Chemap Agro s.r.o.

Regulace plevelů v bramborách - současnost a perspektivy

17. 05. 2020 Ing. Pavel Kasal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Plevele Zobrazeno 599x

Plevele jsou u brambor (podobně jako u většiny ostatních kulturních plodin) velmi významným škodlivým činitelem. V závislosti na druhovém spektru a intenzitě výskytu mají negativní vliv zejména na výnos hlíz.

Proseeds

Při nižším a středním zaplevelení snižují výnos o 20–30 %, ale velmi silné zaplevelení může redukovat výnos až o 90 %. Plevele konkurují rostlinám brambor z hlediska všech podmínek růstu a vývoje. Pěstované rostliny připravují o živiny, vody, sluneční záření a prostor. Dále zvyšují nebezpečí napadení rostlin a hlíz chorobami a škůdci, a to nejen přímo, kdy působí jako mezihostitelé škodlivých organizmů, ale rovněž mohou snižovat účinnost ošetření přípravky na ochranu rostlin, zpomalují osychání povrchu listů apod. Rovněž ztěžují sklizeň a zvyšují mechanické poškození při sklizni.

Systémy regulace plevelů

Regulační zásahy proti plevelům jsou historicky přirozenou součástí všech pěstitelských postupů. V průběhu času procházely významným vývojem od ručního pletí či okopávky až po chemické metody užívané v současnosti. Metody regulace jsou buď nepřímé, nebo přímé.

K nepřímým (preventivním) řadíme výběr pozemku, vhodný osevní postup, zpracování půdy nebo např. používání čistých osiv.

Mezi přímé metody patří mechanické metody (vláčení, plečkování, proorávky), které se vzájemně doplňují, či opakují. Mezi mechanické metody patří např. i sečení plevelů na nezemědělské půdě. Další skupinou jsou fyzikální metody. Do této skupiny se nejčastěji řadí termické metody. Bývají poměrně účinné, avšak energeticky velmi náročné. Pro doplnění je třeba ještě jmenovat metody biologické, založené na záměrném využívání živočišných škůdců určitých druhů plevelných rostlin.

Bezesporu nejrozšířenější jsou dnes postupy s využitím chemických látek - herbicidů. Při pěstování brambor se tradičně používal systém mechanické kultivace, později (v šedesátých letech) s nástupem herbicidů to byl systém omezené mechanické kultivace. U tohoto systému nahradily herbicidy částečně mechanické zásahy, zpravidla 1–2plečkování a proorávku po vzejití brambor. V devadesátých letech však byla u pěstitelů specializovaných na intenzivní výrobu brambor mechanická kultivace plně nahrazena herbicidy. Tato změna souvisela s přechodem na technologii odkameňování, při které zatím není prakticky možná mechanická kultivace.

Druhové spektrum plevelů

Druhové složení a intenzita výskytu plevelů se stále mění. Je to ovlivněno řadou faktorů.

Výskyt plevelů ovlivňují změny klimatických podmínek. V posledních letech lze například pozorovat rychlé šíření některých teplomilných druhů plevelů z nížin až do podhorských oblastí. V bramborářské oblasti jsou to především ježatka kuří noha, laskavec ohnutý nebo lilek černý. Dalším faktorem je struktura a střídání plodin. V posledních letech došlo k omezení druhového spektra pěstovaných plodin. Významný vliv na šíření celé řady plevelných druhů má výrazné snížení ploch víceletých pícnin na orné půdě. Výskyt plevelů ovlivňuje také zpracování půdy. V regulaci plevelů má výrazné postavení podmítka a podzimní orba. Tyto zásahy ovlivňují jednoleté i vytrvalé plevele. Minimalizace zpracování půdy má zpravidla za následek sice snížení počtu druhů plevelů, ale výrazné zvýšení intenzity výskytu. Plevele samozřejmě reagují i na výživu. Na dostupné živiny reagují často rychleji, než pěstované plodiny. Zaplevelenost ovlivňuje i používání statkových hnojiv, zejména kejdy. Jejich aplikací se mohou šířit semena např. ježatky kuří nohy, laskavců, merlíků apod. Důležitým faktorem je i používání herbicidů, které plevele především reguluje, avšak při chybách v jejich použití mohou být vyselektovány některé druhy (především obtížněji hubitelné), vznikat rezistence apod. Svůj podíl na změnách plevelného spektra má i nezemědělská činnost. Může to být rostoucí přeprava různých surovin nebo nedokonalá likvidace plevelů na nezemědělské půdě.

V porostech brambor se vyskytuje řada plevelných druhů s různým stupněm hospodářské škodlivosti. Plevelné spektrum je vázáno na půdně-ekologické podmínky a liší se zejména mezi dvěma základními oblastmi pěstování bram­bor v ČR (ranobramborářské a bramborářské).

K nejčastějším jednoletým druhům plevelů patří: Svízel přítula, který byl dříve v bramborách označován za nejnebezpečnější plevel. Hospodářská škodlivost svízele je značná již při výskytu méně než 1 rostliny na 1 m2. Opletka obecná je obtížně hubitelný plevelný druh, který nabývá na významu v posledních letech, často již významnější než svízel přítula. Merlík bílý je jedením z nejrozšířenějších a zároveň nejnebezpečnějších plevelů v bramborách s vysokou konkurenceschopností. Jeho škodlivost z části spočívá ve schopnosti semen klíčit po celé období vegetace brambor, dávno po skončení reziduální účinnosti herbicidů (pozdní zaplevelení). Ježatka kuří noha, nejrozšířenější plevel ranobramborářské oblasti, kde je její výskyt v porostech velmi silný (až stovky jedinců na 1 m2). V současné době se ježatka začíná vyskytovat i v bramborářských oblastech, lokálně velmi intenzivně. Podobně se i laskavec ohnutý donedávna vyskytoval zejména v ranobramborářské oblasti, ale v důsledku klimatické změny je nyní již hojný i v porostech brambor v bramborářské oblasti. Jedná se o rostliny s vysokou konkurenční schopností. Lilek černý je velmi teplomilný druh, přesto se kromě ranobramborářské oblasti často vyskytuje i v bramborářské oblasti. V bramborách představuje těžko hubitelný plevel (stejný rod jako brambory).

Skupinu dalších jednoletých dvouděložných plevelů, které jsou typickými druhy pro bramborářskou oblast, představují violka rolní, hluchavka nachová, heřmánek pravý, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, ptačinec žabinec apod., které jsou spolehlivě hubeny standardními herbicidy. Zemědým lékařský nebo kakost maličký pak představují nebezpečí pozdního zaplevelení, zejména v případě nepříznivých podmínek v době preemergentní aplikace herbicidů.

Mezi nejčastější vytrvalé druhy plevelů patří: Mléč rolnípcháč rolní, které patří mezi velice obtížně hubitelné plevele s vysokou konkurenceschopností, které se na pozemku vyskytují lokálně v ohniscích. Dále je to pýr plazivý, který konkuruje bramborům po celou dobu vegetace, komplikuje přípravu na sklizeň a vlastní sklizeň a přímo poškozuje hlízy (prorůstání hlíz oddenky). V regulaci proti pýru plazivému je třeba více pozornosti věnovat preventivním metodám regulace.

Výskyt lilku černého v bramborách (VÚB Valečov 2019, neošetřená kontrola)
Výskyt lilku černého v bramborách (VÚB Valečov 2019, neošetřená kontrola)

Účinnost flurochloridonu v polním pokusu (VÚB Valečov 2019, varianta 1)
Účinnost flurochloridonu v polním pokusu (VÚB Valečov 2019, varianta 1)

Výskyt teplomilných druhů plevelů v bramborářské oblasti
Výskyt teplomilných druhů plevelů v bramborářské oblasti

Účinné látky herbicidů

Seznam účinných látek herbicidů registrovaných do brambor se v posledních letech příliš nemění. V souvislosti s trendem omezování používání některých účinných látek pesticidů se často hovoří o úbytku herbicidních účinných látek do brambor. Ze standardně používaných účinných látek zatím v nedávné minulosti skončilo používání linuronu. V současné době však lze tuto látku ve výčtu registrovaných herbicidů nahradit jinými standardě používanými látkami se srovnatelnou plevelohubnou účinností (metribuzin, flufenacet, prosulfocarb apod.). Přesto je třeba do budoucna počítat s další redukcí těchto účinných látek.

Preemergentní aplikace

V systému herbicidní ochrany brambor tvoří základ preemergentní aplikace herbicidů. Je třeba ji upřednostnit před aplikací postemergentní, a to zejména z důvodu vyšší účinnosti. Účinnost preemergentních herbicidů je silně závislá na podmínkách aplikace, především na vlhkosti půdy. Dostatečná půdní vlhkost v době aplikace, případně v krátké době po aplikaci, je podmínkou dobré účinnosti preemergentních přípravků. U aplikace preemergentních herbicidů prováděné za sucha může hrozit riziko snížené účinnosti. Pokud k takové situaci dojde, je třeba zvýšit dávku vody nad 400 l/ha. Vhodné je též provádět aplikaci časně ráno nebo navečer, což v případě potřeby ošetření větších ploch může působit komplikace. Naopak velmi silné srážky po aplikaci preemergentních herbicidů mohou také působit komplikace. Často dojde k proplavení účinné látky mimo zónu klíčení plevelů a zásah se tak stává neúčinným. Rovněž hrozí riziko kontaminace spodních vod.

V současné době je u nás pro preemergentní aplikaci registrováno a prodáváno osm účinných herbicidních látek: aclonifen, clomazone, flufenacet, flurochloridone, metobromuron, metribuzin, pendimethalin a prosulfocarb (tab. 1).

Postemergentní aplikace

Porost brambor je nutné sledovat i po jeho vzejití. Zejména u technologie odkameňování může širší meziřádková vzdálenost mezi odkameněnými záhony (1 050 mm i více) působit nižší konkurenceschopnost porostu vůči plevelům právě v těchto místech. V případě potřeby je možné použít postemergentní aplikaci herbicidů. Postemergentní ošetření u technologie odkameňování slouží k posílení reziduálního účinku preemergentního přípravku a jako prevence proti pozdnímu, tzv. druhotnému zaplevelení. Jinak se postemergentní aplikace používají v situacích, kdy preemergentní herbicidy měly obecně nižší nebo nízkou účinnost na některý plevelný druh. Často to bývá zaplevelení kakosty nebo zemědýmem, které se může vyskytovat i v případě správně provedené preemergentní aplikace. Postemergentní aplikace se dále využívá v případě, kdy nemohla být preemergentní aplikace z jakéhokoliv důvodu provedena. Účinnost postemergentních aplikací je závislá především na růstové fázi plevelů, obecně však je nutno počítat s nižší účinností než při preemergentním ošetření.

Pro postemergentní ošetření brambor jsou u nás registrovány čtyři účinné látky: bentazone, metribuzin, prosulfocarb (pouze časně postemergentní aplikace) a rimsulfuron (tab. 2).

Tab. 1: Seznam registrovaných selektivních přípravků na ochranu brambor proti dvouděložným plevelům pro preemergentní aplikaci

Účinná látka

Název přípravku

aclonifen

Bandur

clomazone

Cirrus CS, Clomanova, Clomate, Command 36 CS, Gamit 36 CS,
Pertus

clomazone, pendimethalin

Stallion Sync TEC

flurochloridone

Racer 25 EC

metobromuron

Proman

metribuzin

Metriphar 70 WG, Mistral, Sencor Liquit

metribuzin, clomazone

Cetus

metribuzin, flufenacet

Plateen 41,5 WG

metribuzin, prosulfocarb

Arcade 880 EC

Tab. 2: Seznam účinných herbicidních látek na ochranu brambor proti dvouděložným plevelům pro postemergentní aplikaci

Účinná látka

Název přípravku

bentazone

Basagran, Basagran Super, Benta 480 SL, Troy 480

metribuzin

Metriphar 70 WG, Mistral, Sencor 70 WG, Sencor Liquid

prosulfocarb (+ metribuzin)

Arcade 880 EC - pouze časně postemergentní aplikace

rimsulfuron

Titus 25 WG, Verdict 25 WG

Tab. 3: Varianty herbicidního polního pokusu (výzkumná stanice VÚB Valečov, 2019)

Var.

Popis aplikace

Termín aplikace

1

Racer 25 EC

2,0 l/ha

2. 5. 2019 preemergentně

2

Arcade 880 EC

4,0 l/ha

17. 5. 2019 preemergentně

3

Sencor Liquid + Command 36 CS

0,6 l/ha + 0,2 l/ha

17. 5. 2019 preemergentně

4

Plateen 41,5 WG

2,5 kg/ha

17. 5. 2019 preemergentně

5

Bandur

4,0 l/ha

17. 5. 2019 preemergentně

6

Pronam + Command 36 CS

2,5 l/ha + 0,2 l/ha

17. 5. 2019 preemergentně

7

Arcade 880 EC

4,0 l/ha

4. 6. 2019 časně postemergentně

8

Sencor Liquid + Titus 25 WG

0,2 l/ha + 40 g/ha

12. 6. 2019 postemergentně

Polní pokusy

Do polního pokusu založeného v roce 2019 na pokusné stanici VÚB Valečov byly zařazeny standardně používané herbicidy a jejich kombinace (varianty pokusu v tab. 3). V pokusu byla sledována plevelohubná účinnost variant preemergentních i postemergentních aplikací herbicidů. Z druhového spektra plevelů se na pokusné ploše vyskytovaly běžné dvouděložné plevele - vilka rolní, heřmánky, hluchavka nachová, penízek rolní a merlík bílý. Kromě toho byla plocha velmi silně zaplevelena lilkem černým. Tento těžko hubitelný plevelný druh, dříve typický pro teplejší polohy, se vyskytoval v počtu až 224 kusů a pokryvností 80 % na neošetřené kontrole.

Z výsledků znázorněných v grafu 1 (hodnocení 4. 7. 2019, 48 dní po aplikaci preemergentních herbicidů) vyplývá, že preemergentní aplikace herbicidů měly velmi dobrou plevelohubnou účinnost. V případě přípravků Racer 25 EC a Arcade 880 EC byla 100% účinnost i na lilek černý. Nízká účinnost na lilek, ale i další plevelné druhy, byla zaznamenána u postemergentní aplikace herbicidní kombinace Sencoru Liquid a Titusu 25 WG. Jednou z hlavních příčin byla pokročilá vývojová fáze plevelů v době aplikace.

Účinnost herbicidních zásahů má výrazný vliv na výnosové parametry. V grafu 2 jsou uvedeny výsledky výnosového hodnocení z polních herbicidních pokusů za posledních šest let. S výnosem hlíz na herbicidně neošetřené kontrole byl každoročně srovnáván průměrný výnos hlíz herbicidně ošetřených variant. Z výsledků je zřejmé, že plevele sníží výnos hlíz v závislosti na průběhu ročníku, zejména vláhových poměrech. Snížení výnosu při vynechání herbicidní ochrany se pohybovalo na úrovni 29 % (2016) až 53 % (2014), v suchých letech bylo vyšší - 75 % (2015), 68 % (2018).

Graf 1: Účinnost variant herbicidního ošetření ne jednotlivé plevele (výzkumná stanice VÚB Valečov, 2019)
Graf 1: Účinnost variant herbicidního ošetření ne jednotlivé plevele (výzkumná stanice VÚB Valečov, 2019)

Graf 2: Vliv herbicidního ošetření na výnos hlíz v závislosti na podmínkách ročníku (výzkumná stanice VÚB Valečov, 2014–2019)
Graf 2: Vliv herbicidního ošetření na výnos hlíz v závislosti na podmínkách ročníku (výzkumná stanice VÚB Valečov, 2014–2019)

Herbicidy v ochranných pásmech vodních zdrojů

Kromě restrikcí v seznamu účinných látek pesticidů omezují jejich použití další opatření. V posledních letech je to velmi aktuální otázka ochranných pásem vodních zdrojů. Z hlediska pěstování brambor je to problematika plánovaného rozšíření ochranných pásem II. stupně zdrojů povrchových vod v povodí řeky Želivky, na níž leží vodárenská nádrž Švihov. Tato změna by zasáhla nemalou pěstební plochu brambor. Je nutno uvést, že v této oblasti hospodaří řada významných pěstitelů brambor, na které by navržené změny měly podstatný dopad. Omezení se týkají používání přípravků na ochranu rostlin ve všech plodinách, u brambor je však velmi omezeno používání právě herbicidních účinných látek.

V letech 2017 a 2018 Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. provedl za podpory Kraje Vysočina studii, ve které byly možnosti používání herbicidů v této oblasti ověřovány. Podrobné výsledky a závěry studie byly zveřejněny v roce 2019 na stránkách Agromanuálu č. 3.

Pokusy prokázaly nižší účinnosti na plevelné druhy u látek nevyloučených z použití v ochranných pásmech vodních zdrojů (flurochloridon, clomazon, rimsulfuron, a bentazon) ve srovnání s dalšími účinnými látkami a jejich kombinacemi. Podle výsledků z roku 2018 dosahoval v pokusech nejvyšší plevelohubné účinnosti flurochloridon (průměrně 58–99 %). Nejmenší pak clomazon (průměrně 5–51 %). Rimsulfuron dosahoval průměrné účinnosti 46–77 % a bentazon 24–84 %. Ve srovnání s nimi kombinace účinných herbicidních látek, které se při pěstování brambor standardně používají, avšak jsou vyloučeny z použití v ochranných pásmech zdrojů povrchových vod II. stupně (metribuzin, metribuzin + flufenacet), vykazovaly průměrnou plevelohubnou účinnost na úrovni 86–100 %.

Rovněž byl zaznamenán propad výnosu. Na variantách s aplikací herbicidních látek, které je možné pro ochranná pásma využít, byl výnos hlíz nižší o 8–54 % ve srovnání se standardním herbicidním ošetřením brambor. V průměru třech stanovišť a variant s herbicidy nevyloučenými z použití v ochranných pásmech byl v podmínkách roku 2018 snížen výnos hlíz o 33,5 %.

Závěr

V současné době jsou nejrozšířenější postupy regulace plevelů (nejen u brambor) s využitím herbicidů. Využití pesticidů obecně začíná být v současné době omezováno. Tento trend bude pokračovat i v blízké budoucnosti. Jedná se o restrikce některých účinných látek, i různá další omezování, např. v oblastech ochranných pásem vodních zdrojů apod. Na omezování používání pesticidů v zemědělství je možné zaznamenat v poslední době stále sílící společenský i politický tlak.

Plevele představují jeden z nejvýznamnějších škodlivých činitelů při pěstování plodin. Většina nechemických metod regulace plevelů je však méně účinná, případně nesrovnatelně náročnější energeticky, časově, či pracovně. Přesto je třeba se na snižování použití chemických přípravků na ochranu rostlin postupně připravovat nejen z pohledu zachování konkurenceschopnosti produkce potravin, ale i z pohledu zachování půdní úrodnosti.

Příspěvek vznikl za přispění institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace reg. č. MZe - RO1619.

Související články

Vliv technologií pěstování plodin na změny ve společenstvech plevelů

01. 06. 2020 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 106x

Regulace trávovitých plevelů v kukuřici

23. 05. 2020 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Josef Holec, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 362x

Změny druhového spektra plevelů v jarním ječmeni

18. 05. 2020 Ing. Jan Winkler, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Plevele Zobrazeno 455x

První zkušenosti s Conviso Smart cukrovou řepou v ČR

17. 05. 2020 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc., Prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 377x

Další články v kategorii Plevele

detail