Rostoucí výskyty ozimých trav na orné půdě

04. 02. 2026 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D. Plevele Zobrazeno 456x

Cílem regulace plevelů na orné půdě je postupně snížit zaplevelenost a co nejvíce eliminovat konkurenci plevelů vůči kulturním rostlinám při zachování diversity plevelných druhů v agroekosystému. Jednotlivá opatření, aby splnila svůj význam, musí být soustavná a promyšlená, s cílem postupného snižování zásoby generativních a vegetativních diaspor v půdě. Smyslem fungujícího systému regulace na jednotlivých pozemcích a celých farmách je harmonické spojení zpracování půdy, agrotechniky, využití herbicidů i celé řady dalších faktorů.

Nejvýznamnější a nejrozšířenější plodiny z hlediska tržní produkce (ozimá pšenice, ozimý ječmen a ozimá řepka) jsou seté na podzim. Proto je nutné spolehlivě eliminovat plevelné rostliny, které silně konkurují plodinám již krátce po vzejití na podzim. Při zanedbání pravidel regulace plevelů dochází k nevratnému poškození porostu, kterému nezabráníme ani jarními aplikacemi účinných herbicidů.

V současné době se významně vyskytují na polích následující ozimé plevelné trávy: chundelka metlice (Apera spica venti), psárka polní (Alopecurus myosuroides), sveřep jalový (Bromus sterilis) a sveřep měkký (Bromus mollis). V posledních letech byl zaznamenán silný nárůst výskytu dříve téměř neznámého plevele mrvky myší ocásek (Vulpia myuros).

Biologická charakteristika plevelů nově expandujících plevelů:

Sveřep jalový

Sveřep jalový (Bromus sterilis L., čeleď Poaceae - lipnicovité, obr. 1) patří mezi jednoleté ozimé rostliny. Je to trsnatá tráva, která vytváří přímá–vystoupavá stébla, 25–60 cm vysoká, pochvy listů jsou ochlupené. Lata je 15–20 cm dlouhá, řídká a rozkladitá. Klásky jsou obvykle 5–8květé, 20–35 mm dlouhé. Kvete od března do května. Obilky (obr. 2, 3) jsou rýhované, až 12 mm dlouhé, osinaté. Rozmnožuje se obilkami, kterých se na jedné rostlině může vytvořit přes 200. Obilky mají vysokou klíčivost a jsou schopny vzcházet až ze 6 cm. V minulosti nebyl považován za významný plevel. Postupně jeho význam stoupá. Má rychlý růst, proto je silným konkurentem i v hustě setých plodinách. Je rozšířen v celé Evropě. Vyskytuje se po celém území našeho státu. Roste na suchých stanovištích, zapleveluje v současnosti všechny ozimé plodiny, sady, vinice i pícniny.

K šíření tohoto plevele významně přispívá nedostatečné zpracování půdy a používání technologií minimálního zpracování. Klasická hluboká orba zaplevelení významně snižuje. Vůči většině herbicidů je poměrně tolerantní. Četnost výskytu stále stoupá, nárůst zaplevelenosti tímto plevelným druhem se bude vyvíjet v závislosti na používaných technologiích zpracování půdy.

Obr. 1: Sveřep jalový

Obr. 2: Obilky sveřepu jalového

Obr. 3: Obilky sveřepů mají vysokou klíčivost

Sveřep měkký

Sveřep měkký (Bromus mollis L., čeleď Poaceae - lipnicovité, obr. 4) patří mezi jednoleté ozimé rostliny, je to středně vysoká trsnatá tráva. Vytváří vzpřímená stébla, listové pochvy jsou hustě ochlupené. Listy jsou dlouhé až 5 cm. Laty jsou husté, až 10 cm dlouhé, větévky laty jsou až 5 cm dlouhé. Klásky jsou 6–10květé a až 2 cm dlouhé. Kvete od května do června. Rozmnožuje se semeny. Obilka (obr. 5) je podlouhlá. Po dozrání mají vysokou klíčivost. V minulosti nebyl zařazován mezi významné plevele. V posledních letech jeho význam postupně stoupá. Patří mezi původní plevelné druhy a je rozšířen po celém území naší republiky. Vyskytuje se především na nezemědělské půdě, dále v sadech, vinicích a v posledních letech se začíná vyskytovat i na orné půdě. Vzhledem k jeho rychlému vývoji se konkurenčně prosadí i v hustých obilninách. Tendence šíření je podobná jako u sveřepu jalového. Četnost jeho výskytu na zemědělské půdě je však menší.

Obr. 4: Sveřep měkký

Obr. 5: Obilky sveřepu měkkého

Mrvka myší ocásek

Mrvka myší ocásek (Vulpia myuros, čeleď Poaceae - lipnicovité, obr. 6–8) je jednoletá, převážně ozimá rostlina, která je však schopna vzcházet i na jaře, vykvést a vytvořit životaschopné obilky. Rostliny mrvky vytváří trsy. Vysoké jsou 30–70 cm. Jednotlivé rostliny mohou být i vyšší. Stébla jsou vzpřímená, listy úzké. Pochvy bývají hladké a jazýček nevýrazný, zhruba 1 mm dlouhý. Laty jsou převislé velmi často až 30 cm dlouhé. Obilek vytváří velké množství. Pochází z Evropy a severní Afriky a zavlečena byla v minulosti i na jiné kontinenty. Rostlina se přirozeně vyskytuje na sušších ruderálních stanovištích, železnicích, v okolí dálnic a silnic, na staveništích atd. Odtud proniká na pole. Nejhojněji se vyskytuje ve středních Čechách, ale roztroušeně po celém území ČR. Mezi hlavní příčiny expanze mrvky myší ocásek na ornou půdu patří především úzké spektrum pěstovaných plodin, tedy zejména vysoké procento obilnin, a také využívání technologií minimálního zpracování půdy. Právě minimální zpracování půdy, podobně jako u sveřepu jalového a sveřepu měkkého vyhovuje reprodukci těchto rostlin. Obilky zůstávají v povrchových vrstvách půdy a jsou schopny vzcházet ve velkém množství v následujících plodinách. Mrvka myší ocásek je schopná růst a vyvíjet se i v jarních plodinách.

Obr. 6: Nejvíce mrvka zapleveluje souvratě

Obr. 7: Totální zaplevelení ozimého ječmene mrvkou myší ocásek

Obr. 8: Vzcházející rostliny mrvky myší ocásek

Faktory ovlivňující nárůst jednoletých ozimých jednoděložných plevelů:

Střídání plodin

Střídání ozimů a jařin, obilnin, luskovin a okopanin má kromě celé řady pozitivních vlivů i významné regulační působení na reprodukci plevelů. Opakovaným setím ozimých plodin po sobě vytváříme optimální podmínky pro rozšíření ozimých plevelů. Reprodukční potenciál těchto plevelů je vysoký. Jedná se o současný problém, kdy klasické střídání plodin není možné dodržet. Plevelné druhy této situace dokonale využily a v současné době jsme svědky jejich vysokého výskytu. To se týká především již zmíněných trávovitých plevelů.

Skladba pěstovaných plodin

Většina pěstovaných plodin je ozimého charakteru. Mezi nejpěstovanější plodiny patří především ozimá pšenice, ozimý ječmen, žito, tritikale a ozimá řepka. Většina uvedených ozimých plevelů jako jsou chundelka metlice, psárky, sveřepy, mrvka aj. dozrává před sklizní plodiny. To má za následek buď vysemenění plevelů přímo na pole nebo rozptýlení semen při sklizni po poli. Značná část semen plevelů však zůstává ve sklizené produkci, zvyšuje náklady na čištění a hrozí nebezpečí dalšího šíření nedostatečně vyčištěným osivem.

Sklizeň plodin

Bohužel při sklizni obilnin a řepky se většina semen plevelů dostává zpět na povrch půdy. Navíc jsou semena plevelů sklízecími mlátičkami rovnoměrně rozšiřována, a tím se významně technologie sklizně podílejí na šíření plevelů.

Zpracování půdy

Zpracování půdy patří mezi jedno z nejvýznamnějších agrotechnických opatření. Důležité je zabránit odparu vody z půdy, zaklopit posklizňové zbytky, provzdušnit profil ornice a připravit pozemek pro setí plodin. Z těchto důvodů je nutné věnovat pozornost tomu, aby podmítka, orba i setí byly provedeny s vysokou pečlivostí. Z pohledu regulace plevelů je hlavním cílem těchto opatření zapravení semen plevelů pod povrch půdy a vzcházející plevele následným zpracováním půdy zničit. Vzhledem k postupnému ústupu od hlubokého zpracování půdy a příklonu k technologiím minimálního zpracování půdy stoupají nároky na použití herbicidních přípravků, čímž vzrůstají i finanční náklady s aplikacemi spojené. Právě ústup hlubokého zpracování půdy má vysoký podíl na růstu celkového zaplevelení a šíření plevelů.

Používání herbicidů

Hlavní součástí systému regulace plevelů je v současné době používání herbicidů. To je nutné posuzovat především z hlediska racionálních aplikací účinných látek v optimálním termínu, tj. v době nejvyššího účinku na plevele. Zároveň je třeba respektovat i širší agroekologický a ekotoxikologický vliv, související s ochranou životního prostředí a zdravím člověka i zvířat. Vzhledem k rostoucím požadavkům na nově povolované herbicidní přípravky je třeba klást stále větší důraz také na využití dalších regulačních opatření. Pro dosažení úspěchu při použití herbicidů je nutné splnit několik základních podmínek:

• znát druhové spektrum plevelů vyskytujících se na pozemku včetně jejich biologie,
• používat herbicidní přípravky či jejich kombinace se spolehlivým účinkem na vyskytující se plevele,
• nepoužívat stejné herbicidy opakovaně po sobě - hrozí nebezpečí selekce tolerantních plevelů, případně vzniku rezistence u plevelů a jejího rychlého šíření po okolí,
• při vyšším zaplevelení použít vždy horní hranici povolené dávky herbicidů,
• používat přesně seřízený a otestovaný postřikovač s vyškolenou obsluhou,
• dodržet dávku vody - snižování dávky vede vždy k vyššímu riziku selhání aplikace,
• herbicidy používat v optimálním termínu aplikace ve vztahu k citlivým fázím plevelů - aplikace v období velkého sucha jsou rizikové.

Sortiment herbicidních přípravků na trhu je velmi široký. Při slabém zaplevelení je možné používat s úspěchem i herbicidy relativně levné. S rostoucím výskytem nebezpečných konkurenčně silných plevelů je nutné použít cenově náročnější herbicidy. Stále ale platí, že bez úspěšných aplikací herbicidů se produkce nevypěstuje. Přesto je ale zřejmé, že pouze orientace na herbicidní ochranu problém nevyřeší, změny jsou nutné i v oblasti střídání plodin a zpracování půdy.

Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D.
Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyn