Rezistence chundelky metlice vůči sulfonylmočovinám

05. 08. 2011 Ing. Pavlína Košnarová, Ing. Kateřina Hamouzová, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; ČZU Plevele Zobrazeno 10548x

V důsledku opakovaného používání herbicidů dochází k významným změnám v druhovém spektru plevelů. Selekce vyvolaná víceletou aplikací herbicidů způsobuje, že z fytocenóz ustupují citlivé druhy a na stanovišti zůstává pouze několik tolerantních plevelných druhů, které se rychle přemnoží a silně konkurují plodinám. Kromě mezidruhové kompetice ovlivňují herbicidy také konkurenci vnitrodruhovou. V každé plevelné populaci se nachází určité malé procento jedinců, kteří se vyznačují přirozenou schopností přežít herbicidní ošetření. Potlačování citlivých fenotypů uvnitř populace jednoho plevelného druhu může vést díky selekčnímu tlaku herbicidu ke vzniku rezistentního biotypu.

Rezistentní plevele u nás

Na území ČR bylo dosud nalezeno a popsáno 16 druhů rezistentních plevelů. Většina z nich je však rezistentní vůči herbicidům, které se již v současnosti příliš nepoužívají (například triaziny) nebo se jedná o plevele s lokálním významem (bytel metlatý, rosička krvavá, turanka kanadská).

Největší ekonomické ztráty způsobuje vzhledem k rozsahu výskytu rezistentních populací zejména rezistence chundelky metlice vůči sulfonylmočovinám. První rezistentní biotyp chundelky metlice byl popsán v roce 2006 vůči účinné látce chlorsulfuron (Glean 75 WG), tehdy nejpoužívanějšímu herbicidu v ochraně proti tomuto plevelu. Od té doby přibývají zprávy o neúspěšné ochraně proti chundelce metlici v důsledku snížené účinnosti sulfonylmočovin a byla detekována rezistence vůči dalším účinným látkám se stejným mechanizmem účinku. V některých případech došlo ke vzniku rezistentních biotypů jen během několika málo let.

Sulfonylmočoviny

Sulfonylmočoviny patří mezi inhibitory enzymu acetolaktát-syntázy (ALS). Porušením funkce tohoto enzymu dochází k zastavení tvorby esenciálních aminokyselin a následně i důležitých proteinů v rostlině. Sulfonylmočoviny se ukázaly být nejvíce flexibilní a nejadaptabilnější herbicidní skupinou, která byla dosud objevena. Registrované účinné látky lze dnes využít k ochraně v mnoha plodinách: pšenici, ječmenu, ovsu, rýži, kukuřici, sóji, řepce, cukrovce, bramborách, rajčatech a borůvkách. Dále lze tyto látky použít v trávnících, pastvinách a lesích.

Největší uplatnění nacházejí sulfonylmočoviny při regulaci plevelů v porostech obilnin. Zde mohou být použity preemergentně a časně postemergentně (chlorsulfuron - Glean 75 WG, triasulfuron - Logran 20 WG), největší uplatnění však nachází při jarním ošetření (iodosulfuron - Husar, sulfosulfuron - Monitor 75 WG, tribenuron - Granstar 75 WG, amidosulfuron - Grodyl 75 WG, metsulfuron - Arkem SX), atd. Časté jsou také kombinované přípravky se dvěma sulfonylmočovinami (Sekator, Atlantis WG, Chevalier atd.) nebo sulfonylmočovinou a růstovým herbicidem (Arrat, Lintur 70 WG atd.), které obvykle pokrývají velmi široké plevelné spektrum včetně odolnějších druhů.

Díky řadě výhod, které spočívají zejména v aplikaci pouze gramových dávek na hektar, širokém spektru účinku na plevele a nízké toxicitě vůči necílovým organizmům, se sulfonylmočoviny staly nejpoužívanější herbicidní skupinou na našem trhu. Zároveň se však jedná herbicidy, u kterých byl v posledních letech zaznamenán největší nárůst rezistentních plevelů.

Rozlišení citlivých a rezistentních populací

V polních podmínkách je nemožné od sebe odlišit citlivé a rezistentní populace plevelů. Rozdíl většinou zaznamenáme až po zjištění nedostatečného účinku herbicidu na část populace. Zda se opravdu jedná o rezistentní biotyp lze zjistit mnoha metodami lišícími se stupněm náročnosti a požadavky na vybavenost.

Nejpoužívanější a nejméně náročná na technické vybavení je metoda růstového testu, která spočívá v herbicidním ošetření rostlin vypěstovaných ze semen pocházejících z populace o neznámé citlivosti (s podezřením na rezistenci). Rostliny ošetřujeme podle typu přípravku obvykle ve fázi jednoho až tří pravých listů nebo v časných růstových fázích stupňovanými dávkami herbicidu, jehož účinek nebyl v porostu dostatečný. Je možné ošetřit jednou dávkou herbicidu, ale vždy vyšší, než je dávka doporučovaná v praxi. Pro porovnání je nezbytné mít citlivý biotyp. Účinek herbicidu se hodnotí za jeden až tři týdny. K hodnocení se využívá metoda odhadová (vizuální hodnocení symptomů), hmotnostní nebo kombinace obou vždy v porovnání s neošetřenou kontrolou. Silné poškození rostlin nebo jejich odumření znamená, že se jedná o citlivý biotyp, jestliže jsou rostliny bez viditelných příznaků nebo jsou příznaky projevu herbicidu slabé, pravděpodobně se jedná o biotyp rezistentní (obr.).

Monitoring rezistentních populací

Na základě monitoringu rezistentních populací, který je prováděn na katedře agroekologie a biometeorologie ČZU od roku 2004, bylo zjištěno, že rezistence chundelky vůči sulfonylmočovinám je na území našeho státu rozšířena více, než se předpokládalo. V současné době bylo popsáno již více než 120 rezistentních biotypů rozmístěných v celém areálu výskytu chundelky metlice. V loňském roce bylo testováno celkem 80 populací a pouze 8 z nich nebylo rezistentních. Vyšší výskyt a vyšší stupeň rezistence jsme zaznamenali v západních Čechách v okresech Rakovník a Rokycany a v jižních Čechách v okolí Jindřichova Hradce a Třeboně.

Růstový test sledující účinnost doporučených dávek pěti testovaných herbicidů u senzitivního S a rezistentního biotypu R chundelky metlice měsíc po ošetření

Graf: Účinnost herbicidů v doporučených dávkách na tři rezistentní (R1, R2, R3) a jeden citlivý (S) biotyp

Antirezistentní strategie

Abychom omezili nárůst počtu rezistentních populací chundelky, je potřeba systematicky uplatňovat antirezistentní strategii, jejímž základem je vhodné střídání plodin, zpracování půdy a v neposlední řadě také výběr herbicidů.

Snížení selekčního tlaku herbicidu/úč. látky na plevele je základní podmínkou, jejíž dodržení vede k omezení výskytu a šíření rezistentních plevelů. Nejjednodušší doporučení je střídání herbicidů s odlišným mechanizmem účinku. Je vhodné aplikovat přípravky, které obsahují dvě i více účinných látek. Pro regulaci plevelů je vhodnější používat herbicid s kratším reziduálním působením. Dávky herbicidu by neměly být zvyšovány nad doporučenou úroveň.

K preventivnímu opatření proti rozšiřování chundelky metlice patří dodržování osevního postupu. Je zapotřebí se především vyhnout sledu 2–3 ozimých plodin. Obilky chundelky klíčí výborně z vrchních vrstev ornice, nejlépe pak z povrchu půdy. Z tohoto důvodu by se mělo ustoupit od bezorebného zpracování půdy, kdy obilky chundelky zůstávají na povrchu půdy a lépe klíčí. Obilky chundelky metlice zaklopené orbou hlouběji do půdy nemají možnost vzcházet, odumírají v průběhu roku a nejsou schopny vytvořit rezistentní potomstvo.

Chundelku metlici je možné s úspěchem potlačovat zejména volbou vhodných herbicidů, jejichž portfolio proti tomuto plevelu je široké a umožňuje aplikace v různých plodinách, vývojových fázích a termínech.

Výběr herbicidů

Při očekávaném vysokém podzimním zaplevelení je vhodné zvolit preemergentní aplikaci. Pro tento způsob ošetřování mohou být použity přípravky na bázi pendimethalinu (Stomp 330 E, Stomp 400 SC), isoproturonu (Maraton, Protugan 50 SC), dále prosulfocarb (Boxer) nebo Cougar Forte (diflufenican, flufenacet). Pro dosažení dobré účinnosti preemergentních aplikací je nezbytné vytvoření drobtovité struktury půdy a dostatečná vlhkost půdního povrchu. Účinnost na chundelku, která vzchází z povrchových vrstev půdy, bývá až na výjimky velmi dobrá. Problémem může někdy být poměrně dlouhé období od preemergentní aplikace až do jara, kdy může účinek herbicidu za nepříznivých podmínek prostředí odeznít.

Časná postemergentní aplikace je považována za nejvýhodnější pro včas založené porosty ozimů. V tomto období (září–říjen) je zpravidla dostatečná půdní vlhkost, což podporuje půdní účinnost, která je důležitá právě z hlediska účinku na chundelku metlici, která v této době teprve začíná vzcházet a má zanedbatelnou listovou plochu. Kde se nevyskytují problémy s rezistencí chundelky metlice vůči sulfonylmočovinám, je pro tento aplikační termín vzhledem k dobrému reziduálnímu účinku vhodný herbicid Glean 75 WG. V porostech pšenice ozimé je možné použít nový širokospektrální přípravek Corello s účinnou látkou pyroxsulam.

Výsledky našeho růstového testu prokázaly vysokou herbicidní účinnost látek, které je možné využít při pozdních postemergentních aplikacích, např. v důsledku selhání sulfonylmočovin. Spolehlivě redukoval všechny testované rezistentní biotopy herbicid Axial s účinnou látkou pinoxaden i herbicid Puma Extra obsahující účinnou látku fenoxaprop-P-ethyl. Při použití doporučených dávek bylo v případě herbicidu Axial dosaženo účinnosti mezi 74,25–95 %, u herbicidu Puma Extra mezi 66,25–96,25 % (graf). Výhodou přípravku Puma Extra je, že jej lze použít až do fáze přibližně 2. kolénka. Nejspolehlivějšího účinku dosáhneme, pokud aplikujeme přípravek v růstové fázi chundelky od 3 listů až do fáze prvního kolénka. Z hlediska termínu aplikace Axialu je rozhodující růstová fáze. Proti chundelce metlici se nabízí možnost ošetření od růstové fáze BBCH 12 (2 pravé listy rozvinuty) do růstové fáze BBCH 32 (2 kolénka zjistitelná).

Dalším možným řešením pro regulaci chundelky metlice v porostech pšenice, žita a tritikale je aplikace širokospektrálního herbicidu Huricane v dávce 200 g/ha.

V ozimém ječmeni je možno přidat k Mustangu Forte chundelkohubný přípravek jako například Protugan 50 SC, Isoproturon 500, Lentipur 500 FW apod.

Další alternativou je přípravek Calipuron, moderní tekutá formulace osvědčené účinné látky isoproturon, která je určena pro jarní aplikace.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.