BASF
BASF
BASF

AGRA

Regulace plevelů v porostech cukrové řepy po chystané restrikci účinných látek herbicidů

19. 06. 2019 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D, Prof. Ing. Josef Soukup CSc., Ing. Josef Holec, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 2828x

Regulace zaplevelení v cukrové řepě (cukrovce) vyžaduje značné znalosti i zkušenosti pěstitele, přičemž náklady na herbicidy jsou oproti ostatním plodinám relativně vysoké.

Varistar

K potlačení plevelů v porostech cukrovky (obr. 1) se obvykle používá sled několika ošetření (nejčastěji 3 postemergentní aplikace označované jako T1, T2 a T3). Herbicidy a jejich dávky, používané v jednotlivých termínech, jsou voleny v závislosti na plevelném spektru a růstové fázi plevelů i cukrovky. V případě, že je porost stresován nepříznivými povětrnostními vlivy, je vhodné použít nižší dávky herbicidů, než jsou pro danou růstovou fázi cukrovky doporučovány výrobcem jako maximální možné (zejména při T1 a T2 aplikaci, kdy je cukrovka k herbicidnímu ošetření nejcitlivější). Spektrum účinných látek herbicidů registrovaných do cukrovky je poměrně úzké, přičemž převažují látky přijímané klíčícími a vzcházejícími plevely (půdní a kontaktní listové herbicidy).

Současné možnosti herbicidní regulace plevelů

Nejčastěji se v praxi používají třísložkové herbicidy, obsahující účinné látky phenmedipham, desmedipham a ethofumesate (Betanal Expert a Betanal maxxPro, Belvedere Forte, Betasana Trio) působící především skrze listy plevelů.

Pro rozšíření spektra plevelů, případně pro posílení reziduálního působení na nově vzcházející plevele, se tyto herbicidy často kombinují s dalšími přípravky. Na poměrně široké spektrum plevelů působí přes listy triflusulfuron (Safari) a používá se především k posílení účinnosti na brukvovité a heřmánkovité plevele, laskavce, svízel přítulu, tetluchu kozí pysk, výdrol řepky a slunečnice (neplatí pro ClearField řepku a ExpressSun slunečnici) a mračňák Theophrastův. Při vyšším výskytu heřmánkovitých plevelů, zemědýmu lékařského a výdrolu řepky se přidávají herbicidy obsahující metamitron (Goltix Top, Target, atd.). Metamitron je také formulován s quinmeracem (Goltix Titan), což zvyšuje účinnost na svízel přítulu. Od T2 lze použít také lenacil (Venzar) za účelem zvýšení účinnosti na rdesna, opletku obecnou, mračňák Theophrastův, zemědým lékařský a výdrol řepky (důležité především u výdrolu Clearfield hybridů). Herbicid Outlook (dimethenamid) je možné použít až po vytvoření 6. pravého listu řepy (obvykle T3) k posílení reziduálního účinku na jednoleté trávovité plevele, laskavce a lilky. K regulaci přerostlých heřmánkovitých plevelů a pcháče rolního lze použít clopyralid (Lontrel), který na rozdíl od všech výše uvedených herbicidů působí systémově přes listy plevelů.

Předpokládané restrikce herbicidů v cukrovce

V posledních letech dochází k poměrně dynamické restrikci účinných látek pesticidů, přičemž je vysoce pravděpodobné, že cukrové řepy se připravované restrikce významně dotknou. Přestože se u cukrové řepy podařilo dojednat výjimku ze zákazu neonikotinoidových mořidel, restrikci většiny azolových fungicidů se zřejmě nepovede zvrátit.

Z pohledů restrikcí účinných látek herbicidů je situace ještě kritičtější. Prakticky jistá je úplná restrikce chloridazonu (použitelný do konce roku 2019) a velmi pravděpodobná je restrikce lenacilu a desmediphamu. Nejistá je situace u phenmediphamu, jehož zákaz by v kontextu výše zmíněných restrikcí znamenal nutnost naprosto přepracovat doposud zaběhnuté modely regulace plevelů, přičemž zvládnutí regulace některých plevelů by bylo za určitých povětrnostních podmínek prakticky nezvládnutelné. K výše uvedeným restrikcím by nemělo dojít dříve než v roce 2021. Už dnes je však vhodné pracovat na inovativních technologiích regulace plevelů v cukrovce.

Preemergentní ošetření

Přestože preemergentní ošetření není v současnosti pěstiteli cukrovky příliš využíváno, v určitých situacích, zejména za příznivých vláhových podmínek, je možné tímto zásahem významně snížit intenzitu vzcházení plevelů.

Použít lze herbicidy obsahující metamitron (Goltix Top, Target, atd.), jeho kombinaci quinmeracem (Goltix Titan), ethofumesate (Ethofol, Stemat, Oblix, atd.), či S-metolachlor (Dual a Efica).

Za sucha však bývá účinnost těchto herbicidů nižší, a proto je u některých herbicidů vhodnější jejich mělké zapravení před setím, což je však registrováno pouze u herbicidů obsahujících metamitron, které jsou k řepě velmi selektivní. Preemergentní, případně předseťové ošetření, může být užitečné zejména v případech, kdy po vzejití řepy a plevelů panuje nevhodné počasí pro postemergentní aplikaci, která tak musí být o několik dnů odložena a plevele by mohly přerůst tak, že postemergentním ošetřením již nebude některé z nich možné uspokojivě regulovat.

Regulace plevelných trav

Význam plevelných trav v porostech cukrovky postupně narůstá. V posledních letech jsme zaznamenali řadu pozemků osetých řepou se silným výskytem ježatky kuří nohy, béru sivého nebo ovsa hluchého.

Přestože některé výše uvedené cukrovkové herbicidy mohou účinkovat také na jednoleté trávy, v případě jejich významné restrikce je třeba počítat s větším využitím listových graminicidů: Fusilade Forte, Garland Forte, Gallant Super, Agil, Stratos Ultra, Targa Super, Select Super atd., které bude třeba aplikovat dříve a ve vyšších dávkách než bylo dosud zvykem, zejména na lokalitách s intenzivním zaplevelením a za sucha (etapovité vzcházení).

Při rozhodování o zařazení graminicidu do TM kombinace s ostatními herbicidy je třeba zvážit možná rizika, především snížení selektivity takové TM kombinace a antagonistické působení některých herbicidů (platí především pro triflusulfuron).

Zaplevelení porostu cukrovky pýrem plazivým je dnes spíše výjimečnou situací. Pokud se proti tomuto plevelu v porostech řepy musí zasáhnout (obr. 2), jedná se spíše o ošetření drobnějších ohnisek zaplevelení na některých pozemcích. Problémy s pýrem by však mohly začít narůstat v případě, že bude restringován glyphosate. Díky tomuto herbicidu se nám v uplynulých dvaceti letech podařilo velmi výrazně snížit zaplevelení a škody způsobované pýrem. Zejména předsklizňové ošetření obilnin bylo z pohledu regulace pýru velmi efektivní. Při dlouhodobé absenci glyphosatových aplikaci lze důvodně očekávat nárůst problému s pýrem, protože listové graminicidy používané proti pýru v širokolistých plodinách, či sulfonylmočovinové herbicidy používané v kukuřici a obilninách nevykazují na pýr dlouhodobou účinnost (vyšší regenerace) a jsou také výrazně dražší.

Obr. 1: Dobře zvládnutá regulace plevelů v porostu cukrové řepy
Obr. 1: Dobře zvládnutá regulace plevelů v porostu cukrové řepy

Obr. 2: Přestože listové graminicidy dokáží v porostu cukrové řepy velmi dobře potlačit pýr plazivý, jeho alelopatické působení může negativně ovlivnit růst řepy (i po odumření pýru)
Obr. 2: Přestože listové graminicidy dokáží v porostu cukrové řepy velmi dobře potlačit pýr plazivý, jeho alelopatické působení může negativně ovlivnit růst řepy (i po odumření pýru)

Obr. 3: Porost cukrové řepy po kultivaci rotační (nahoře) a radličkovou (dole) plečkou
Obr. 3: Porost cukrové řepy po kultivaci rotační (nahoře) a radličkovou (dole) plečkou

Návrat k plečkování

Bez ohledu na restrikce herbicidů se plečkování uplatňuje při pěstování řepy čím dál více. Vedle porušení půdního škraloupu, který vzniká na slévavých (nestrukturních) půdách, se využívá k regulaci plevelné řepy, omezuje výpar vody, ale působí také jako významné antirezistentní opatření (obr. 3). V jihovýchodní Evropě je tento agrotechnický zásah velmi rozšířen: plečkují se téměř všechny širokořádkové kultury včetně sóji. V případě, že dojde k omezení spektra herbicidů registrovaných do cukrovky, lze očekávat zvýšený zájem pěstitelů o tento mechanický způsob regulace plevelů.

Dřívější obavy z porušení reziduálního působení půdních herbicidů nejsou na místě, naopak pokud je plečkování provedeno kvalitně, dojde k podpoře růstu řepy, která dříve uzavře porost a svým konkurenčním působením zamezí uplatnění nově vzcházejícím plevelům (platí pro vyrovnané, nemezerovité porosty).

Zatímco prostor mezi řádky můžeme plečkováním udržovat bez plevelů, rostliny plevelů rostoucí uvnitř řádků nejsou plečkováním zasaženy. Tato neproplečkovaná část může v závislosti na typu plečky, šířce záběru jednotlivých sekcí a rozteči řádků představovat až jednu třetinu plochy pozemku a při silném zaplevelení umožňuje řadě plevelů přežít tuto pracovní operaci. Snaha o co nejširší záběr jednotlivých sekcí pak vede k vyššímu riziku poškození plodiny. Toto riziko se snižuje v případě využití přesného navádění plečky pomocí na ní umístěných optických senzorů.

U velmi nebezpečných plevelů cukrovky, jako je plevelná řepa a mračňák Theophrastův, je vhodné doplnit plečkování, i přes značné pracovní náklady, ruční okopávkou ohnisek zaplevelení těmito druhy. Prakticky proveditelné je to ovšem pouze v případě jejich nižšího výskytu, kdy je cílem zabránit jejich rozšíření na pozemku.

Graf 1: Porovnání účinnosti herbicidu Conviso One s konvenčními herbicidy používanými v cukrové řepě (jde o průměrné výsledky z maloparcelních pokusů z let 2015–2018 na pozemcích ČZU v Praze
Graf 1: Porovnání účinnosti herbicidu Conviso One s konvenčními herbicidy používanými v cukrové řepě (jde o průměrné výsledky z maloparcelních pokusů z let 2015–2018 na pozemcích ČZU v Praze

Conviso Smart technologie

Největší naděje pěstitelů cukrové řepy však směřují k nové technologii, která je založena na hybridech cukrové řepy, které jsou odolné vůči některým ALS inhibitorům. Jde o Conviso Smart systém. V letošním roce budou mít pěstitele cukrové řepy v ČR první možnost vyzkoušet si tuto technologii v provozních podmínkách. Přestože se dosud nepodařilo v ČR zaregistrovat žádnou Conviso Smart odrůdu, lze použít odrůdy ze společného evropského katalogu.

Herbicid Conviso One (foramsulfuron + thiencarbazone) je do Conviso Smart odrůd cukrovky registrován v dávce 1,0 l/ha, vhodnější je však jeho dělená aplikace (0,5 + 0,5 l/ha), nejlépe s adjuvantem Mero. V tomto systému použití jsme v našich pokusech (2015–2018) zaznamenali nejvyšší účinnosti na všechny sledované plevele (graf 1 a obr. 4), přičemž plevele byly zároveň odstraněny z porostu včas, tedy dříve než začaly cukrovce konkurovat (důležitá je zejména konkurence o vodu, které je na jaře obvykle nedostatek).

Herbicid Conviso One lze sice kombinovat s většinou ostatních herbicidů registrovaných do cukrovky, v našich pokusech však nebyl pozorován žádný nárůst účinnosti na variantách, kde byl herbicid Conviso One použit v TM kombinaci s jiným herbicidem. TM kombinace s klasickými cukrovkovými herbicidy mají opodstatnění v případě posílení účinnosti proti méně citlivým plevelům (např. rozrazilům) a jsou možným antirezistentním opatřením.

Z pohledu dlouhodobé udržitelnosti Conviso Smart systému je totiž vhodné zařadit do systému regulace plevelů cukrovky také herbicidy s jiným mechanizmem účinku nebo tyto herbicidy alespoň zařadit do systému regulace plevelů v kukuřici a slunečnici, které jsou zaplevelovány stejným spektrem plevelů (pozdní jarní druhy) jako cukrovka a pravděpodobnost vývoje rezistence je u těchto plevelných druhů nejvyšší. V jihovýchodní Evropě již byly nalezeny první populace laskavců rezistentní k ALS inhibitorům.

Dělená aplikace herbicidu Conviso One se provádí ve dvou termínech:

  • ve fázi 2–4 pravých listů plevelů (T1),
  • 10–20 dní po prvním ošetření (T2).

V případě použití herbicidu Conviso One pouze jednou v plné dávce, je třeba ošetření provést nejlépe ve fázi 4 pravých listu cukrovky (obr. 5), je však třeba počítat s tím, že některé plevele, zejména merlík bílý a mračňák Theophrastův, nemusí být, především za sucha, dostatečně potlačeny (regenerují a tvoří fertilní rostliny). Dělené aplikace je proto z pohledu využití maximální herbicidní účinnosti herbicidu Conviso One vhodnějším řešením.

Významným přínosem systému Conviso Smart pro pěstitele cukrové řepy je vysoká účinnost herbicidu Conviso One na plevelnou řepu, která je dostatečně potlačována i ve velmi malých dávkách, přičemž reziduální působení herbicidu obvykle nedovolí vzcházení nových rostlin plevelné řepy v dalším průběhu vegetace. Je však třeba věnovat pozornost důkladné kontrole porostů cukrové řepy a v případě výskytu vyběhlic, či vykvetlic, tyto důsledně odstraňovat z porostu. Nedodržování tohoto doporučení může vést v horizontu několika let k nekontrolovatelnému šíření „nových“ plevelných řep, které budou odolné vůči mnoha ALS inhibitorům a jejich regulace bude mnohem složitější, než regulace těch, které zaplevelují cukrovková pole dnes.

Obr. 4: Působení herbicidu Conviso One v dělené aplikaci (0,5 + 0,5 l/ha) na plevele: týden po prvním ošetření (nahoře), tři týdny po druhém ošetření (dole)
Obr. 4: Působení herbicidu Conviso One v dělené aplikaci (0,5 + 0,5 l/ha) na plevele: týden po prvním ošetření (nahoře), tři týdny po druhém ošetření (dole)

Obr. 5: Jedno ošetření herbicidem Conviso One (1,0 l/ha) sice dokáže potlačit většinu běžně se vyskytujících plevelů, plevele jsou však obvykle odstraněny pozdě (důležitá je zejména konkurence o vodu)
Obr. 5: Jedno ošetření herbicidem Conviso One (1,0 l/ha) sice dokáže potlačit většinu běžně se vyskytujících plevelů, plevele jsou však obvykle odstraněny pozdě (důležitá je zejména konkurence o vodu)

Související články

Možnosti jarní regulace trávovitých plevelů v porostech ozimých obilnin

27. 03. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 238x

Vytrvalé plevele na orné půdě a rizika jejich šíření

28. 02. 2024 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 425x

Lilek černý v bramborách

28. 12. 2023 Ing. Josef Pozděna, CSc.; Ing. Petr Pozděna Plevele Zobrazeno 631x

Evoluce plevelů a proměny zemědělství

18. 12. 2023 Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Igor Děkanovský Plevele Zobrazeno 769x

Fantastická čtyřka herbicidních přípravků do ozimých obilnin od společnosti AgroProtec

29. 11. 2023 Ing. Josef Svachouček; AgroProtec s.r.o. Plevele Zobrazeno 466x

Další články v kategorii Plevele

detail