Chemap Agro s.r.o.

Regulace zásoby semen plevelů v ornici

21. 04. 2017 Prof. Ing. Václav Kohout, DrSc., RNDr. Dana Kohoutová, CSc.; Praha Plevele Zobrazeno 502x

Zásoba semen plevelů v půdě je jedním z největších zdrojů zaplevelení polních plodin proto, že je stále doplňována dalšími zdroji, ke kterým patří:
- každoroční vysemenění dozrálých plevelů v porostech a v meziporostním období;
- přísun semen a plodů plevelů z ohnisek zaplevelení z okolí větrem, vodou, zvířaty;
- přísun semen plevelů nekvalitními statkovými hnojivy, nekvalitním osivem, sklízecími stroji a jinou lidskou činností.

Agromanualshop.cz- Figaro - glyfosát za výhodnou cenu

Zjistit množství semen v zaplevelené ornici a odhadnout co se s ním děje (termíny vzejití, životnost, odumření, dormance, dlouhověkost) je velmi obtížné, pracné a v podstatě nikdy ne zcela objektivní. Dost často se předpokládá dlouhá životnost semen plevelů v půdě a srovnává se s dlouhou životností semen některých druhů, které jsou uchovávány v laboratorních podmínkách. Vede k tomu i uznávaný údaj v odborné literatuře, kde se uvádí, že na 1 ha běžné ornice do hloubky 25cm se nachází asi 100 milionů životných semen plevelů, tj. 20× více než se běžně vysévá obilniny, tj. 5 milionů obilek (Hron, Kohout 1988).

Největší argument, že půdní zásoba životných semen plevelů je „věčná“, byl podpořen zvláště těmito dvěma údaji.

1. Tzv. norimberský ječmenem -  Obilky jarního ječmene vyklíčily po 124 letech uložení v základech norimberského divadla (Aufhammer - 1957) a tato odrůda je dosud i u nás udržována v semenných bankách.

2. Výkopovými pracemi na zemědělské půdě - Při hlubší manipulací s půdou se setkáváme s tím, že po urovnání povrchu zasypaného výkopu a založení nového porostu, vzcházejí plevele, které na tom pozemku desítky let nemohly vyrůst a vysemenit. Příkladem jsou úhory a místa, která byla dlouhou dobu zatravněna.

Při studiu literárních údajů o této problematice najdeme mnoho dalších příkladů dlouhodobého přežívání semen, zvláště v atypických podmínkách půdy (nedostatek kyslíku, nadměrná vlhkost). Nelze vyloučit, že semena, která byla určitým způsobem v prostředí „konzervována“, si podrží dlouhou životnost. Je však možno konstatovat, že z praktického hlediska hospodaření jsou tyto údaje pouze okrajové, zejména v případech, nejedná-li se o podstatné změny v hloubce zpracování půdy.

Prakticky významné pohledy přinesly práce zabývající se dynamikou obsahu semen plevelů, které hodnotí životnost plevelných semen v pravidelně obhospodařované vrstvě půdy, tj. v ornici. Roberts (1968) a mnozí další autoři (Kohout, Zimová 1973) zjistili v dlouhodobých pokusech, že v obdělávané ornici se každoročně podstatně sníží půdní zásoba semen plevelů, jsou-li vyloučeny nové přírůstky. Během pěti let se tak snížil obsah plevelných semen na naprosté minimum (graf 1).

Kropáč (1966) zjistil, že v orniční vrstvě půdy v úrodných oblastech (Kaštice a Ruzyně) byla v té době nejvíce zastoupena semena druhů merlík bílý, lebeda rozkladitá, mléč drsný, rdesno ptačí a knotovka noční (graf 2). V naprostém minimu byly druhy s většími rozměry semen.

Na základě těchto faktů jsme v průběhu více let prověřovali další četné literární údaje a hodnotili laboratorní a polní pokusy. Praktická pozorování byla uskutečněna ve vybraných podnicích Středočeského a Východočeského kraje.

Graf 1: Pokles obsahu životných semen v obdělávané orniční vrstvě bez nových přírůstků semen do půdy (podle Robertse, 1968)
Graf 1: Pokles obsahu životných semen v obdělávané orniční vrstvě bez nových přírůstků semen do půdy (podle Robertse, 1968)

Graf 2: Nejčetnější plevelné druhy v orniční vrstvě půdy (podle Kropáče, l966)
Graf 2: Nejčetnější plevelné druhy v orniční vrstvě půdy (podle Kropáče, l966)

Výsledky

Pokusně bylo potvrzeno, že druhy s drobnými semeny (zvláště merlíky), které mohou klíčit a vzcházet pouze z povrchových vrstev půdy, jsou skutečně podle našich pozorování v orniční vrstvě nejčetnější. Semena jsou v různých formách dormance a reagují na kultivační zásahy. Jejich životnost v půdě se prodlužuje s hloubkou uložení.

Semena kulturních rostlin (řepka, mák, slunečnice, proso, čiroky) ani po překonání primární dormance nevcházejí z větší hloubky, setrvají životná v půdě a zaplevelují plodiny v dalších letech.

Obtížně se vysvětluje proč na klíčidlech i za tmy běžně vyklíčí semena řepky nebo nažky slunečnice, ale po uložení do větší hloubky půdy více než 10 cm semena nevyklíčí a nezahynou. Běžně však vzejdou po „vynesení“ k povrchu půdy kultivaci za 2 až 4 roky v následných plodinách. Naopak obilky běžných obilnin a kukuřice, v hloubce odkud nemohou vzejít, brzo hynou (obr. 1).

V průběhu dlouhodobého pozorování vybraných pozemků bylo dokázáno, že u plevelů s velkým rozmnožovacím koeficientem a krátkou dobou růstu (merlíky, laskavce, rdesna, ježatka kuří noha, ptačinec prostřední a jiné) je největším zdrojem nových přírůstků semen do půdy vysemenění v porostech, zvláště pak druhotné zaplevelení porostů po odeznění odplevelovacích zákroků a posklizňové zbytky (rozptýlený chrást cukrovky, sklizňové zbytky po žacích mlátičkách apod.). Většina těchto druhů dokončí růst a vývoj i v meziporostním období.

V posledním desetiletí bylo pozorováno zcela jiné pořadí významnosti rozšířených plevelů. Nejen že se v porostech obilnin již nesetkáme s hořčicí rolní, ředkvi ohnici, ale již není nejvýznamnějším plevelem oves hluchý, ježatka kuří noha, heřmánkovec nevonný, rdesna a jiné druhy, na které starší typy herbicidů nestačily a porosty jsou většinou čisté (včetně okopanin) až do sklizně. Postupné rozšiřování specifických herbicidů do všech plodin, včetně těch s delšími účinky v půdě, postupně zabraňovalo vysemeňování plevelů v porostech, tj. největšímu zdroji půdní zásoby, a tím i snižovala zásoba semen v půdě, které mohly vzejít i z větších hloubek. Jako hlavní druhy se v porostech v posledních letech objevovaly přezimující druhy spodního patra: rozrazily, ptačinec prostřední, kakost maličký, violka rolní, v ozimé řepce pak plevele čeledi brukvovitých atp.

Jako zdroje zaplevelení jsou v zemědělských podnicích postupně omezovány zaplevelení osivem a statkovými hnojivy. Bohužel jsou v mnohých zemědělských podnicích ohniska zaplevelení plevely, které se šíří především větrem (pcháč oset, chundelka metlice, bolehlav plamatý, šťovíky, pampeliška lékařská a jiné druhy, mnohdy i kokotice evropská - obr. 2).

Na dlouhodobě sledovaných lokalitách bylo pozorováno, že ve sledech okopanin a zeleniny, které následovaly po sledech běžně zaplevelených porostů obilnin, se během dalších let zcela změnila skladba plevelů v porostech i v půdě. Zvláště jiná skladba rostlin byla na zahradách oproti polím, zcela zmizel např. oves hluchý a chundelka metlice. Ve sledech obilnin postupně převládly oves hluchý, svízel přítula, chundelka metlice, pýr plazivý, pcháč oset, které dříve nebyly ani v půdní zásobě. Tyto údaje potvrzují rychlý úbytek semen z půdní zásoby, pokud se vyloučí nové přírůstky.

Obr. 1: Vzchází-li klíčící obilky jarního ječmene z větších hloubek, vytvářejí prodlužovací článek (vlevo); vpravo je rostlina vzešlá z optimální hloubky; obilky zaseté hlouběji než 10 cm zpravidla brzo zaniknou
Obr. 1: Vzchází-li klíčící obilky jarního ječmene z větších hloubek, vytvářejí prodlužovací článek (vlevo); vpravo je rostlina vzešlá z optimální hloubky; obilky zaseté hlouběji než 10 cm zpravidla brzo zaniknou

Obr. 2 : Kokotice evropská se často vyskytuje v rostlinných společenstvech v okolí orné půdy a je zdrojem dlouhověkých semen pro široké okolí
Obr. 2 : Kokotice evropská se často vyskytuje v rostlinných společenstvech v okolí orné půdy a je zdrojem dlouhověkých semen pro široké okolí

Závěr

Půdní zásoba semen plevelů v ornici není neměnnou veličinou a její druhové složení je silně závisle na každoročním přírůstku semen. Je-li vyloučen nový přírůstek semen do půdy, jejich zásoba v ornici se během 5 let sníží na minimum. Dlouhověkost se zvyšuje hloubkou umístění v půdě a zhoršenými fyzikálními vlastnostmi půdy, zvláště při nedostatkem kyslíku. Při mělkém zpracování půdy dochází k rychlejší mobilizaci půdní zásoby než při pravidelné hlubší orbě a zaplevelení porostů bývá v prvních letech větší. Při důsledném, zvláště chemickém odplevelení porostů a vyloučení nových přírůstků semen do půdy, dochází především při mělkém zpracování půdy, k rychlému úbytku zásoby semen v půdě. U dobře hospodařících zemědělských podniků je možno již označit pozemky, kde není potřeba (u porostů obilnin a ozimé řepky) používat během vegetace odplevelovací zákroky. Dosažení těchto příkladů bylo cílem tohoto příspěvku. Ukázalo se, že zdroje zaplevelení orných půd je možno v současné době dobře tlumit, zvláště pak zaplevelení osivem, statkovými hnojivy a vysemenění v porostech. Vhodná skladba herbicidů udrží porosty čisté až do sklizně a omezí výskyt dříve těžko hubitelných plevelných druhů.

Související články

BeFlex, Chlortoluron 500 a Danadim Progress - spolehliví strážci ozimých obilnin

25. 09. 2017 Ing. Martin Běhal; AgroProtec s.r.o. Plevele Zobrazeno 33x

Chocker® = antirezistentní řešení budoucnosti proti chundelce metlici

02. 09. 2017 Ing. Jan Truneček, Ing. Matúš Czakó; BASF Plevele Zobrazeno 223x

Brasan - zvítězte v zápase s pleveli v řepce

18. 08. 2017 RNDr. Ondřej Skala; Syngenta Czech s.r.o. Plevele Zobrazeno 275x

Možnosti regulace plevelů v ozimé řepce

15. 08. 2017 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 629x

Regulace plevelů před sklizní obilnin a předsklizňové aplikace

23. 07. 2017 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby,v.v.i., Praha - Ruzyně Plevele Zobrazeno 307x

Další články v kategorii Plevele

Agro Aliance
Syngenta Czech s.r.o.
AG NOVACHEM s.r.o.
Insekticid Huter SPU

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
15%
6%
2%
23%
4%
51%
detail