Regulace trávovitých plevelů v kukuřici

23. 05. 2020 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Josef Holec, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 3988x

Trávy jsou velmi významnou skupinou plevelů kukuřice a to nejen v ČR, ale všude, kde se tato plodina pěstuje. Nejčastěji je kukuřice zaplevelována takovými trávovitými plevely, které se dokáží nejlépe přizpůsobit jejím agroekologickým požadavkům, přičemž se jedná obvykle o plevele s tzv. C4 metabolizmem, které dokáží při fotosyntéze efektivněji využívat vodu. K těmto plevelům patří ježatky, čiroky, béry, troskuty, kalužnice a rosičky. Ve vyšších zeměpisných šířkách jsou významnými plevely kukuřice také některé vytrvalé plevele s C3 metabolizmem, jako je pýr plazivý nebo medyněk měkký.

V ČR je nejvýznamnější plevelnou trávou v kukuřici ježatka kuří noha. Rychle se však šíří také další teplomilné trávy, zejména béry a plevelná prosa. Vytrvalý čirok halebský, který je jedním z nejvýznamnějších plevelů kukuřice v jižnějších částech Evropy, se zatím v ČR vyskytuje jen náhodně a mimo zemědělskou půdu, je však pravděpodobné, že se na pole v ČR přes Slovensko brzy dostane. Významným plevelem kukuřice je také pýr plazivý a na těžších půdách s vyšším zastoupením obilnin (především jarních) také oves hluchý.

K regulaci trávovitých plevelů v kukuřici je registrován omezený sortiment herbicidů, přičemž zejména v případě listových herbicidů (ALS inhibitory), dochází v posledních letech u některých plevelů, zejména ježatky kuří nohy, k vývoji rezistence.

Ježatka kuří noha

Ježatka kuří noha je dnes hospodářsky nejvýznamnějším plevelem kukuřice. Zatímco dříve se vyskytovala výlučně v nížinách, v posledních letech, v souvislosti se zvyšující se teplotou a šířením pěstování silážní kukuřice, rychle proniká do vyšších poloh. Přestože se lze s prvními rostlinami ježatky setkat již v průběhu dubna, vrchol vzcházení nastává v závislosti na teplotě půdy až v druhé nebo třetí dekádě května, což v některých letech (např. 2019) může způsobovat sekundární zaplevelení porostu kukuřice, zejména je-li v druhé polovině května dostatek srážek.

V porostu kukuřice je možné proti ježatce použít velké množství herbicidů, je však třeba počítat se sníženou účinností za sucha, zejména u přípravků přijímaných převážně kořeny plevelů. Preemergentně a časně postemergentně lze použít dimethenamid, pethoxamid, metolachlor, flufenacet, isoxaflutole, mesotrione a sulcotrione. Po vzejití ježatky účinnost většiny výše uvedených herbicidů prudce klesá (působí do fáze 1–3 listů v závislosti na použitém herbicidu a povětrnostních podmínkách).

K potlačení ježatky ve fázi 2–3 listů jsou vhodné především kombinované přípravky (graf 1), kde na ježatku působí dvě účinné látky (Adengo, Lumax). V pozdějších růstových fázích (po vytvoření 3. listu) vykazují dobou účinnost tembotrione (Laudis) a sulfonylmočoviny nicosulfuron, foramsulfuron, rimsulfuron a thiencarbazone (graf 2). Sulfonylmočovinové přípravky by však měly být použity s vhodným adjuvantem (důležité především u WG formulací a za sucha).

Extrémy jarního počasí posledních let nutí pěstitele kukuřice přizpůsobovat zaběhlé způsoby používání herbicidů právě ježatce kuří noze, která často jako jediný plevel odolává běžně používaným herbicidům (obr. 1).

Graf 1: Porovnání účinnosti půdních herbicidů při preemergentní a časné postemergentní aplikaci na ježatku kuří nohu (jde o průměrné hodnoty z pokusů prováděných v letech 2012–2018 na různých lokalitách)

Graf 2: Porovnání listových herbicidů působících na ježatku kuří nohu (výsledky pokusů z let 2008–2018 na několika lokalitách); barevná část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř označuje průměrnou hodnotu

Obr. 1: Za sucha dochází u půdních herbicidů velmi často k selhání účinnosti na ježatku kuří nohu, zejména pokud jsou aplikovány preemergentně

Budoucnost půdních herbicidů - časně-postemergentní ošetření

Ukazuje se, že většina půdních herbicidů primárně vyvinutých k preemergentnímu ošetření nedokáže v extrémních suchých podmínkách a při sníženém dávkování (postupná restrikce dávkování půdních herbicidů v EU) uspokojivě potlačit ježatku a to ani při precizním načasování aplikace (graf 1). Herbicidy založené na kombinaci acetamidu s terbuthylazinem (Aspect Pro, Successor TX, Balaton Plus, Gardoprim Plus Gold, Akris, Koban Top, atd.) nemohou v těchto podmínkách proti ježatce uspět, přičemž často účinnost dramaticky nezvýší ani kombinace s mesotrione (Lumax, či TM kombinace na podobné bázi - obr. 2).

Za extrémně suchého počasí je proto vhodné proti ježatce používat přípravky obsahující mimo klasických půdních herbicidů také mesotrione, případně sulcotrione, či isoxaflutole (např. TM kombinace Akris + Slalom) v kombinaci s olejovým adjuvantem (nejlepších výsledků vykázal v našich pokusech adjuvant Mero).

Kromě olejových adjuvantů rostlinného původu mohou výrazně zlepšit penetraci skrze povrchové struktury listů ježatky také některé herbicidy formulované jako emulzní koncentráty (EC), které často obsahují syntetická rozpouštědla. Tyto herbicidy (např. Efica) sice nemohou v extrémně suchých podmínkách zajistit reziduální působení, ale mohou přispět k výraznému zvýšení účinnosti ostatních herbicidů.

Velmi důležitá je formulace také u herbicidů obsahující mesotrione. Jsou-li tyto herbicidy formulovány jako suspenzní koncentráty (SC) s obsahem účinné látky 100 g/l (Callisto 100 SC, Osorno, Border atd.), dosahují výrazně lepší účinnosti na ježatku, zejména za sucha a při opožděné aplikaci (3–4 listy ježatky).

Obr. 2: Ježatka kuří noha, která má již založeny odnože. je mesotrionem již obvykle nedostatečně potlačena (dochází obvykle pouze k odumření hlavního stébla), výjimkou jsou herbicidy formulované jako suspenzní koncentráty s obsahem účinné látky 100 g/l (např. Callisto 100 SC)

Využití synergického působení mezi sulfonylmočovinami a půdními herbicidy

Další možností jak dosáhnout poměrně vysoké a rychlé účinnosti na ježatku kuří nohu a přitom včas eliminovat její konkurenční působení, je využití sulfonylmočovinových herbicidů (obr. 3) v kombinaci s půdními herbicidy. Takové TM kombinace (v budoucnu by mohly být registrovány i ready-mixy) je možné aplikovat dříve, než bylo dosud u sulfonylmočovinových herbicidů zvykem. Podle výsledků našich pokusů by mělo být ošetření provedeno ve fázi 3–4 listů kukuřice, tedy o něco později než se ošetřuje půdními herbicidy časně-postemergentně, ale dříve, než se ošetřuje běžnými listovými herbicidy (bez reziduálního působení). Výhodou je variabilní volba dávky, což může být v případě snížení dávky sulfonylmočoviny pozitivní z pohledu selektivity ošetření. Půdní herbicid zajišťuje v takových TM kombinacích reziduální působení na nově vzcházející ježatku (za sucha však nemusí být dostatečné), ale především výrazně urychluje účinnost (platí však především pro dvouděložné plevele).

Mnoho agrochemických společnosti již dnes tuto strategii podporuje a nabízejí pěstitelům různě výhodné obchodní balíčky (Maister Power + Aspect Pro, Nicogan + Sulcotrek, Equip Ultra + Story, Elumis + Gardoprim atd). Za sucha může být vhodné doplnit tyto TM kombinace o olejový adjuvant (neplatí pro OD formulace herbicidů, které ho již mají v sobě zabudován).

Obr. 3: Antokyanové zabarvení listů ježatky je typické pro působení sulfonylmočovin (3 týdny po aplikaci herbicidu Equip Ultra)

Využití herbicidu Laudis OD

Velmi vysokou a poměrně rychlou účinností na ježatku kuří nohu se vyznačují herbicidy obsahující tembotrione (v ČR se zatím prodává pouze Laudis OD). Na Slovensku či v Maďarsku je tento herbicid velmi oblíbený také kvůli své vysoké selektivitě ke kukuřici. V ČR se zatím využívá především v máku, ale do budoucna lze očekávat jeho vyšší využití také v kukuřici.

Přestože na ježatku působí v plné dávce spolehlivě až do počátku prodlužovacího růstu, je strategičtější používat tento herbicid ve snížené dávce v TM kombinacích s jinými herbicidy (obr. 4). Pro časnější ošetření (3–4 listy kukuřice) jsou vhodné kombinace s půdními herbicidy, u kterých lze předpokládat výraznější reziduální působení (např. Akris). Později je možné jako partnery použít herbicidy s kratším reziduálním působením (např. Aspect Pro), či zcela bez reziduálního působení (např. Pardner).

Obr. 4: Velmi vysokou účinnost a rychlé působení vykazuje na ježatku kuří nohu tembotrione (Laudis OD)

Duo systém

Duo systém je technologie využívající hybridů odolných vůči listovému graminicidu cycloxydim. V těchto hybridech se tedy může používat herbicid Stratos Ultra. V našich pokusech vykázal herbicid Stratos Ultra velmi dobrou a rychlou účinnost nejen na ježatku kuří nohu, ale pokud byl použit v TM kombinaci s půdním herbicidem (testováno s herbicidem Akris) také na většinu sledovaných jednoletých dvouděložných plevelů. Časování takových TM kombinací je poměrně variabilní, obvykle je však vhodné počkat s ošetřením až po masovém vzejití ježatky. Herbicid Stratos Ultra v takové kombinaci plní nejen graminicidní funkci, ale pomocné látky (zejména rozpouštědla) v něm obsažená (EC formulace) výrazně zvyšují účinnost půdního herbicidu (viz výše).

Plečkování

Tlak na omezování herbicidů v celé EU vede ke zvýšenému zájmu pěstitelů kukuřice o mechanické způsoby regulace, zejména plečkování. Mohutný kořenový systém ježatky kuří nohy však může značně snižovat účinnost plečkování. neboť rostliny ježatky jsou v půdě velmi dobře ukotveny a v průběhu odnožování dochází k přisednutí spodních části stébel k půdě, čímž se zvýší jejich odolnost vůči pasivním i aktivním plečkám, zejména na utužených půdách a ve vyšších růstových fázích.

Pýr plazivý

Druhým nejvýznamnějším trávovitým plevelem v porostech kukuřice je pýr plazivý. Nejhojnější bývá na okrajích polí, ale v případě silného výskytu se setkáváme s ohnisky na celé ploše pozemku. V místě ohnisek se pýr vyskytuje tak silně, že prakticky neumožňuje rozvoj kořenového systému plodiny a ztěžuje i kultivační zásahy. Přestože se v posledních 10–20 letech podařilo snížit intenzitu jeho zaplevelení, lze v blízké budoucnosti očekávat jeho opětovné rozšiřování, v důsledku předpokládané restrikce glyphosatových herbicidů. Velmi efektivním způsobem regulace pýru plazivého je totiž glyphosatové ošetření regenerujícího pýru po podmítce. Ještě efektivnější (nižší regenerace) byly předsklizňové aplikace glyphosate, které však již od loňského roku není možné používat v porostech určených k potravinářským a krmivářským účelům.

V kukuřici je sice možné k regulaci pýru použít několik sulfonylmočovin, je však třeba počítat s tím, že pýr mimo silného konkurenčního působení (zejména o vodu) vylučuje do půdy také látky, které inhibují růst kukuřice (žloutnutí listů v ohniscích zaplevelení), přičemž tyto látky jsou do půdy uvolňovány ještě několik týdnů po jeho odumření (obr. 5).

Vysokou účinnost vykazují především herbicidy obsahující foramsulfuron (Equip), zejména jsou-li kombinovány s dalšími graminicidními látkami (herbicidy Maister a Maister Power - graf 3). Vysokou účinnost vykazoval také nicosulfuron (Samson, Nicogan, atd.), u něhož však nedávno došlo k výraznému snížení maximální povolené dávky, která již nemusí být na pýr, zejména za sucha, dostatečná. V této souvislosti byly zavedeny kombinované přípravky nicosulfuronu s rimsulfuronem. Přestože účinnost samotného rimsulfuronu (Titus) je oproti foramsulfuronu či nicosulfuronu (v dávce 60 g/ha) nižší, kombinované přípravky (např. Herold) se účinností původní dávce nicosulfuronu vyrovnají. Pro dosažení dostatečné účinnosti je však třeba většinu sulfonylmočovinových herbicidů použít s adjuvantem (nejlépe olejovým). Při vysoké intenzitě zaplevelení pýrem je vhodné s aplikací příliš neotálet (velmi časné konkurenční působení a alelopatické působení pýru), navíc účinnost některých herbicidů (rimsulfuron) rychle klesá s rostoucí růstovou fází pýru.

K regulaci pýru v porostech DUO hybridů lze použít herbicid Stratos Ultra, i zde platí, že ošetření je třeba provést včas a s vhodným adjuvantem.

Graf 3: Porovnání účinnosti herbicidů působících na pýr plazivý v kukuřici (výsledky pokusů z let 2012–2016; herbicid Maister byl použit v dávce 1,5 l/ha, herbicid Milagro 6 OD v dávce 0,75 l/ha a herbicid Titus 25 WG v dávce 60 g/ha); zelená část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř označuje průměrnou hodnotu

Obr. 5: Projevy konkurenčního a alelopatického působení pýru plazivého na kukuřici

Bér sivý

Ber sivý je v ČR po ježatce kuří noze druhým nejvýznamnějším prosovitým plevelem. Z bérů je na našich polích nejčastější a dokáže pozemky silně zaplevelovat. Setkat se však můžeme také s bérem zeleným či přeslenitým. Velmi silný výskyt bérů v porostech kukuřice lze pozorovat především na pozemcích, kde se kukuřice pěstuje opakovaně. Na takových polích pak může být bér sivý škodlivějším a hojněji se vyskytujícím plevelem než ježatka (obr. 6).

Půdní herbicidy určené k regulaci ježatky (metolachlor, dimethenamid, pethoxamid, flufenacet) obvykle vykazují obdobnou účinnost i na béry. Účinnost většiny HPPD inhibitorů, zejména tembotrione (Laudis) na béry, je oproti ježatce výrazně nižší, zejména za sucha.

Postemergentně se nejčastěji používají sulfonylmočoviny nicosulfuron (Nicogan, Samson - obr. 7, atd.), foramsulfuron (Equip) a rimsulfuron (Titus), či jejich kombinace (Maister, Hector atd.). Účinnost sulfonylmočovinových herbicidů na béry bývá oproti ježatce vyšší a to i za horších povětrnostních podmínek.

K regulaci bérů v porostech DUO hybridů lze použít herbicid Stratos Ultra (viz výše).

Obr. 6: Nezvládnutá regulace béru sivého v kukuřici

Obr. 7: Působení nicosulfuronu (Samson Extra 6 OD) na bér sivý

Plevelná prosa

Ačkoliv se v ČR plevelná prosa poprvé objevila až v posledních desetiletích 20. století, rychle se rozšířila a představují významný plevel kukuřice (obr. 8), především na pozemcích s jejím monokulturním pěstováním. Jde o invazní druh, velmi důležitá je tedy prevence jeho šíření na další pozemky. V ČR se nejhojněji plevelné proso vyskytuje na jižní Moravě, což souvisí s jeho šířením v minulosti z Maďarska přes Slovensko. Čím dál častější je plevelné proso i v Polabí a Poohří. Podrobnější informace o škodlivosti a šíření plevelného prosa v ČR lze nalézt v Agromanuálu č. 6 z roku 2019.

Z půdních herbicidů vykazuje dobrou účinnost především isoxaflutole (Adengo), za vhodných vláhových podmínek také kombinované přípravky obsahující acetamid (Akris, Gardoprim, Bolton, Balaton atd.).

Po vytvoření 3. listu jsou vhodnější sulfonylmočoviny, především foramsulfuron (Equip, Maister) a rimsulfuron (Titus). Velmi dobrou účinnost vykazuje také tembotrione (Laudis) nebo některé kombinované přípravky (Elumis, Principal, Arigo, Nikita, atd.).

K regulaci plevelného prosa v porostech DUO hybridů lze použít herbicid Stratos Ultra (viz výše).

Obr. 8: Porost kukuřice zaplevelený plevelným prosem

Oves hluchý

Oves hluchý patří k časným jarním plevelům, které vzchází velmi brzy na jaře (březen a duben). Vhodné načasování předseťové půdní přípravy, či použití glyphosatového herbicidu krátce po výsevu kukuřice proto mohou významně snížit zaplevelení kukuřice tímto plevelem.

Regulace ovsa hluchého v kukuřici se provádí obvykle postemergentně, neboť většina preemergentních herbicidů vykazuje, především za sucha, na oves hluchý nedostatečnou účinnost (vzcházení z hlubších vrstev půdy).

Při nižší intenzitě zaplevelení a vysoké půdní vlhkosti mohou být účinné herbicidy obsahující dimethenamid (Akris). Uspokojivou účinnost vykazuje také isoxaflutole (Adengo), jehož účinnost není tolik závislá na půdní vlhkosti.

Postemergentně jsou velmi účinné některé sulfonylmočoviny, především foramsulfuron (Maister - obr. 9, Equip), nicosulfuron (Samson, Nicogan, atd.) a ve vyšší dávce také rimsulfuron (Titus).

K regulaci ovsa hluchého v porostech DUO hybridů kukuřice lze použít herbicid Stratos Ultra (viz výše).

Obr. 9: Působení herbicidu Maister Power na oves hluchý