Regulace plevelů v porostech brambor

16. 05. 2026 Ing. Pavel Kasal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o. Plevele Zobrazeno 805x

Účinnost herbicidních zásahů se v jednotlivých letech liší, neboť je ovlivněna řadou faktorů. Patří mezi ně především podmínky aplikace, kdy zejména u preemergentních je podstatná vlhkost půdy v době aplikace a následně po aplikaci. Důležitým faktorem je druhová skladba plevelů na konkrétním pozemku a intenzita jejich výskytu.

Druhové spektrum plevelů

Druhové složení a intenzita výskytu plevelů se stále mění. Je to ovlivněno řadou faktorů. Výskyt plevelů ovlivňují změny klimatu. V posledních letech lze například pozorovat rychlé šíření některých teplomilných druhů plevelů z nížin až do podhorských oblastí. V bramborářské oblasti jsou to především ježatka kuří noha, laskavec ohnutý nebo lilek černý. Dalším faktorem je struktura a střídání plodin. V posledních letech došlo k omezení druhového spektra pěstovaných plodin. Významný vliv na šíření celé řady plevelných druhů má výrazné snížení ploch víceletých pícnin na orné půdě. Výskyt plevelů ovlivňuje také zpracování půdy. V regulaci plevelů má výrazné postavení podmítka a podzimní orba. Tyto zásahy ovlivňují jednoleté i vytrvalé plevele. Minimalizace zpracování půdy má zpravidla za následek sice snížení počtu druhů plevelů, ale výrazné zvýšení intenzity výskytu.

Plevele samozřejmě reagují také na výživu. Na dostupné živiny reagují často rychleji než pěstované plodiny. Zaplevelenost ovlivňuje i používání statkových hnojiv, zejména kejdy. Jejich aplikací se mohou šířit semena např. ježatky kuří nohy (obr. 1), laskavců, merlíků apod. Důležitým faktorem je i používání herbicidů, které plevele především reguluje, avšak při chybách v jejich použití mohou být vyselektovány některé druhy (především obtížněji hubitelné), vznikat rezistence apod. Svůj podíl na změnách plevelného spektra má i nezemědělská činnost. Může to být rostoucí přeprava různých surovin, nebo nedokonalá likvidace plevelů na nezemědělské půdě.

Obr. 1: Merlík bílý a opletka obecná patří k významným plevelům v bramborách

Systémy regulace plevelů

Regulační zásahy proti plevelům jsou historicky přirozenou součástí všech pěstitelských postupů. V průběhu času procházely významným vývojem od ručního pletí či okopávky až po chemické metody užívané v současnosti. Metody regulace jsou buď nepřímé, nebo přímé. K nepřímým (preventivním) řadíme výběr pozemku, vhodný osevní postup, zpracování půdy, nebo např. používání čistých osiv.

Mezi přímé metody patří mechanické metody (vláčení, plečkování, proorávky), které se vzájemně doplňují, či opakují. Mezi mechanické metody patří i sečení plevelů na nezemědělské půdě. Další skupinou jsou fyzikální metody. Do této skupiny se nejčastěji řadí termické metody. Bývají poměrně účinné, avšak energeticky velmi náročné. Pro doplnění je třeba ještě jmenovat metody biologické, založené na záměrném využívání živočišných škůdců určitých druhů plevelných rostlin.

Bezesporu nejrozšířenější jsou dnes postupy s využitím chemických látek - herbicidů. Při pěstování brambor se tradičně používal systém mechanické kultivace, později (v šedesátých letech) s nástupem herbicidů to byl systém omezené mechanické kultivace. U tohoto systému nahradily herbicidy částečně mechanické zásahy, zpravidla 1–2 plečkování a proorávku po vzejití brambor. V devadesátých letech však byla u pěstitelů specializovaných na intenzivní výrobu brambor mechanická kultivace plně nahrazena herbicidy. Tato změna souvisela s přechodem na technologii odkameňování (obr. 2), při které je regulace plevelů řešena téměř výhradně chemicky.

Obr. 2: V technologii odkameňování se v širších brázdách mezi záhony snadno uplatní laskavec

Preemergentní aplikace herbicidů

V systému herbicidní ochrany brambor tvoří základ preemergentní aplikace herbicidů. Je třeba ji upřednostnit před aplikací postemergentní, a to zejména z důvodu vyšší účinnosti. Účinnost preemergentních herbicidů je silně závislá na podmínkách aplikace, především na vlhkosti půdy. Dostatečná půdní vlhkost v době aplikace, případně v krátké době po aplikaci, je podmínkou dobré účinnosti preemergentních aplikací. U aplikace preemergentních herbicidů prováděné za sucha může hrozit riziko snížené účinnosti herbicidů. Pokud k takové situaci dojde, je třeba zvýšit dávku vody nad 400 l/ha. Vhodné je též provádět aplikaci časně ráno nebo navečer, což v případě potřeby ošetření větších ploch může působit komplikace. Naopak velmi silné srážky po aplikaci preemergentních herbicidů mohou také působit komplikace. Často dojde k proplavení účinné látky (úč. l.) mimo zónu klíčení plevelů a zásah se tak stává neúčinným. Rovněž hrozí riziko kontaminace spodních vod.

Pro preemergentní aplikaci bude v roce 2026 možné využít 7 úč. l. - aclonifen (Bandur, Toutatis DamTec), diflufenican (Bokator), clomazone (Command 36 CS), flurochloridone (Racer 25 EC), metobromuron (Proman, Sinopia) a prosulfocarb (Boxer, Roxy 800 EC). Dále je do brambor registrován pendimethalin, u herbicidů s touto úč. l. však zůstává otázka dostupnosti na českém trhu. V roce 2025 bylo ukončeno používání herbicidů na bázi metribuzinu, který byl považována za standardní řešení nejen v preemergentních, ale i postemergentních aplikacích. Ukončení používání se tak týkalo všech přípravků, které metribuzin obsahují, kromě Sencoru Liquid i herbicidů Plateen 41,5 WG a Arcade 880 EC.

Postemergentní aplikace herbicidů

Porost brambor je nutné sledovat i po vzejití. Zejména u technologie odkameňování může širší meziřádková vzdálenost mezi odkameněnými záhony (105 cm i více) působit nižší konkurenceschopnost porostu vůči plevelům právě v těchto místech. V případě potřeby je možné použít postemergentní aplikaci herbicidů. Postemergentní ošetření u této technologie slouží k posílení reziduálního účinku preemergentního přípravku a jako prevence proti pozdnímu, tzv. druhotnému zaplevelení. Jinak se postemergentní aplikace používají v situacích, kdy preemergentní herbicidy měly obecně nižší, nebo nízkou účinnost na některý plevelný druh. Často to bývá zaplevelení kakosty nebo zemědýmem, které se může vyskytovat i v případě správně provedené preemergentní aplikace. Postemergentní aplikace se dále využívá v případě, kdy nemohla být preemergentní aplikace z jakéhokoliv důvodu provedena. Účinnost postemergentních aplikací je závislá především na růstové fázi plevelů, obecně však je nutno počítat s nižší účinností než při preemergentním ošetření.

Pro postemergentní aplikace herbicidů lze využít už pouze 2 úč. l. (kromě úč. l. graminicidů) - bentazon (Basagran) a rimsulfuron (Titus 25 WG). Ukončení registrace úč. l. metribuzin značně komplikuje regulaci některých plevelů opravnými postemergentními zásahy. Jedná se především o merlíkovité plevele, opletku obecnou a další druhy, které patří k významným plevelům brambor. Registrované látky pro postemergentní aplikace - především herbicidy na bázi rimsulfuronu - mají k těmto plevelům výrazně nižší účinnost. Přehled registrovaných úč. l. a herbicidních přípravků je uveden v tabulce 1.

Tab. 1: Seznam registrovaných selektivních přípravků na ochranu brambor proti dvouděložným plevelům dle termínu aplikace v roce 2026

Zkušenosti z pokusu v roce 2025

V roce 2025 byl ve výzkumné stanici VÚB ve Valečově (okr. Havlíčkův Brod) založen polní pokus, v němž byly testovány účinné látky herbicidů do brambor. Sledována byla plevelohubná účinnost a vliv regulace plevelů na výnos brambor. Zařazeny byly všechny registrované účinné látky pro preemergentní a postemergentní aplikace proti dvouděložným plevelům. Ověřovány nebyly pouze přípravky s úč. l. metribuzin, u níž bylo k 30. 6. 2025 ukončeno používání.

Pro preemergentní aplikaci byly testovány úč. l. flurochloridon (herbicid Racer 25 EC), aclonifen (Bandur, Toutatis DamTec, Bokator), metobromuron (Proman, Sinopia), prosulfocarb (Roxy), clomazone (Toutatis DamTec, Sinopia) a diflufenikan (Bokator). Pro postemergentní aplikaci byly zkoušeny úč. l. rimsulfuron (Titus 25 WG) a bentazon (Basagran). Popis variant uvádí tabulka 2.

Tab. 2: Varianty herbicidního pokusu v roce 2025

Herbicid Racer 25 EC byl aplikován 5 dnů po sázení (6. 5. 2025). V době aplikace byl povrch půdy vlhký, následovalo však desetidenní období beze srážek. Ostatní preemergentní herbicidy byly aplikovány 16. 5. 2025. Po jejich aplikaci následovalo období se srážkami, čímž byly vytvořeny vhodné podmínky pro jejich účinnost. Aplikace postemergentních herbicidů proběhla 12. 6. 2025.

Na pokusné ploše se v hodnotitelném množství vyskytovaly 4 plevelné druhy: merlík bílý (Chenopodium album), opletka obecná (Fallopia convolvulus), laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus) a kakost maličký (Geranium pusillum).

Průměrná herbicidní účinnost preemergentních herbicidů byla 97 %. Nejvyšší účinnost byla u variant s aplikací herbicidů Proman v kombinaci s Roxy a Bokator. Nižší účinnost na merlík pak vykazoval herbicid Racer 25 EC (85 %), na laskavce herbicidy Bandur (85 %) a Toutatis DamTec (89 %). V ostatních případech se herbicidní účinnost nepohybovala pod 90 %. Průměrná herbicidní účinnost postemergentních herbicidů byla 66 %. Je možné konstatovat, že u těchto variant byla účinnost nižší o 38 % ve srovnání s variantami preemergentními. Herbicid Titus 25 WG má obecně velmi nízkou účinnost na merlíkovité plevele a opletku, což výsledky tohoto pokusu potvrdily. V případě laskavce a kakostu však vykazoval výrazně vyšší účinnost ve srovnání s aplikací Basagranu. Výsledky herbicidní účinnosti všech variant pokusu jsou znázorněny v grafu 1.

Graf. 1: Plevelohubná účinnost pokusných aplikací herbicidů (Valečov 2025)

Polní pokus v roce 2024

Pro srovnání uvádíme ještě výsledky herbicidní účinnosti v pokusu v roce 2024. Pokus byl proveden ve stejné lokalitě, jako v roce 2025. Zkoušeny byly registrované úč. l. pro preemergentní aplikace - flurochloridon (herbicid Racer 25 EC), metribuzin (Sencor Liquid, Arcade 880 EC, Plateen 41,5 WG), prosulfocarb (Arcade 880 EC, Roxy), clomazone (Command 36 CS, Sinopia), flufenacet (Plateen 41,5 WG), aclonifen (Bandur, Toutatis DamTec), metobromuron (Proman, Sinopia) a diflufenikan (Bokator), který byl v roce 2024 registrován prvním rokem. Přípravek Arcade 880 EC byl kromě preemergentního termínu aplikován i časně postemergentně. V postemergentní aplikaci byly zkoušeny úč. l. rimsulfuron (Titus 25 WG) a bentazon (Basagran).

Účinnost herbicidů je závislá na intenzitě a druhovém složení plevelů. Na pokusné ploše byly hodnoceny violka rolní (Viola arvensis) s výskytem až 39 ks/m² na neošetřené kontrole (obr. 3), kakost maličký (Geranium pusillum) s intenzitou výskytu až 87 ks/m², rozrazil perský (Veronica persica) se 47 ks/m² a merlík bílý (Chenopodium album) s výskytem do 10 ks/m².

Obr. 3: Herbicidně neošetřená kontrola

V roce 2024 byly všechny pokusné aplikace provedeny za příznivých vlhkostních podmínek, což mělo významný vliv na účinnost především preemergentně aplikovaných herbicidů. V grafu 2 jsou znázorněny výsledky plevelohubné účinnosti v průměru všech termínů hodnocení. U preemergentních aplikací herbicidů se průměrná účinnost jednotlivých variant pohybovala od 98 do 100 %. Výrazně nižší byla účinnost postemergentních aplikací (bez předchozího preemergentního zásahu) herbicidů Titus 25 WG a Basagran. U Titusu 25 WG to bylo 33,7 % a u varianty s Basagranem 55 % v průměru hodnocených plevelů. Rimsulfuron v herbicidu Titus 25 WG měl velmi nízkou účinnost na merlík bílý (20 %), ale také kakost maličký a rozrazil perský. U těchto druhů byla vyšší účinnost zaznamenána u aplikace Basagranu, u níž však byla zaznamenána nulová účinnost na violku rolní. Rozdíly účinnosti variant k jednotlivým druhům plevelů ve srovnání a ročníkem 2025 byly zapříčiněny různou intenzitou vzcházení a vývojovou fází plevelů v době postemergentní aplikace.

Graf. 2: Plevelohubná účinnost pokusných aplikací herbicidů (Valečov 2024)

Vliv variant herbicidního ošetření na výnos hlíz v roce 2025

Výskyt plevelů v porostu brambor má významný vliv na výnos hlíz. Plevelné rostliny konkurují rostlinám bramboru především omezením prostoru, odběrem živin a vody. Právě posledně jmenovaný faktor se projevuje jako velmi silný v době suchých období ve vegetaci. Plevele, zvláště hlouběji kořenící druhy, silně konkurují bramborám ve využití půdní vláhy. Výnosový deficit se tak výrazněji projevuje v letech se sušším vegetačním obdobím. Nejedná se jen o celkový výnos, ale i kvalitu sklizených hlíz. Zejména snížení průměrné hmotnosti hlíz a výskytem většího počtu hlíz nedosahujících tržní velikosti, u brambor na výrobu škrobu i snížením obsahu škrobu v hlízách. Vyšší zaplevelení dále stěžuje sklizeň a je také příčinou vyšších ztrát i vyššího mechanického poškození při sklizni.

Po sklizni pokusu v roce 2025 byl vyhodnocen vliv variant a jejich herbicidní účinnosti na výnos hlíz. Do pokusu byla zařazena konzumní odrůda Dali. Výsledky vyhodnocení jsou znázorněny v grafu 3.

Graf. 3: Vliv herbicidního ošetření na výnos hlíz (Valečov 2025, odrůda Dali)

Výnos hlíz na neošetřené kontrole byl 26,1 t/ha. U variant s preemergentní aplikací byly hodnoty výnosu poměrně vyrovnané. Výnos se zde pohyboval od 43,8 do 45,8 t/ha. V průměru preemergentních variant tak bylo dosaženo výnosu 44,98 t/ha. U postemergentních variant byl pak průměrný výnos hlíz 41,0 t/ha. Z uvedeného vyplývá, že výnos hlíz na neošetřené variantě byl snížen o téměř 42 % oproti variantám ošetřeným preemergentně. Na variantách s postemergentní aplikací byl v podmínkách pokusu roku 2025 výnos hlíz nižší o 9 % ve srovnání s variantami ošetřenými preemergentně.

Příspěvek vznikl za přispění institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace reg. č. MZe - RO1625