Zaplevelení mezerovitých porostů po špatném přezimování obilnin

23. 03. 2023 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 972x

V souvislosti s postupným oteplováním klimatu je možné v posledních letech pozorovat i teplejší průběh i v období vegetačního klidu. Počet dní, kdy je půda pokryta sněhem nebo kdy se teploty pohybují po bodem mrazu, není velký. V průběhu zimy jsou poměrně četné teplé periody, kdy se teploty pohybují nad 5 °C.

Tyto teploty postačují celé řadě ozimých a efemérních plevelů k růstu i v době vegetačního klidu. V případě jejich silného výskytu mohou významně konkurovat pěstovaným plodinám a způsobit nevratné škody. Škodlivý výskyt těchto plevelů v období vegetačního klidu je kromě povětrnostních podmínek ovlivňován i celou řadou dalších faktorů. Mezi nejdůležitější patří především skladba pěstovaných plodin, způsoby zpracování půdy, termín a kvalita setí, výživa rostlin a jejich zdravotní stav a v neposlední řadě potom i používání herbicidů.

Skladba pěstovaných plodin

Podíl ozimých plodin pěstovaných na orné půdě je poměrně vysoký. Mezi převažující plodiny patří především ozimá pšenice, ozimý ječmen a ozimá řepka. Převaha těchto plodin má za následek postupnou změnu v druhovém spektru plevelů na polích ve prospěch ozimých a jarních efemérních plevelů. Jedná se zejména o chundelku metlici, heřmánkovité plevele, úhorník mnohodílný, violku rolní, hluchavky, rozrazily a celou řadu dalších plevelných druhů.

Tyto plevele jsou schopny vzcházel za poměrně nízkých teplot i v pozdním podzimu případně v teplejších periodách i v průběhu zimy. Rostou i v době, kdy pěstované plodiny jsou ve vegetačním klidu. Vytvářejí nadzemní hmotu, ale především kořenový systém. Proto jsou schopny na počátku jarní vegetace rychlého růstu, kdy konkurují plodinám prostorově, ale zejména významným odběrem živin, hlavně N a odběrem půdní vláhy. Nástup vegetace u plevelů je výrazně rychlejší něž u pěstovaných plodin, které bývají velmi často po zimě poškozené.

Zpracování půdy

Zpracování půdy patří mezi jedno z nejvýznamnějších opatření v systému regulace plevelů. Jednak přímo ničí plevelné rostliny, oslabuje kořenový systém vytrvalých plevelných druhů, zapravuje semena plevelů do půdního profilu a podporuje mikrobiální aktivitu půdy, což má za následek rychlejší pokles zásoby semen v půdě. V současné době jsou využívány v zemědělské praxi dva základní způsoby zpracování půdy. Klasická orba a technologie minimálního zpracování půdy. Oba způsoby mají své klady a zápory.

Z podhledu regulace plevelů je výhodnější využívání klasického zpracování půdy. Při klasickém způsobu zpracování půdy dochází k rychlejšímu snižování zásoby semen v půdě a především vytrvalé plevele jsou potlačovány více než při minimálním zpracování půdy. Při minimálním zpracování půdy na polích se silným výskytem pýru plazivého, pcháčem rolním případně dalšími vytrvalými plevelnými druhy dochází k poškozování kořenového systému pouze v povrchové vrstvě. Regenerace těchto plevelů je podstatně rychlejší než po klasické orbě. Proto se v pěstovaných plodinách tyto plevele vyskytují dříve, než jsme byli v minulosti zvyklí. Pcháč rolní vytváří mohutné listové růžice již na podzim a pýr mohutné porosty například v ozimé řepce. Při klasickém zpracování se tyto plevele zpravidla objevují až v jarních měsících. Při mírném průběhu zimy mohou listové růžice pýru silně poškodit porosty obilnin nebo řepky ozimé. Další nárůst nových listových růžic se projeví již velmi brzy na jaře.

Předseťová příprava a setí

Kvalita přípravy půdy a setí se především projeví na vyrovnanosti porostů jak u obilnin, tak u ozimé řepky. Na hrudovitých pozemcích dochází k postupnému a nerovnoměrnému vzcházení, což má za následek mezerovité porosty. Ve vzniklých mezerách rychle vzcházejí plevelné rostliny, které jsou schopné díky volnému prostoru vytvořit do jarních měsíců statné rostliny. Odběr živin a vláhy těmito plevely je vysoký. Na takto zaplevelených porostech vzniknou nevratné škody, kterým nelze zabránit ani jarními aplikacemi herbicidů.

Rovnoměrně vzešlé rostliny plodin mají lepší předpoklad konkurovat plevelným rostlinám. Regulační opatření zpravidla bývají vysoce účinná.

Stav zaplevelení závisí i na termínu setí. Čím jsou porosty sety dříve, tím se zpravidla projeví větší tlak plevelných druhů.

Ošetření na podzim

Mezi nejúčinnější regulační opatření patří využití herbicidních přípravků. Celkový efekt herbicidních postřiků závisí především na volbě herbicidů a je ovlivněn druhovým složením plevelů na pozemku. Dále účinek je ovlivňován růstovou fází plevelů a povětrnostními podmínkami v průběhu aplikace herbicidů a po aplikaci.

Plevelné druhy je nutné odstranit co nejdříve po vzejití. Proto jsou nejvíce v ozimých obilninách a ozimé řepce používány preemergentní a časné postemergentní aplikace, které zpravidla mají vysoký účinek. V dobře zapojených porostech mají pěstované plodiny dostatečnou konkurenční schopnost vůči plevelům. U časně setých porostů velmi často dochází ke vzcházení plevelů po odeznění reziduálního účinku některých herbicidů již před příchodem zimy nebo v zimních měsících. Tento jev se projevuje především v mezerovitých porostech.

Problematika mezerovitých porostů na jaře

V letošním poměrně teplém a na převážné části našeho území velmi vlhkém podzimu, prosince a začátku ledna plevelné rostliny postupně vzcházely, a to i po poměrně účinných aplikacích herbicidů na podzim. Krátkodobé mrazy, které následovaly na mnoha místech, mohly poškodit porosty obilnin. Hrozí tak riziko výskytu chorob, což se může velmi negativně projevit na zdravotním stavu porostů, zejména obilnin.

Vlivem nízkých teplot dochází též k poškození i plevelných rostlin. Bohužel plevelné rostliny mají vyšší regenerační schopnost po mrazech než pěstované plodiny. Proto hrozí v jarních měsících masivní vzcházení jednoletých plevelů a rašení vytrvalých plevelů, které budou schopny rychle osídlit uvolněný prostor. Jarní aplikace herbicidů ve zdravých a vyrovnaných porostech obilnin mají vysokou naději na spolehlivý účinek.

Jiná situace je v poškozených porostech. První akcí na polích na jaře je hnojení dusíkem. To má za následek rychlou regeneraci plodin. Ovšem značnou dávku dusíku odeberou právě plevelné rostliny, s tím musíme počítat.

Problémem mezerovitých porostů je, že mají malou konkurenční schopnost vůči plevelům. To vyvolá poměrně masivní vzcházení plevelných rostlin. Herbicidní efekt po aplikacích se jistě projeví, ovšem hrozí následné vzcházení po deštivých periodách. Řešení spočívá v jarních aplikacích herbicidů proti jednoletým plevelům, případně pozdním aplikacím růstových herbicidů proti některým vytrvalým plevelům, jako například pcháči rolnímu. Ovšem v mezerách mají možnost i po těchto aplikacích vzcházet další plevele až do sklizně plodin.

V posledních letech poměrně rychle expanduje plevel mrvka myší ocásek, která se vyznačuje velkou reprodukční schopností. Rostliny jsou schopny vzcházet v průběhu celé zimy. Rostliny vytváření mohutní trsy, které velmi rychle obsazují uvolněný prostor. Mrvka myší ocásek se vyznačuje vysokou konkurenční schopností. Mezi hlavní příčiny expanze mrvky myší ocásek na ornou půdu patří především úzké spektrum pěstovaných plodin, tedy zejména vysoké procento obilnin, potom využívání technologií minimálního zpravování půdy.

Právě minimální zpracování půdy, podobně jako u sveřepu jalového a sveřepu měkkého vyhovuje reprodukci těchto rostlin. Obilky zůstávají v povrchových vrstvách půdy a jsou schopny vzcházet ve velkém množství v následujících plodinách. Šíření začíná postupně od okrajů polí a během několika let jsou rostliny mrvky schopné se rozšířit po celém pozemku. Obilky jsou velice malé a lehké, a proto se šíří větrem na velké vzdálenosti. Problémem je též, při počátečním ojedinělém výskytu velmi snadno unikají pozornosti a při následném rozmnožení bývá již velmi pozdě. Obecně se udává, že mrvka myší ocasek se vyskytuje v ozimých obilninách, a proto je vhodné zařazovat do osevního sledu jarní plodiny. Ovšem mrvka je schopná růst a vyvíjet se i v jarních plodinách.

Závěr

S problémem přezimujících plevelů v ozimých plodinách, vzcházením jarních plevelů i problematikou mezerovitých porostů se budeme setkávat stále častěji. Eliminovat riziko poškození plodin těmito plevely je možné precizací agrotechniky, přípravou půdy, setím a ošetření herbicidy. Pouze dobře založené, hnojené a ošetřované plodiny vytvoří konkurenčně silné porosty.

Vzcházející plevele v zimních měsících v ozimé pšenici

Plevele vzcházejí převážně v mezerovitých porostech - violka rolní, svízel přítula

Mohutné listové růžice máku vlčího odolávají jarním aplikacím herbicidů

Rozrazily velmi často kvetou i v zimních měsících

V mezerách se v předjaří objevují efemérní plevele - rozrazil břečťanolistý

Za vhodných podmínek rostliny svízele přítuly masově vzcházejí

V posledních letech lze na polích pozorovat hlaváček letní

V mezerovitých porostech se objevuje ostrožka stračka

V mezerovitých porostech se objevuje méně známá ostrožka východní

Problémem začínají být kakosty, které vzcházejí téměř po celý rok

Za příznivých podmínek vzcházejí rostliny pelyňku černobýlu

Rostliny heřmánkovce přímořského jsou schopny prosadit se i na zapojených porostech

Mezery obsazuji i jarní plevele - bytel metlatý