Shrnutí poznatků s technologií Conviso Smart

23. 05. 2025 Ing. Klára Pavlů, Ph.D., Řepařský institut spol. s r.o. Semčice Plevele Zobrazeno 1507x

Technologie Conviso Smart se během posledních 5 let velmi rychle rozšířila na plochy pěstování cukrovky v Čechách a výrazně, i když v menším rozsahu, také na Moravě. Mezi výhody bezesporu patří jednoduchost a zároveň vysoká účinnost. Benefitem je také likvidace případných plevelných řep v půdní zásobě. Toto řešení palčivého problému je jedním z faktorů, které podpořily tak rychlé rozšíření Conviso Smart odrůd právě u nás. Řepa se mohla velmi jednoduše vrátit na pozemky, kde už se často pěstovat vůbec nedala. Ruční likvidace plevelných řep je velmi obtížná a jiné možnosti nebyly příliš účinné.

Obr. 1: Regulace plevelné řepy v porostu cukrovky po aplikaci Conviso One (21. 5. 2020)

Aplikace herbicidu Conviso One se řídí podle vývojového stadia merlíku bílého. Standardně se doporučuje provést 2 ošetření dávkou 0,5 l/ha herbicidu doplněnou vždy o smáčedlo (např. Mero) v dávce alespoň 1,0 l/ha. 1. aplikace je na merlík ve fázi zhruba 1.–2. páru pravých listů, tedy při výšce asi 3 cm. 2. ošetření se potom řídí aktuální situací, ale nemělo by následovat dříve než za 10 dní. Nástup účinku herbicidu je trochu pomalejší a první příznaky, že aplikace byla úspěšná, se mohou dostavit až týden po ošetření. Při suchém počasí i později. Merlík (obr. 2) je poměrně odolný plevel, který při dlouhodobém suchém počasí vytváří na povrchu listů voskovou vrstvičku, která snižuje příjem herbicidu do rostliny. Z tohoto důvodu by nemělo být vynecháváno v aplikaci smáčedlo. Dalším rizikem při ošetření je pozdní aplikace na přerostlý merlík. Herbicid nefunguje pak stoprocentně, dojde sice k retardaci růstu plevele, ale jeho vývoj pokračuje dál. Tady pak vzniká prostor pro selekci jedinců vybavených rezistencí na sulfonylmočovinu - základní účinnou látku herbicidu Conviso One. Rostlina je sice poškozená, ale dokáže vytvořit postranní výhony, a nakonec i semena. Nové merlíky v další generaci už mohou herbicidu odolávat.

Technologie Conviso Smart funguje na většinu plevelů v cukrovce a je uživatelsky podstatně jednodušší než technologie konvenční. Aplikační okno z hlediska fáze plevelů je o něco širší. Při aplikaci není vysoké riziko poškození z hlediska předávkování či vysokých teplot při aplikaci. Také nebezpečí smyvu po srážkách je nižší. Naopak vlhčí podmínky urychlují a posilují působení herbicidu. Ze zkušeností vyplývá, že slabý déšť 2 hodiny po aplikaci herbicidu již nesnižuje účinek. I přestože je fytotoxicita přípravku minimální, tak je třeba aplikaci provádět za doporučených podmínek tedy při teplotě do 25 °C. Při vyšších teplotách může dojít k nežádoucímu odparu, popálení přes kapky vody apod. Doporučené a registrované dávkování je 2× 0,5 l/ha herbicidu.

V pokusech jsme testovali jednorázovou dávku 1,0 l/ha. Tato dávka je samozřejmě dostatečně účinná, ale nepokryje dostatečně dlouhou dobu, kterou je třeba udržet porost bezplevelný. V sousedním Německu v původní registraci uvažovali dokonce o snížené dávce. My jsme v pokusech testovali variantu T1 0,3 l/ha a následně T2 0,7 l/ha herbicidu Conviso One vždy doplněnou o olej. Ani tato varianta se příliš neosvědčila. 1. ošetření nebylo dostatečné účinné a plevel, který přežil, už se nepodařilo 2. aplikací zregulovat. Proto je nutné nepodceňovat fázi plevelů a ošetřovat včas.

Přes nespornou účinnost nové technologie Conviso Smart existuje ovšem několik úskalí, která je dobré si připomenout. Patří mezi ně některé vybrané plevele, které je třeba ošetřovat dodatečně konvenčními herbicidy. Příklady různých variant herbicidních sledů jsou uvedené v tabulce 1. Často je ovšem nutné problematické plevele znát a řešit tzv. dopředu. Regulace některých plevelů klasickými herbicidy ve vyšších vývojových stádiích už není možná a potom zbývá jen mechanická regulace.

Tab. 1: Varianty herbicidních sledů - příklady

Obr. 2: Merlík ve fázi 2. páru pravých listů a rozrazil ve fázi 1. páru pravých listů - k aplikaci Conviso One je možno přidat phenmedipham

Mezi plevele, které technologie Conviso Smart neumí vyřešit patří rozrazil (obr. 3). Záleží na tom, v jaké míře se plevel na pozemku objevuje. Při slabších výskytech není bezpodmínečně nutné zasahovat. V průběhu vegetace, kdy řepa zaklopí řádky, se růst rozrazilu potlačí. Při vyšším tlaku to ale problém být může. Silný výskyt plevelů představuje pro malé rostliny řepy konkurenci, ubírá živiny a vláhu. Tady je třeba technologii doplnit o konvenční herbicid. V našich pokusech se nám osvědčilo provést aplikaci přípravkem Betanal Tandem v termínu T1 ještě před 1. aplikací Conviso One. Rozrazil musí být ve fázi děložních listů. Jakmile se začnou objevovat pravé listy, citlivost rozrazilu na herbicid se velmi snižuje. Při ošetření v děložních listech je plevel zpravidla citlivý dostatečně a při rovnoměrném vzcházení stačí 1 ošetření. Při nižší účinnosti, nebo při další vlně vzcházení rozrazilu, je dobré aplikaci konvenčního herbicidu zopakovat, popř. přidat konvenční herbicid k 1. aplikaci Conviso One. Stejné účinné látky jako Betanal Tandem obsahuje i přípravek Tandem Stefes FL.

Přídavek dimethenamidu-P (konkrétně jsme zkoušeli přípravek Outlook) k 1. aplikaci Conviso One se na řešení rozrazilů příliš neosvědčil (obr. 4). Rozrazil se zabarvil do červena, ale pokračoval ve svém vývoji. Ovšem plevele byly v době aplikace už ve vyšší vývojové fázi - zhruba 2.pár pravých listů a více. Při dřívější aplikaci dimethenamidu zase hrozí vyšší riziko poškození rostlin cukrovky. Dimethenamid-P je méně selektivní a může dojít k popálení kulturní plodiny. Při pozdějších vývojových fázích cukrovky už je použití přípravku celkem bezpečné. Podle doporučení firmy ho lze použít bezpečně od BBCH 16, tedy ve fázi 6 pravých listů, v maximální dávce 0,9 l/ha. Je s ním také možné regulovat případně později vzcházející jednoděložné plevele.

Jako další plevel s nejednoznačnou odezvou na ošetření přípravkem Conviso One se objevil svízel. Konkrétně byl jako rizikový označen plevelný druh svízel pochybný (Galium spurium). Jeho výskyt je méně častý. V Červeném seznamu ČR je svízel pochybný zařazen k vzácnějším taxonům. Navíc jeho záměna s velmi hojným plevelem svízelem přítulou (Galium aparine) je možná. Zpětně vyhodnotit, zda se jednalo o případ rezistentního plevele či druhové odolnosti je obtížné a pro praktické účely nedůležité. Dobrým řešení při výskytu obtížně regulovatelných svízelů je kombinace technologie Conviso Smart s přípravky obsahujícími účinnou látku ethofumesat. V našich pokusech jsme testovali přípravek Stemat Super, ale přípravků s ethofumesátem je celá řada.

Velmi obtížně regulovatelný plevel je pcháč oset (Cirsium arvense). Technologie Conviso One ho potlačuje poměrně úspěšně, ale ne vždy se na ní dá zcela spolehnout. Ideální čas na aplikaci herbicidu je u pcháče zhruba až při výšce 15–20 cm, kdy má dostatek listové plochy. Tady nevadí pozdnější aplikace herbicidu Conviso One. Problém je, pokud jsou rostliny pcháče už přerostlé a navzájem se překrývají. Potom nemusí dojít k dostatečné pokryvnosti herbicidem. Kořenový systém pcháče je velmi mohutný a může dosahovat až do hloubky několika metrů. Pomocí osních pupenů na kořenových výběžcích se pcháč rozšiřuje po pozemku. Proto je nezbytné aplikaci herbicidu opakovat. Nepodaří-li se zasáhnout dvěma aplikacemi Conviso One dostatečně populaci pcháče na pozemku, je třeba aplikovat ještě přípravek s účinnou látkou clopyralid (např. Lontrel). Ideální aplikace je zde ohnisková - jen lokálně na místo výskytu pcháče. Při plošné aplikaci clopyralidu, zvláště v nižších vývojových stádiích cukrovky, jsou četné projevy fytotoxicity na řepě projevující se hlavně zpomalením růstu. Pcháč je jedním z plevelů, pro který není vhodná mechanická likvidace. Naopak například plečkování může vést k opačnému efektu - namnožení plevelných rostlin na pozemku.

Výskyt rezistentních plevelů je významným rizikem při používání technologie Conviso Smart. Je to důsledek přílišné orientace na herbicidy na bázi sulfonylmočovin v celém osevním postupu. Již byly zaznamenány výskyty rezistentních merlíků, laskavců, heřmánkovců (obr. 5) a řady dalších. Toto riziko je spojeno hlavně s přístupem jednotlivých pěstitelů a vyžaduje úpravu v celém osevním postupu. Řešením je střídání herbicidů s různým mechanismem účinku, kombinace s mechanickou regulací plevelů a důsledná kontrola porostů.

Dalším citlivým bodem nové technologie je možnost hybridizace vyběhlic smart odrůd s plevelnými, jednoletými řepami. Likvidaci vyběhlic v porostech smart odrůd někteří pěstitelé neprovádějí dost důsledně, a tak tu může vzniknout nová generace plevelných řep, které budou odolné proti herbicidu Conviso One. Jediným řešením je poctivá likvidace vyběhlic v porostech. V současnosti se testuje možnost využití dronů, ale zatím to ještě nebylo zcela odzkoušeno. Zůstává nám tedy jen ruční vytrhávání jednotlivých rostlin.

V praxi velmi ojediněle dochází k regeneraci posklizňových zbytků smart řep v následných plodinách. Tento problém není příliš častý, ale za určitých podmínek k němu dojít může. Tyto řepy či jejich fragmenty projdou přes zimu vernalizací, na jaře znovu obrazí a dokončují svůj dvouletý životní cyklus, tedy vykvetou. Dojde k tvorbě semenic, opět s možností hybridizace, která bude ovšem v následné plodině skrytá a mimo kontrolu. Z tohoto důvodu je tato situace potenciálně velmi nebezpečná. Ovšem v praxi většina posklizňových zbytků zimu nevydrží, buď se začnou rozkládat nebo je zkonzumuje zvěř. Pro jistotu je ovšem lepší používat v následných plodinách herbicidy, které další vývoj těchto regenerátů případně zastaví. Pro kukuřici se nám osvědčil přípravek s úč. l. tembotrione (Laudis), do ječmenů přípravky s úč. l. MCPA (Kinvaro, Duplosan Super) a pro sóju jsme odzkoušeli aclonifen s metobromuronem (kombinace přípravků Chanon a Proman).

Závěrem lze uvést několik pravidel, kterými by se měli pěstitelé řídit, jestliže chtějí udržet technologii Conviso Smart co nejdéle v praxi:

Předpoklady dlouhodobé udržitelnosti systému Conviso Smart pro cukrovku

1. Důsledná likvidace vyběhlic či případných plevelných řep.
2. Kontrola regenerujících řep v následné plodině. V následující obilnině využívat např. herbicidy na bázi syntetických auxinů, v kukuřici se nejvíc osvědčil tembotrione.
3. V osevním postupu střídat herbicidy s odlišným mechanismem účinku. V obilninách a kukuřici omezit sólo aplikace herbicidů na bázi ALS inhibitorů (sulfonylmočovin). Výhodné jsou také kombinace s reziduálními a růstovými účinnými látkami.
4. Vyloučit z osevního postupu s řepou Conviso Smart analogické technologie pěstování jiných plodin (Clear Field řepka, Express slunečnice apod.).
5. Nepěstovat řepu po řepě, ani Conviso Smart, ani konvenční.
6. Pečlivou herbicidní technologií dosáhnout vysoké účinnosti na plevele, tj. zejména obecně neredukovat dávky herbicidů, používat smáčedla a popř. kombinovat s konvenčními herbicidy.
7. Využívat agrotechnické cesty k omezování plevelů - orba, střídání plodin nebo kultivace během vegetace.
8. Je-li to možné, využívat totální herbicidy na bázi glyfosátů pro regulaci plevelů v meziporostním období.

Obr. 3: Silný výskyt rozrazilu na neošetřené kontrole (Dobrá Voda, 27. 5. 2021)

Obr. 4: Rozrazil ošetřený Outlookem

Obr. 5: Rezistentní heřmánkovce na pozemku ošetřeném 2× Conviso One