BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Regulace plevelů v semenných porostech trav (1): Obecná doporučení a ochrana jílků a kostřav

28. 09. 2021 Ing. Radek Macháč, Ph.D.; OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Zubří Plevele Zobrazeno 3432x

Ochrana semenářských porostů trav proti plevelům je jedním z nejdůležitějších úkonů v agrotechnice těchto porostů. Zamítnutí semenářského porostu kvůli nadlimitnímu počtu problematických plevelů nebo neuznání osiva v důsledku výskytu semen jiných druhů rostlin vede u trav k totální ekonomické ztrátě, neboť neuznané osivo trav prakticky nelze jinak využít (prodej za zlomek ceny do spaloven, či ptačích zobů).

Varistar

Škodlivost plevelů

Mimo hrozbu zamítnutí porostu mohou plevele způsobovat řadu dalších problémů. Jsou přímými konkurenty v boji o světlo, vláhu a živiny. U konkurenceschopnějších druhů, jako je např. srha laločnatá, může 1 % pokryvu plevely snížit výnos semen o necelé 1 %, ovšem u méně konkurenceschopných druhů (např. kostřava luční) to může být dvojnásobek i více. Plevele mohou rovněž přispět ke zvýšení škodlivosti některých chorob. Např. v porostech jílků, založených letním výsevem, jsou velmi problematickým plevelem hluchavky, které mohou významně potlačit pěstované trávy a zároveň zvýšit riziko napadení sněžnou plísňovitostí. To pak vede k vyzimování porostu a zvýšené mezerovitosti. Prázdná místa v porostu jsou pak obsazena dalšími plevely.

Vyhláškou je limitován především výskyt šťovíku kadeřavého (Rumex crispus L.) a tupolistého (R. obtusifolius L.). Tyto plevele by se však při dnešních možnostech ochrany neměly v semenářských porostech trav vůbec vyskytovat. Velkým problémem jsou širokolisté šťovíky v semenářských porostech jetelovin, zejména po zákazu Asuloxu, ale to není tématem tohoto článku.

Semenářské porosty lipnic, psinečků a jiných tzv. jemnosemenných trav je nutno chránit před plevely s velikostně podobnými semeny, jako jsou např. heřmánky, rmeny apod. Tyto plevele je problematické na čističkách s přírodního osiva trav odstranit.

Značný problém v travách na semeno představují trávovité plevele: lipnice roční (Poa annua L.), lipnice obecná (Poa trivialis L.), pýr plazivý (Elytrigia repens L.), oves hluchý (Avena fatua L.) a v poslední době se šířící mrvka myší ocásek (Vulpia myuros (L.) K.C. Gmel.). V souvislosti se změnou klimatu se v travách na semeno rozšiřují i sveřepy (Bromus spp.) a C4 plevele, jako je ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli (L.) P.B.), případně i béry (Setaria spp.). Tyto plevele nejen konkurují pěstovaným travám, ale jsou z osiva trav velmi obtížně čistitelné a často jsou důvodem pro zamítnutí semenářského porostu nebo partie osiva. Odstranění problematických semen z osiva opakovaným čištěním může přinést ztráty při čištění ve výši až 10 %.

Obecná doporučení pro ochranu trav vůči plevelům

Při ochraně semenářských porostů trav proti plevelům je nutno dodržovat zásady integrované ochrany. Snížení používání chemických přípravků na ochranu rostlin je jedním z pilířů navrhované strategie EU Farm to Fork. Trávy na semeno jsou z tohoto pohledu plodinou, ve které se chemická ochrana neuplatňuje v takové výši jako u řepky, obilnin nebo kukuřice. Nicméně, pokud chceme dosáhnout vysokých výnosů, tak se bez „chemie“ neobejdeme.

Integrovaná ochrana trav na semeno

Integrovaná ochrana trav na semeno začíná dodržením obecných zásad správné agrotechniky - střídání plodin, hnojení organickými hnojivy, vápnění, pěstování meziplodin apod. K nechemických způsobům ochrany patří v prvé řadě opatření vedoucí k dosažení optimální struktury porostu - pečlivá příprava půdy, setí do správné hloubky, volba vhodné meziřádkové vzdálenosti, výsevní množství, volba krycí plodiny a ošetření po zasetí. Dobře založený, vyrovnaný porost je základem pro úspěšné konkurování plevelům. Proto zejména u volby krycí plodiny a jejího výsevku bereme v potaz, že tráva se na pozemku bude pěstovat 3 i více let, a proto raději obětujeme jednoletý výnos krycí plodiny, než abychom měli mezerovitý porost trávy. K nepřímým způsobům ochrany patří rovněž dokonalé vyčištění secích strojů, ale také sklízecích mechanizmů a posklizňových linek. Z monitoringu výskytu plevelů v přírodním osivu trav, dovezených na čisticí stanice osiv vyplývá, že osivo bývá kontaminováno i semeny jiných kulturních druhů jako např. mák, řepka, svazenka, jetel apod., ačkoliv v porostu se tyto druhy vůbec nevyskytovaly. Semena těchto druhů se tak do přírodního osiva dostaly až při sklizni nebo posklizňové úpravě.

Z přímých nechemických způsobů regulace plevelů je to zejména opakované sečení (otavy, osečení před zimou) a vláčení plecími branami. Použití plecích bran je výhodné zejména v podzimním období, kdy vede nejen k snížení zaplevelení, ale také podporuje podzimní odnožování trav. Vláčení plecími branami v jarním období může vést k poškození plodných odnoží. Ovšem, lze ho doporučit při zvýšeném výskytu sněžné plísňovitosti, kdy plecí brány naruší povlak plísní a zlepší podmínky pro regeneraci porostu.

U širokořádkový kultur lze úspěšně využívat i plečkování. V současnosti je plečkování trav uplatňováno většinou jen u porostů v ekologickém zemědělství, ovšem není vyloučeno, že se v budoucnu plečkování více uplatní i v konvenčním zemědělství, zvláště v případě dostupnosti sofistikovaných pleček s optickými senzory apod.

Regulace vytrvalých plevelů

V konvenčních porostech trav na semeno se bez chemické ochrany zpravidla neobejdeme. Při aplikaci herbicidů je však nutno postupovat velice obezřetně a dodržovat všechny zásady a postupy pro bezpečnou aplikaci. Velmi nebezpečnými plevely v travách na semeno jsou pýr plazivý a příměsi jiných druhů trav. Tyto druhy jsou i při prohlídkách porostů nejčastěji se vyskytujícími plevely (viz graf 1). Proti pýru nelze v travách na semeno úspěšně zasáhnout, proto je nutné regulovat zaplevelení pýrem pomocí vhodných graminicidů již v předplodinách nebo totálním herbicidem v meziporostním období před založením porostů trav na semeno. Podobně je nutno regulovat i jiné vytrvalé plevele (např. pcháč, šťovíky apod.) a zejména jiné trávovité plevele.

Doporučuji rovněž při pěstování trav na semeno vyčlenit v rámci podniku pozemky, na kterých je pěstován jeden druh trávy. Zamezí se tak kontaminaci osiva pěstované trávy jiným kulturním druhem. Pokud se přesto na jednom pozemku střídají různé druhy trav, pak je nutno prodloužit dobu mezi pěstováním trav na semeno na 6–7 let a chemickými i nechemickými způsoby důsledně regulovat výdrol trav na pozemku.

Graf 1: Výskyt plevelů v porostech trav na semeno při polních přehlídkách (jedná se o prostý výskyt plevele v porostu, bez ohledu na intenzitu zaplevelení)
Graf 1: Výskyt plevelů v porostech trav na semeno při polních přehlídkách (jedná se o prostý výskyt plevele v porostu, bez ohledu na intenzitu zaplevelení)

Použití herbicidů

Trávy na semeno se v praxi nejčastěji ošetřují proti plevelům na jaře, nicméně zpravidla účinnější a většinou i méně nákladnější je podzimní aplikace herbicidů, kdy jsou plevele v nižších růstových fázích.

Podzimní ošetření je nutné především u raných druhů trav, jako je např. psárka luční. Ošetření herbicidy je zpravidla nutno provést v době odnožování do počátku sloupkování. U psárky luční dochází ke sloupkování nebo dokonce i metání velmi brzy a často je nemožné kvůli povětrnostním a půdním podmínkám v časném jaru aplikovat herbicidy. Pozdější aplikace již může být pro psárku fytotoxická. Před vlastní aplikací je nutno provést důkladnou agrobiologickou kontrolu pozemku. Na základě vyskytujících se druhů plevelů a míry jejich pokryvnosti zvolit optimální herbicid, který účinkuje na dané plevele a je tolerantní k pěstovanému travnímu druhu.

Velkou pozornost je třeba věnovat odplevelení v prvých létech. Dobře zapojený porost trav často postačí herbicidně ošetřit v prvém užitkovém roce. Konkurenčně silný, dobře zapojený porost pak neumožní vzcházení a vývoj plevelů. Ojedinělý výskyt plevelů pak je snadnější eliminovat mechanickými zásahy, popř. ošetřit environmentálně šetrnějšími herbicidy. Obecně se herbicidy aplikují na porost 15–25 cm vysoký.

Výjimkou je aplikace pendimethalinu, kdy před aplikací musíme porost osekat na co nejnižší strniště a důkladně odstranit posekanou hmotu. Aplikace pendimethalinu se pak provádí na povrch půdy, kde přípravek vytvoří ochranný film, který ničí vzcházející plevele. Tento herbicid je jedním z mála přípravků, kterým můžeme regulovat trávovité plevele, zejména plevelné lipnice. Působí ovšem i na řadu dvouděložných plevelů. Proti plevelným lipnicím je optimální pendimethalin aplikovat v prvé polovině září. Ovšem aplikace pendimethalinu může být jen na dobře vyvinutý porost, v žádném případě nelze tento přípravek aplikovat v travách preemergentně!

I přes intenzivní a cílenou chemickou ochranu se může stát, že na pozemku zůstanou plevele, jejíchž semena jsou z přírodního osiva trav obtížně čistitelná nebo i nečistitelná. Jedná se zejména o jiné druhy trav. Jiným případem může být skutečnost, že výskyt některých plevelů (např. šťovíků) je ojedinělý a plošná aplikace herbicidů by byla neekonomická a i environmentálně méně vhodná. Pak nezbývá jiná možnost než provést ruční selekci plevelů. Selekce se provádí mechanickým odstraněním plevele nebo v případě vytrvalých plevelů bodovou aplikací totálního herbicidu.

Ochrana jílků vůči plevelům

Mezi nejčastěji pěstované druhy trav patří jílky (vytrvalý, mnohokvětý, hybridní). Jílky se od ostatních druhů trav odlišují tím, že se zpravidla zakládají bez podsevu do krycí plodiny. Často se zařazují po ozimých obilninách, které následně zaplevelují porosty jílku výdrolem. U ozimých druhů jílků je velmi vhodné provést ochranu proti plevelům již na podzim v roce výsevu. Mezi nebezpečné plevele v jílcích řadíme všechny trávovité příměsi (jiné druhy jílků, pýr plazivý, oves hluchý, chundelku metlici, psárku rolní, ježatku a béry, medyňky i příměsi jiných travních druhů).

Regulace pýru a výdrolu obilnin

Pro dosažení uspokojivých výnosů musíme před založením semenářských porostů jílků pozemek zbavit vytrvalých plevelů, zejména pýru plazivého. Jestliže se přesto pýr plazivý v porostu vyskytuje, lze u jílku mnohokvětého a jednoletého přistoupit k posekání první seče na píci a provedení semenné sklizně z druhé seče neboť pýr do druhé seče nemetá. Čím dříve provedeme první seč, tím je snížení výnosu ve srovnání s výnosem v první semenářské seči nižší. U jílku hybridního a vytrvalého tento způsob uplatnit nelze, neboť tyto druhy jsou ozimého charakteru a do druhé seče metají jen ojediněle.

Výdrol ozimých obilnin lze v porostech jílků regulovat osečením porostu na co nejnižší strniště v časném jaru, v období odnožování. Jílek vytrvalý a hybridní je nutno osekat co nejdříve, ideálně jeden týden po obnovení jarního růstu. V případě jílku mnohokvětého italského můžeme porost osekat i později (cca 2–3 týdny po obnovení jarního růstu). Ozimé obilniny jsou v jarním vývoji zpravidla ranější a dříve přecházejí do generativní fáze. Osečením v době před sloupkováním jílku neomezíme metání jílku, ale v případě obilnin se metání značně omezí.

Regulace dvouděložných plevelů

Velmi nebezpečnými plevely pro jílky jsou také hluchavky, které mohou vytvořit kobercovité zaplevelení, jenž může zcela potlačit vyvíjející se jílek, popř. přispět k vyzimování jílků v důsledku napadení sněžnou plísňovitostí. Kvetoucí hluchavky na jaře mohou značně zkomplikovat jarní aplikací pesticidů z důvodu ochrany včel. Podobně mohou jílky poškodit i heřmánkovité plevele nebo violky.

Proti dvouděložným plevelům lze použít přípravky na bázi MCPA, fluroxypyru, clopyralidu, mecopropu, tritosulfuronu s dicambou, bentazonu, amidosulfuronu, pendimethalinu (i na trávovité plevele), florasulamu s diflufenicanem nebo 2,4-D.

Regulace ovsa hluchého

Dalším významným plevelem pro jílky je oves hluchý. Tento plevel je limitován nulovým výskytem zejména v porostech tzv. zahraničního množení. Nebezpečí výskytu ovsa hluchého je především v jílku jednoletém a prořídlých porostech ozimých jílků. Proti ovsu hluchému lze v porostech jílků aplikovat přípravky na bázi fenoxaprop-ethylu.

Ochrana kostřav vůči plevelům

Dalším početným rodem jsou kostřavy. Zde je však nutno si uvědomit, který druh pěstujeme. Mezi jednotlivými druhy je totiž velký rozdíl v toleranci k herbicidům. Zatímco kostřava červená a ovčí (drsnolistá) jsou velmi tolerantní vůči herbicidům a lze v nich použít prakticky všechny herbicidy, které jsou registrovány do trav na semeno, tak kostřava luční je naopak k herbicidům velice citlivá. Kostřava červená i ovčí mají pomalejší vývoj a je nutno dbát na ochranu především v období počátečního vývoje, tj. v krycí plodině a po sklizni krycí plodiny. Později je již jejich ochrana proti plevelům schůdnější. Kostřava červená i ovčí patří mezi vytrvalejší druhy, které lze semenářsky využívat 4 i více let. U dobře zapojeného porostu pak postačí herbicidní zásah v prvém roce a v dalších si vystačíme s mechanickým ošetřením. Mezi nebezpečné plevele řadíme trávovité druhy, jako je pýr plazivý, oves hluchý, ježatka, sveřepy a béry. Nebezpečné je zaplevelení kostřavy červené kostřavou ovčí a naopak.

Regulace plevelů v kostřavě červené

V kostřavě červené lze jako v jediném druhu použít herbicidy s quizalofop-P-ethylem ve snížené dávce pro potlačení pýru plazivého. Tento přípravek byl odzkoušen i v kostřavě ovčí (Festuca ovina), ale není v ni registrován. V kostřavě červené je proti trávovitým plevelům registrován rovněž Atribut SG 70 (propoxycarbazone) v dávce 30 g/ha. Proti dvouděložným plevelům lze použít přípravky na bázi MCPA, fluroxypyru, clopyralidu, mecopropu, tritosulfuronu s dicambou, bentazonu, amidosulfuronu, pendimethalinu (i na trávovité plevele), florasulamu s diflufenicanem nebo 2,4-D.

Regulace plevelů v kostřavě luční

Kostřava luční patří k druhům, které jsou citlivější k herbicidům. Velmi citlivá je na sulfonylmočoviny, s výjimkou amidosulfuronu. Správnou agrotechnikou však můžeme dosáhnout dobře zapojeného porostu, který většině plevelů může konkurovat. Dobře provedená ochrana v prvém sklizňovém roce může zachovat nezaplevelený porost, který v dalším roce není nutno herbicidně ošetřovat. Ve třetím užitkovém roce již kostřava luční začíná ustupovat z porostu, a tak většinou je zapotřebí proti plevelům zasáhnout. Mezi nebezpečné plevele řadíme trávovité druhy, jako je pýr plazivý, oves hluchý, ježatka, sveřepy, psárka, béry a jiné kulturní trávy. S dvouděložných plevelů je třeba pozornost zaměřit na širokolisté šťovíky.

Proti trávovitým plevelům lze v kostřavě luční použít Atribut SG 70 v dávce 30 g/ha. Tento přípravek způsobuje menší retardace a chlorózy, nicméně výnos semen významně nesníží. Ke snížení výnosu může dojít v dalších sklizňových létech, pokud je přípravek aplikován každý rok.

Proti dvouděložným plevelům lze použít přípravky na bázi MCPA, fluroxypyru, clopyralidu, mecopropu, tritosulfuronu s dicambou, bentazonu, amidosulfuronu, pendimethalinu (i na trávovité plevele), florasulamu s diflufenicanem nebo 2,4-D.

Regulace plevelů v kostřavě rákosovité

Kostřava rákosovitá je rovněž citlivější k herbicidům. Na rozdíl od kostřavy luční je málo tolerantní i k přípravku Atribut SG 70, který v ni nelze použít. Mezi nebezpečné plevele řadíme trávovité druhy jako je pýr plazivý, oves hluchý, ježatka, sveřepy, psárka, béry a jiné kulturní trávy, zejména festucoidní typy Festulolia.

Proti trávovitým plevelům jsou přímé metody ochrany omezené na aplikaci pendimethalinu. I v případě dvouděložných plevelů máme možnosti ochrany menší než u předchozích druhů kostřav. Lze použít přípravky na bázi MCPA, fluroxypyru, clopyralidu, mecopropu a bentazonu.

Závěr

Ochrana trav na semeno vůči plevelům je jednou z nejdůležitějších součástí agrotechniky. Zatímco v případě dvouděložných plevelů je k dispozici relativně dostatek herbicidů, i když se jejich počet stále snižuje, tak v případě trávovitých plevelů je situace podstatně horší a nezbývá než se zaměřit na nepřímé způsoby ochrany. Ty spočívají především v důsledném snižování zásoby semen plevelných trav v půdě a použití graminicidy v předplodinách.

Tab.: Přehled herbicidů do jílků a kostřav
Tab.: Přehled herbicidů do jílků a kostřav

Hluchavky mohou silně potlačit porost trav a způsobit komplikace při jarní aplikaci pesticidů z důvodu ochrany včel a opylovačů
Hluchavky mohou silně potlačit porost trav a způsobit komplikace při jarní aplikaci pesticidů z důvodu ochrany včel a opylovačů

Pcháč se v posledních létech opět významně rozšiřuje v porostech trav na semeno
Pcháč se v posledních létech opět významně rozšiřuje v porostech trav na semeno

Porosty ozimých jílků bývají často zapleveleny výdrolem obilnin
Porosty ozimých jílků bývají často zapleveleny výdrolem obilnin

Aktuální přehled přípravků na ochranu rostlin povolených do trav je uveden na webových stránkách eagri.cz.

Příspěvek vznikl za podpory MZe na Dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace MZE RO 1818 a projektu Intenzivní produkce semen pícnin financovaném SPTJS.

Související články

Možnosti jarní regulace trávovitých plevelů v porostech ozimých obilnin

27. 03. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 216x

Vytrvalé plevele na orné půdě a rizika jejich šíření

28. 02. 2024 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 418x

Lilek černý v bramborách

28. 12. 2023 Ing. Josef Pozděna, CSc.; Ing. Petr Pozděna Plevele Zobrazeno 628x

Evoluce plevelů a proměny zemědělství

18. 12. 2023 Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Igor Děkanovský Plevele Zobrazeno 768x

Fantastická čtyřka herbicidních přípravků do ozimých obilnin od společnosti AgroProtec

29. 11. 2023 Ing. Josef Svachouček; AgroProtec s.r.o. Plevele Zobrazeno 463x

Další články v kategorii Plevele

detail