinuty pro chráněná území, jako jsou přírodní rezervace nebo národní parky, pro vysokou šetrnost a účinnost je lze uplatnit také na veřejných nebo hospodářsky využívaných plochách. Vždy je zapotřebí celkově zhodnotit danou lokalitu a stanovit nejvhodnější postup a metodu. Zde je několik příkladů možností využití v různých typech prostředí:

Vinohrady a ovocné sady - Pajasan je ve vinicích, např. na Znojemsku a Břeclavsku, stále častěji nevítaným hostem. Semenáčkům ke klíčení vyhovuje nejen teplé mikroklima, ale také vysoký podíl holé půdy. Nejčastěji se uchytí přímo v řádcích pod drátěnkou, kde odolá jak mechanické kultivaci, tak postřiku herbicidu proti bylinným plevelům. Když odroste a vinař si pajasanu všimne, následuje pokus o jeho likvidaci vytržením, ulomením apod. Výsledkem je namnožení pajasanu v drátěnce a odnožování i do sousedních řádků. Za normálních okolností by šlo rozrůstající se výmladky efektivně zlikvidovat postřikem na list, avšak ve vinici takový zásah nepřichází v úvahu, protože by zasáhl i keře vinné révy. Ideální je tedy ošetřit pajasan individuálně, dle tloušťky kmene buď částečným loupáním kůry, nebo pokud to tloušťka kmínků umožňuje, navrtáním. Takový zásah je při správné aplikaci pro pajasan likvidační a pro keře vinné révy naprosto bezpečný. Ideální je takto ošetřit právě objevené, dosud nevyřezané jedince, nikoli zahuštěný výmladkový porost. Analogicky lze postupovat v sadech ovocných dřevin, kde se pajasan také často objevuje.

Stavební prvky - Asi nejtypičtějším místem invaze pajasanu jsou paty domů, zídky, oplocení, vodárenské objekty, mostní tělesa a další stavby v intravilánech i volné krajině. Kořeny narušují základy staveb, způsobují zatékání vody do zdiva, praskání omítky, zvedání dlažby apod. Při opakované snaze o odříznutí pajasanu kořenový systém mohutní a v nadzemní části se množí nové výmladky. Pokud neplánujete kompletní rekonstrukci stavby, šance na odstranění pajasanu mechanickou cestou je prakticky nulová. Možným řešením je postřik obrážejících výmladků na list. Problémem ale je, že po víceletém ořezávání může mít pajasan vrostlý ve zdi mohutný kořenový systém, takže aplikovaná dávka herbicidu na výmladky s relativně malou listovou plochou nemusí být dostatečná. Pokud se nám podaří problémové dřeviny podchytit včas a správně ošetřit, strom spolehlivě odumře. Opět platí, že čím dříve ošetření provedeme, tím lépe, protože vždy se lépe reguluje jedinec s dosud nenarušenou nadzemní částí.

Porosty okrasné zeleně - Pajasan často prorůstá záhonky s trvalkami nebo okrasnými keři. Často je vidět rozrůstání pajasanů v záhonech u supermarketů, v parcích i školkách okrasných dřevin. Pletí rozrostlých výmladků nepřináší výsledky a postřik výmladků by ohrozil pěstované rostliny. Lze použít výřez spojený s nátěrem řezných ploch. Nicméně zde vždy musíme počítat s omezenou účinností, protože herbicid při této aplikaci zpravidla nezasáhne dostatečně kořenový systém. Proto je lepší ošetřit pajasany cílenou aplikací a nechat je v záhonku kompletně odumřít.

Závěr

Uvedené příklady jen naznačují možnou šíři uplatnění metod cílené aplikace při regulaci problémových invazních dřevin v situacích, kdy běžné metody selhávají. Princip provedení metod je velmi jednoduchý - aplikuje se malá dávka koncentrovaného herbicidu na poranění vytvořená na kmeni dřeviny. Metody nejsou náročné na vybavení a technické provedení je po zaškolení poměrně snadné. Tím, že správným ošetřením nevznikají nové výmladky, můžeme ušetřit značné náklady, které bychom museli vynaložit při běžně praktikovaných metodách. Vzhledem k tomu, že ponecháváme dřeviny odumřít nastojato, je nutné zajistit bezpečnost včasným odstraněním vzrostlých stromů nebo jejich arboristickým ošetřením. Článek si kladl za cíle představit alespoň základní principy metod cílené aplikace při regulaci dřevin. Pro potřebné technické detaily jednotlivých metod můžete kontaktovat autora příspěvku.

Ukázka rozpínavé schopnosti pajasanu žláznatého - porost čítající přes 100 jedinců vznikl pokácením středně silného stromu rostoucího u betonové skruže vodovodní šachty; strom úspěšně zregeneroval a vytvořil početné výmladky v okruhu desítek metrů, se kterými neúspěšně bojuje jak uživatel sousedního pole, tak okrasného zahradnictví
Ukázka rozpínavé schopnosti pajasanu žláznatého - porost čítající přes 100 jedinců vznikl pokácením středně silného stromu rostoucího u betonové skruže vodovodní šachty; strom úspěšně zregeneroval a vytvořil početné výmladky v okruhu desítek metrů, se kterými neúspěšně bojuje jak uživatel sousedního pole, tak okrasného zahradnictví

Pajasan často obsadí spáry při patách zdí - příklad několik let ořezávaného polykormonu při patě bytového domu; kořen silný přes 10 cm prorůstá do základů domu, zvedá betonovou desku a nutí správce nemovitosti k opakované a nutno dodat zcela marné aktivitě
Pajasan často obsadí spáry při patách zdí - příklad několik let ořezávaného polykormonu při patě bytového domu; kořen silný přes 10 cm prorůstá do základů domu, zvedá betonovou desku a nutí správce nemovitosti k opakované a nutno dodat zcela marné aktivitě

Stále větší starosti s pajasanem zažívají vinaři na jižní Moravě - několikrát vyřezaný pajasan čítající desítky jedinců na úseku dlouhém asi 15 m
Stále větší starosti s pajasanem zažívají vinaři na jižní Moravě - několikrát vyřezaný pajasan čítající desítky jedinců na úseku dlouhém asi 15 m

Bohužel většina pajasanů rostoucích ve vinohradech je pouze množena opakovaným seřezáváním nadzemní části
Bohužel většina pajasanů rostoucích ve vinohradech je pouze množena opakovaným seřezáváním nadzemní části

Zatím nevyřezaný asi 1 m vysoký semenáč javoru jasanolistého v extenzivním sadu - v praxi bývá tendence takto malé stromky podceňovat; likvidace správnou metodou v této fázi, kdy došlo teprve k uchycení stromu na novém stanovišti, je však pro zabránění další invaze zcela klíčová
Zatím nevyřezaný asi 1 m vysoký semenáč javoru jasanolistého v extenzivním sadu - v praxi bývá tendence takto malé stromky podceňovat; likvidace správnou metodou v této fázi, kdy došlo teprve k uchycení stromu na novém stanovišti, je však pro zabránění další invaze zcela klíčová

Tentýž jedinec javoru asi 2 týdny po ošetření částečným loupáním kůry - hnědé listy po celé délce větví dokazují, že herbicid dostatečně zasáhl celou rostlinu, která spolehlivě odumře; ošetření stromku nezabralo ani 5 minut
Tentýž jedinec javoru asi 2 týdny po ošetření částečným loupáním kůry - hnědé listy po celé délce větví dokazují, že herbicid dostatečně zasáhl celou rostlinu, která spolehlivě odumře; ošetření stromku nezabralo ani 5 minut

Polykormon pajasanů rozrostlých na okraji vinice po opakované snaze o odstranění původně osamoceného stromku výřezem
Polykormon pajasanů rozrostlých na okraji vinice po opakované snaze o odstranění původně osamoceného stromku výřezem

Tentýž polykormon rok po ošetření všech jedinců cílenou aplikací herbicidu do kmene (navrtáním a částečným loupáním kůry); pajasan je kompletně odumřelý; celá operace ošetření přibližně 50 jedinců nezabrala, včetně opakované kontrolní návštěvy, více než dvě hodiny
Tentýž polykormon rok po ošetření všech jedinců cílenou aplikací herbicidu do kmene (navrtáním a částečným loupáním kůry); pajasan je kompletně odumřelý; celá operace ošetření přibližně 50 jedinců nezabrala, včetně opakované kontrolní návštěvy, více než dvě hodiny

Výmladky pajasanu v řádku vinice usychající po aplikaci herbicidu na částečně sloupnutý kmínek
Výmladky pajasanu v řádku vinice usychající po aplikaci herbicidu na částečně sloupnutý kmínek

Literatura je u autora.

Související články

Ochrana a výsledky herbicidních pokusů v sóji v roce 2020

28. 06. 2021 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 590x

Zpracování půdy a změna druhového spektra plevelů v kukuřici

25. 06. 2021 Ing. Jan Winkler, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 585x

Spolehlivé odplevelení kukuřice od společnosti AgroProtec

20. 06. 2021 Ing. Josef Svachouček; AgroProtec s.r.o. Plevele Zobrazeno 393x

Monsoon + Logano - komplexní odplevelení kukuřice bez omezení

15. 05. 2021 Ing. Jaroslav Bašta; Agro Aliance s.r.o. Plevele Zobrazeno 356x

Regulace plevelů v cukrové řepě bez účinné látky desmedipham

11. 05. 2021 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D, Prof. Ing. Josef Soukup CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 491x

Další články v kategorii Plevele

detail