Vliv restrikcí účinné látky glyphosate na šíření plevelů

03. 02. 2023 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 3497x

Účinná látka glyphosate byla zavedena na americký trh firmou Monsanto v roce 1974. Herbicid Roundup se zpočátku využíval pouze jako neselektivní herbicid k regulaci nežádoucí vegetace, po sklizni plodiny nebo naopak před jejím výsevem, či vzejitím. Následně však našel další využití, a to i mimo zemědělství.

Po zavedení technologií využívající odolnosti odrůd k tomuto herbicidu (Roundup Ready), se spotřeba glyphosate výrazně zvýšila, a to nejen v zemích, kde byly tyto technologie úspěšně zavedeny (severní a jižní Amerika), ale také v Evropě, kde se začal používat před sklizní obilnin a řepky za účelem urychlení/sjednocení dozrávání a k regulaci vytrvalých plevelů (pýr plazivý, pcháč rolní, apod.).

Po roce 2002, kdy skončila patentová ochrana glyphosate, začalo tento herbicid vyrábět a prodávat mnoho agrochemických společností. Vzhledem k tomu, že výroba byla poměrně jednoduchá a levná, došlo během krátké doby k výraznému snížení prodejní ceny, což vedlo k výraznému nadužívání tohoto herbicidu. Jen v ČR se v roce 2014 spotřebovalo více než 5 tisíc tun glyphosate, což odpovídalo 17 % spotřeby všech pesticidů. Ve světě je přitom spotřeba této účinné látky ještě výraznější. Celosvětová spotřeba přesahovala 720 milionů tun, z čehož téměř polovina se spotřebovala v plodinách tolerantních k této účinné látce.

Přestože má glyphosate oproti ostatním synteticky vyráběným pesticidům poměrně dobrý ekotoxický profil a nebyly při jeho používání dosud prokázány žádné zásadnější negativní důsledky na člověka, necílové organizmy ani prostředí, jeho vysoká spotřeba vzbudila u některých aktivistických skupin v Evropě obavy, které se ve společnosti začaly rychle šířit, a to za výrazné podpory mnoha medií. Politická reprezentace v mnoha Evropských zemích (včetně ČR) se dostala pod společenský tlak, který může během několika let vést k úplnému zákazu glyphosate v EU.

V ČR bylo v roce 2019 zakázáno používat herbicidy obsahující glyphosate k desikacím plodin určených pro výrobu potravin a krmiv. Kromě toho se některé podniky smluvně zavázaly mlékárnám, že nebudou glyphosate používat vůbec. Ceny glyphosatových herbicidů se navíc v posledních několika letech výrazně zvýšily. To všechno vedlo k více než 30% snížení spotřeby glyphosate, což se projevilo také na celkové spotřebě pesticidů. I proto je ČR jednou ze zemí nejrychleji snižující spotřebou pesticidů.

Dále budou podrobněji popsány předpokládané důsledky absence glyphosatových herbicidů pro pěstitele.

Obr. 1: Pýr plazivý dokáže po předseťovém zpracování půdy velmi rychle vcházet, což umožnuje jeho zasažení herbicidy ještě před nebo krátce po výsevu plodiny

Intenzivní šíření pýru plazivého

Pýr plazivý patřil v minulosti k našim nejvýznamnějším plevelům (obr. 1). Před zavedením listových graminicidů a následně glyphosate způsoboval pěstitelům velmi výrazné ztráty, a to nejen na výnosech, ale také na kvalitě sklizených produktů. Počátkem tohoto století se podařilo intenzitu zaplevelení pýrem výrazně snížit, zejména za pomoci glyphosatových herbicidů. K regulaci pýru se tyto herbicidy nejčastěji aplikují na strniště obilniny nebo po jeho podmítce. Ještě efektivnější byly předsklizňové aplikace glyphosate. Pýr je předsklizňovou aplikací zasažen v době, kdy nemá vytvořeno dostatečné množství zásobních látek a jeho regenerace v následné plodině je proto výrazně omezena.

V podnicích, které glyphosate přestaly používat však došlo během 2–3 let k masivnímu rozšíření pýru plazivého. Eliminace tohoto plevele je v mnoha takových plodinách výrazně složitější, nákladnější, přičemž i v případě jejího úspěšného zvládnutí může dojít k retardaci plodiny v důsledku konkurenčního a alelopatického působení (obr. 2). Alelopatické látky se navíc do půdy uvolňují ještě několik týdnů po odumření pýru a mohou retardovat růst řady plodin. Největší problémy způsobuje absence glyphosatového ošetření na pozemcích, kde se využívají půdoochranné technologie, neboť hlubší orba (s předradličkou), je významným regulačním opatřením, které však v současnosti není (nebo nemůže být) na řadě pozemků uplatňováno.

Obr. 2: Retardace kukuřice v důsledku konkurenčního a alelopatického působení pýru plazivého

Možnosti regulace pýru plazivého

„Nejednoduší“ je regulace pýru plazivého v porostech širokolistých (dvouděložných) plodin, kde lze (zatím) použít listové graminicidy (Agil, Gallant, Garland, Stratos atd. - obr. 3). Problémy však mohou být s vhodným načasováním aplikace, kdy zejména v řepce se aplikační termín těchto herbicidů zpravidla nepřekrývá s termínem aplikace proti výdrolu obilnin. Za sucha navíc bývá velká část oddenků pýru dormantních a vzchází velmi rozvlekle. Musí být také použita maximální registrovaná dávka listových graminicidů, k nimž je za sucha vhodné přidat olejových adjuvant. Kromě toho je účinnost listových graminicidů významně ovlivněna teplotou a při teplotách pod 10 °C již nemusí být ošetření těmito herbicidy dostatečně účinné.

V kukuřici je sice možné k regulaci pýru použít některé sulfonylmočoviny. Vysokou účinnost vykazují především herbicidy obsahující foramsulfuron (Equip), zejména jsou-li kombinovány s dalšími graminicidními látkami (herbicidy Maister a Maister Power). Vysokou účinnost vykazoval také nicosulfuron (Milagro, Samson, Nicogan atd.), u něhož však nedávno došlo k výraznému snížení maximální povolené dávky, která již nemusí být na pýr, zejména za sucha, dostatečná. Pro dosažení dostatečné účinnosti je třeba většinu sulfonylmočovinových herbicidů použít s adjuvantem (nejlépe olejovým).

Obr. 3: Působení listového graminicidu (fluazifop) na pýr plazivý v cukrové řepě

K regulaci pýru v porostech DUO hybridů kukuřice (tolerantní k cycloxydimu) lze použít herbicid Stratos Ultra, i zde platí, že ošetření je třeba provést včas a s adjuvantem (Dash).

V pšenici je proti pýru možné použít některé ALS inhibitory, především propoxycarbazone (Attribut) a pyroxulam (Corello), které však mohou za nevhodných povětrnostních podmínek způsobit fytotoxicitu (prožloutnutí porostu a zpomalení růstu). Rovněž rezidua těchto herbicidů (zejména propoxycarbazone) v půdě mohou způsobovat problémy v následné plodině, především ozimé řepce. Z pohledu účinnosti je však třeba počítat pouze s určitou retardací pýru, který obvykle nevytvoří generativní orgány, resp. nepřeroste pšenici. Následná regenerace na strništi je však obvykle výrazná.

V ostatních obilninách (ječmen, žito, oves) nelze proti pýru použít žádný selektivní herbicid.

Expanzivně se šířící sveřep jalový

Sveřep jalový se v posledních letech stává velmi významným plevelným druhem (obr. 4), zejména na podnicích, které využívají minimalizační technologie zpracování půdy. Životnost obilek sveřepu jalového v půdě je poměrně krátká, hluboká orba je proto účinným regulačním zásahem. Sveřepy se však dnes běžně vyskytují i na oraných pozemcích v oblastech s nadmořskou výškou do 500 m n.m. Prozatím však nejde na těchto lokalitách o kalamitní zaplevelení.

Obr. 4: Sveřep jalový se stává na mnoha lokalitách velmi významným plevelným druhem, který při kalamitním zaplevelení dokáže naprosto eliminovat obilninu, kromě toho je zaplevelený porost velmi citlivější k polehání

Možnosti regulace sveřepu jalového

Velmi důležitým regulačním opatřením proti sveřepům je rovněž správné ošetření strniště předplodiny, zejména pokud v ní došlo k významné reprodukci sveřepu. Po mělké podmítce obvykle sveřepy rychle vzejdou a následným glyphosatovým ošetřením se významně sníží počet rostlin sveřepu v porostu následné obilniny, zejména pokud je porost založen ke konci agrotechnického termínu (v první polovině října). Pokud se k likvidaci vzešlých rostlin sveřepů po podmítce použijí diskové podmítače či kompaktory, může docházet k regeneraci některých trsů, které pak působí velké problémy v následně zakládaných porostech obilnin (obr. 5), kde lze použít prakticky pouze herbicidy ze skupiny ALS inhibitorů (Corello, Attribut, Ataman, Incelo). Tyto herbicidy však obvykle nedokáží (ani v maximální registrované dávce) vzrostlý sveřep zcela potlačit, často se proto používá sled dvou po sobě jdoucích aplikací různých herbicidů.

V zahraničí, kde sveřepy způsobují daleko závažnější problémy, dochází velmi často k vývoji populací rezistentních k výše uvedeným herbicidům. První případy rezistentních populací sveřepu jalového však již byly zaznamenány i v ČR. V případě absence důsledného potlačování sveřepu před založením porostu ozimé obilniny (glyphosate nebo orba), lze předpokládat další rozvoj rezistentních populací, který může vést až k tomu, že na některých pozemcích nebude možné ozimé obilniny vůbec pěstovat. Ozimý ječmen, kde nelze výše uvedené herbicidy používat (nedostatečná selektivita), se již dnes při silném zaplevelení sveřepem nedoporučuje pěstovat.

Obr. 5: Regenerace sveřepu jalového v porostu pšenice po mělkém předseťovém zpracování půdy (absence glyphosate)

Z výše uvedených důvodů je třeba velmi důsledně potlačovat sveřep jalový také v ozimé řepce, kde sice obvykle nezpůsobuje zásadnější problémy, dokáže se v ní však reprodukovat a zaplevelení následné plodiny (obvykle ozimá pšenice) pak bývá o to intenzivnější. Přestože k regulaci sveřepu v porostech ozimé řepky lze použít stejné graminicidy jako k regulaci výdrolu obilniny, je třeba počítat s jeho opožděnějším a rozvleklejším vzcházením, ale především s vyšší odolností k těmto herbicidům, zejména ve vyšších růstových fázích nebo za chladnějšího počasí. Doporučuje se proto důkladná kontrola porostů řepky brzy na jaře, a v případě přítomnosti většího množství přeživších sveřepů (velmi často na souvratích), provést opravné ošetření vyšší dávkou graminicidu, nejlépe s olejovým adjuvantem.

Nově se šířící trávovité plevele

Kromě sveřepu jalové se v posledních letech intenzivně šíří mnohé další ozimé trávovité plevele. Jedná se především o mrvku myší ocasek (obr. 6) a populace kostřav a kostřavo-jílků. Tyto trávy jsou přirozeně odolné vůči listovým graminicidům ze skupiny inhibitorů ACCasy a částečně také inhibitorům ALS, jejich regulace je proto obtížná, a to nejen v porostech obilnin (podrobněji popsáno v článcích v časopise Agromanuál 9/2022). Jednou z mála efektivních možností jejich regulace je glyphosatové ošetření v meziporostním období.

Obr. 6: Mrvka myší ocásek je expanzivně se šířící ozimý trávovitý plevel s vysokou odolností vůči mnoha herbicidům - jeho regulace v meziporostním období proto významně minimalizuje problémy v následné plodině (především v obilnině a řepce)

Složitější regulace výdrolu obilnin

Ošetření strniště či podmítky obilniny glyphosatovým herbicidem má velmi významný regulační efekt také na výdrol obilnin ze sklizňových ztrát (obr. 7). Velmi významné je takové ošetření především na pozemcích, kde nelze obilky nebo vzešlé rostliny výdrolu zapravit hlouběji do půdy orbou. Absence glyphosátového ošetření může v takových případech způsobit velké komplikace při zakládání porostů ozimé řepky, zejména za sucha, kdy výdrol obilniny vzchází rozvlekle, vysušuje půdu a účinnost listových graminicidů je snížena. Porosty řepky pak bývají mezerovité a často také výrazně slabší než porosty, kde se podařilo výdrol obilniny dostatečně eliminovat ještě před výsevem řepky.

Obr. 7: Strniště ječmene ošetřené glyphosatovým herbicidem

A co výdrol řepky?

Ošetření glyphosatem je rovněž velmi efektivní při regulaci výdrolu řepky. Zatímco u výdrolu obilniny lze jako alternativu využít hlubší orbu, u výdrolu řepky může hlubší zapravení semen orbou výrazně navýšit půdní zásobu na mnoho let. Glyphosate se tedy nejčastěji využívá k ošetření nepodmítnutého strniště, na kterém vzešel výdrol řepky (při dostatku srážek) a pýr plazivý. Pro založení porostu následné plodiny (nejčastěji pšenice), pak lze využít mělčí nebo pásové způsoby zpracování půdy. Mělké zpracování půdy obvykle nedostatečně potlačí všechny rostliny výdrolu řepky, které v porostu obilniny snadno regenerují a jejich následná regulace je obtížnější a dražší (obr. 8). Včasné ukončení vegetace výdrolu řepky rovněž přispívá k uchování půdní vláhy a snadnějšímu zpracování půdy.

Obr. 8: Výdrol řepky nedostatečně potlačený předseťovou přípravou (absence glyphosate) v porostu obilniny velmi rychle regeneruje a vykazuje vyšší odolnost vůči herbicidům, než vydrol vzešlý ze semen

Likvidace meziplodin a zelených mulčů

Pěstitelé uplatňující technologie zakládání porostů širokořádkových plodin (kukuřice, slunečnice, atd.) do krycích plodin využívají glyphosate k desikaci krycích plodin, které přes zimu nevymrzají (žito, jílek). Po teplých zimách je však také často potřeba použít glyphosate k desikaci krycích plodin, které běžně vymrzají (hořčice, svazenka, ředkev olejná). Jiný způsob desikace krycích plodin je výrazně nákladnější, přičemž účinnost bývá pomalejší a nižší. Například regenerace žita po aplikaci listových graminicidů bývá (zejména za chladnějšího počasí) výrazně vyšší než po ošetření glyphosatovým herbicidem, které nebývá teplotou příliš ovlivněno. Listové graminicidy rovněž nedokáží potlačit všechny trávovité plevele (lipnice, kostřavy, mrvka, atd.) a plevele dvouděložné (obr. 9).

Závěr

V důsledku výše popsaných příčin, došlo v posledních letech k výraznému snížení spotřeby glyphosate v celé EU, přičemž v ČR je aktuálně spotřeba tohoto herbicidů jednou z nejnižších (v přepočtu na 1 ha orné půdy). Úplný zákaz používání herbicidů obsahující tuto účinnou látku by však mohl vyvolat zvýšenou spotřebu alternativních herbicidů (obvykle méně účinných), které dosud nebylo nutné používat tak často nebo se používaly v nižší dávkách.

Pěstitelé, kteří se před několika lety zavázali nepoužívat tuto účinnou látku ve svém podniku, již dnes pociťují výrazné zvýšení nákladů na ochranu proti řadě plevelů. Jedná se však vesměs o podniky, které neuplatňují minimalizační technologie zpracování půdy.

Je však třeba počítat s tím, že absence orby i glyphosatového ošeření současně, mohou způsobit takové problémy s regulací plevelů, které nebude možné dostupnými prostředky zvládnout, přičemž může dojít u mnoha plodin k výraznému snížení výnosů.

Obr. 9: Porovnání herbicidního ošetření strniště žita, do kterého byla vyseta kukuřice: vlevo je porost ošetřený glyphosate a vpravo listovým graminicidem (propaquizafop)