BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Regulace plevelů při pěstování brambor v ochranných pásmech vodních zdrojů

05. 05. 2021 Ing. Pavel Kasal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Plevele Zobrazeno 1870x

V systému konvenčního pěstování brambor, podobně jako u ostatních plodin, se pěstitel neobejde bez použití přípravků na ochranu rostlin. V historii byly však základem regulace plevelů postupy využívající mechanických způsobů. Mechanická kultivace se okrajově používá dodnes - vláčení plečkování, proorávky, které se vzájemně doplňují.

Agrinova

Z nechemických postupů regulace plevelů můžeme také jmenovat například fyzikální metody. Do této skupiny se nejčastěji řadí termické metody. Ačkoli bývají poměrně účinné, téměř se nepoužívají z důvodu vysoké energetické náročnosti. Pro doplnění je třeba ještě jmenovat metody biologické, založené na záměrném využívání živočišných škůdců určitých druhů plevelných rostlin.

Herbicidy pro ochranná pásma

Používání herbicidů má však také významná omezení. Mezi taková omezení patří i aplikace herbicidů v ochranných pásmech vodních zdrojů II. stupně (OPVZ). Zde jsou některé účinné pesticidní látky vyloučeny z použití. Dotýká se to všech skupin pesticidů a všech plodin.

Z pohledu pěstování brambor je nejhorší situace právě u herbicidů. Z osmi registrovaných a na trhu dostupných účinných herbicidních látek s použitím pro preemergentní aplikace do brambor: aclonifen, clomazone, flufenacet, flurochloridone, metobromuron, metribuzin, pendimethalin, prosulfocarb jsou pro OPVZ nevyloučeny z použití pouze dvě: clomazone a flurochloridone. Pro postemergentní aplikace jsou do brambor v současné době registrovány čtyři účinné látky: bentazone, metribuzin, prosulfocarb (pouze časně postemergentní aplikace) a rimsulfuron. V OPVZ je možné využít pouze: bentazon a rimsulfuron.

Ze čtyř možných účinných látek pro preemergentní aplikace má velmi omezené využití clomazone (např. herbicid Command 36 CS). Clomazone má velmi dobrou účinnost na svízel přítulu, částečně na kokošku pastuší tobolku a ptačinec žabinec. Na ostatní dvouděložné a jednoděložné plevele vykazuje téměř nulovou účinnost. Jeho význam spočívá v kombinaci s jinými herbicidy pro posílení účinnosti právě na svízel přítulu. Jsou to především herbicidy na bázi metribuzinu nebo metobromuronu.

Účinnou látku flurochloridone reprezentuje herbicid Racer 25 EC. Plevele citlivé na tento herbicid jsou svízel přítula, merlík bílý, lilek černý, hluchavky, rozrazily, heřmánky, lipnice apod. Naopak účinný není na vytrvalé plevele. V našich pokusech jsme ověřili, že má nižší účinnost i na opletku obecnou. V OPVZ má v současné době tento herbicid význam, neboť je to jediná možnost preemergentního ošetření porostů brambor proti plevelům. Účinnost je sice nižší, než u standardně používaných herbicidů, přesto v závislosti na konkrétním plevelném spektru může být regulace plevelů na dostatečné úrovni. Nevýhodou je požadavek na včasnou aplikaci, nejlépe do 3–5 dnů po sázení. Při pozdější aplikaci hrozí riziko fytotoxicity po vzejití porostu brambor. V žádném případě nelze Racer 25 EC aplikovat déle, než dva týdny před začátkem vzcházení porostu.

Postemergentní aplikace herbicidů slouží především jako opravné aplikace, jejich účinnost bez předchozí preemergentní aplikace je výrazně nižší ve srovnání s preemergentními herbicidy, opět v závislosti na druhovém spektru a intenzitě zaplevelení.

Bentazone se v našich podmínkách u brambor používá v menším měřítku. Důvodem je opět riziko fytotoxicity porostu brambor a nižší účinnost na některé plevelné druhy.

Standardním herbicidem na bázi rimsulfuronu je Titus 25 WG. U brambor je pro postemergentní aplikace tato účinná látka využívána často. Důvodem je mimo jiné její účinnost na pýr a částečně i pcháč rolní (při dávce 60 g/ha). V časné růstové fázi je velmi účinná na laskavec ohnutý, který se v posledních letech stává významným plevelem bramborářské oblasti. Nevýhodou je velmi nízká účinnost na merlíkovité plevele a opletku obecnou. Přípravky na bázi rimsulfuronu je třeba aplikovat se smáčedly.

Polní pokusy

V minulých letech byla ověřována plevelohubná účinnost herbicidů na třech lokalitách, na něž je plánováno rozšíření OPVZ II. stupně.

Zkoušeny byly všechny registrované herbicidní účinné látky nevyloučené z použití v ochranném pásmu II. stupně zdrojů povrchové vody. Pro preemergentní aplikaci to byly již jmenované účinné látky flurochloridone (herbicid Racer 25 EC) a clomazone (herbicid Command 36 CS). Pro postemergentní aplikaci rimsulfuron (herbicid Titus 25 WG) a bentazon (herbicid Basagran). Jako srovnávací byly použity dvě varianty, u kterých byly zvoleny standardně používané kombinace herbicidních účinných látek, avšak vyloučené z používání v OPVZ II. stupně. První byla kombinace účinných látek clomazone a metribuzin (herbicidy Command 36 EC + Sencor Liquid) a jako druhá kombinace látek metribuzin a flufenacet (herbicid Plateen 41,5 WG).

Herbicidní účinnost

Plevelohubná účinnost variant byla na všech třech lokalitách hodnocena ve dvou letech (2017 a 2018). Pokusné pozemky se částečně lišily druhovou skladbou a intenzitou výskytu jednotlivých plevelných druhů. Ve většině případů se však vyskytovaly plevele typické pro tuto oblast. Byly to zejména opletka obecná, merlík bílý, svízel přítula, violka rolní, hluchavka nachová, kokoška pastuší tobolka, rozrazil perský, plevelná řepka, heřmánky, kakosty a další. V několika případech se vyskytoval i laskavec ohnutý a ježatka kuří noha.

Výsledky uvedené v grafu 1 ukazují účinnost jednotlivých variant v průměru všech lokalit v obou letech (celkem šest pokusů) a všech hodnocených plevelů. Herbicid Racer 25 EC (flurochloridone) vykazoval průměrnou účinnost na úrovni 80 %. Na většinu plevelů měl téměř stoprocentní účinnost (hluchavky, violky, kokoška, konopice, rozrazil, heřmánky), nižší účinnost byla zaznamenána na merlík bílý (80 %), nízká účinnost na opletku obecnou (30–40 %) a plevelnou řepku (30 %). V pokusech byla zjištěna i poměrně vysoká účinnost na ježatku kuří nohu, pohybovala se na úrovni 80–90 %.

Varianta s aplikací samotného Commandu 36 CS (clomazone) vykazovala nejnižší účinnost ze všech sledovaných variant. V průměru to bylo pouze 18 %. Lze konstatovat, že účinnost tohoto herbicidu byla zaznamenána na svízel přítulu (80–95 %), částečně pak na kokošku pastuší tobolku a penízek rolní (40–50 %), hluchavku nachovou a opletku obecnou (do 30 %). Na ostatní hodnocené plevele byla účinnost téměř nulová.

Plevelohubná účinnost postemergentní aplikace Titusu 25 WG se pohybovala na úrovni 55 %. Varianta vykazovala uspokojivou účinnost (80 %) na svízel přítulu, hluchavku nachovou, konopici napuchlou, plevelnou řepku kokošku pastuší tobolku nebo zemědým lékařský. Téměř stoprocentní účinnost byla potvrzena na ježatku kuří nohu. Velmi nízkou až nulou účinnost jsme naopak zaznamenali na merlík bílý a opletku obecnou.

U druhé postemergentní aplikace Basagranu (bentazone) byla průměrná plevelohubná účinnost ještě nižší, na úrovni 40 %. Účinnost se v případě této varianty u jednotlivých druhů lišila mezi lokalitami. Nejvyšší účinnost byla zaznamenána v případě merlíku bílého, svízele přítuly, plevelné řepky, heřmánků kokošky pastuší tobolky a opletky obecné. U ostatních plevelných druhů byla účinnost pouze průměrná nebo podprůměrná.

Naproti tomu varianty, u kterých byly zvoleny standardně používané kombinace herbicidních účinných látek, avšak vyloučené z používání v OPVZ II. stupně, byla průměrná účinnost 97 %. Byly to varianty herbicidů Command 36 EC + Sencor Liquid (clomazone a metribuzin) a Plateen 41,5 WG (metribuzin a flufenacet). U těchto variant byla ve většině hodnocení na sledovaných lokalitách stoprocentní účinnost na všechny hodnocené druhy.

Graf 1: Plevelohubná účinnost variant - průměr plevelných druhů, lokalit a let 2017, 2018
Graf 1: Plevelohubná účinnost variant - průměr plevelných druhů, lokalit a let 2017, 2018

Výnos hlíz

Z grafu 2 je zřejmý vliv variant herbicidního ošetření na výnos hlíz. U variant s herbicidy Command 36 EC + Sencor Liquid a Plateen 41,5 WG se průměrný výnos hlíz pohyboval na úrovni 40 t/ha. Tyto varianty sloužily jako srovnávací, tedy výnos byl počítán za 100 %.

U ostatních variant s aplikací herbicidů nevyloučených z používání v OPVZ II. stupně byl výnos na nižší úrovni. Výše výnosu kopíruje herbicidní účinnost variant. Nejvyšší výnos byl u těchto variant zaznamenán po aplikaci herbicidu Racer 25 EC, a to 30,1 t/ha. Došlo zde k nejnižšímu snížení výnosu vzhledem ke srovnávacím variantám (24 %). Naopak nejnižší výnos byl na variantě s aplikací herbicidu Command 36 CS 25,9 t/ha. Snížení výnosu zde bylo o 35 %. U variant s postemergentní aplikací se potom snížení výnosu pohybovalo na úrovni 30 %. U herbicidně neošetřené kontroly výnos 22,3 t/ha představoval snížení výnosu 44 %.

Graf 2: Vliv variant na výnos hlíz - průměr lokalit a let 2017, 2018
Graf 2: Vliv variant na výnos hlíz - průměr lokalit a let 2017, 2018

Závěr

Hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů má řadu omezení. Patří mezi ně i používání přípravků na ochranu rostlin. Při pěstování brambor je z praktického pohledu nejvíce omezeno používání herbicidních účinných látek.

Jak prokázaly studie prováděné Výzkumným ústavem bramborářským, nedostatečná plevelohubná účinnost vede ke snížení výnosu. Srovnávány byly varianty aplikace herbicidů nevyloučených z používání v OPVZ II. stupně s variantami standardního herbicidního ošetření. Snížení výnosu bylo v průměru 24–35 % v neprospěch herbicidů s možným použitím v OPVZ II. stupně. Je však třeba připomenout, že nedostatečná regulace plevelů může způsobit daleko vyšší propad výnosu. Souvisí to zejména s intenzitou výskytu plevelů nebo extrémními povětrnostními podmínkami spojenými s vodním stresem rostlin.

Z herbicidů v současné době nevyloučených z používání v OPVZ je možné doporučit preemergentní aplikaci přípravku Racer 25 EC (flurochloridone). U tohoto přípravku byla prokázána poměrně vysoká herbicidní účinnost na většinu plevelů vyskytujících se v bramborářské oblasti. Doporučení je možné ještě doplnit výsledky našich dalších pokusů z roku 2019, ve kterých byla ověřena u herbicidu Racer 25 EC účinnost proti lilku černému na úrovni 100 %. Při použití tohoto herbicidu je však vždy třeba dodržet doporučený termín aplikace.

Jako opravnou aplikaci lze doporučit postemergentní použití herbicidu Titus 25 WG (rimsulfuron).

Další možností regulace plevelů v podmínkách omezení používání herbicidních účinných látek může být mechanická kultivace. Ta v minulosti tvořila základ regulace plevelů u brambor. V současných podmínkách při využívání technologie odkameňování není k dispozici vhodné kultivační nářadí. Regulace plevelů je založena pouze na herbicidech.

Proto se v současné době v souvislosti s těmito omezeními, ale i dalšími možnými restrikcemi herbicidních účinných látek v budoucnosti, výzkumně zabýváme vývojem technologie a vhodných mechanizačních prostředků pro možnost využití alespoň částečné mechanické kultivace i v podmínkách technologie odkameňování.

Opletka obecná patří k nejrozšířenějším plevelům bramborářské oblasti
Opletka obecná patří k nejrozšířenějším plevelům bramborářské oblasti

Polní pokusy s účinností herbicidů v bramborách
Polní pokusy s účinností herbicidů v bramborách

Příspěvek vznikl za přispění institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace reg. č. MZe - RO1620.

Související články

Možnosti jarní regulace trávovitých plevelů v porostech ozimých obilnin

27. 03. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 216x

Vytrvalé plevele na orné půdě a rizika jejich šíření

28. 02. 2024 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 418x

Lilek černý v bramborách

28. 12. 2023 Ing. Josef Pozděna, CSc.; Ing. Petr Pozděna Plevele Zobrazeno 628x

Evoluce plevelů a proměny zemědělství

18. 12. 2023 Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Igor Děkanovský Plevele Zobrazeno 768x

Fantastická čtyřka herbicidních přípravků do ozimých obilnin od společnosti AgroProtec

29. 11. 2023 Ing. Josef Svachouček; AgroProtec s.r.o. Plevele Zobrazeno 463x

Další články v kategorii Plevele

detail