Zakládání porostu máku a regulace plevelů

27. 02. 2018 Ing. Pavel Cihlář, Ph.D, Ing. Jaroslav Tomášek, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ing. Jiří Havel, CSc.; OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Opava Plevele Zobrazeno 5224x

Mák byl v roce 2017 v České republice pěstován na ploše cca 32,6 tis. ha, což je zhruba stejná výměra jako v roce 2015 (tab. 1). Vegetační rok 2017 nebyl z pohledu máku na řadě míst optimální.

Počasí v roce 2017

Mák byl na pozemcích Výzkumné stanice ČZU v Červeném Újezdě (Praha-západ) zaset 28. 3. 2017 do vlahé a teplé půdy. První dubnový týden dorazily srážky a byly i optimální noční i denní teploty pro klíčení a vzcházení máku. Mák vzcházel rovnoměrně během první poloviny dubna. Po 19. 4. 2017 došlo k nástupu mrazivých rán, která mák zastavily v růstu a vývoji (na mnoha místech ČR napadlo i více než 20 cm sněhu). Tato chladná perioda trvala do 24. 4. Po srážkách z poslední dekády dubna přestalo pršet a sucho přetrvávalo až do 22. 6., kdy občasné srážky s jednou výjimkou (6. 6. - 7,3 mm) nepřekročily 2 mm (jednalo se o tzv. suché deště). Tato suchá perioda, která nastala v období pro mák v nejméně vhodném období, zapříčinila velký stres u rostlin. Rostliny byly rovněž poškozeny velmi vysokými teplotami z přelomu května a června (7 tropických dní - měřeno na Výzkumné stanici Červený Újezd). Takto byl mák poškozen zejména v nižších polohách a v Západních Čechách. Na Českomoravské vysočině a ve Slezsku, kde jsou podmínky pro pěstování máku nejvhodnější, nebylo poškození nikterak dramatické. Koncem června a v první polovině července pak srážky přicházely pravidelně - téměř denně. V tomto období pak došlo k největšímu rozvoji houbových chorob na rostlinách máku.

Kvůli výše uvedenému byl průměrný hektarový výnos nejnižší od roku 2010, a to 0,65 t semen na 1 ha.

Tab. 1: Sklizňová plocha, průměrný hektarový výnos semen máku v letech 2004–2017 (zdroj: www.czso.cz)

Jak být při pěstování máku úspěšní?

Výběr odrůdy

Zatímco termín výsevu se na konečném výnosu může podepsat, výběr odrůdy na tento parametr velký vliv nemá. Zpravidla jsou mezi jednotlivými odrůdami daleko menší rozdíly než mezi jednotlivými partiemi v rámci jedné odrůdy. Žádná volba jakékoliv modrosemenné odrůdy není špatná, a to jak z české, tak slovenské nabídky. V tabulce 2 je pak uveden výsledek z pokusu na lokalitě Krucemburk (Ždírec nad Doubravou). Z tabulky je patrné, že nejvýnosnější odrůdou v pokusu byl Opal, rozdíly mezi dalšími odrůdami byly velmi malé.

Tab. 2: Výsledky pokusu Krucemburk 2017 - odrůdy celkem

Osivo

Vzcházení je pro mák nejkritičtějším obdobím, kdy je potřeba zajistit rostlinám kvalitní ochranu a vitalitu. Od zákazu moření máku neonikotinoidy lze na osivo aplikovat pouze přípravky na bázi hnojiv či rostlinných stimulátorů.

Velmi dobře fungují mořidla na bázi zinku nebo huminových látek a jejich kombinací. Například přípravek Mikrokomplex (5,0 l/t) zvýšil ve dvouletých pokusech výnos o 6 %, kombinace Sunagreenu (30 l/t) s Enviseedem o 12 % a pomocný rostlinný přípravek TS Osivo (14 l/t) dokonce o 11 % zvýšil výnos.

Výživa

Při pěstování máku, bychom měli klást důraz na zásobení půdy všemi základními živinami a na úpravu pH. Toto vše souvisí nejen s optimálním růstem a odolností vůči stresovým vlivům (choroby, škůdci, přísušek), ale i s obsahem kadmia ve výsledné produkci semen.

Při volbě dávky N hnojiv pak vycházíme zejména z obsahu minerálního dusíku v půdě. Obecně lze konstatovat, že po obilních předplodinách s vysokým výnosem a zapravenou slámou volíme dávky blížící se ke 100 kg N/ha. Naopak po lepších předplodinách, popř. po neúrodě se dávka pohybuje okolo 60 kg N/ha.

Obsahy dalších živin v půdě by rovněž měly být v dostatečném množství. Mák je náročný jak na fosfor tak i draslík.

Při hnojení N je optimální aplikaci rozdělit na dvě dávky cca ½ a ½. Z výsledků pokusů vychází jednoznačně aplikace před setím ať už pevných hnojiv řady Eurofertil, nebo DASA, popř. tzv. stabilizované močoviny, a to i s obsahem síry nebo kapalných hnojiv jako DAM, popř. SAM. Poté je vhodné dohnojit dle potřeby od fáze 4. listu až do háčkování poupat např. hnojivem LAD.

Plevele

Mák je velmi citlivý na zaplevelení, které může mít i v menší míře podstatný dopad na výnos. Na druhou stranu je nutné vyhodnotit riziko poškození herbicidy, jež může nastat ve stresových podmínkách i u jinak selektivních přípravků. Po teplé zimě doporučujeme zkontrolovat pozemky ještě před přípravou půdy a popřípadě aplikovat přípravky na bázi glyfosátu (může částečně vyřešit i problematický vlčí mák).

Založení porostu máku

Založení porostu a následné vzejití je kritickým bodem agrotechniky máku. A to i při dodržení všech známých pravidel, tj. podzimní urovnání povrchu při orebném zpracování, při bezorebném hlubokém kypření kombinovanými kypřiči, za nimiž zůstává také rovný pozemek. Na jaře pak pouhé provzdušnění půdy mělkou přípravou (kompaktor, brány, aktivní nebo pasivní pracovní orgány secích kombinací).

Setí pokud možno tzv. na vodu. Při teplém a suchém počasí je vhodné mák zasít i hlouběji okolo 2 cm. Vlhkost půdy při setí by měla být taková, že se půda na pracovní orgány secího stroje nelepí, netvoří se hrudky, ale po přejezdu secího stroje je patrná „vlhká stopa“. Setí máku by se nemělo uspěchat. Dle dlouhodobého pozorování se ukazuje jako nejvhodnější termín pro výsev máku poslední dekáda března až první dekáda dubna. I přes dodržení všech výše uvedených zásad sklízíme porosty s průměrným počtem okolo 55 rostlin/m². Přitom při výsevku 1,5 kg a HTS 0,5 g vysejeme na 1 m² 300 semen máku. To znamená, že výsledný výnos porostu tvoří něco okolo 20 % zasetých rostlin. K tomuto úbytku dochází zejména napadením houbovými patogeny, likvidací krytonoscem kořenovým a v neposlední řadě prostým nevzejitím osiva v důsledku sucha.

Regulace plevelů - preemergentní aplikace

Mák má velmi pomalý počáteční růst a z toho vyplývající nízkou konkurenční schopnost vůči plevelům.

Pro preemergentní aplikace jsou registrovány herbicid Merlin, Spade Flexx, přípravky na bázi chlorotoluronu (např. Lentipur), přípravek na bázi clomazonu (např. Command 36 SC) a herbicid Callisto 480 SC nebo 100 SC.

Herbicid Merlin se používá v poměrně širokém rozpětí dávkování 70–130 g/ha. Toto velké rozpětí dávek je dáno rozdíly v selektivitě v závislosti na půdních podmínkách. Plnou dávku 130 g/ha volíme pouze na půdách velmi úrodných s vysokým obsahem humusu. Naopak na velmi lehkých půdách s nízkým pH jsou nebezpečné dávky i na spodní hranici uvedeného rozpětí! Spektrum působení herbicidu Merlin zahrnuje prakticky všechny významné plevele máku vyjma svízele přítuly, pohanky svlačcovité a vytrvalých plevelů. Velmi obdobně přistupujeme k přípravku Spade Flexx, kde je maximální dávka herbicidu 0,4 l/ha.

Přípravky na bázi chlorotoluronu, jako je Lentipur 500 FW, jsou používány preemergentně v dávkách 1,0–1,5 l/ha. Dávkování opět závisí na úrodnosti půdy (především na obsahu humusu). Lentipur při preemergentní aplikaci zajišťuje dobrou úroveň účinnosti proti merlíku bílému, laskavci ohnutému, heřmánkovitým druhům, drobnosemenným brukvovitým (kokoška, penízek), ptačinci apod.

Přípravek Command 36 SC je v dávkách do 0,15 l/ha plně selektivní i na lehčích půdách. Je používán především jako partner do kombinací s výše zmíněnými preemergentními přípravky. Má uplatnění především v lokalitách s vysokým výskytem svízele. V kombinacích rovněž přispívá ke zlepšení účinnosti proti pohance svlačcovité a rdesnům. Účinnost proti svízeli, pohance a rdesnům totiž patří k slabým místům přípravků Merlin, Lentipur 500 FW či Callisto 480 SC.

Herbicid Callisto 480 SC je pro preemergentní aplikace registrován v dávce 0,25 l/ha. Zajišťuje široké spektrum účinnosti se slabší účinností proti svízeli a ježatce. V případě nepříznivých podmínek (především sucho po aplikaci, hrudovitý povrch) při této dávce dochází ale k rychlému poklesu účinnosti proti méně citlivým druhům: hlavně proti pohance svlačcovité, výdrolu řepky, heřmánkovitým druhům a někdy i merlíku bílému. V dávce 0,25 l/ha je proto vhodné Callisto 480 SC kombinovat například s přípravkem Command 36 SC v dávce 0,15 l/ha nebo s herbicidem Lentipur v dávce 1,0 l/ha na posílení účinku proti heřmánkům.

Regulace plevelů - postemergentní aplikace

Pokud je účinnost preemergentních aplikací nízká, například v důsledku suchého počasí a spektrum plevelů je širší, je vhodnější použít postemergentně přípravek Callisto 480 (dávka 0,15– 0,2 l/ha). Tato aplikace navíc řeší výskyt pcháče a zemědýmu, proti kterým jsou preemergentní aplikace neúčinné nebo také výdrolu řepky, kde preemergentní aplikace nemusí poskytovat vždy spolehlivý účinek.

Častým problémem řešeným po preemergentních aplikacích je výskyt svízele, pohanky svlačcovité a rdesen. Problém lze řešit použitím účinné látky fluroxypyr (Tomahawk 250) do dávky až 0,6 l/ha. V případě aplikace od 4. listu máku je možné použít dávku 0,3 l/ha, při aplikaci od 6. listu máku dávku 0,4–0,5 l/ha. Aplikace fluroxypyru se často používají v kombinacích. Velmi dobré zkušenosti jsou s kombinacemi Callisto 480 (0,15 l/ha) + fluroxypyr 250 g/l (0,3– 0,4 l/ha), Laudis OD 1,7 l/ha + fluroxypyr 250 g/l (0,3–0,4 l/ha). P

ři rychlém počáteční růstu plevelů na pozemcích bez preemergentní aplikace lze úspěšně regulovat zaplevelení třeba dělenými dávkami herbicidu Callisto 480 SC. První dávku pak volíme podle velikosti máku i pod 0,1 l/ha Callisto solo při 2–4 pravých listech. Dále pak aplikaci opakujeme za cca 2–3 týdny. Při druhé aplikaci dávku navýšíme na 0,15 l/ha doplníme o Tomahawk

Další možností postemergentního ošetření máku je aplikace přípravku Laudis OD. Ten spolehlivě účinkuje proti jednoletým travám a dvouděložným plevelům včetně pcháče osetu, výdrolu řepky a invazních plevelů. Mezi citlivé plevele patří ježatka kuří noha, bér zelený, bér sivý, bér přeslenitý, rosička krvavá, proso seté, proso vláskovité, ambrózie peřenolistá, bažanka roční, mračňák Theophrastův, durman obecný, heřmánkovité plevele, chrpa modrák, laskavce, výdrol řepky, pcháč oset, konopice, svízel přítula, výdrol slunečnice, merlíky, lebedy, hluchavky, rdesno blešník, rdesno červivec, hořčice bílá, ředkev ohnice, lilek černý, ptačinec žabinec, penízek rolní, šťovík kadeřavý, dvouzubec trojdílný, pěťour maloúborný, mléč zelinný, drchnička rolní, konopí seté, ibišek trojdílný a čistec roční. Mezi středně citlivé plevele patří oves hluchý (po odnožení odolný), lipnice roční, čirok halepský (ze semene), výdrol obilnin (po odnožení odolný), rdesno ptačí, violka rolní, rozrazil perský, starček obecný, šrucha zelná, kokoška pastuší tobolka, řepeň trnitá a řepeň durkoman. Optimální termín pro aplikaci herbicidu Laudis je ve fázi 6–8 listů máku. Na základě zkušeností je Laudis dobře snášen mákem o velikosti 4–10 listů. Přípravek by rovněž testován ve fázi před květem s velmi solidní selektivitou. Proti běžnému spektru plevelů postačuje dávka 1,7 l/ha, kterou lze použít při sólo aplikaci. Pokud se v porostu vyskytují ve větší míře středně citlivé nebo přerostlé plevele je nutné použít plnou dávku 2,25 l/ha. Snížená dávka 1,7 l/ha je vhodná jako následné postemergentní ošetření nebo do kombinace s herbicidem Tomahawk

Kombinace s herbicidem Tomahawk řeší široké spektrum plevelů včetně přerostlého svízele přítuly, merlíků, laskavců, blínu, rdesen a pohanky svlačcovité a zároveň zvyšuje účinnost proti některým méně citlivým plevelům jako jsou rozrazil perský a violka rolní. Doporučit lze kombinaci 1,7 l/ha Laudis + 0,2–0,4 l/ha Tomahawk. Jako optimální z hlediska účinnosti je dávka 0,3 l/ha Tomahawk. Optimální termín pro aplikaci této kombinace se jeví fáze 4–6 listů máku, kdy je výdrol řepky v listové růžici a merlíky do velikosti 10 cm. Při vynechání preemergentní aplikací a při silném tlaku plevelů v počátečních vývojových fázích máku lze i u kombinací Ludis + Starane přistoupit k tzv. děleným aplikacím. První dávku volíme okolo 1,0 l/ha Laudisu + 0,15 l/ha Starane a za cca 10 dní přistoupíme k druhé aplikaci opět 1,0 l/ha Laudisu + 0,3 l/ha Starane. Laudis je dostatečně selektivní i v dávce 2,25 l/ha.

Další možnost je aplikace přípravku Lentagran WP. U tohoto herbicidu je celková registrovaná dávka 2,0 kg/ha při doporučení dvojí aplikace 1,0 kg/ha + 1,0 kg/ha (za cca 5–10 dní). Přípravek lze opět kombinovat s přípravkem Tomahawk, který rozšiřuje spektrum účinnosti a zároveň působí jako smáčedlo. Dvojí aplikace Lentagranu WP 1,0 kg/ha spolu s herbicidem Tomahawk nejprve 0,15 l/ha a při druhé aplikaci 0,2 l/ha v raných vývojových fázích máku a zejména plevelů, je zatím jedinou registrovanou kombinací pro regulaci výskytu kakostů. Při výše uvedeném postupu kakosty úplně nevyhubíme, ale zredukujeme je natolik, že nezpůsobují v porostech máku již tak značné škody.

Proti pozdnímu zaplevelení lze aplikovat přípravek s účinnou látkou chlortoluron - Lentipur 500 W v dávce 1,5–2,5 l/ha podle fáze a zdravotního stavu porostu máku.

Proti plevelným travám máme k dispozici celou řadu registrovaný účinných graminicidů. Při aplikacích je však třeba počítat se silnými smáčedly, která dané přípravky obsahují. Proto, pokud to není vyloženě nutné, nejprve regulujeme výskyt dvouděložných plevelů a teprve poté aplikujeme graminicidy. V opačném případě je nutné vyčkat po aplikaci graminicidu s aplikací přípravků proti dvouděložnýmplevelům alespoň jeden týden pro obnovení voskové vrstvy máku.

Práce vznikla v rámci projektu MZe, NAZV QJ1510014.