Regulace plevelů v meziporostním období
07. 10. 2024 Plevele Zobrazeno 542x
Hustě seté plodiny, např. obilniny, mají poměrně vysokou konkurenční schopnost vůči většině plevelným druhům. Tato schopnost závisí na několika faktorech. Základem je kvalitní osivo, zpracování půdy, dodržování pravidel střídání plodin, kvalita setí, termín setí, správné hnojení i sklizeň. V současnosti však není možné dodržovat zásady střídání plodin s ohledem na spektru pěstovaných plodin.
Regulace plevelů na orné půdě je chápána jako komplex opatření, který má za následek snížení zaplevelení na polích a v širších souvislostech i na plochách nacházejících se bezprostředně vedle pole.
Z pohledu zpracování půdy je upřednostňována především minimalizace a přímé metody regulace plevelů. Používání herbicidů je však limitováno nedostatkem finančních prostředků. Výživa rostlin je směrována především na přihnojování dusíkem, a velmi často jsou proto porosty plodin nedostatečně hnojeny. To má za následek vytvoření méně hustých porostů, které umožňují v druhé polovině vegetace, zejména u obilnin, masové vzcházení především jarních plevelů, jako například merlíků, laskavců, ježatek, bérů, durmanů aj.
V příznivých povětrnostních podmínkách jsou kvalitně založené porosty obilnin schopny dobře potlačovat plevelné rostliny. Herbicidní přípravky ve zdravých a dobře vyvinutých porostech pouze pomáhají, aby plodiny uplatnily svoji konkurenční schopnost. V současné době je na trhu poměrně rozsáhlý sortiment herbicidních přípravků s různým spektrem účinku, který především cenou rozhoduje o výběru.
Řídké porosty umožňují rašení vytrvalých plevelů jako například pýr plazivý, pcháč rolní, čistec bahenní, mléč rolní aj. Problémem je, že tyto plevelné druhy velmi často přerůstají dozrávající obilniny, a tím vlastně znemožňují sklizeň. Z tohoto důvodu má význam předsklizňová aplikace, která má za následek eliminaci plevelů, a tím usnadnění sklizně a snížení sklizňových ztrát.
V případě nižšího zaplevelení nebo výskytu těchto druhů ve spodním patře se předsklizňové aplikace neprovádějí. Tím se však problém neřeší. Velmi často po sklizni obilnin, a to zejména za dostatku vláhy, dochází k velmi rychlému růstu a vývoji jednoletých plevelů.
Jednoleté plevelné druhy, jako například merlík bílý, laskavec ohnutý, laskavec zelenoklasý, ježatka kuří noha, béry, durman obecný, blín černý a celá řada dalších, jsou již za 14–21 dní schopny vytvořit rostliny vysoké 30–50 cm, které rychle vykvétají a vytvářejí semena. To se stává na polích, kde se neprovádí podmítka nebo kde se provede podmítka nekvalitně.
Reprodukční potenciál těchto rostlin je vysoký a dochází k významnému zvýšení zásoby semen v půdě. Tyto rostliny komplikují zpracování půdy. Velmi často jsou tak nedostatečně zaklopeny a při mírném průběhu zimy přezimují a komplikují jarní přípravu půdy. Podobně reagují i vytrvalé plevele. Především pýr plazivý, pcháč rolní, čistec bahenní, ale i mléč rolní po sklizni obilnin při dostatku vláhy rychle regenerují, vytvářejí mnoho výhonů nebo listových růžic.
V tomto roční období je regenerační schopnost plevelů velmi vysoká. Dochází k rychlé tvorbě oddenků a kořenových výběžků. Na pozemcích s vytrvalými plevely, které nebyly regulovány, dochází často k totálnímu zaplevelení. Při následném zpracování půdy je sice kořenový systém poškozen, ale tyto plevele velmi často opět regenerují a významně konkurují následně setým plodinám.
V obilninách nebo ozimé řepce setých na takto zaplevelených pozemcích plevele konkurují již brzy po vzejití, především pýr plazivý a pcháč rolní. To má za následek nutnost aplikace herbicidů již v podzimních měsících, což klade vysoké nároky na organizaci práce a finanční náročnost také není zanedbatelná. Navíc jsou povětrnostní podmínky vysokým rizikovým faktorem znemožňujícím cílené aplikace v optimální růstové fázi.
Použití glyfosátu
V poslední době došlo k významnému omezení používání herbicidů, obsahujících účinnou látkou glyfosát. Týká se to především předsklizňových aplikací. Přesto však v registru zůstalo povoleno několik přípravků s touto účinnou látkou.
Používání herbicidních přípravků po sklizni plodin na strništi na vzešlé plevele zaručuje poměrně spolehlivý účinek. Význam těchto aplikací spočívá v eliminaci jednoletých i vytrvalých plevelů, včetně zasažení jejich kořenového systému a zabránění jejich regeneraci. Podmínkou pro dosažení optimálního účinku je výskyt plevelných druhů s dostatečně vytvořenou listovou plochou, která zajistí dokonalý příjem účinné látky rostlinami. U vytrvalých plevelů (pýr plazivý, pcháč rolní aj.) je důležité, aby byl vytvořen dostatečný počet výhonů nebo listových růžic. U pýru výhony s 3–4 listy a u pcháče listové růžice s 6–8 listy.
Účinek těchto aplikací je vysoký za dostatku vláhy, kdy jednoleté plevele masově vzcházejí a vytrvalé plevelné druhy mohutně obrážejí. V období suchých period tyto aplikace však vykazují nedostatečné efekt, který je snížen etapovým vzcházením jednoletých plevelů a postupným rašením vytrvalých plevelů z podzemních orgánů (oddenky, kořenové výběžky).
Podmítka
Po sklizni obilnin bývá poměrně dlouhé meziporostní období, které lze v případě potřeby využít k potlačení jednoletých, ale i vytrvalých plevelů, zejména pýru plazivého. Velmi často je nadhodnocen vliv podmítky na jednoleté plevele v tom smyslu, že jsou jejich dozrálá semena zapravena do půdy, a tím vyprovokována ke vzcházení. Z důvodu nedostatku vláhy je však v letním období vzcházení plevelů minimální.
Plevele vzešlé po podmítce pocházejí převážně ze semen z půdní zásoby. To však nikterak nesnižuje význam podmítky při potlačování jednoletých plevelů, neboť v půdní zásobě bývá v nejlepším případě 5–10 tis. semen/m2.
Pro podmítku je možné vybrat z široké nabídky různých druhů podmítačů i podle stavu zaplevelení. Při převaze vytrvalých plevelů jsou vhodnější podmítací pluhy nebo podmítací kypřiče s šípovými radličkami, které pracují na rovnoměrnou hloubku v celé šířce záběru a jsou schopné současně odříznout příslušnou vrstvu půdy s kořenovou hmotou plevelů a zaklopit vegetující listovou plochu. V případě jednoletých plevelů a výdrolu se snažíme o co nejmělčí zaklopení semen a dobré promísení. Proto volíme buď podmítací kypřiče, nebo talířové podmítače. Podmítka sama o sobě však problém plevelů nevyřeší. Je pouze jedním článkem celé soustavy regulace plevelů.
Orba
V oblasti regulace zaplevelení rozhoduje systém zpracování půdy především o rozmístění semen a vegetativních orgánů plevelů v orničním profilu. Převážná většina semen plevelů vzchází z hloubky do 3 cm, tj. přibližně z hloubky seťového lůžka. Semena plevelů, která podmítkou nebo orbou zapravíme hlouběji, mohou reagovat následujícími způsoby:
- jsou znehodnocena tzv. samočistící schopností půdy, která představuje podle biologické aktivity půdy roční úbytek o cca 25–50 % semen v půdní zásobě;
- vyklíčí v takové hloubce, ze které není plevelná rostlina schopna dosáhnout povrchu půdy;
- přetrvají v půdě i několik let, až do doby, než jsou opět vynesena na povrch, do vhodných tepelných, světelných a vlhkostních podmínek, které přeruší jejich dormanci a umožní vzejití.
Při rozhodování o hloubce zpracování orničního profilu a volbě mezi orbou a bezorebnými způsoby by mělo předcházet kvalifikované posouzení stavu zaplevelení, především z hlediska složení plevelného spektra a biologických vlastností převažujících plevelů, zvláště s ohledem na jejich vytrvalost, dormanci a životnost v půdě.
Orba se příznivě podílí především na potlačování plevelů s krátkou životností semen v půdě (např. chundelka metlice, mrvka myší ocásek aj.) a drobnosemenných plevelů (např. žabinec obecný), které nejsou schopné klíčit z větších hloubek. Rovněž tak ve sledech dvou ozimů (pšenice ozimá - ječmen ozimý) představuje orba v podstatě jediný možný způsob, jak vyřadit výdrol z konkurence.
Bezorebné zpracování půdy
V poslední době se však ve světě z důvodu celé řady technologických předností rozšiřují bezorebné systémy zpracování půdy. U bezorebných způsobů je vždy nutné počítat s větším tlakem plevelů, neboť se většina semen nachází v povrchové vrstvě. To platí z krátkodobého hlediska především pro výdrol předplodin, z hlediska dlouhodobého pak pro všechny problematické plevele přežívající v půdě i několik let.
Úloha mechanických zásahů proti nim spočívá především v opakovaném porušování celistvosti kořenového systému a v celkovém oslabování, které zvyšuje účinnost následných chemických zásahů. Zvlášť pokud se jedná o hluboce kořenící plevele (např. pcháč rolní), lze jen stěží dosáhnout se samostatným mechanickým zásahem spolehlivého účinku, neboť na hlubokých půdách se velká část zásobních orgánů nachází ve větší hloubce, než na jakou se provádí orba.
Minimalizace versus klasický způsob zpracování půdy
V poslední době dochází k ústupu klasického zpracování půdy v jednotlivých plodinách, aby se snížily pojezdy po pozemku, aby nedocházelo k přílišnému zatížení půdy, a také pro snížení nákladů. Pohonné hmoty tvoří totiž jednu z největších finančních položek pro zemědělce, a proto jsou jednotlivé operace slučovány. Minimalizace však umožňuje rozvoj plevelů, protože vzcházející plevele nejsou tak potlačovány jako při používání klasické orby, a v konečném důsledku dochází k růstu a vysemenění plevelů na pozemek a zvyšování celkové zaplevelenosti, a také zvyšování půdní zásoby plevelů.
Hlavním cílem integrované regulace plevelů je především jejich snižování na orné půdě obecně. Toho lze dosáhnout pouze při dodržování všech prvků systému regulace plevelů, tedy zásady správného střídání plodin a celkově kvalitní agrotechnicky. Pouze dobře vyvinuté a zdravé porosty plodin jsou konkurenceschopné.
Hluchavka nachová je schopná po sklizni dokončit vývoj a vytvořit mnoho semen
Ke snížení zaplevelení významně přispívá zelené hnojení
Pcháč rolní velice rychle vytváří listové růžice i v podzimních měsících
Kvalitní orba potlačuje vytrvalé plevele
Problémem je v teplejších oblastech i durman obecný
Rostliny merlíků vytvářejí semena po sklizni obilnin, pokud se neprovede brzy podmítka
Řepeň polabská postupně expanduje i na pole a po sklizni plodin vytváří semena
Nepodmítnuté strniště je problémem pro další roky
Po sklizni vzcházejíc náletové plevele - pcháč obecný
Nekvalitní zpracování půdy podporuje rozmnožování vytrvalých plevelů
Další články v kategorii Plevele