Výsledky srovnávacích herbicidních pokusů v kukuřici v roce 2025

19. 05. 2026 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Luděk Procházka, Ing. Dita Hiřmanová; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 633x

V roce 2025 proběhly na pozemcích ČZU v Praze a v ZOD Hořice na Českomoravské vrchovině 2 maloparcelní srovnávací herbicidní pokusy v kukuřici (odrůda Lipexx). Cílem pokusů bylo porovnat účinnost a selektivitu běžně používaných herbicidů v různých půdních a povětrnostních podmínkách.

Volba herbicidu, jeho dávky i aplikačního termínu byla ponechána na doporučení zadavatelů testovaných variant (tab. 1). Na obou pokusných pozemcích se vyskytoval a byl hodnocen merlík bílý a ježatka kuří noha.

Tab. 1: Testované herbicidní varianty (Praha, Hořice, 2025)

Pozn.: zeleně označeny varianty testováné pouze v Praze

Vedle toho byl v Praze hodnocen laskavec ohnutý, mračňák Theophrastův a lilek leskloplodý (obr. 1). V Hořicích byl hodnocen také rozrazil perský, opletka obecná a penízek rolní (obr. 2). Pokus v Praze byl umístěn na pozemku se středně těžkou půdou (černozem) s vysokou sorpční schopností (KVK 255 mmol⁺/kg), zatímco na Vysočině byl pokus uskutečněn na lehčí hnědé půdě s nižší sorpční schopností (KVK 85 mmol⁺/kg).

Obr. 1: Zaplevelení neošetřené kontroly (Praha, 5. 6. 2025)

Obr. 2: Zaplevelení neošetřené kontroly (Hořice, 11. 6. 2025)

Herbicidní ošetření bylo provedeno ve 3 termínech. Preemergentní ošetření bylo provedeno 9, resp. 10 dní po výsevu kukuřice. Časné postemergentní ošetření bylo na obou lokalitách provedeno na vzcházející plevele v 1. dekádě května, kdy kukuřice měla vyvinuty 2 listy. Druhé postemergentní ošetření bylo provedeno ve 3. dekádě května, kdy kukuřice měla vyvinuto 5 listů a většina plevelů byla na počátku prodlužovacího růstu (tab. 2).

Tab. 2: Termíny a podmínky při aplikaci herbicidů na obou pokusných lokalitách (2025)

Velké rozdíly v účinnosti preemergentního ošetření

Účinnost preemergentního ošetření (testováno pouze herbicidem Akris) byla 100 % na vlhčí lokalitě s lehčí půdou (Hořice). Naopak v Praze byla účinnost preemergentního ošetření na většinu plevelů nedostatečná (0–70 %). Pouze na laskavec ohnutý a lilek leskloplodý byla účinnost uspokojivá (87, resp. 92 %).

Časné postemergentní ošetření může selhávat na ježatku a mračňák

Všechny testované herbicidní varianty ošetřené časně postemergentně vykázaly velmi dobrou účinnost (přes 97 %) na merlík bílý, laskavec ohnutý, rozrazil perský (graf 2, 3, 6) a penízek rolní (všechny testované varianty 100 %). Naopak účinnost řady testovaných variant na ježatku kuří nohu a mračňák Theophrastův v Praze byla pod 95 %. Pouze TM kombinace Onyx Extra + Merlin Flexx (99 %), Telavex + Nicogan (99 %), Telavex + Musketeer Plus (97 %), Capreno + Aspect Pro (97 %) a A6U-5-77 + Outlook (96 %) vykázaly v Praze průkazně vyšší účinnost na ježatku (graf 1). V případě mračňáku, který se vyskytoval pouze v Praze byla zaznamenána 100 % účinnost pouze u TM kombinace Onyx Extra + Merlin Flexx (graf 4). Také herbicid Adengo vykázal na mračňák vynikající účinnost (99 %). Opletka obecná (graf 7), která se vyskytovala pouze v Hořicích, byla většinou testovaných variant potlačena excelentně (účinnost přes 99 %). Pouze kombinace A6U-5-77 + Outlook a Dual Next + Elumis vykázaly průkazně nižší účinnost (93 a 85 %). Lilek leskloplodý (graf 5), který se vyskytoval pouze v Praze, byl velmi dobře potlačen (účinnost přes 98 %) většinou testovaných časně postemergentních variant. U TM kombinace Dual Next + Elumis však byla zaznamenána průkazně nižší účinnost (88 %).

Klasické postemergentní ošetření může být nedostatečné účinné na rozrazily

Všechny testované herbicidní varianty ošetřené v klasickém postemergentním termínu vykázaly 100% účinnost na merlík bílý, lilek leskloplodý (graf 2 a 5) a penízek rolní. Excelentní účinnost (přes 99 %) byla zaznamenána u všech variant také na laskavec ohnutý (graf 3). Velmi dobrou účinnost (přes 97 %) vykázaly všechny postemergentní varianty testované v Hořicích na opletku obecnou (graf 7). Rovněž účinnost většiny postemergentních variant na mračňák Theophrastův (graf 4) byla velmi dobrá (přes 98 %), pouze herbicid Flotyn vykázal průkazně nižší účinnost (90 %). Žádný z testovaných herbicidů neselhal na ježatku kuří nohu (účinnost 93–99 % - graf 1). Nejodolnějším plevelem v tomto aplikačním termínu byl rozrazil perský (graf 6). 100% účinnost na tento plevel vykázala pouze TM kombinace Balaton Plus + GF-4475. Naopak nejnižší účinnost (37 %) byla na variantě ošetřené herbicidem Flotyn.

Graf 1: Účinnost testovaných variant na ježatku kuří nohu na obou lokalitách

Graf 2: Účinnost testovaných variant na merlík bílý na obou lokalitách

Graf 3: Účinnost testovaných variant na laskavec ohnutý v Praze

Graf 4: Účinnost testovaných variant na mračňák Theophrastův v Praze

Graf 5: Účinnost testovaných variant na lilek leskloplodý v Praze

Graf 6: Účinnost testovaných variant na rozrazil perský v Hořicích

Graf 7: Účinnost testovaných variant na opletku obecnou v Hořicích

Sekvenční ošetření

V pokusech byly testovány také 2 varianty ošetřené sekvenčně, tedy nejprve preemergentně a následně (časně) postemergentně (tab. 1). Tyto varianty vykázaly excelentní účinnost na většinu plevelů, avšak varianta ošetřená herbicidem Wing-P (preemergentně) a následně herbicidem Slalom (časně postemergentně), vykázala nižší účinnost na laskavec ohnutý (88 %), mračňák Theophrastův (80 %) a ježatku kuří nohu (63 %) v Praze. Varianta ošetřená herbicidem Dual Next (preemergentně) a následně herbicidem Elumis (postemergentně) vykázala nižší účinnost (94 %) pouze na mračňák.