BASF
BASF
BASF

AGRA

Systémová regulace pcháče

18. 06. 2005 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D. Plevele Zobrazeno 12490x

Význam pcháče osetu se v zemědělství stále zvyšuje. Důvodů je několik. Na některých pozemcích dochází k tak silnému obrůstání, že spolehlivé zasažení je velmi obtížnou a dlouhodobou záležitostí. Na těchto pozemcích je nutné použít dobou strategii regulace, která zajistí maximální účinek při únosných nákladech. Těchto předpokladů lze nejlépe dosáhnout při regulaci pcháče osetu v obilninách.

Limagrain

Význam pcháče osetu se v zemědělství stále zvyšuje. Důvodů je několik. Na některých pozemcích dochází k tak silnému obrůstání, že spolehlivé zasažení je velmi obtížnou a dlouhodobou záležitostí. Na těchto pozemcích je nutné použít dobou strategii regulace, která zajistí maximální účinek při únosných nákladech. Těchto předpokladů lze nejlépe dosáhnout při regulaci pcháče osetu v obilninách.

Včasné ošetření
Při silném obrůstání pcháče by se nemělo otálet s ošetřením. Optimální je, pokud se zasáhne v době, kdy rostliny pcháče dosáhnou výšky cca 20 cm. Toto období většinou nastává v době, kdy rostliny obilnin dosahují fáze 32, tj. počátek sloupkování. Pokud se aplikace provede dříve, než v uvedeném termínu je většinou problém s malou listovou plochou plevelů. Naopak pcháče, které již přesáhly uvedenou fázi velmi rychle obrůstají a účinek je také mizivý.

Úspěšné jsou proto většinou pouze aplikace provedené do fáze DC 37-39. Pozdější aplikace již většinou nejsou úspěšné, ale také nejsou pro toto pozdější období povoleny žádné přípravky. Pokud se plánuje ošetření proti ostatním plevelům v předchozím období než je fáze 32, je vhodné tato ošetření spojit. Pokud by bylo ošetření rozděleno, je možné očekávat snížení účinku na pcháč. To je hlavním důvodem spojení aplikací jednotlivých přípravků proti celému spektru plevelů. Pouze pokud uvažujete o regulaci jednoděložných plevelů, je účelné s touto aplikací neotálet a provést ji v termínu vhodném pro zvolený přípravek.

Zásadně je třeba dodržovat optimální podmínky pro jednotlivé zvolené přípravky. Zatímco MCPA velmi dobře působí pouze za vyšších teplot, tak přípravek Granstar působí lépe za nižších teplot. Při počasí vhodném pro růst pcháče je účinek MCPA vyšší než Granstaru.

Výhody kombinování přípravků
Pokud jsou v době optimální aplikace podmínky nevhodné pro aplikaci přípravků, je třeba zvážit, zda je vhodné s ošetřením dále čekat. Otálet s ošetření je možné, pouze pokud neuvažujeme o regulaci ostatních plevelů. Při zpoždění aplikace proti pcháčům je třeba bezpodmínečně použít některou z kombinací přípravků, které zabezpečí dostatečný účinek.

Osvědčila se kombinace 1,5 l/ha MCPA s 25 g/ha Granstaru. U této kombinace je problémem regulace svízele přítuly, a proto při jeho výskytu je vhodnější použít přípravek Grodyl v dávce 30 g/ha. Při této kombinaci však dochází k poklesu účinku na pcháč až o 20 %. Výhody použití MCPA a Granstaru jsou i při použití za nepříznivých povětrnostních podmínek. Tato kombinace má výhody hlavně při pokračujícím obrůstání pcháče, kdy velmi dobře působí systémový účinek Granstaru.

Při výskytu pcháče a svízele na pozemku je vhodné nejprve ne fázi DC 31-32 aplikovat Starane + Granstar a ve fázi 37-39 doplnit účinek aplikací MCPA. Ošetření by se nemělo provádět, pokud se teplota pohybuje nad 20 °C a může způsobit vypařování a úlet účinné látky a okolní porosty. Pokud teploty přes den překračují uvedenou hranici, je vhodné aplikaci provést v ranních hodinách. Pro zabezpečení dostatečného pokrytí je třeba nesnižovat dávku postřikové kapaliny pod 300 l/ha.

Nové herbicidy s účinkem proti pcháči
Nové přípravky Kantor a Husar jsou v účinku proti pcháči srovnatelné s dobře známým přípravkem Granstar. To znamená, že v roce aplikace se dosahuje účinku 70-90 %. Tyto přípravky jsou tedy také dobrou alternativou pro použití v kombinaci místo MCPA. To platí především pokud je potřeba ošetřit na počátku sloupkování, kdy jsou tyto přípravky povoleny k ošetření.

Při samostatné aplikaci se v pozdním termínu, na počátku sloupkování, aplikuje 150 ml/ha Kantoru nebo 150 g Husaru v jarních a 200 g v ozimých obilninách. Není povoleno použití v ozimém ječmeni, v jarním je přípravek povolen bez omezení.

Oba přípravky mají slabiny v účinku proti violkám, rozrazilům a hluchavkám. Tento nedostatek je v případě potřeby možno vyrovnat aplikací některého z kontaktních přípravků (Aurora, Pardner, Bromotril), které na zmíněné plevel působí dostatečně.

Kombinace Kantoru nebo Husaru s MCPA závisí především na výskytu svízele přítuly v porostu. Pokud se vyskytuje, je vhodné aplikovat maximální povolenou dávku a v případě aplikace Husaru je vhodné přidat i 10–15 g/ha Grodylu. Z toho důvodu je přípravek Husar nejvhodnější aplikovat, pokud je třeba současně také využít účinek na chundelku metlici.

Pcháč v kukuřici
Při výskytu pcháče v kukuřici může často dojít ke značným škodám na porostu a stravitelnosti získané siláže. Silná síť kořenů pcháče dokáže velmi účinně odebrat vláhu a živiny okolním rostlinám. Rychlý růst v počáteční fázi také velmi konkuruje pomalu rostoucím rostlinám kukuřice.

Použitím Lontrelu lze v roce aplikace dosáhnout až 90% potlačení pcháče. V následném roce, však účinek klesá a je už jenom cca 60-70 %. Optimální termí pro aplikaci Lontrelu je při výšce pcháče 20 cm.

Dělená aplikace Lontrelu nepřináší žádné znatelnější zvýšení účinnosti, pokud se podaří dodržet optimální termín aplikace jednorázové dávky. Při ošetření dělenou dávkou je třeba, aby první ošetření bylo provedeno při velikosti pcháče 10 cm. V této době však ještě nejsou všechny rostliny vzešlé. Druhé ošetření by mělo následovat po 10-14 dnech. Kombinace Lontrelu s ostatními přípravky je možná pouze v kombinaci s produkty, které nezpůsobí popálení listů. Toto omezení se týká především kontaktních přípravků.

V praxi se ošetření Lontrelem většinou provádí pouze jako nouzové opatření. To je dáno nejen tím, že Lontrel je speciální herbicid s úzkým spektrem účinku, ale cenou ošetření také nepatří mezi levné. Proto se často používá pouze pro lokální aplikaci v ohniscích výskytu.

Vzhledem k silnému obrůstání zasažených rostlin je nutné i v dalším roce cíleně zasáhnout v následné plodině. Proto je třeba při regulaci vzít v potaz efektivitu a možnost regulace v následně pěstované kultuře.

Při použití herbicidů účinných proti pcháči je třeba zvolit časnější termín aplikace než u Lontrelu, protože přípravky mají méně razantní účinek a je třeba se také přiblížit k optimálnímu termínu regulace ostatních plevelů.

Pcháč v řepě a řepce
Zejména při aplikaci přípravku Lontrel v řepce je třeba dbát na to, aby rostliny pcháče nebyly zakryty řepkou. V prostu cukrovky se většinou aplikuje při výskytu pcháče spolu s druhou a třetí dávkou cca 0,2 l/ha Lontrelu. Vzhledem k vysokým nákladům této aplikace se většinou volí pouze lokální aplikace v ohniscích výskytu pcháče.

Možným předcházením problémům s regulací v těchto plodinách je aplikace totálních herbicidů na strniště před založením porostů. Obvykle však nepostačuje základní dávka, ale je třeba volit dávkování na horní hranici povoleného rozpětí. Většinou postačuje použití dávky, která je vhodná pro regulaci pýru.

Biologie pcháče osetu
Pcháč oset je vytrvalý plevel s hlubokokořenícím kůlovým kořenem. Zvláštností jsou vodorovně rostoucí oddenky, které v hlubších vrstvách půdy odbočují a vytvářejí kořenové oddenky. Oddenky jsou většinou uloženy v podorničí, což způsobuje jejich praktickou nezasáhnutelnost běžným zpracováním půdy.
Oddenky se ročně rozrůstají o několik metrů a velmi rychle zaplevelují pozemek a rozšiřují se. Neopomenutelným způsobem šíření pcháče je také rozvlékání oddenků technikou při zpracování půdy. Pcháč při poškozen nadzemní části aktivizuje kořenový systém a zesiluje obrůstání. Častá a důsledná regulace nadzemních částí však postupně vede k velikému oslabení kořenového systému.
Nezávisle na regulaci pcháče na pozemku je také třeba potlačovat pcháč na okolních plochách, ze kterých se šíři semeny. Na jedné rostlině pcháče může uzrát až 5000 semen. Problémy při regulaci však způsobují pouze zakořeněné rostliny a semenáčky jsou velmi citlivé a dobře zasažitelné.
Hlavním problémem regulace pcháče osetu je dopravení dostatku účinné látky do oddenků. Předpokladem úspěchu je tedy vytvoření dostatečného listového aparátu, na který se naaplikuje účinná látka. Nejproblematičtější je regulace velkých ohnisek s dalekosahajícím kořenovým systémem, u kterých nelze po jedné aplikaci očekávat spolehlivý účinek. Na takovýchto pozemcích je třeba proti pcháči zasáhnout důsledně po dobu dvou až tří let.

Související články

Ověření účinnosti jarních herbicidů v obilninách dopadlo na jedničku

14. 04. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Plevele Zobrazeno 147x

Proti plevelům v obilninách na jaře

14. 04. 2024 Ing. Josef Suchánek; Bayer s.r.o. Plevele Zobrazeno 161x

Jak hubit plevele v řepce na jaře?

13. 04. 2024 Ing. Lubomír Jůza; Corteva Agriscience Plevele Zobrazeno 195x

Možnosti jarní regulace trávovitých plevelů v porostech ozimých obilnin

27. 03. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 476x

Vytrvalé plevele na orné půdě a rizika jejich šíření

28. 02. 2024 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 595x

Další články v kategorii Plevele

detail