Význam podzimního herbicidního ošetření ozimých obilnin

11. 11. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 594x

Regulace plevelů v porostech ozimých obilnin má zásadní vliv na jejich šíření v celém osevním sledu. V případě, že se nedaří dostatečně eliminovat problematické plevele v obilninách, velmi často začnou způsobovat výrazně větší problémy v jiných plodinách, kde jsou možnosti jejich regulace omezené.

Proč je důležité potlačit plevele již na podzim

Přestože je v současnosti k dispozici široké spektrum herbicidů pro jarní ošetření ozimých obilnin, je podzimní herbicidní ošetření z dlouhodobého hlediska výhodnější. Je třeba si uvědomit, že na jaře jsou k dispozici pouze růstové herbicidy a herbicidy inhibující acetolaktát syntázu (ALS) a acetyl Co-A karboxylázu (ACCasu).

Proti trávovitým plevelům lze použít pouze inhibitory ACCasy a ALS inhibitory, přičemž mezi trávovitými plevely existují velké rozdíly v citlivosti k těmto herbicidům a rovněž dochází poměrně snadno k vývoji rezistentních populací vůči těmto herbicidům. Vhodné je proto tyto herbicidy využívat velmi uváženě, v kombinaci s jinými herbicidy, a především v kombinaci dalšími agrotechnickými opatřeními.

Pro podzimní ošetření je naopak zatím registrováno výrazně širší spektrum účinných látek s mnoha mechanizmy účinku. Jde především o půdní herbicidy, jejichž účinnost je obvykle významně ovlivněna půdní vlhkostí. Používají se proto především ve vlhčích (vyšších) oblastech, kde obvykle pokrývají kompletní plevelné spektrum. V aridních oblastech nebo při využívání půdochranných způsobů zpracování půdy se však tyto herbicidy obvykle používají výrazně méně, protože za sucha, nebo při větší hrudovitosti pozemku, může jejich účinnost na některé plevele selhávat (obr. 1). To však obvykle vede k nadužívání herbicidů ze skupiny inhibitorů ALS a ACCasy a následně k výše uvedeným problémům s regulací některých trávovitých plevelů.

Obr. 1: Sucho v kombinaci s velkým množstvím hrud a organických zbytků na povrchu půdy, může výrazně snížit účinnost podzimního herbicidní ošetření

Jak efektivně používat půdní herbicidy na podzim

Jak již bylo uvedeno, vláhové podmínky mají zásadní vliv na účinnost půdních herbicidů. Problémy bývají zejména v nižších polohách a u časně setých porostů (září), které je třeba ošetřit dříve než porosty seté později (říjen). V aridních oblastech proto může být účelné odsunutí termínu setí na druhou polovinu října. Tím se výrazně prodlouží meziporostní období, které lze velmi efektivně využít k regulaci problematických trávovitých plevelů (sveřepy, jílky, pýr plazivý, psárka polní, mrvka myší ocásek).

Na přelomu října a listopadu bývají také obvykle vhodnější podmínky (vlhčí) pro působení půdních herbicidů (nižší teploty, více oblačnosti, kratší den), takže riziko selhání těchto herbicidů je výrazně nižší (obr. 2). Navíc dynamika růstu plevelů je v důsledku nižších teplot zpomalena, což výrazně prodlužuje aplikační termín mnoha herbicidů, zejména pokud očekáváme jejich účinnost na sveřepy či psárku polní, které jsou k půdním herbicidům citlivé pouze při vzcházení nebo krátce po něm. Později seté porosty ozimů jsou také obvykle méně napadeny virózami, neboť aktivita virových vektorů (přenašečů) je později na podzim již obvykle nižší.

Na těžkých půdách však může při intenzivních srážkách v průběhu října dojít k problémům se zakládáním porostů, neboť půda pomalu vysychá, což může posunout termín setí až do listopadu. Na pozemcích s vysokou intenzitou zaplevelení problematickými trávovitými plevely však může být toto riziko akceptovatelné, zejména pokud máme u některého z plevelů podezření na rezistenci, či rezistenci již z předchozích let potvrzenou.

Obava některých pěstitelů využívajících minimalizační technologie zpracování půdy z horší účinnosti půdních herbicidů, pokud je na povrchu půdy velké množství organických zbytků je obvykle neoprávněná. Větším problémem je obvykle velká hrudovitost, kterou však lze do jisté míry eliminovat uválením pozemku cambridgeskými válci. V případě mělčího setí však může dojít k vynesení některých obilek obilniny blíže k půdnímu povrchu (obr. 3). Rostliny vzešlé z těchto obilek jsou pak citlivější k méně selektivním herbicidům, zejména pokud dojde po jejich aplikaci k výraznějším srážkám.

Obr. 2: Ideální podmínky pro účinnost půdních herbicidů na podzim (vlhká půda a plevele krátce po vzejití)

Obr 3: Vynesení obilek pšenice na povrch půdy po ošetření cambridgeskými válci

Výběr vhodného herbicidu

Při výběru herbicidu pro podzimní ošetření je třeba zvážit všechny výše uvedené informace.

Obecně platí, že pro časnější aplikace jsou vhodnější spíše herbicidy s delším reziduálním působením, které dokáží zamezit vzcházení plevelů ještě několik týdnů po jeho aplikaci, což může být za suchého, teplého a slunečného počasí problematické.

Nejdelší reziduální působení vykazuje účinná látka diflufenican (obr. 4), zejména pokud je aplikována v dávkách okolo 150 g/ha. Poměrně dlouhé reziduální působení lze očekávat také od účinných látek pendimethalin, flufenacet, prosulfocarb, beflubutamid, metribuzin, flumioxazin a chlorotoluron, které často působí synergicky, čehož se hojně využívá zejména u účinné látky diflufenican, která je součásti mnoha širokospektrálních herbicidů (Cougar Forte, Bacara Trio, Trinity, Agility atd.).

V případě časně setých porostů, které je však s ohledem na nepříznivé povětrnostní podmínky třeba ošetřit až později na podzim, je obvykle třeba rozšířit výše uvedené účinné látky o látky, které jsou schopny zasáhnout plevele, především odolné dvouděložné (svízel přítula, chrpa modrá, výdrol řepky) ve vyšších růstových fázích (florasulam, některé sulfonylmočoviny či halauxifen). Z širokospektrálních přípravků je pro tento aplikační termín vhodný především herbicid Juventus. Většinu trávovitých plevelů (kromě chundelky metlice) se však již ve vyšších růstových fázích nepodaří zasáhnout dostatečně (obr. 5).

Obr. 4: Působení účinné látky diflufenican na svízel přítulu

Obr. 5: Kalamitní zaplevelení sveřepem jalovým je vhodné řešit již na podzim herbicidními kombinacemi obsahující vyšší dávky flufenacetu - ošetření však musí být provedeno na vzcházející sveřep

Na co je třeba se připravit

Většina výše uvedených účinných látek s reziduálním působením v půdě bude v blízké budoucnosti restringována. Některé látky budou zakázány zcela (flufenacet, metribuzin, pendimethalin), u ostatních bude omezeno jejich dávkování či způsob použití. To bude způsobovat výrazné problémy, především při regulaci trávovitých plevelů. Zejména zákaz účinné látky flufenacet, ke kterému pravděpodobně dojde již od roku 2026, bude mít na podobu podzimní herbicidní ochrany zásadní vliv.

Vhodné je proto již nyní se na tuto situaci připravovat a testovat nové herbicidy či TM kombinace. V případě běžného plevelného spektra dvouděložných plevelů a chundelky metlice to nebude zásadní problém, ale v případě odolnějších trávovitých plevelů (sveřepy, jílky a psárka polní) to může pěstitelům ozimých obilnin způsobit zásadní problémy.

Závěr

Běžně používané podzimní širokospektrální herbicidy a TM kombinace vykazují velmi dobrou účinnost na běžně se vyskytující ozimé plevele, a to zejména na lokalitách s lehčími půdami a dostatkem srážek. V aridnějších oblastech může u některých herbicidů docházet ke snížení účinnosti na plevele vzcházející z hlubších vrstev půdy, zejména na svízel přítulu. Přesto bývá podzimní ošetření dlouhodobě efektivní, zejména pokud se na pozemku vyskytují trávovité plevele, u kterých dochází velmi snadno k vývoji rezistence a ponechání jejich regulace na jaro proto není vhodné.

V případě úplné absence zásahu proti plevelům na podzim se nemusí podařit jarním herbicidním ošetřením zcela potlačit také plevele spodního patra. Obilnina je navíc dlouho vystavena konkurenci plevelů, které mohou způsobit výrazné snížení výnosu, a to i v případě, že se podaří během dubna plevele z porostu zcela odstranit (obr. 6).

Obr. 6: Vliv zaplevelení na růst a vývoj pšenice ozimé při různém termínu ošetření (stav týden po jarním herbicidním ošetření)