Regulace plevelů v semenných porostech trav (2): Obecná doporučení a ochrana ostatních druhů

18. 10. 2021 Ing. Radek Macháč, Ph.D.; OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Zubří Plevele Zobrazeno 1911x

V minulém dílu jsme si vysvětlili obecné zásady ochrany semenářských porostů trav a seznámili se s možnostmi ochrany jílků a kostřav vůči plevelům. V tomto dílu navážeme ochranou semenářských porostů lipnic, srhy laločnaté, bojínku lučního, psárky luční, Festulolií, ovsíku vyvýšeného, trojštětu žlutavého a psinečků.

Tyto druhy, s výjimkou srhy laločnaté, jsou pomalu se vyvíjející, proto by měly být přednostně umístěny na čisté pozemky, s nízkou zásobou semen plevelů v půdě. Také volba krycí plodiny musí být dobře zvážena, aby na jedné straně nedošlo k potlačování vzcházejícího porostu trávy, na druhé straně aby byla zabezpečena ochranná funkce krycí plodiny. Vhodná je například hořčice na semeno, v oblastech s jistotou srážek i jarní pšenice s nižším výsevkem (cca 60 %). Pokud je založený porost trávy na semeno mezerovitý, pak je ochrana proti plevelům velmi komplikovaná, neboť plevele jsou často schopny i přes intenzivní chemickou ochranu obsadit prázdná místa v porostu.

Obr.: Pýr plazivý je nebezpečným plevelem v travách na semeno

Lipnice luční

Pěstování lipnic na semeno je v České republice v současnosti na ústupu. Zatímco v letech 2005–2009 se u nás pěstovalo přibližně 320 ha lipnice luční, 45 ha lipnice hajní, 25 ha lipnice bahenní a 2 ha lipnice smáčknuté, tak v roce 2019 klesly plochy lipnice luční na 62 ha a lipnice hajní na 3 ha. Lipnice bahenní a lipnice smáčknutá se v současnosti nepěstují vůbec.

Problémem lipnic je jejich pomalý růst a vývin po zasetí. V posledních letech, kdy se vyskytovaly i jarní přísušky, to často znamenalo, že se semenářský porost vůbec nepodařilo založit. Pomalý vývoj lipnic má za následek vyšší nároky na ochranu vůči zaplevelení v roce zásevu i prvém užitkovém roce. Pokud se nám však podaří založit dobře zapojený porost lipnic a v prvém roce ho úspěšně odplevelíme, pak v dalších letech jsou lipnice, zejména lipnice luční, již dostatečně konkurenceschopné a často se vůči plevelům již nemusí zasahovat. Nebezpečnými příměsemi jsou u lipnic jiné druhy lipnic, heřmánky, rmen, pcháč, šťovíky, violky, hluchavky a další druhy s podobnými semeny. Pýr plazivý lze z lipnic vyčistit, ale jeho výskyt v porostu znamená snížení výnosu semen a vyšší ztráty při sklizni i čištění.

Proti plevelným lipnicím byl v lipnici luční donedávna registrován pro menšinové použití přípravek Husar (iodosulfuron). Bohužel tento přípravek byl výrobcem nahrazen jinými formulacemi, které již registraci do lipnice nemají. V Dánsku je pro menšinové použití do lipnice luční registrován Husar OD, u něhož je doporučena dělená aplikace (0,02 l/ha do 15. 9., 0,05–0,08 l/ha na jaře po obnově jarního růstu).

U nás lze proti plevelným lipnicím použít pouze aplikaci pendimethalinu aplikovaného přibližně v polovině září na dokonale osečený porost. Pendimethalin, jakožto půdní herbicid, musí vytvořit na povrchu půdy herbicidní film, který zabraňuje vzcházení plevelných trav i dvouděložných plevelů. Postup při aplikaci pendimethalinu je nutno dodržovat i u dalších druhů trav. Porosty lipnice luční bývají často zapleveleny lipnicí obecnou. Pokud se nepodaří předchozími zásahy lipnici obecnou vyhubit, pak je možno nechat lipnici luční, která je poměrně málo vypadavá, přezrát a obilky lipnice obecné mezitím vypadnou a nekontaminují tak přírodní osivo lipnice luční.

Proti dvouděložným plevelům lze použít přípravky na bázi MCPA, fluroxypyru, clopyralidu, mecopropu, tritosulfuronu s dicambou, bentazonu, amidosulfuronu, pendimethalinu (i na trávovité plevele), florasulamu, diflufenicanu a 2,4-D. Ruční selekce se provádí, pokud jsou v porostu příměsi neodstranitelné čištěním (bojínek cibulkatý, jitrocel, jiné druhy lipnic) nebo plošná aplikace herbicidů by nebyla vhodná z ekonomických nebo environmentálních důvodů.

Srha laločnatá

Srha se v současnosti u nás pěstuje na výměře 350–400 ha. Jedná se o poměrně konkurenceschopný druh trávy, který je navíc i tolerantní k řadě herbicidů. Nebezpečnými příměsemi jsou u srhy jiné trávovité plevele (pýr, sveřepy, chundelka metlice, medyněk, lipnice, jiné kulturní trávy), šťovíky.

Proti plevelným lipnicím byl jako u lipnice luční registrován pro menšinové použití přípravek Husar. V současnosti lze použít pouze herbicidy s pendimethalinem, aplikované jak je popsáno u lipnice luční. Srha je velice konkurenčněschopná tráva, která často zapleveluje jiné druhy trav. Proto by měla být srha na semeno pěstována na jiném pozemku, než jiné travní druhy. V špatně založeném, mezerovitém porostu se však i u srhy mohou uplatnit jiné druhy trav, které je pak problematické z porostu odstranit.

Proti dvouděložným plevelům lze použít přípravky na bázi MCPA, fluroxypyru, clopyralidu, mecopropu, tritosulfuronu s dicambou, bentazonu, amidosulfuronu, florasulamu, diflufenicanu a 2,4-D.

Ruční selekce se provádí, pokud jsou v porostu příměsi neodstranitelné čištěním (srha hajní, lipnice). Srha se snadno rozšiřuje, proto ji nedoporučuji umístit na jeden pozemek s jiným druhem trávy pěstované na semeno, zejména s kostřavou luční nebo jiným méně konkurenceschopným druhem. Srha pak může v dalších létech zaplevelit sousední porost trávy a zkomplikovat uznávání porostu či osiva.

Bojínek luční

Plochy bojínku lučního se v posledních letech pohybují okolo 800 ha. Je to travní druh poměrně tolerantní k herbicidům.

Lze v něm použít i Attribut SG 70 proti trávovitým plevelům. Nebezpečnými příměsemi jsou u bojínků jeteloviny, bojínky navzájem, lipnice, jitrocele, kapustka, šťovíky, metlice trsnatá a medyňky. V případě, že není bojínek polehnutý, tak můžeme při sklizni přizvednout žací lištu nad úroveň výšky lipnice roční, která pak nekontaminuje přírodní osivo. Lipnice obecná zpravidla v době sklizně bojínku je již vypadaná, podobně jako medyněk. Pýr plazivý lze z bojínku vyčistit, ale jeho výskyt v porostu znamená snížení výnosu semen a vyšší ztráty při sklizni i čištění.

Ochrana proti dvouděložným plevelům by v bojínku neměla být v současnosti problémem, lze použít přípravky na bázi MCPA, fluroxypyru, clopyralidu, mecopropu, tritosulfuronu s dicambou, bentazonu, amidosulfuronu, pendimethalinu (i na trávovité plevele), florasulamu, diflufenicanu, 2,4-D a mesotrione.

Ruční selekce se provádí, pokud jsou v porostu příměsi neodstranitelné čištěním (bojínek cibulkatý, jitrocel, metlice).

Psárka luční

Psárka je druh, jehož výměra v ČR činí v průměru 100–130 ha, nicméně oproti jiným letům se výměra semenářských porostů mírně zvyšuje. Psárka je dosti citlivá na herbicidy, což zřejmě souvisí s její raností. Proto by se herbicidní ochrana porostů psárky měla zásadně řešit již na podzim. Často se stává, že než půdní a povětrnostní podmínky na jaře dovolí aplikační technice vjet na pozemek, psárka začne sloupkovat nebo dokonce metat. Mezi nebezpečné plevele v psárce patří psárka rolní, plevelné lipnice, šťovíky.

Proti dvouděložným plevelům lze použít přípravky na bázi MCPA, fluroxypyru, clopyralidu, bentazonu, amidosulfuronu, pendimethalinu (i na trávovité plevele) a diflufenicanu.

Ruční selekce se provádí, pokud jsou v porostu příměsi neodstranitelné čištěním (psárka rolní).

Rodové hybridy Festulolium

Mezirodové hybridy Festulolium se u nás pěstují na ploše 600–900 ha. Náleží tedy mezi nejvíce pěstované druhy. Ochrana rodových hybridů proti plevelům je komplikovaná tím, že odrůdy Festulolia jsou často dosti odlišné nejen morfologicky, ale i v toleranci vůči herbicidům. Obecně jsou odrůdy Festulolia buď loloidního, nebo festucoidního typu. Tolerance vůči herbicidům může být ovlivněna rodičovským komponentem (kostřava rákosovitá, k. luční, jílek mnohokvětý), který není dominantní v morfologickém projevu. Rozdíly v toleranci vůči herbicidům jsou spíše u přípravku s graminicidním účinkem.

Proti dvouděložným plevelům lze ošetřovat přípravky na bázi MCPA, clopyralidu, fluroxypyru, florasulamu, 2,4-D, mesotrione a diflufenicanu. Aplikace pendimethalinu není v rodových hybridech registrována, ale ve starších porostech nevykazovala žádnou fytotoxicitu.

Ruční selekce se provádí, zejména pokud jsou v porostu příměsi, které nelze odstranit herbicidy (jiné odrůdy Festulolia, jílky, kostřavy, pýr, oves hluchý).

Ovsík vyvýšený

Ovsík patří mezi druhy s nižší výměrou, v současnosti se pěstuje na ploše 80–100 ha. Tento druh je poměrně tolerantní k herbicidům, nicméně vzhledem k rozsahu pěstování nebylo u něho testování na selektivitu herbicidů uskutečněné v takovém rozsahu jako u jiných druhů trav. Mezi problematické plevele v ovsíku řadíme především oves hluchý, širokolisté šťovíky, pýr plazivý a psárka polní.

Proti dvouděložným plevelům lze použít přípravky na bázi MCPA, fluroxypyru, clopyralidu, mecopropu, bentazonu, amidosulfuronu, pendimethalinu (i na trávovité plevele), florasulamu, diflufenicanu, 2,4-D a chlorsulfuronu.

Ruční selekce se provádí, pokud jsou v porostu příměsi neodstranitelné čištěním (oves hluchý). Ovsík se snadno rozšiřuje, proto ho nedoporučuji dávat na jeden pozemek s jiným druhem trávy pěstované na semeno nebo na pozemek v těsné blízkosti s jiným druhem trávy. Ovsík pak může v dalších létech zaplevelit sousední porost trávy a zkomplikovat uznávání porostu či osiva.

Trojštět žlutavý

Trojštět se v současnosti řadí mezi okrajově pěstované druhy, což je dáno i obtížnou „semenařinou“. V posledních letech se pěstuje na ploše okolo 20–30 ha. Trojštět má vyšší toleranci k herbicidům. Nebezpečnými příměsemi jsou u trojštětu trávovité plevely a jiné kulturní trávy, šťovíky, heřmánky, rmeny a pcháč. Pýr plazivý lze z trojštětu vyčistit, neboť jeho semena v době sklizně trojštětu zpravidla zůstávají v kláscích. Nicméně jeho výskyt v porostu způsobuje snížení výnosu semen trojštětu a přispívá i k vyšším sklizňovým ztrátám.

Proti dvouděložným plevelům lze použít přípravky na bázi MCPA, fluroxypyru, clopyralidu, mecopropu, bentazonu, amidosulfuronu, pendimethalinu (i na trávovité plevele), florasulamu, diflufenicanu, 2,4-D a chlorsulfuronu.

Ruční selekce se provádí mechanicky nebo bodovou aplikací totálního herbicidu (trsy jiných druhů trav, šťovíky). Aplikace totálního herbicidu se provádí zádovými postřikovači v době odnožování, mechanická selekce po vymetání trav.

Psineček obecný (tenký), psineček veliký

Také psinečky se pěstují dnes již jen okrajově. V současnosti se plochy psinečku velikého pohybují okolo 60 ha, ovšem ještě v roce 2013 se pěstoval na ploše téměř 200 ha. Psineček tenký se pěstuje jen na ploše přibližně 20 ha. Výběr herbicidů do psinečků je poměrně úzký a obsahuje pouze herbicidy proti dvouděložným plevelům. Trávovité plevele mohou způsobit zamítnutí porostu, nicméně vzhledem k tomu, že psinečky dozrávají pozdě, tak mohou zejména ranější druhy vypadnout a nekontaminovat tolik přírodní osivo. Problémem může však být ježatka kuří noha, která dozrává postupně a je i z osiva hůře čistitelná. Zde je řešením jarní aplikace pendimethalinu. Z dvouděložných plevelů jsou nebezpečné hluchavky, violky a hlavně heřmánkovité plevele. Opět je velmi důležité odplevelení pozemku v prvém roce. Dobře zapojený porost pak úspěšně konkuruje vzcházejícím plevelům.

Proti dvouděložným plevelům lze použít přípravky na bázi MCPA, fluroxypyru, clopyralidu, mecopropu, bentazonu, amidosulfuronu, pendimethalinu (i na trávovité plevele) a diflufenicanu. Případné příměsi jiných travních druhů je nutno řešit selekcí. Nejlepší způsob je použití totálních herbicidů (glyfosát) pomocí ručních zádových postřikovačů s omezovačem postřiku v prvém roce, čímž si vyřešíme selekci na celou životnost porostu. Tento zásah je však třeba udělat před sloupkováním nebo nejpozději do prvního kolénka a příslušný pracovník musí mít dobré znalosti a musí být agronomem řádně poučen.

Aktuální přehled přípravků na ochranu rostlin povolených do trav je uveden na webových stránkách eagri.cz.

Z monitoringu výskytu semen plevelů v osivu trav dovezeném na čisticí stanice vyplývá, že přírodní osivo trav bývá kontaminováno i semeny jiných druhů kulturních trav, jetelů či jiných plodin, aniž by tyto rostliny byly v porostu trávy nebo je z fenologického hlediska nemožné, aby ve sklizeném osivu byly (např. psineček v trojštětu). Je to důsledek špatného vyčištění sklízecí mlátičky nebo posklizňové linky. Proto je potřeba důsledně vyčistit všechny tyto mechanizmy, abychom se zbytečně nevystavovali riziku zvýšených nákladů na čištění nebo dokonce totální ekonomické ztrátě v případě neuznání osiva.

Tab.: Možnosti použití herbicidů v jednotlivých druzích trav

Příspěvek vznikl za podpory MZe na Dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace MZE RO 1818 a projektu Intenzivní produkce semen pícnin financovaném SPTJS.