BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Regulace plevelů v cukrové řepě

29. 03. 2016 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Josef Holec, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 9660x

Regulace zaplevelení v cukrové řepě (cukrovce) patří k nejnáročnějším pěstitelským zásahům. K potlačení plevelů v porostu cukrovky je nutné provést několik herbicidních zásahů. Obvykle se používá sled tří postemergentních aplikací (T1-T2-T3). Herbicidy a jejich dávky, použité v jednotlivých termínech, jsou voleny v závislosti na plevelném spektru a růstové fázi plevelů i cukrovky. V případě, že je porost cukrovky stresován nepříznivými povětrnostními vlivy je vhodné použít nižší dávky herbicidů, než jsou pro danou růstovou fázi cukrovky doporučovány výrobcem jako maximální možné (zejména při první, případně druhé aplikaci, kdy je cukrovka k herbicidnímu ošetření nejcitlivější). To však v závislosti na intenzitě zaplevelení, plevelném spektru a průběhu počasí často vede k nutnosti většího počtu ošetření a prodražení ochrany proti plevelům.

Agrinova

Preemergentní ošetření

Za příznivých vláhových podmínek po výsevu cukrovky (vlhký povrch půdy), je možné snížit intenzitu vzcházení plevelů preemergentní aplikací půdních herbicidů obsahující účinné látky chloridazon (Pyramin, Betoxon), metamitron (Target, atd.), quinmerac (Flirt), ethofumesate (Ethofol, Stemat, Oblix, atd.) a metolachlor (Dual).

Za sucha však bývá účinnost těchto herbicidů nižší, a proto je u některých herbicidů vhodnější jejich mělké zapravení před setím cukrovky, což je však registrováno pouze u herbicidů obsahující účinné látky chloridazon a metamitron, které jsou k řepě velmi selektivní.

Preemergentní, případně předseťové ošetření, může být užitečné zejména v případech, kdy po vzejití cukrovky a plevelů panuje nevhodné počasí pro postemergentní aplikaci, která tak musí být o několik dnů odložena a hrozilo by, že plevele přerostou. Za vhodných vláhových podmínek může byt díky preemergentní aplikaci omezen počet postemergentních zásahů, nebo se může alespoň posunout termín prvního ošetření, či snížit dávka herbicidu.

Zvláště důležité je preemergentní ošetření u krmné a salátové řepy, které jsou citlivější k postemergentním herbicidům a postemergentní ošetření je třeba provádět později či v nižších dávkách.

Eliminace rizika poškození cukrovky herbicidy

Kontaktní listové herbicidy obsahující účinné látky phenmedipham a desmedipham, zejména ty, kde jsou obě tyto látky formulovány společně s účinnou látkou ethofumesate, mohou způsobovat silné poškození cukrovky, pokud je jejich aplikace provedena při teplotách nad 20 °C a vyšší intenzitě slunečního záření. Aplikace těchto herbicidů by se proto měla provádět v podvečerních hodinách, kdy obvykle klesne nejen teplota vzduchu a intenzita slunečního svitu, ale utiší se většinou také vítr a vzroste vzdušná vlhkost, čímž se dosáhne také vyšší účinnosti. Vyšší riziko poškození cukrovky herbicidy je v nejranějších růstových fázích (do vytvoření prvního páru pravých listů), kdy hrozí výpadky nejslabších jedinců a prořídnutí porostu.

Typickými příznaky fytotoxicity jsou listové chlorózy (prosvětlení), nekrózy a deformace, doprovázené obvykle také zpomalením růstů (obr. 1). K poškození jsou vnímavější poškozené či jinak stresované porosty. Herbicidy formulované jako emulzní koncentráty (EC), či olejové disperze (OD) jsou z pohledu fytotoxicity rizikovější, přičemž podobně se chovají také někteří kombinační partneři (adjuvanty, insekticidy a kapalná hnojiva).

Důraz je třeba klást rovněž na plošnou přesnost aplikace. Jakékoliv přestřiky se projeví zbrzděním růstu cukrovky, naopak na neošetřených místech plevele mohou pokračovat v růstu a při následném ošetření již nemusí být k herbicidům dostatečně citlivé. Tam, kde není možné využít satelitního navádění postřikovače, se nejčastěji používají dřevěné kolíky, které se zapichují před první aplikací do středu jízdy postřikovače ve vzdálenosti souvratě (šířky postřikovače).

Obr. 1: Poškození cukrovky způsobené nevhodným dávkováním herbicidu a vysokými teplotami při T2 ošetření
Obr. 1: Poškození cukrovky způsobené nevhodným dávkováním herbicidu a vysokými teplotami při T2 ošetření

Sled tří aplikací

Jak již bylo uvedeno, nejběžněji se v praxi používá sled tří po sobě jdoucích postemergentních herbicidních ošetření.

První postemergentní aplikace (T1) by měla být provedena ve fázi děložních listů plevelů. Cukrovka bývá v době ošetření rovněž ve fázi děložních listů, ideálně plně rozvinutých. V tomto aplikačním termínu se používají především listové kontaktní herbicidy obsahující účinné látky phenmedipham (Betasana, Fenifan, atd.) a desmedipham (Destor, Synbetan D) formulované také společně (Mix Double, Beetup Compact). Phenmedipham působí především na merlíky a částečně také na některé další plevele (brukvovité, lilky, hluchavky, ptačinec prostřední, atd.). Desmedipham působí na podobné spektrum plevelů, navíc má velmi dobrou účinnost na laskavce, máky a některé další plevele.

Rozšíření plevelného spektra na bažanku roční, opletku obecnou, svízel přítulu a částečně také na rdesna lze dosáhnout TM kombinací těchto látek s účinnou látkou ethofumesate (Ethofol, Stemat, Oblix, atd.), obvykle se však používají směsné přípravky typu phenmedipham + desmedipham + ethofumesate (Betanal Expert, Betasana Trio, Belvedere Forte, Beetup Trio), méně často pak směsné přípravky typu phenmedipham + ethofumesate (Powertwin, Wizard, atd.). Při vyšším výskytu heřmánkovitých plevelů, zemědýmu lékařského a výdrolu řepky je vhodné tyto herbicidy kombinovat s herbicidy s účinnou látkou metamitron (Goltix Top, Target, atd.), která může být formulována také společně s účinnou látkou quinmerac (Goltix Titan), což zvýší účinnost také na svízel přítulu. Vyšší účinnosti na některé odolnější plevele (svízel přítula, heřmánkovité plevele, výdrol Clearfield řepky) lze dosáhnout také použitím herbicidu Betanal maxxPro, který mimo úč. látek phenmedipham, desmedipham a ethofumesate obsahuje také malé množství lenacilu (27 g/l), který působí jako aktivátor (otevírá průduchy, čímž zvyšuje transpiraci).

Dávku všech výše uvedených herbicidů je nutné pečlivě přizpůsobit růstové fázi řepy a podmínkám prostředí. Pokud nemá řepa v době T1 aplikace plně vytvořené děložní listy je vhodné použít nižší dávky, než která je pro T1 ošetření doporučována. V plné dávce lze v tomto aplikačním termínu aplikovat pouze herbicid Safari 50 WG (triflusulfuron), který působí na široké spektrum plevelů, především na brukvovité a heřmánkovité plevele, laskavce, svízel přítulu, tetluchu kozí pysk, výdrol řepky a slunečnice (neplatí pro ClearField řepku a ExpressSun slunečnici) a mračňák Theophrastův (viz dále). Pro rozšíření spektra účinnosti tohoto přípravku na merlík bílý a opletku obecnou je nutná jeho TM kombinace s herbicidy obsahující phenmedipham, resp. ethofumesate.

Druhá postemergentní aplikace (T2) se provádí 1–2 týdny po T1 ošetření, v závislosti na intenzitě vzcházení nových plevelů, resp. regeneraci plevelů zasažených předchozí aplikací. Kromě herbicidů doporučovaných pro T1 ošetření, lze v tomto aplikačním termínu použít herbicidy obsahující účinnou látku lenacil (Venzar), která se v tomto aplikačním termínu přidává ke kontaktním herbicidům především za účelem zvýšení účinnosti na rdesna, opletku obecnou, mračňák theophrastův, zemědým lékařský a výdrol řepky (důležité především u výdrolu Clearfield hybridů).

Dávky herbicidů v tomto aplikačním termínu bývají oproti T1 ošetření nepatrně vyšší, ale musí respektovat růstovou fázi řepy. Poměr účinných látek tohoto ošetření by již měl přesně reflektovat plevelné spektrum pozemku (obvykle začínají vzcházet teplomilnější druhy - laskavce, lilky, durman, atd.). Vhodné je také posílit půdní účinnost herbicidem s delším reziduálním působením (účinné látky: ethofumesate, metamitron, chloridazon, lenacil, quinmerac). V případě trvalejších srážek, kdy nelze na pole s aplikační technikou vjet, mohou tyto herbicidy zamezit intenzivnímu vzcházení a růstu nových plevelů.

Třetí postemergentní aplikace (T3) se obvykle provádí 10–20 dní po druhém ošetření (obr. 2), v závislosti na vzcházení nových plevelů (cukrovka by měla mít vyvinuto 6–8 pravých listů).

Dávky herbicidů se volí opět s ohledem na růstovou fázi plevelů, s tím že lze obvykle použít plných dávek, neboť cukrovka již bývá k herbicidům dostatečně odolná. Povětrnostní podmínky (především vyšší teplota a intenzita slunečního záření) době T3 aplikace (obvykle přelom května a června) však často způsobují zbrzdění růstu cukrovky (viz výše), která může při nevhodně načasovaném ošetření regenerovat několik dní až týdnů.

Vzhledem k tomu, že by se mělo jednat o poslední ošetření, přidává se často herbicid s reziduálním působením (ethofumesate, metamitron, chloridazon, lenacil, quinmerac), který by měl omezit vzcházení nových plevelů po ukončení herbicidní ochrany. Ktromě výše uvedených půdních herbicidů, jejichž použití není omezeno růstovou fází řepy, lze v tomto aplikačním termínu použít také herbicid Outlook (dimethenamid), který je však možné aplikovat až po vytvoření 6. pravého listu řepy.

Pokud dojde, z jakýchkoliv důvodů (déšť po aplikaci, sucho, poddávkování, atd.), k selhání účinnosti některého z výše uvedených herbicidních ošetření, lze obvykle postřik s 5–7denním odstupem opakovat. Stává se, že T3 ošetření se provádí ve fázi 4–6 pravých listů cukrovky, v takovém případě je vhodné provést ještě jedno následné (čtvrté) ošetření, zejména při vyšší intenzitě zaplevelení a horším zapojení porostu.

Obr. 2: T3 ošetření cukrovky je třeba provést, jestliže nově vzcházející plevele dosáhnou fáze 2–4 pravých listů
Obr. 2: T3 ošetření cukrovky je třeba provést, jestliže nově vzcházející plevele dosáhnou fáze 2–4 pravých listů

Regulace plevelných trav

Přestože některé cukrovkové herbicidy (triflusulfuron, lenacil, ethofumesate, desmedipham, atd.) mohou účinkovat také na ježatku kuří nohu a některé další jednoleté plevelné trávy (obr. 3), při silnějším zaplevelení prosovitými travami je vhodné zařadit do T2, případně T3 ošetření některý z registrovaných listových graminicidů (Fusilade Forte, Garland Forte, Gallant Super, Agil, Stratos Ultra, Targa Super, Select Super, atd.), které působí na většinu trávovitých plevelů a výdrol obilnin. Výhodou těchto přípravků je cílenost aplikace přímo na vzešlé plevele. Nevýhodou je minimální reziduální působení a navýšení nákladů herbicidního ošetření.

K regulaci jednoletých trav obvykle postačují nejnižší registrované dávky, neboť trávy jsou obvykle výrazně zasaženy cukrovkovými herbicidy a graminicid většinou jen „dočišťuje“ porost. Při rozhodování o zařazení graminicidu do TM kombinace s ostatními herbicidy je třeba zvážit možná rizika, především snížení selektivity takové TM kombinace a antagonistické působení některých herbicidů (především triflusulfuron). Pokud necháme trávovité plevele přerůst (odnožování), nebo pokud se na pozemku vyskytuje pýr plazivý, je vhodná dělená aplikace pýrohubné dávky graminicidu. V plné (pýrohubné) dávce se nedoporučuje kombinovat graminicid s žádným jiným herbicidem (velké riziko poškození cukrovky). Většina graminicidů nepůsobí na lipnici roční (částečnou účinnost vykazuje pouze Gallant Super), takže pro regulaci tohoto plevele je třeba vystačit s kontaktními a půdními herbicidy.

Regulace vytrvalých a přerostlých plevelů

Regulace vytrvalých plevelů by měla být řešena především v obilní předplodině, případně v meziporostním období. Zvláštní důraz je třeba klást na regulaci pcháče rolního, který je v obilninách relativně snadno potlačován růstovými herbicidy (clopyralid, MCPA, 2,4-D, aminopyralid, atd.), přičemž pokud je ošetření vhodně načasováno, bývá jeho regenerace v následně zakládaném porostu cukrovky minimální. Pýr plazivý je relativně snadno a velmi efektivně potlačován v meziporostním období nebo předsklizňovou aplikací glyfosátovými herbicidy. Oba výše zmíněné vytrvalé plevele lze potlačovat také v porostu cukrovky, ale zbytečně prodražují a komplikují již tak nákladnou a složitou ochranu proti plevelům. U obou plevelů může navíc docházet k retardaci růstu cukrovky v důsledku alelopatického působení kořenových exsudátů, které se do půdy uvolňují i po odumření podzemních orgánů.

K regulaci pcháče rolního a dalších heřmánkovitých plevelů lze v cukrovce využít herbicidy obsahující účinnou látku clopyralid (Lontrel, Vivendi). V plné dávce je však můžeme použít až od 6 listů cukrovky (T3 aplikace), kdy bývá vzešlá již většina lodyh pcháče. Pokud je zaplevelení pcháčem velmi intenzivní (obr. 4) nebo pokud chceme posílit účinnost na heřmánkovité plevele, rdesna nebo tetluchu je vhodná dělená aplikace výše uvedených herbicidů v T1 a T2, případně T2 a T3.

Pokud se z jakýchkoliv důvodů nepodaří dostatečně potlačit jednoleté dvouděložné plevele, lze od fáze 6–8 listů cukrovky na mírně přerostlé merlíky a laskavce použít maximálních dávek herbicidů s obsahem účinných látek phenmedipham (merlíky - obr. 5) a desmedipham (laskavce), na mírně přerostlá rdesna přípravek Safari 50 WG. Pokud však plevele mají v době aplikace vytvořené postraní výhony, nebývá zpravidla zcela úspěšné ani toto ošetření, protože plevele následně regenerují z postranních výhonů. Především za sucha, lze částečně zvýšit účinnost kontaktních herbicidů na přerostlé plevele vhodným adjutantem, což však může být vykoupeno nižší selektivitou takovéhoto ošetření (platí především pro olejové adjuvanty).

Obr. 3: Kontaktní a půdní cukrovkové herbicidy nemusí prosovité trávy dostatečně potlačit, v takovém případě je třeba použít listového graminicidu, jehož dávka však může být snížena
Obr. 3: Kontaktní a půdní cukrovkové herbicidy nemusí prosovité trávy dostatečně potlačit, v takovém případě je třeba použít listového graminicidu, jehož dávka však může být snížena

Obr. 4: Intenzivní zaplevelení pcháčem rolním je třeba řešit včas, nejlépe dělenou aplikací herbicidu obsahující účinnou látku clopyralid (např. Lontrel)
Obr. 4: Intenzivní zaplevelení pcháčem rolním je třeba řešit včas, nejlépe dělenou aplikací herbicidu obsahující účinnou látku clopyralid (např. Lontrel)

Obr. 5: Pokud je ošetření kontaktními herbicidy (phenmedipham, desmedipham) provedeno příliš pozdě, mohou plevele regenerovat, přestože, jejich listová plocha byla zcela zdesikovány (regenerace z adventivních výhonů)
Obr. 5: Pokud je ošetření kontaktními herbicidy (phenmedipham, desmedipham) provedeno příliš pozdě, mohou plevele regenerovat, přestože, jejich listová plocha byla zcela zdesikovány (regenerace z adventivních výhonů)

Regulace mračňáku Theophrastova

Mračňák Theophrastův (obr. 6) je velmi odolný vůči většině běžně používaných cukrovkových herbicidů. Uspokojivou účinnost vykazují pouze herbicidy Safari (triflusulfuron) a Command (clomazone). Ošetření oběma herbicidy je však třeba provést včas, nejlépe jeli mračňák v děložních listech. Herbicid Safari lze použít bez ohledu na růstovou fázi řepy a je vhodné jej proto použít ve všech aplikačních termínech (T1–T3).

Zejména první dvě ošetření cukrovky je třeba provést co nejdříve po vzejití mračňáku (T1 ve fázi děložních listů mračňáku, T2 do 5–7 dnů po T1). Zvýšení účinnosti herbicidu Safari 50 WG na mračňák lze dosáhnout jeho TM kombinací s kombinovanými kontaktními přípravky formulovanými jako EC či OD (odzkoušeno s herbicidem Betanal Expert). Synergický efekt je nejvíce patrný při T1 ošetření. Při vysoké intenzitě zaplevelení tímto plevelem však nemusí být ani tato TM kombinace dostatečně účinná, neboť vzcházení mračňáku bývá velmi rozvleklé a zasažení všech rostlin těsně po vzejití je velmi obtížné. Vhodné je proto v T2 a T3 aplikačním termínu použít herbicid Command, jehož dávku je však třeba přizpůsobit růstové fázi cukrovky. Použití herbicidu Command je vhodné zejména ve špatně zapojených porostech cukrovky, kde mohou rostlin mračňáku zasažené herbicidem Safari regenerovat, pokračovat v růstu, konkurovat cukrovce a následně se reprodukovat. Užitečné může být také plečkování před T3 ošetřením.

Obr. 6: Mračňák Theophrastův je velmi tolerantní k běžně používaným cukrovkovým herbicidům, v případě jeho výskytu je proto třeba přizpůsobit systém regulace plevelů právě tomuto plevelu
Obr. 6: Mračňák Theophrastův je velmi tolerantní k běžně používaným cukrovkovým herbicidům, v případě jeho výskytu je proto třeba přizpůsobit systém regulace plevelů právě tomuto plevelu

Plečkování a regulace plevelné řepy

Plečkování se dnes provádí především za účelem porušení půdního škraloupu na nestrukturních půdách. Regulační účinek na plevele je v těchto případech dost sporný, neboť při plečkování dochází k provzdušnění půdy, vynášení semen plevelů ze spodních vrstev půdy na povrch, což způsobuje vzcházení nových plevelů, které by bez prokypření půdy nevzešly.

Plevelná řepu (obr. 7) nelze potlačit žádným herbicidem selektivním k cukrové řepě. Jedinou účinnou možností regulace v cukrovce je proto plečkování. Na vysoce zaplevelených pozemcích však ani tento zásah nemusí potlačit plevelnou řepu natolik, aby nezpůsobovala výrazné snížení výnosu, jeho kvality a masově se na pozemku nereprodukovala. Na pozemcích s výskytem plevelné řepy je proto vhodné po plečkování porost dočistit ručním vytrháním po vytvoření lodyh. Při vyšších hustotách zaplevelení lze použít Rotowiperů určených k aplikaci glyfosátových herbicidů, případně omezit reprodukci posečením (rozmulčování) lodyh těsně nad listy cukrovky. Oba regulační zásahy však mají omezenou účinnost a nemusí plevelnou řepu potlačit dostatečně. Na pozemcích, kde se plevelná řepy vyskytuje ve vyšší intenzitě, je třeba provádět její důslednou regulaci v celém osevním postupu, přičemž především v řepce se dokáže velmi dobře prosadit a hlavně reprodukovat. V ozimé řepce je proto vhodné použít TM kombinaci Galera podzim + Salsa nebo využít Clearfield technologii, kde herbicid Cleravis vykazuje na plevelnou řepu velmi dobrou účinnost s reziduálním působením, je však třeba počítat s obtížnější regulací výdrolu Clearfield řepky v následně pěstované cukrovce.

Obr. 7: Plevelná řepa je morfologicky velmi podobná cukrové řepě, přičemž o její přítomnosti na pozemku svědčí její vzcházení mimo vyseté řádky
Obr. 7: Plevelná řepa je morfologicky velmi podobná cukrové řepě, přičemž o její přítomnosti na pozemku svědčí její vzcházení mimo vyseté řádky

Regulace plevelů v cukrové řepě

Odplevelený porost cukrovky
Poškození cukrovky způsobené nevhodným dávkováním herbicidu a vysokými teplotami při T2 ošetření
T3 ošetření cukrovky je třeba provést, jestliže nově vzcházející plevele dosáhnou fáze 2–4 pravých listů
Kontaktní a půdní cukrovkové herbicidy nemusí prosovité trávy dostatečně potlačit, v takovém případě je třeba použít listového graminicidu, jehož dávka však může být snížena
Intenzivní zaplevelení pcháčem rolním je třeba řešit včas, nejlépe dělenou aplikací herbicidu obsahující účinnou látku clopyralid (např. Lontrel)
 Pokud je ošetření kontaktními herbicidy (phenmedipham, desmedipham) provedeno příliš pozdě, mohou plevele regenerovat, přestože, jejich listová plocha byla zcela zdesikovány (regenerace z adventivních výhonů)
Mračňák Theophrastův je velmi tolerantní k běžně používaným cukrovkovým herbicidům, v případě jeho výskytu je proto třeba přizpůsobit systém regulace plevelů právě tomuto plevelu
Plevelná řepa je morfologicky velmi podobná cukrové řepě, přičemž o její přítomnosti na pozemku svědčí její vzcházení mimo vyseté řádky

Související články

Možnosti jarní regulace trávovitých plevelů v porostech ozimých obilnin

27. 03. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 204x

Vytrvalé plevele na orné půdě a rizika jejich šíření

28. 02. 2024 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 418x

Lilek černý v bramborách

28. 12. 2023 Ing. Josef Pozděna, CSc.; Ing. Petr Pozděna Plevele Zobrazeno 627x

Evoluce plevelů a proměny zemědělství

18. 12. 2023 Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Igor Děkanovský Plevele Zobrazeno 767x

Fantastická čtyřka herbicidních přípravků do ozimých obilnin od společnosti AgroProtec

29. 11. 2023 Ing. Josef Svachouček; AgroProtec s.r.o. Plevele Zobrazeno 462x

Další články v kategorii Plevele

detail