Vliv počasí na účinnost herbicidů v ozimých obilninách a porovnání účinnosti na dvou odlišných lokalitách v předchozím pěstitelském roce

13. 10. 2021 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Dita Hiřmanová, Ing. Luděk Procházka; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 1377x

Přestože je v současnosti do obilnin registrováno široké spektrum herbicidů s různým mechanizmem účinku, dochází k postupným restrikcím účinných látek, což může v budoucnu způsobovat pěstitelům velmi výrazné komplikace s regulací některých plevelů, zejména v sušších oblastech nebo na podnicích, které uplatňují minimalizační technologie zpracování půdy a zaměřují se především na pěstování ozimých plodin.

Většina pěstitelů ozimých obilnin ošetřuje své porosty na podzim, kdy jsou obvykle vhodné vláhové podmínky pro účinnost půdních herbicidů, přičemž obvykle jsou takovéto zásahy proti plevelům velmi účinné. V případě restrikcí těchto herbicidů, které se v nejbližších letech očekávají, může být účinnost podzimního herbicidního ošetření výrazně snížena, zejména na plevele vzcházející z větších hloubek (svízel přítula, zemědým lékařský) nebo v aridnějších oblastech.

Jarní herbicidní ošetření ozimých obilnin se jako základní způsob regulace plevelů již používá spíše výjimečně, zejména v situacích, kdy se nepodaří ozimé pšenice včas zaset (např. loňský rok), v případě extrémně suchého počasí v průběhu podzimu nebo pokud se při předseťovém zpracování půdy na povrchu půdy vytvoří velké hroudy či velké množství organických zbytků. Častěji je tento aplikační termín využíván k cílenému dočištění některých plevelů, které nebyly nebo nemohly být, na podzim dostatečně zasaženy. Jde především o vytrvalé plevele (pcháč rolní, pýr plazivý), ale čím dál častěji také sveřepy, které jsou v ČR dnes již prakticky plošně rozšířeny, i když intenzita jejich výskytu je prozatím na oraných pozemcích akceptovatelná.

Srovnávací herbicidní pokusy

V pěstitelském roce 2020/21 proběhly na dvou lokalitách (Praha a Hořice na Vysočině) dva identické srovnávací herbicidní pokusy v ozimé pšenici. Cílem pokusů bylo porovnat účinnost a selektivitu běžně používaných herbicidů v různých půdních a povětrnostních podmínkách. Volba herbicidu, jeho dávky i aplikačního termínu byla ponechána na doporučení zadavatelů (tab. 1).

Na obou pokusných pozemcích se vyskytoval a byl hodnocen svízel přítula, heřmánkovec nevonný, chundelka metlice a violka rolní. Kromě toho byl v Praze hodnocen také mák vlčí a rozrazil perský (obr. 1). V Hořicích byl navíc hodnocen ptačinec prostřední (obr. 2).

Pokus v Praze byl umístěn na pozemku se středně těžkou půdou (černozem) s vysokou sorpční schopností (KVK 250 mmol⁺/kg), zatímco na vysočině byl pokus na lehčí hnědé půdě s nižší sorpční schopností (KVK 104 mmol⁺/kg).

Tab. 1: Testované herbicidní varianty

Obr. 1: Plevelné spektrum na pozemku v Praze (červen)

Obr. 2: Plevelné spektrum na pozemku v Hořicích (Vysočina) na konci listopadu

Vliv počasí na účinnost podzimního herbicidního ošetření

Účinnost většiny herbicidů určených k podzimnímu ošetření ozimých obilnin je velmi významně ovlivněna vláhovými podmínkami při a několik týdnů po aplikaci. Říjnové srážky jsou v posledních letech v ČR obvykle nadnormální, přičemž v loni spadlo na mnoha lokalitách i více než 200 % říjnového normálu. To sice zkomplikovalo zakládání porostů ozimé pšenice, ale pokud se porosty podařilo zaset a ošetřit herbicidem, účinnost na většinu plevelů byla velmi vysoká, včetně plevelů, které jsou jinak k podzimnímu ošetření půdními herbicidy poměrně odolné (sveřep jalový).

Také ve výše popsaných srovnávacích pokusech byla pozorována na jaře (duben) velmi vysoká účinnost většiny testovaných podzimních herbicidů na většinu sledovaných plevelů. Mezi testovanými podzimními herbicidními variantami nebyly nalezeny průkazné rozdíly v účinnosti na chundelku metlici, violku rolní, rozrazil břečťanolistý a ptačinec prostřední.

Nejvyšší rozdíly v účinnost byly zaznamenány u svízele přítuly, který vzchází z hlubších vrstev půdního profilu a bývá proto k podzimnímu herbicidnímu ošetření odolnější, což se v letošním roce projevilo zejména na lokalitě s těžší půdou (Praha), kde byla účinnost většiny testovaných herbicidů nižší (graf 1). Při dubnovém hodnocení vykázal 100% účinnost pouze herbicid Bacara Trio, Trinity a tank-mix (TM) kombinace Defi + Addition a Adeto + Toucan. V průběhu května však došlo, v důsledku vydatných srážek, k regeneraci přeživších a vzcházení nových rostlin svízele a konečná účinnost (hodnoceno koncem června) nebyla na žádné variantě 100 % (obr. 3).

Přestože většina testovaných podzimních herbicidních variant vykázala 100% účinnost na heřmánkovec nevonný (graf 2) a mák vlčí (graf 5), účinnost některých variant byla průkazně nižší.

Obr. 3: V důsledku vydatných srážek v průběhu letošního května došlo na řadě lokalit k zeslábnutí reziduální účinnosti podzimních herbicidů a regeneraci, či vzejití nových rostlin svízele přítuly, které se dokázaly velmi rychle uplatnit v pomalu se vyvíjejících porostech ozimé pšenice

Vliv počasí na účinnost a selektivitu jarního herbicidního ošetření

Účinnost i selektivita herbicidů používaných v ozimých obilninám na jaře je ovlivňována celou řadou povětrnostních faktorů.

Velmi významně působí především teplota. Nízké teploty při aplikaci, či krátce po ni, mohou snižovat a zpomalovat působení mnoha herbicidů, především růstových, přičemž herbicidy s nižší selektivitou mohou při nízkých teplotách způsobovat poškození plodiny v důsledku pomalejší metabolizace herbicidu v rostlině.

Dalším důležitým faktorem ovlivňující účinnost i selektivitu herbicidního ošetření na jaře jsou vláhové podmínky. Za sucha obvykle plevele vytvářejí mohutnější bariery na povrchu listů a zpomalují metabolizmus, což často vede k nižšímu příjmu herbicidu a snížení účinnosti. Naopak, pokud je ošetření provedeno po intenzivnějším dešti, bývá jeho účinnost dobrá, avšak u méně selektivních herbicidů může dojít k poškození plodiny. K tomu také docházelo v letošním roce, zejména ve výše položených oblastech, kde v průběhu dubna docházelo k výrazným vlnám ochlazení, kdy minimální denní (ranní) teploty klesaly až k -10 °C a poškození herbicidy pak bylo velmi časté, v případě použití nevhodných TM kombinací dokonce fatální. Kromě zbrzdění růstu docházelo k nekrotickému poškození listů, nejčastěji jejich špiček (obr. 4).

Také v naších srovnávacích pokusech došlo k mírnému poškození pšenice (4–7 %) po aplikaci herbicidů obsahující pyroxsulam, iodosulfuron či thiencarbazone. Toto poškození jsme však zaznamenali pouze na Vysočině, kde došlo několik dní po aplikaci k výraznému ochlazení (min noční teploty -8 °C), přičemž následně došlo velmi rychle k regeneraci pšenice a během května již nebylo poškození patrné.

100 % účinnost na chundelku metlici vykázaly v našich pokusech pouze herbicidy Axial Plus a Avoxa (graf 3). Velmi nízká účinnost testovaných jarních herbicidů byla zaznamenána na svízel přítulu (graf 1). Dostatečnou účinnost na tento plevele vykázal pouze herbicid Biathlon (+Dash), zejména na Vysočině (95 %). Účinnost ostatních testovaných jarních herbicidů byla nedostatečná, zejména v sušších podmínkách a při vyšším tlaku plevelů v Praze (pod 80 %). Velmi výrazné rozdíly v účinnosti herbicidů mezi lokalitami (často vyšší než 10 %) byly zaznamenány u violky rolní, přičemž nejvyšší účinnost na obou lokalitách vykázal herbicid Husar Star (graf 4). Naopak účinnost všech testovaných herbicidních kombinací na heřmánkovec nevonný byla na obou lokalitách 100% (graf 2). Účinnost na mák vlčí (vyskytoval se pouze v Praze) a ptačincem prostředním (vyskytoval se pouze na Vysočině) se pohybovala mezi 97 a 99 % bez průkazných rozdílů mezi herbicidními variantami (graf 5 a 6). Nejnižší účinnost byla pozorována na rozrazil perský (vyskytoval se pouze v Praze), na který nevykázal žádný z testovaných jarních herbicidů účinnost přes 80 % (graf 7).

Obr. 4: Poškození pšenice ozimé méně selektivním herbicidem aplikovaným krátce před výrazným ochlazením

Závěr

Z výsledků srovnávacích herbicidních pokusů vyplývá, že většina herbicidů (půdních i listových) vykazuje vyšší a jistější účinnost ve vyšších oblastech s lehčími půdami. V sušších oblastech s těžšími půdami se nemusí podařit jedním ošetřením (podzimním ani jarním) dostatečně potlačit všechny plevele, což často vede k nutnosti opravným herbicidním zásahům, které ochranu proti plevelům prodražují a často také komplikují.

V těchto situacích může být efektivním řešením podzimní ošetření levným herbicidem, který pokryje plevele, které jsou vůči herbicidům používaným na jaře odolné (violky, rozrazily) nebo konkurují obilnině již během podzimu (ptačinec prostřední, penízek rolní, hluchavky) a na jaře se pak porost dočistí pouze od plevelů, které mohou přerůstat obilninu (svízel přítula, heřmánky, máky, sveřepy atd.).

Graf 1: Rozsah účinnosti (udává tmavá část sloupce) testovaných herbicidních variant na svízel přítulu na dvou odlišných lokalitách (hodnoceno v červnu 2021)

Graf 2: Rozsah účinnosti (udává tmavá část sloupce) testovaných herbicidních variant na heřmánkovec nevonný na dvou odlišných lokalitách (hodnoceno v červnu 2021)

Graf 3: Rozsah účinnosti (udává tmavá část sloupce) testovaných herbicidních variant na chundelku metlici na dvou odlišných lokalitách (hodnoceno v červnu 2021)

Graf 4: Rozsah účinnosti (udává tmavá část sloupce) testovaných herbicidních variant na violku rolní na dvou odlišných lokalitách (hodnoceno v květnu 2021)

Graf 5: Účinnost testovaných herbicidních variant na mák vlčí v Praze (hodnoceno v červnu 2021)

Graf 6: Účinnost testovaných herbicidních variant na ptačinec prostřední na Vysočině (hodnoceno v květnu 2021)

Graf 7: Účinnost testovaných herbicidních variant na rozrazil perský v Praze (hodnoceno v květnu 2021)