Regulace plevelů v meziporostním období

08. 09. 2026 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D.; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 2523x

Regulace plevelů na orné půdě je chápána jako komplex opatření, která mají za následek snížení zaplevelení na poli a v širších souvislostech i na plochách nacházejících se bezprostředně vedle pole. Mezi nejvýznamnější součásti systému patří především dodržování pravidel střídání plodin, zpracování půdy (obr. 1), dodržování agrotechnických zásad, kultivace, aplikace herbicidů, výživa rostlin a sklizeň plodin. Zásady optimálního střídání plodin s ohledem na spektrum pěstovaných plodin nemůžeme zpravidla dodržovat.

Obr. 1: Nekvalitní zpracování půdy podporuje rozmnožování vytrvalých plevelů

Z pohledu zpracování půdy je upřednostňována především minimalizace. Přímé metody regulace plevelů, zejména používání herbicidů, jsou však limitovány nedostatkem finančních prostředků. Výživa rostlin je směrována především na přihnojování dusíkem, a velmi často jsou proto porosty plodin nedostatečně hnojeny. V posledních letech jsme svědky určitého posunu ve vývoji klimatu, což se projevuje vyššími teplotami ve vegetačním období. Také suché periody se stávají pravidlem. To ovlivňuje významně růst a vývoj pěstovaných plodin. Stoupá význam teplomilných plevelných druhů. To má za následek vytvoření méně hustých porostů, které umožňují ve 2. polovině vegetace, zejména u obilnin, masové vzcházení především jarních plevelů, jako např. merlíky, laskavce, ježatka kuří noha, béry, durmany atd. Řídké porosty umožňují rašení vytrvalých plevelů jako jsou pýr plazivý, pcháč rolní, čistec bahenní, mléč rolní atd. Problémem je, že tyto plevelné druhy velmi často přerůstají dozrávající obilniny, a tím vlastně znemožňují sklizeň.

Velmi často po sklizni obilnin, a to zejména za dostatku vláhy, dochází k rychlému růstu a vývoji u jednoletých plevelů, které vzešly zhruba 1 měsíc před sklizní, jako merlík bílý, laskavec ohnutý, laskavec zelenoklasý (obr. 2), ježatka kuří noha, béry, durman obecný (obr. 3), blín černý a celá řada dalších plevelných druhů. Tyto plevelné rostliny jsou již za 14–21 dní po sklizni obilnin schopny vytvořit rostliny vysoké 30–50 cm, které rychle vykvétají a vytvářejí semena. To se stává na polích, kde se neprovádí podmítka nebo kde se provede podmítka nekvalitně. Reprodukční potenciál těchto rostlin je vysoký a dochází k významnému zvýšení zásoby semen v půdě. Tyto rostliny komplikují zpracování půdy. Mnohdy jsou plevelné rostliny nedostatečně zaklopeny a při mírném průběhu zimy mohou přezimovat a komplikovat jarní přípravu půdy.

Obr. 2: Laskavec zelenoklasý

Obr. 3: Některé plevele na strništi vytvářejí generativní diaspory - durman obecný

Podobně reagují i vytrvalé plevele. Především pýr plazivý (obr. 4), pcháč rolní, čistec bahenní, ale i mléč rolní po sklizni obilnin při dostatku vláhy rychle regenerují, vytvářejí mnoho výhonů nebo listových růžic. V tomto ročním období je regenerační schopnost velmi vysoká, dochází k rychlé tvorbě oddenků a kořenových výběžků u těchto plevelných druhů při ponechání pozemku bez ošetření a následně dochází k totálnímu zaplevelení. Při následném zpracování půdy je sice kořenový systém vytrvalých plevelů poškozen, ale často opět regenerují a významně konkurují následně setým plodinám. V obilninách nebo ozimé řepce setých na takto zaplevelených pozemcích plevele konkurují již brzy po vzejití, především pýr plazivý a pcháč rolní, a to má za následek nutnost aplikace herbicidů již v podzimních měsících, což klade vysoké nároky na organizaci práce a finanční náročnost také není zanedbatelná. Navíc jsou povětrnostní podmínky vysokým rizikovým faktorem znemožňujícím cílené aplikace v optimální růstové fázi.

Obr. 4: Oddenky pýru plazivého zasahují do hloubky 14 cm

Chemická regulace

V posledních letech došlo k významnému omezení používání herbicidů s účinnou látkou glyfosát, zejména u předsklizňových aplikací. Přesto zůstává glyfosát v EU nadále schválenou účinnou látkou, aktuálně do 15. 12. 2033, přičemž jednotlivé přípravky podléhají registraci na úrovni členských států. Proti jednoletým plevelům v dávce 1,5–2,0 l/ha a proti vytrvalým plevelům jako pýr plazivý, pcháč rolní atd. v dávce 2,5–4,0 l/ha. Používání herbicidních přípravků po sklizni plodin na strništi na vzešlé plevele zaručuje poměrně spolehlivý účinek (obr. 5). Význam těchto aplikací spočívá v eliminaci jednoletých i vytrvalých plevelů, včetně zasažení jejich kořenového systému a zabránění jejich regeneraci. Podmínkou pro dosažení optimálního účinku je výskyt plevelných druhů s dostatečně vytvořenou listovou plochou, která zajistí dokonalý příjem účinné látky rostlinami. U vytrvalých plevelů (pýr plazivý, pcháč rolní atd.) je důležité, aby byl vytvořen dostatečný počet výhonů nebo listových růžic. U pýru výhony s 3–4 listy a u pcháče listové růžice s 6–8 listy.

Účinek těchto aplikací je vysoký za dostatku vláhy, kdy jednoleté plevele masově vzcházejí a vytrvalé plevelné druhy mohutně obrážejí. V období suchých period tyto aplikace však vykazují nedostatečný efekt, který je snížen etapovým vzcházením jednoletých plevelů a postupným rašením vytrvalých plevelů z podzemních orgánů (oddenky, kořenové výběžky).

Obr. 5: Velkoplošné aplikace glyfosátu mají vysoký účinek na plevele, ale negativní vliv na životní prostředí

Podmítka

Po sklizni obilnin bývá poměrně dlouhé meziporostní období, které lze v případě potřeby využít k potlačení jednoletých, ale i vytrvalých plevelů, zejména pýru plazivého (obr. 6). Velmi často je nadhodnocen vliv podmítky na jednoleté plevele v tom smyslu, že jsou jejich dozrálá semena zapravena do půdy, a tím vyprovokována ke vzcházení. Z důvodu nedostatku vláhy je však v letním období vzcházení plevelů minimální. Plevele vzešlé při podmítce pocházejí převážně ze semen z půdní zásoby. To však nikterak nesnižuje význam podmítky při potlačování jednoletých plevelů, neboť v půdní zásobě bývá v nejlepším případě 5–10 tis. semen/m².

Pro podmítku je možné vybrat z široké nabídky různých druhů podmítačů i podle stavu zaplevelení. Při převaze vytrvalých plevelů jsou vhodnější podmítací pluhy nebo podmítací kypřiče s šípovými radličkami, které pracují na rovnoměrnou hloubku v celé šířce záběru a jsou schopné současně odříznout příslušnou vrstvu půdy s kořenovou hmotou plevelů a zaklopit vegetující listovou plochu. V případě jednoletých plevelů a výdrolu se snažíme o co nejmělčí zaklopení semen a dobré promísení, a proto volíme buď podmítací kypřiče nebo talířové podmítače. Podmítka sama o sobě však problém plevelů nevyřeší. Je pouze jedním článkem celé soustavy regulace plevelů.

Obr. 6: Nepodmítnuté strniště je zdrojem dalšího zaplevelení

Orba

V oblasti regulace zaplevelení rozhoduje systém zpracování půdy především o rozmístění semen a vegetativních orgánů plevelů v orničním profilu. Převážná většina semen plevelů vzchází z hloubky do 3 cm, tj. přibližně z hloubky seťového lůžka. Semena plevelů, která podmítkou nebo orbou zapravíme hlouběji, mohou reagovat následujícími způsoby:

• jsou znehodnocena tzv. samočisticí schopností půdy, která představuje podle biologické aktivity půdy roční úbytek o cca 25–50 % semen v půdní zásobě,
• vyklíčí v takové hloubce, ze které není plevelná rostlina schopna dosáhnout povrchu půdy,
• přetrvají v půdě i několik let, až do doby, než jsou opět vynesena na povrch, do vhodných tepelných, světelných a vlhkostních podmínek, které přeruší jejich dormanci a umožní vzejití.

Při rozhodování o hloubce zpracování orničního profilu a volbě mezi orbou a bezorebnými způsoby by mělo předcházet kvalifikované posouzení stavu zaplevelení, především z hlediska složení plevelného spektra a biologických vlastností převažujících plevelů, zvláště s ohledem na jejich vytrvalost, dormanci a životnost v půdě. Orba se příznivě podílí především na potlačování plevelů s krátkou životností semen v půdě (např. chundelka metlice, mrvka myší ocásek atd.) a drobnosemenných plevelů (např. ptačinec prostřední), které nejsou schopné klíčit z větších hloubek. Rovněž tak ve sledech dvou ozimů (pšenice ozimá - ječmen ozimý) představuje orba v podstatě jediný možný způsob, jak vyřadit výdrol z konkurence.

Bezorebné systémy

V poslední době se však ve světě z důvodu celé řady technologických předností rozšiřují bezorebné systémy zpracování půdy. U bezorebných způsobů je vždy nutné počítat s větším tlakem plevelů, neboť většina semen se nachází v povrchové vrstvě. To platí z krátkodobého hlediska především pro výdrol předplodin, z hlediska dlouhodobého pak pro všechny problematické plevele přežívající v půdě i několik let. Úloha mechanických zásahů proti nim spočívá především v opakovaném porušování celistvosti kořenového systému a v celkovém oslabování, které zvyšuje účinnost následných chemických zásahů. Zvláště pokud se jedná o hluboce kořenící plevele (např. pcháč rolní), lze jen stěží dosáhnout samostatným mechanickým zásahem spolehlivého účinku, neboť na hlubokých půdách se velká část zásobních orgánů nachází ve větší hloubce, než na jakou se provádí orba. V našich půdně klimatických podmínkách se bezorebné technologie neprosadily.

Minimalizace versus klasický způsob zpracování půdy

V poslední době dochází k ústupu klasického zpracování půdy v jednotlivých plodinách, aby se snížily pojezdy po pozemku, aby nedocházelo k přílišnému zatížení půdy, a také pro snížení nákladů. Pohonné hmoty tvoří totiž jednu z největších finančních položek pro zemědělce, a proto jsou jednotlivé operace slučovány. Minimalizace však umožňuje rozvoj plevelů, protože vzcházející plevele nejsou tak potlačovány jako při používání klasické orby, a v konečném důsledku dochází k růstu a vysemenění plevelů na pozemek a zvyšování celkové zaplevelenosti, a také zvyšování půdní zásoby plevelů.

Závěr

Cílem integrované regulace plevelů je především snižování výskytu plevelů na orné půdě obecně. Toho lze dosáhnout pouze při dodržování všech prvků systému regulace plevelů, tedy zásad správného střídání plodin, kvality agrotechniky a zpracování půdy, kvality přípravy půdy a setí (obr. 7, 8), správného hnojení i ochrany proti chorobám a škůdcům. Pouze dobře vyvinuté a zdravé porosty plodin mají schopnost konkurovat plevelným druhům.

Obr. 7: Pečlivá předseťová příprava a setí je základem kvalitního porostu

Obr. 8: Správně založený porost lépe konkuruje plevelům