Vliv technologií pěstování plodin na změny ve společenstvech plevelů

01. 06. 2020 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 2459x

Zemědělské výroba zaznamenala velké změny v posledních 30 letech. Podstatně se zúžilo spektrum pěstovaných plodin, klasické osevní postupy se přestaly dodržovat, přistoupilo se k minimálnímu zpracování půdy a intenzita používání herbicidů významně poklesla. Tyto změny se významně projevily na zaplevelenosti polí. Vzhledem k nevhodnému střídání plodin došlo k výraznému posunu ve spektru zaplevelení.

Působení lidské činnosti

Změny proběhly i v dalších oblastech lidské činnosti. Vzhledem k velkému rozsahu stavební činnosti existuje obrovské množství ploch připravených pro velké investiční záměry, které jsou však po určité období nevyužívány a jsou zdrojem přemožení plevelných druhů. Na takto nevyužívaných plochách především v blízkosti komunikací hrozí vysoké nebezpečí především od zavlečených plevelných druhů, které jsou schopny ve velmi krátké době expandovat na půdu obdělávanou. Celé řadě zavlečených plevelných druhů vyhovují u nás pěstované plodiny, jsou schopny odkvést a vytvořit zralá semena a následně se šířit v agroekosystémech. Následně hrozí riziko expanze do krajiny, kdy může dojít k ohrožení původních ekosystémů a jejich postupnému znehodnocení.

Působení klimatu

Plevelné druhy, které nejsou schopné se postupně přizpůsobovat obdělávání půdy a pěstování plodin, z polí postupně mizí. Jiné adaptabilní na polích naproti tomu expandují. Navíc jsou agroekosystémy významně ovlivňovány periodickými změnami klimatu. Jedná se o změny krátkodobé a dlouhodobé. Tyto změny probíhají poměrně pomalu, přesto se projevují i na změnách ve vegetaci a tedy i v druhovém zastoupení plevelných rostlin na jednotlivých stanovištích. To přináší mnohé změny v rostlinných i živočišných společenstvech. Organizmy musí na tyto přeměny určitým způsobem reagovat. Buď zaniknou, nebo se změnám přizpůsobí. Rostliny žijící původně v teplých krajích tak dostávají možnost expandovat do dalších lokalit a postupují směrem na sever, na místa pro ně v minulosti nevhodná. Bez ohledu na relevantnost globálního oteplování můžeme pozorovat v posledních 20 letech poměrně rychlé šíření některých teplomilných plevelů z nížin až do podhorských oblastí.

Vliv střídání plodin

Významně do druhového složení plevelů na polích stále zasahuje střídání plodin. Při dodržování správného střídání kulturních rostlin dochází k postupnému potlačování některých plevelů v plevelných společenstvech. Některé plevelné druhy jsou potlačovány více, jiné méně, celková zaplevelení postupně klesá, ale plevelová společenstva zůstávají druhově poměrně velmi bohatá.

Jakýkoliv posun ve struktuře osevního sledu ve prospěch obilnin či ve prospěch ozimých nebo jarních kulturních rostlin má za následek rychlou reakci plevelných společenstev. Při zvýšení výskytu ozimých obilnin a ozimých plodin (např. ozimá řepka) se rychle přemnoží následující druhy plevelů: chundelka metlice, heřmánkovec přímořský, svízel přítula, mák vlčí, hluchavka nachová, hluchavka objímavá, violka rolní aj. na úkor jarních plevelů, např. ovsa hluchého, hořčice rolní, úhorníku mnohodílného aj. Podobná situace vzniká při převaze jarních kulturních rostlin, ovšem ve prospěch jarních plevelů jako laskavců, merlíků, ovsa hluchého, ježatky kuří nohy, rdesen aj. Z toho vyplývá opodstatněnost správného střídání plodin.

Druhové složení plevelů na polích je neustále významně ovlivňováno zavedením nových a velmi účinných herbicidů, které pak bývají používány na velkých plochách zemědělské půdy řadu let po sobě. Selekční tlak těchto velkoplošných a dlouhodobých zásahů zpravidla významně ovlivní druhové složení plevelů.

Vliv zpracování půdy na výskyt plevelů

Zpracování půdy neustále patří mezi jedno z nejvýraznějších regulačních opatření proti plevelům. Dříve patřilo v podstatě mezi jedno z nejúčinnějších regulačních opatření. Pro hubení plevelů má svůj význam kvalitní podmítka, která umožňuje zaklopení vypadlých semen a poškození vytrvalých plevelů (pýr plazivý, pcháč rolní, čistec bahenní, mléč rolní aj.). Současně zabrání ztrátám na vlhkosti a umožní klíčení plevelů z povrchových vrstev.

Klasická orba dokonale zaklopí posklizňové zbytky rostlin, kořeny či kořenové výběžky vytrvalých plevelů, které v těchto nejsou schopny reprodukce.

Vzhledem k poměrně vysokým nákladům na klasické zpracování půdy jsou uplatňovány v praxi technologie minimálního zpracování půdy, což vede ke snížení nákladů. Po zavedení minimalizace dochází zpravidla již v druhém roce a dalších letech k postupnému nárůstu zaplevelení. Plevelová společenstva na takto obdělávaných plochách bývají zpravidla v řadě případů druhově chudší, ale početní výskyt na jednotce plochy má stoupající tendenci. Rychle se šíří vytrvalé plevelné druhy (pcháč rolní, pýr plazivý, pelyněk černobýl, čistec bahenní, mléč rolní, rdesno obojživelné), ale na ornou půdu se šíří i takové plevele, které se za normálních podmínek na ní nevyskytují (pampeliška lékařská, šťovík tupolistým šťovík kadeřavý aj.). Z jednoletých plevelů rychle nastupují následující druhy: chundelka metlice, heřmánkovec přímořský nevonný, svízel přítula, truskavec ptačí, žabinec obecný, hluchavka objímavá a nachová, úhorník mnohodílný, bolehlav plamatý.

Rostoucí zaplevelení je nutné řešit intenzívním používáním herbicidů, které zabrání reprodukci plevelů. Velmi často však z důvodu nevhodných povětrnostních podmínek (déšť, vítr, teplota aj.) není možné provést ošetření herbicidy ve vhodném a poměrně krátkém časovém období. Plevele potom v této době plodinu rychle potlačí. Následné ošetření herbicidy již nebývá účinné a výsledkem bývají vysoce zaplevelené porosty.

Při sklizni sklízecími mlátičkami, zvláště obilnin a řepky, se většina semen plevelů dostane na povrch půdy a stává se zdrojem dalšího zaplevelení. Nebezpečný je také výdrol obilí, řepky, slunečnice, ale také posklizňové zbytky drobných hlíz brambor, které se následně stávají nepříjemnými plevely. Tyto zaplevelující plodiny jsou v jiných zemědělských kulturách následně velmi obtížně hubitelné. Z tohoto důvodu je třeba věnovat pozornost seřízení sklízecí techniky a volit optimální dobu sklizně.

Vliv nezemědělské činnosti na změnu plevelných společenstev

Regulace plevelů na nezemědělských plochách je poměrně složitým problémem. Zejména rozsáhlé plochy železnic, plochy v přístavech a manipulačních skladech bývají pravidelně ošetřovány herbicidy. Používány jsou totální, zpravidla perzistentní herbicidy v podstatně vyšších dávkách než v zemědělství. Tyto plochy jsou zdrojem rezistentních populací plevelů, které se následně mohou šířit na zemědělskou půdu. Největším problémem je jejich šíření po železnici po celé republice.

K rychlému šíření plevelných druhů dochází v posledních letech především podél dálnic a vysokorychlostních silnic. Rychlý postup šíření některých plevelných druhů napříč Evropou je zřetelný. Zejména plevele rozšiřující se anemochorně (ambrózie, bytel, starčky, zlatobýl, pelyněk černobýl, podběl lékařský atd.). Podél těchto komunikací se šíří i další plevele jako např. pupalky, laskavce, rdesna, merlíky, rosičky, ježatky, béry, štětka soukenická aj. Vzhledem k budování dalších nových dálnic lze předpokládat, že šíření plevelů podél nich bude nabývat na stále větším významu.

Nebezpečím jsou proto i cizokrajné plevele, které se k nám šíří po železnici, lodní dopravou s různými surovinami (obilí, zemědělské produkty, železná ruda atd.). Příkladem může být ambrózie peřenolistá a bytel metlatý. Tyto plevele v našich podmínkách již zdomácněly a jsou významným nebezpečím pro zemědělskou půdu. Podobně k nám byla zavlečena s železnou rudou locika tatarská. Problém zavlékání cizokrajných plevelů je nezanedbatelný a riziko zavlékání je stále vyšší. Proto je nutné tento problém neustále sledovat a studovat jednotlivé migrační cesty.

Rostoucí význam pozdního zaplevelení

V posledních letech problém pozdního zaplevelení, zejména širokořádkových plodin, nabývá stále na větším významu. Pozdní zaplevelení se však velmi často stává problémem i v jarních hustě setých plodinách, jako jsou například jarní obilniny. Co je tedy příčinou nárůstu pozdního zaplevelení v polních plodinách? Výskyt plevelů je přirozených jevem. Plevelné rostliny využívají příznivých podmínek pro vzcházení, což jim širokořádkové plodiny jako kukuřice, řepa cukrová, slunečnice, brambory, mák, polní zeleniny i další plodiny umožňují po poměrně dlouhé období. Tyto plodiny mají především v počáteční fázi vegetačního období malou nebo žádnou konkurenční schopnost. Proto v těchto plodinách mohou plevelné rostliny vzcházet velmi často v průběhu celé jejich vegetační doby. Plevele vzcházejí v etapách v závislosti na vhodných povětrnostních podmínkách, zpravidla po vydatných dešťových srážkách. Vzhledem k obecně vysoké zásobě semen plevelů v našich půdách dochází velmi často k masovému vzcházení plevelů.

Prosovité trávy patří do skupiny pozdních jarních plevelů, které se v posledním desetiletí poměrně rychle šíří jak na orné, tak i na nezemědělské půdě. Některé prosovité trávy jsou i vytrvalé. Hojně se vyskytují podél dálnic, silnic a železnice. Důvodem vzestupu jejich výskytu je především jejich silná konkurenční schopnost a klimatické změny posledních let. Prosovité trávy potřebují ke svému růstu poměrně vysoké teploty v průběhu vegetace a dostatek dešťových srážek. Reprodukční schopnost těchto plevelů je obrovská, jejich semena (obilky) mají dlouhou životnost a jsou dormantní. To umožňuje těmto plevelům velmi snadno přežívat v agroekosystémech.

Souhrn

Z těchto údajů vyplývá, že plevelná společenstva se zatím úspěšně vypořádala se všemi technologiemi i sebeúčinnějšími herbicidy. To je jistým varováním. Musíme si uvědomit, že naším cílem není úplné vyhubení plevelů, ale formou účinných metod pouze plevele regulovat a neumožnit neuváženými zásahy narušení rovnováhy mezi jednotlivými plevelnými druhy. Při nerespektování těchto zákonitostí si do budoucna vytvoříme celou řadu problémů. Příkladem může být rychlé rozšíření rezistentních populací plevelů vůči herbicidům nebo šíření některých invazních plevelných druhů v našich podmínkách.

Nepodmítnutá strniště jsou zdrojem následného zaplevelení

Nekvalitně provedená orba

Dobrá příprava půdy je základem kvalitních porostů

Dobře zapojený porost lépe konkuruje plevelům

Meziplodiny významně potlačují plevelné rostliny

Ozimá řepka má vysokou konkurenční schopnost vůči plevelům

Na polích se postupně objevují dříve téměř vyhubené plevele

Problémem jsou i některé jedovaté rostliny - blín černý

Na polích se objevují nové plevele - kamyšník širokoplodý

Nárůst výskytu teplomilných plevelů - durman obecný ve slunečnici

foto: J. Mikulka

Příspěvek byl zpracován za podpory NAZV QK1920224.