BASF
BASF
BASF

AGRA

Regulace výdrolu Clearfield řepky v obilninách

06. 10. 2016 Ing. Veronika Fendrychová, Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 3395x

Před dvěma lety byla na českém trhu zaregistrována Clearfield (CL) technologie do řepky ozimé. Přes mnoho pozitiv, které tato technologie sebou přináší (účinné postemergentní ošetření, regulace výdrolu obilní předplodiny, regulace výdrolu konvenční řepky, regulace plevelné řepy a mnoho dalších), může pěstování Clearfield hybridů představovat pro pěstitele určitá rizika.

Proseeds

Clearfield hybridy řepky se vyznačují oproti běžným konvenčním odrůdám vyšší odolností vůči herbicidům ze skupiny ALS inhibitorů, což je pozitivní z pohledu poškození plodiny rezidui těchto herbicidů v půdě. Na druhou stranu hrozí nebezpečí výdrolu ze sklizňových ztrát v následných plodinách (zejména u řepky a slunečnice), a tím i její obtížnější regulace, jelikož CL hybridy vykazují odolnost herbicidům se stejným mechanizmem účinku, vůči nimž byla odolnost vytvořena.

Výdrol konvenčních odrůd řepky v následných plodinách se řeší aplikací herbicidů ze skupiny ALS inhibitorů (sulfonylmočoviny).

K regulaci výdrolu CL řepky je proto třeba používat herbicidy s jiným mechanizmem účinku (kombinované přípravky obsahující účinné látky isoproturon, chlorotoluron, diflufenican, pendimethalin, beflubutamid, flumioxazin, atd.). V případě nutnosti opravného zásahu na jaře je možné použít růstové herbicidy (MCPA nebo 2,4-D).

Výdrol řepky

V průběhu dozrávání šešulí a během sklizně řepky dochází k samovolnému uvolňování semen, která na daném stanovišti vytváří zaplevelující populaci. Ztráty, které v průběhu sklizně vzniknou, se obvykle pohybují v rozmezí mezi 5–10 %. Při použití regulátorů dozrávání, desikantů či lepidel se sklizňové ztráty sníží z 5 % na 3 %, což představuje 120 kg/ha (asi 2000 semen/m2). Výdrol řepky vzchází na podzim rychleji a v době vzcházení obilniny může mít již několik listů a dokáže jí tak silně konkurovat. K regulaci výdrolu řepky, ale i plevelů (heřmánkovité, kakostovité a brukvovité plevele, rozrazily, hluchavky, chundelka metlice, violka rolní, atd.) je vhodné včasné podzimní herbicidní ošetření.

Pro posouzení konkurenční schopnosti řepky, možnosti časové dynamiky zaplevelení výdrolem Clearfield a konvenční řepky jsme v roce 2014 (2015) založili na pozemcích ČZU v Praze maloparcelní herbicidní pokusy v porostu pšenice ozimé a ječmene jarního, kde jsme porovnávali účinnost běžně používaných a nově připravovaných herbicidů.

Herbicidní varianty pokusu s výdrolem řepky v pšenicí ozimé
Herbicidní varianty pokusu s výdrolem řepky v pšenicí ozimé

Regulace výdrolu a reprodukční schopnost CL řepky v porostu pšenice ozimé

V porostu pšenice ozimé bylo testováno 12 herbicidů s různými mechanizmy účinku ve dvou aplikačních termínech. Na výdrol CL řepky v porostu pšenice ozimé spolehlivě působily všechny testované herbicidy, kromě ALS inhibitoru Sekator OD (amidosulfuron + iodosulfuron). Na neošetřené kontrole, podobně jako na variantě ošetřené na jaře přípravkem Sekator OD, byla zaznamenána poměrně vysoká produkce semen výdrolu CL řepky (20–40 tis. semen/m2, tj. cca 1 t/ha).

V pokusu nejlépe eliminovaly výdrol CL řepky a zamezily její reprodukci (100% účinnost) zejména podzimní herbicidy Maraton (isoproturon + pendimethalin), Trinity (chlorotoluron + pendimethalin + diflufenican) a tank-mix kombinace Cougar Forte (diflufenican + flufenacet) + Sencor Liquid (metribuzin).

U herbicidů Cougar Forte (diflufenican + flufenacet) a Legato Plus (diflufenican + isoproturon), byla pozorována vyšší účinnost (83–93 %) na výdrol CL řepky, oproti výdrolu konvenční odrůdy (účinnost 60 %), který po aplikaci obou výše zmíněných herbicidů vyprodukoval poměrně velké množství semen. Přestože jsme v našich pokusech po jarní aplikaci zaznamenali nižší účinnosti přípravků (33–73 %), vlivem nadprůměrných teplot a extrémního sucha, které v loňském roce panovalo, k reprodukci řepky nedošlo.

Tab. 1: Zkoušené herbicidní přípravky v porostu pšenice ozimé a  porovnání hmotnosti nadzemní biomasy a reprodukční schopnosti mezi výdrolem z CL a konvenční řepky (F2 generace), 2015

Přípravek

Účinné látky

Mechanizmus účinku dle HRAC

Dávka na ha

(kg,  l)

Termín aplikace

Hmotnost nadzemní biomasy (kg/m2)

Reprodukční schopnost (semena/m2)

Clearfield řepka

konvenční řepka

Clearfield řepka

konvenční řepka

kontrola

-

-

-

-

3,91

6,77

37 800

26 488

Cougar Forte

diflufenican, flufenacet

F1, K3

0,50

podzim

0,02

1,62

0

4 216

Cougar Forte +

Sencor Liquid

diflufenican, flufenacet +

metribuzin

F1, K3

C1

0,50

0,25

podzim

0

0

0

0

Maraton

isoproturon, pendimethalin

C2, K1

4,00

podzim

0

0

0

0

Trinity

diflufenican, pendimethalin, chlorotoluron

F1, K1, C2

2,00

podzim

0

0,01

0

0

Legato Plus

diflufenican, isoproturon

F1, C2

1,25

podzim

0,30

0,43

105

5 656

Sumimax +

Protugan 50 SC

flumioxazin +

isoproturon

E

C2

0,60

1,50

podzim

0,01

0,01

61

307

Sekator OD

iodosulfuron, amidosulfuron

B

0,15

jaro

3,27

1,30

24 746

252

Sekator Plus

iodosulfuron, amidosulfuron, 2,4-D

B, O

0,60

jaro

1,16

0,68

0

0

Mustang

florasulam, 2,4-D

B, O

0,60

jaro

1,64

1,45

28

0

Mustang Forte

florasulam,

aminopyralid, 2,4-D

B

O

1,00

jaro

1,37

0,97

0

0

Husar Active

iodosulfuron, 2,4-D

B, O,

1,00

jaro

0,65

0,62

0

0

Husar Active Plus

iodosulfuron, 2,4-D,

thiencarbazone

B, O

1,00

jaro

1,35

0

0

0

Regulace výdrolu a reprodukční schopnost CL řepky v porostu ječmene jarního

V porostu jarního ječmene bylo testováno 7 herbicidů. Nejvyšší účinnost (96–97 %) vykázaly na výdrol CL řepky zejména herbicidy obsahující účinnou látku 2,4-D (Sekator Plus, MustangMustang Forte), kde nebyly 6 týdnů po aplikaci zaznamenány žádné živé rostliny řepky. Naopak nedostatečnou účinnost vykázal herbicid Sekator OD (47 %) a tank mix kombinace Biplay SX + Starane 250 EC (53 %). Účinnost herbicidů Biathlon 4D (florasulam + tritosulfuron) byla 83 %, což bylo nejvíce z testovaných ALS inhibitorů. Vlivem konkurence ječmene a napadení dřepčíky však došlo k potlačení výdrolu řepky na kontrole a rostliny, které vzešly, se jen velmi obtížně reprodukovaly (produkce semen do 30 ks/m2).

Tab. 2: Zkoušené herbicidní přípravky v porostu ječmene jarního a  hmotnost nadzemní biomasy a reprodukční schopnost semen CL řepky, 2015

Přípravek

Účinné látky

Mechanizmus účinku dle HRAC

Dávka na ha

Termín aplikace

Hmotnost nadzemní biomasy (kg/m2)

Reprodukční schopnost (semena/m2)

kontrola

-

-

-

-

1,40

20

Biathlon 4D +

Dash

tritosulfuron, florasulam

B

0,05

0,50

jaro

0,40

0

Biplay SX +

Starane 250 EC

metsulfuron, tribenuron +

fluroxypyr

B

O

0,045

0,40

jaro

1,67

14

Sekator OD

iodosulfuron, amidosulfuron

B

0,15

jaro

1,73

31

Sekator Plus

iodosulfuron, amidosulfuron, 2,4-D

B, O

0,60

jaro

0

0

Mustang

florasulam, 2,4-D

B, O

0,50

jaro

0

0

Mustang Forte

florasulam,

aminopyralid, 2,4-D

B

O

0,80

jaro

0

0

Závěr

Všechny námi testované herbicidní přípravky, vyjma sulfonylmočovin, dokázaly v porostu pšenice ozimé spolehlivě potlačit výdrol CL řepky. Nejefektivnější je však regulace výdrolu řepky v porostu pšenice ozimé na podzim, kdy bývá dosahováno nejvyšší účinnosti a to i v případě výdrolu konvenčních odrůd. Na jaře je regulace výdrolu CL řepky složitější a výběr herbicidů omezený. Jarní ošetření sice dokáže řepku potlačit, ale v případě intenzivnějšího zaplevelení může dojít vlivem konkurenčního působení k určitému potlačení obilniny, což se může projevit snížením výnosů. To však platí také pro regulaci výrolu konvenční řepky, který při vysoké intenzitě zaplevelení nemusí být na jaře včas odstraněn herbicidy, když je jejich účinnost obecně vyšší.

Regulace výdrolu CL řepky v jarních obilninách je snazší než u ozimů. Ječmen jarní se vyznačuje vyšší konkurenční schopností a řepka nemá při jarním vzejití vhodné podmínky pro dokončení životního cyklu. V porostu jařin proto není třeba vytvářet speciální agrotechnická opatření zaměřená na regulaci výdrolu CL řepky.

Související články

Možnosti jarní regulace trávovitých plevelů v porostech ozimých obilnin

27. 03. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 219x

Vytrvalé plevele na orné půdě a rizika jejich šíření

28. 02. 2024 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 418x

Lilek černý v bramborách

28. 12. 2023 Ing. Josef Pozděna, CSc.; Ing. Petr Pozděna Plevele Zobrazeno 628x

Evoluce plevelů a proměny zemědělství

18. 12. 2023 Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Igor Děkanovský Plevele Zobrazeno 768x

Fantastická čtyřka herbicidních přípravků do ozimých obilnin od společnosti AgroProtec

29. 11. 2023 Ing. Josef Svachouček; AgroProtec s.r.o. Plevele Zobrazeno 463x

Další články v kategorii Plevele

detail