BASF
BASF
BASF

AGRA

Regulace plevelů v meziporostním období

25. 09. 2022 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 1260x

Systémy regulace plevelů na orné půdě jsou chápány jako komplex opatření, která mají za následek snížení zaplevelení na poli a v širších souvislostech i na plochách nacházejících se bezprostředně vedle pole. Mezi nejvýznamnější součásti systému patří především dodržování pravidel střídání plodin, zpracování půdy, dodržování agrotechnický zásad, kultivace, aplikace herbicidů, výživa rostlin a sklizeň plodin.

Agrinova

V současnosti však není možné dodržovat zásady střídání plodin s ohledem na spektrum pěstovaných ploch. Z pohledu zpracování půdy je upřednostňována především minimalizace a přímé metody regulace plevelů, tedy především používání herbicidů je limitováno nedostatkem finančních prostředků. Výživa rostlin je směrována především na přihnojování dusíkem, a velmi často jsou proto porosty plodin nedostatečně hnojeny. To má za následek vytvoření méně hustých porostů, které umožňují v druhé polovině vegetace, zejména u obilnin, masové vzcházení především jarních plevelů, jako například, merlíky, laskavce, ježatka, béry, durmany aj. Řídké porosty umožňují rašení vytrvalých plevelů, jako například pýr plazivý, pcháč rolní, čistec bahenní, mléč rolní aj. Problémem je, že tyto plevelné druhy velmi často přerůstají dozrávající obilniny, a tím vlastně znemožňují sklizeň a hrozí dozrání semen plevelů.

Plevele po sklizni obilnin

Velmi často po sklizni obilnin, a to zejména za dostatku vláhy, dochází k velmi rychlému růstu a vývoji u jednoletých plevelů, které vzešly zhruba jeden měsíc před sklizní, jako například merlík bílý, laskavec ohnutý, laskavec zelenoklasý, ježatka kuří noha, béry, durman obecný, blín černý a celá řada dalších plevelných druhů. Tyto plevelné rostliny jsou již za 14–21 dní po sklizni obilnin schopny vytvořit rostliny vysoké 30–50 cm, které rychle vykvétají a vytvářejí semena. To se stává na polích, kde se neprovádí podmítka nebo kde se provede podmítka nekvalitně. Reprodukční potenciál těchto rostlin je vysoký a dochází k významnému zvýšení zásoby semen v půdě. Tyto rostliny komplikují zpracování půdy. Velmi často jsou plevelné rostliny nedostatečně zaklopeny a při mírném průběhu zimy často přezimují a komplikují jarní přípravu půdy.

Podobně reagují i vytrvalé plevele. Především pýr plazivý, pcháč rolní, čistec bahenní, ale i mléč rolní po sklizni obilnin při dostatku vláhy rychle regenerují, vytvářejí mnoho výhonů nebo listových růžic. V tomto ročním období je regenerační schopnost velmi vysoká, dochází k rychlé tvorbě oddenků a kořenových výběžků u těchto vytrvalých plevelných druhů při nechání pozemku bez ošetření a velmi často dochází k totálnímu zaplevelení. Při následném zpracování půdy dochází sice k poškození kořenového systému vytrvalých plevelů, ale tyto plevele velmi často opět regenerují a významně konkurují následně setým plodinám.

V obilninách nebo ozimé řepce setých na takto zaplevelených pozemcích plevele konkurují již brzy po vzejití, především pýr plazivý a pcháč rolní, a to má za následek nutnost aplikace herbicidů již v podzimních měsících, což klade vysoké nároky na organizaci práce a finanční náročnost také není zanedbatelná. Navíc jsou povětrnostní podmínky vysokým rizikovým faktorem znemožňujícím cílené aplikace v optimální růstové fázi.

Herbicidy po sklizni

Používání herbicidních přípravků po sklizni plodin na strništi na vzešlé plevele zaručuje poměrně spolehlivý účinek. Význam těchto aplikací spočívá v eliminaci jednoletých plevelů i vytrvalých plevelů včetně zasažení jejich kořenového systému a zabránění jejich regeneraci.

Podmínkou pro dosažení optimálního účinku je výskyt plevelných druhů s dostatečně vytvořenou listovou plochou, která zajistí dokonalý příjem účinné látky rostlinami. U vytrvalých plevelů (pýr plazivý, pcháč rolní aj.) je důležité, aby byl vytvořen dostatečný počet výhonů nebo listových růžic.

Účinek těchto aplikací je vysoký za dostatku vláhy, kdy jednoleté plevele hromadně vzcházejí a vytrvalé plevelné druhy spolehlivě obrážejí.

Význam použití glyfosátu

V poslední době došlo k významnému omezení používání herbicidů na bázi glyfosátu. Týká se to především předsklizňových aplikací. Přesto však v registru zůstalo povoleno několik formulací glyfosátu, a to zatím do roku 2023.

Proti jednoletým plevelům v dávce 1,5–2,0 l/ha a proti vytrvalým plevelům, jako například pýr plazivý, pcháč rolní aj. v dávce 2,5–4,0 l/ha. Používání herbicidních přípravků po sklizni plodin na strništi na vzešlé plevele zaručuje poměrně spolehlivý účinek.

Význam těchto aplikací spočívá v eliminaci jednoletých i vytrvalých plevelů, včetně zasažení jejich kořenového systému a zabránění jejich regeneraci. Podmínkou pro dosažení optimálního účinku je výskyt plevelných druhů s dostatečně vytvořenou listovou plochou, která zajistí dokonalý příjem účinné látky rostlinami. U vytrvalých plevelů (pýr plazivý, pcháč rolní aj.) je důležité, aby byl vytvořen dostatečný počet výhonů nebo listových růžic. U pýru výhony s 3–4 listy a u pcháče listové růžice s 6–8 listy.

Účinek je vysoký za dostatku vláhy, kdy jednoleté plevele masově vzcházejí a vytrvalé plevelné druhy mohutně obrážejí. V období suchých period tyto aplikace však vykazují nedostatečný efekt, který je snížen etapovým vzcházením jednoletých plevelů a postupným rašením vytrvalých plevelů z podzemních orgánů (oddenky, kořenové výběžky).

Podmítka

Po sklizni obilnin bývá poměrně dlouhé meziporostní období, které lze v případě potřeby využít k potlačení jednoletých, ale i vytrvalých plevelů, zejména pýru plazivého.

Velmi často je nadhodnocen vliv podmítky na jednoleté plevele v tom smyslu, že jsou jejich dozrálá semena zapravena do půdy, a tím vyprovokována ke vzcházení. Z důvodu nedostatku vláhy je však v letním období vzcházení plevelů minimální. Plevele vzešlé při podmítce pocházejí převážně ze semen z půdní zásoby. To však nikterak nesnižuje význam podmítky při potlačování jednoletých plevelů, neboť v půdní zásobě bývá v nejlepším případě 5 000–10 000 semen na 1 m2.

Pro podmítku je možné vybrat z široké nabídky různých druhů podmítačů i podle stavu zaplevelení. Při převaze vytrvalých plevelů jsou vhodnější podmítací pluhy nebo podmítací kypřiče s šípovými radličkami, které pracují na rovnoměrnou hloubku v celé šířce záběru a jsou schopné současně odříznout příslušnou vrstvu půdy s kořenovou hmotou plevelů a zaklopit vegetující listovou plochu. V případě jednoletých plevelů a výdrolu se snažíme o co nejmělčí zaklopení semen a dobré promísení, a proto volíme buď podmítací kypřiče, nebo talířové podmítače. Podmítka sama o sobě však problém plevelů nevyřeší. Je pouze jedním článkem celé soustavy regulace plevelů.

Orba

V oblasti regulace zaplevelení rozhoduje systém zpracování půdy především o rozmístění semen a vegetativních orgánů plevelů v orničním profilu. Převážná většina semen plevelů vzchází z hloubky do 3 cm, tj. přibližně z hloubky seťového lůžka. Semena plevelů, která podmítkou nebo orbou zapravíme hlouběji, mohou reagovat následujícími způsoby:

  • jsou znehodnocena tzv. samočistící schopností půdy, která představuje podle biologické aktivity půdy roční úbytek cca 25–50 % semen v půdní zásobě;
  • vyklíčí v takové hloubce, ze které není plevelná rostlina schopna dosáhnout povrchu půdy;
  • přetrvají v půdě i několik let až do doby, než jsou opět vynesena na povrch, do vhodných tepelných, světelných a vlhkostních podmínek, které přeruší jejich dormanci a umožní vzejití.

Při rozhodování o hloubce zpracování orničního profilu a volbě mezi orbou a bezorebnými způsoby by mělo předcházet kvalifikované posouzení stavu zaplevelení, především z hlediska složení plevelného spektra a biologických vlastností převažujících plevelů, zvláště s ohledem na jejich vytrvalost, dormanci a životnost v půdě.

Orba se příznivě podílí především na potlačování plevelů s krátkou životností semen v půdě (např. chundelka metlice, mrvka myší ocásek aj.) a drobnosemenných plevelů (např. žabinec obecný), které nejsou schopné klíčit z větších hloubek. Rovněž tak ve sledech dvou ozimů (pšenice ozimá - ječmen ozimý) představuje orba v podstatě jediný možný způsob, jak vyřadit výdrol z konkurence.

V poslední době ve světě se však z důvodu celé řady technologických předností rozšiřují bezorebné systémy zpracování půdy. U bezorebných způsobů je vždy nutné počítat s větším tlakem plevelů, neboť většina semen se nachází v povrchové vrstvě. To platí z krátkodobého hlediska především pro výdrol předplodin, z hlediska dlouhodobého pak pro všechny problematické plevele přežívající v půdě i několik let. Úloha mechanických zásahů proti nim spočívá především v opakovaném porušování celistvosti kořenového systému a v celkovém oslabování, které zvyšuje účinnost následných chemických zásahů. Zvlášť, pokud se jedná o hluboce kořenící plevele (např. pcháč rolní), lze jen stěží dosáhnout se samostatným mechanickým zásahem spolehlivého účinku, neboť na hlubokých půdách se velká část zásobních orgánů nachází ve větší hloubce, než na jakou se provádí orba. V našich půdně klimatických podmínkách se bezorebné technologie neprosadily.

V poslední době dochází k ústupu klasického zpracování půdy v jednotlivých plodinách, aby se snížily pojezdy po pozemku, nedocházelo k přílišnému zatížení půdy, a také pro snížení nákladů. Pohonné hmoty tvoří totiž jednu z největších finančních položek pro zemědělce, a proto jsou jednotlivé operace slučovány. Minimalizace však umožňuje rozvoj vytrvalých plevelů.

Závěr

Cílem integrované regulace plevelů je především snižování výskytu plevelů na orné půdě obecně. Toho lze dosáhnout pouze při dodržování všech prvků systému regulace plevelů, tedy zásady správného střídání plodin, udržení kvality agrotechniky a zpracování půdy, zajistit kvalitní přípravy půdy a setí a zabezpečit správné hnojení i ochranu proti chorobám a škůdcům. Pouze dobře vyvinuté a zdravé porosty plodin mají schopnost konkurovat plevelným druhům.

Nepodmítnuté strniště je zdrojem dalšího zaplevelení
Nepodmítnuté strniště je zdrojem dalšího zaplevelení

Některé plevele na strništi vytváření generativní diaspory - durman obecný
Některé plevele na strništi vytváření generativní diaspory - durman obecný

Velmi často na strništi dozrává laskavec ohnutý
Velmi často na strništi dozrává laskavec ohnutý

Rostliny laskavce zelenoklasého vytvářejí mohutné rostliny
Rostliny laskavce zelenoklasého vytvářejí mohutné rostliny

Rostliny merlíku na strništi jsou schopné vytvořit semena
Rostliny merlíku na strništi jsou schopné vytvořit semena

Po aplikaci herbicidu glyfosát odumírají rostliny pcháče rolního na strništi
Po aplikaci herbicidu glyfosát odumírají rostliny pcháče rolního na strništi

Při nižších dávkách herbicidu pcháč rolní velmi často regeneruje
Při nižších dávkách herbicidu pcháč rolní velmi často regeneruje

Kořenový systém pcháče rolního zasahuje do podorničí
Kořenový systém pcháče rolního zasahuje do podorničí

Oddenky pýru plazivého zasahují do hloubky 14 cm
Oddenky pýru plazivého zasahují do hloubky 14 cm

Pečlivá předseťová příprava a setí je základem kvalitního porostu
Pečlivá předseťová příprava a setí je základem kvalitního porostu

Správně založený porost lépe konkuruje plevelům
Správně založený porost lépe konkuruje plevelům

Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně
foto: J. Mikulka

Související články

Možnosti jarní regulace trávovitých plevelů v porostech ozimých obilnin

27. 03. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 228x

Vytrvalé plevele na orné půdě a rizika jejich šíření

28. 02. 2024 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 422x

Lilek černý v bramborách

28. 12. 2023 Ing. Josef Pozděna, CSc.; Ing. Petr Pozděna Plevele Zobrazeno 629x

Evoluce plevelů a proměny zemědělství

18. 12. 2023 Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Igor Děkanovský Plevele Zobrazeno 769x

Fantastická čtyřka herbicidních přípravků do ozimých obilnin od společnosti AgroProtec

29. 11. 2023 Ing. Josef Svachouček; AgroProtec s.r.o. Plevele Zobrazeno 464x

Další články v kategorii Plevele

detail