Borůvky, brusinky, zimolez a kustovnice aneb všechny jsou zdravé

28. 02. 2026 Ing. Kateřina Kovaříková, Ph.D.; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně Sady a vinice Zobrazeno 616x

Drobné ovoce, jako jsou například borůvky, brusinky a jim podobné, je velmi oblíbené a zdraví prospěšné. Borůvky (modré) jsou údajně jedním z nejbohatších zdrojů antioxidačních fytonutrientů mezi čerstvým ovocem a zeleninou.

Borůvky, kanadské borůvky, brusinky i klikva patří do čeledi vřesovcovitých. Kamčatské borůvky nejsou borůvky v pravém slova smyslu - jedná se o rod Lonicera (zimolez) z čeledi zimolezovitých a goji (kustovnice čínská) patří do čeledi lilkovitých, stejně jako například rajče nebo brambor. Všechny tyto rostliny mají formu menších či větších keřů a mohou žít i mnoho let.

Nároky na stanoviště

Zmiňované rostliny, ač mají mnoho společného, se liší zejména místem původu, a tím, jaké mají nároky na stanoviště. Klasické borůvky a brusinky rostou na kyselých stanovištích v jehličnatých a listnatých lesích, na horských loukách a vřesovištích. Borůvky jsou rozšířeny v Evropě, na Kavkazu, Mongolsku a na Sibiři. Brusinky mají areál cirkumpolární. Brusnice chocholičnatá (kanadská borůvka) pochází ze Severní Ameriky, kde obývá živinami chudé kyselé půdy ve vlhkých lesích a loukách. Klikva velkoplodá je původem ze Severní Ameriky a roste na vlhkých půdách v bažinách a močálech. Zimolez kamčatský, jak název napovídá, pochází z území v západní oblasti Tichého oceánu, Kamčatky a Kurilských ostrovů. Preferuje slunečné polohy, ale vyžaduje vlhké, kyselé–neutrální půdy. Kustovnice čínská je rozšířená v Asii od jihozápadu (Pákistán) po Thajsko, Japonsko a Koreu. Rostlina potřebuje dostatek vláhy, nikoliv však přemokření, půda by měla být lehčí s vyšším pH, potřebuje dostatek slunečního svitu.

Napodobit podmínky lesního ekosystému na zahradě je v podstatě nemožné, proto se klasické borůvky a brusinky takto nepěstují a jsme odkázáni pouze na jejich sběr v přírodě. Z toho důvodu se rozšířily ostatní podobné druhy (kanadská a kamčatská borůvka), které jsou nenáročné a úspěšně se pěstují v zahradách. Již bylo vyšlechtěno velké množství kultivarů. Vzhledem k nárokům na kyselost půdy se častěji pěstují v květináčích, ale lze je sázet i do záhonů s odpovídající úpravou substrátu.

Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus)

Borůvky (obr. 1) jsou oblíbené pro své tmavé fialové plody, které se dají konzumovat syrové (pozor na kontaminace). Plody borůvky jsou hodnotným zdrojem biologicky aktivních látek. Dozrávají v průběhu léta (červen–září), ve vysoko položených horských oblastech i později. Obsahují antokyaniny (delphinidin-, kyanidin-, malvidin-glykosidy), což jsou účinné antioxidanty, flavonoly, hydroxy-skořicové kyseliny, vitamín C a železo. Farmakologické účinky se pojí zejména s antokyanosidovou frakcí. Borůvky mají pozitivní vliv na oči, cévy, mají protizánětlivé a protivředové účinky. To vedlo k vývoji patentovaných léčivých přípravků, které obsahují jako účinnou látku standardizované extrakty z plodů borůvek.

Obr. 1: Borůvky (vlevo) a brusinky (vpravo) ve svém přirozeném prostředí

Účinky plodů jsou: protiprůjmové a dezinfekční, podpora močových cest a ledvin, mírný močopudný efekt, podpora imunity a obrany proti volným radikálům, posílení cévního systému a zlepšení prokrvení, regenerace sliznic a podpora při infekcích. Výzkum naznačuje, že konzumace borůvek může vést ke zpomalení degenerativních změn mozku, a oxidativního stresu (Alzheimer), pravidelná konzumace pak znamená lepší paměť, učení a koordinace pohybu. Listy mají podobný účinek jako plody, užívá se nálev. Účinky jsou stahující, močopudné, protiprůjmové, dezinfekční, pomáhají při zažívacích obtížích, zánětech močových cest, dále se používají jako obklad na rány či unavené nohy.

Brusnice chocholičnatá (Vaccinium corymbosum) - kanadské borůvky

Plody (obr. 2) jsou sladké s jemnou kyselostí, tedy vhodné pro přímý konzum, jsou podobné klasickým borůvkám. Mají vysoký obsah antioxidantů (flavonoidy, antokyany, vitamín C, resveratrol) a vitamínů (C, K). Mají také vysoký obsah vlákniny, takže prospívají zažívacímu systému. Hlavní biologicky aktivní látky jsou flavonoid kvercetin-3-glukosid, který má antioxidační a protizánětlivé účinky, kyselina chlorgenová (snižuje hladinu cukru v krvi) a kávová (silný antioxidant).

Jsou používány v lidovém léčitelství. Mají protizánětlivé vlastnosti a studie naznačují, že mohou mít pozitivní vliv na kognitivní funkce a paměť. Díky obsahu luteinu a zeaxantinu podporují zdraví očí. Extrakt se používá k léčení průjmu. Chitosanový biofilm s koncentrátem plodů také podporoval rychlejší hojení ran u potkanů.

Kvalita a obsah prospěšných látek je ovlivněna geneticky (kultivarem), ale záleží také na podmínkách prostředí a důležitý je i stupeň zralosti při sklizni. Dongnan et al. (2017) zkoumali obsah antokyanů u 13 vybraných kultivarů (původem ze SV Číny). Ačkoliv u všech byly nalezeny podobné antokyany, jejich koncentrace a podíly se lišily. Duke, Northblue a Bluetta měly vyšší antioxidační kapacitu než zbývajících 10 kultivarů, zatímco Bluegold, Berkeley a St. Cloud vykazovaly specifické profily antokyanů. Během zpracování plodů (na šťávy aj.) dochází ke ztrátám biologicky aktivních látek jako jsou právě antokyany a polyfenoly (Skrede et al., 2000).

Obr. 2: Plody brusnice chocholičnaté

Celosvětová poptávka po kanadských borůvkách roste, což zvyšuje tlak na hledání udržitelných pěstitelských postupů. Smrke et al. (2021) porovnali kvalitu plodů borůvek pěstovaných ve vysokém tunelu (bílá polypropylenová fólie, 200 μm) a pod černou kroupovou sítí. V obou variantách byly rostliny (Duke, Aurora, Brigitta) pěstovány na hrůbcích a v 60l květináčích.

Tunel zvýšil maximální teplotu vzduchu o 7,2 °C, což umožnilo sklizeň o 6–18 dní dříve, avšak s nižším výnosem i obsahem fenolických látek. U kultivarů Duke a Brigitta se nejlépe osvědčila kombinace kroupové sítě a květináčů. Studie probíhala ve Slovinsku.

Černé sítě proti kroupám se používají nejčastěji - nejvíce stíní, ale nemění světelné spektrum. Bílé sítě se uplatňují tam, kde je nižší intenzita slunečního záření. Barevné sítě dokáží modifikovat spektrum a tím i růstové reakce rostlin: modré podporují kompaktnější růst, červené nárůst biomasy. Například u jahod zvýšilo použití béžové sítě výnosy o 26 % oproti černé (Alhelal et al., 2024).

Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých pěstebních systémů:

• tunely - prodloužení sezóny, pěstování v chladnějších oblastech, ochrana proti kroupám, ptákům a mrazu,
• sítě - ochrana proti kroupám, ptákům a úpalu, snižování tepelného a vodního stresu, rozptýlené světlo - vhodné hlavně do teplejších oblastí,
• květináče - lepší kontrola pH, závlahy a hnojení, možnost přesunu rostlin; nevýhoda květináčů: omezený prostor pro kořeny.

Klikva velkoplodá (Vaccinium macrocarpon) - cranberries

Také se nazývá americká brusinka (obr. 3). Plody jsou velké a červené, obsahují antioxidanty, antokyany, vitamíny a minerály. Obsah prospěšných látek je ovlivněn genetickými faktory, a také faktory prostředí. Je známá pozitivním účinkem na močové cesty. Je bohatým zdrojem fenolických látek (fenolické kyseliny, flavonoly), které by měly přispívat je snížení rizika kardiovaskulárních chorob, snižovat krevní tlak, podporovat protizánětlivé a protinádorové mechanizmy. Uvádí se, že podporuje hubnutí a její častá konzumace je prevencí civilizačních onemocnění.

Antibakteriální účinky koncentrátu byly prokázány in vitro proti Escherichia coli, Listeria monocytogenes, Salmonella a Staphylococcus aureus. Tyto účinky jsou připisovány zejména flavonoidům a fenolickým látkám (flavon, kvercetin, naringerin) a nízkému pH koncentrátu. Fenolické látky v klikvě mají také potenciál inhibovat rozvoj rakoviny a kardiovaskulárních chorob.

Semena klikvy obsahují topochromanoly (tokoferoly, tokotrienoly). Dá se z nich lisovat olej, který je bohatý na nenasycené a vícenenasycené mastné kyseliny (kyselina linolová and alfa-linolová). Tokotrienoly mají neuroprotektivní, antiangiogenní, protizánětlivé, protirakovinné, antihypertenzní a antioxidační vlastnosti. Pomáhají také snižovat hladinu LDL cholesterolu v krvi.

Obr. 3: Klikva velkoplodá

Zimolez kamčatský (Lonicera caerulea var. kamtschatica) - kamčatské „borůvky“

Plody (obr. 4) jsou podobné borůvkám díky fialovému zbarvení, mají však nápadně podlouhlý tvar a dozrávají již koncem května a v průběhu června (některé kultivary i později). Ovoce je bohaté na cukry (glukóza, fruktóza), organické kyseliny, vitamíny (C, A, B1, B2, B6, B9, P), pektin a taniny, makroprvky (Mg, Na, K, Ca, P) a mikroprvky (Mn, Cu, Ba, Si, B, I). Obsah fenolických látek se liší podle kultivaru (geneticky) a podle faktorů prostředí, zejména rostliny z vyšších poloh vystavené UV záření měly vyšší obsah těchto látek než rostliny z nížin, vyšší obsah byl zjištěn také například u kultivaru Honeybee (Žurek et al., 2024).

Z fenolických látek jsou dominantní skupinou antokyany, fenolické kyseliny, flavonoly a flavan-3-oly. Obsah antokyaninů u kultivaru Honeybee byl také velmi vysoký, a to 3236,66 μg/g, zatímco u kultivaru Boreal Beauty byl zjištěný obsah 1993,46 μg/g (Žurek et al., 2024). Flavanoly byly zjištěny zejména v květech, listech a slupce plodů. Díky obsahu biologicky aktivních látek je zimolez kamčatský označován za superpotravinu.

Zimolez má pozitivní vliv na zdraví, má antibakteriální a antidiabetické účinky, snižuje riziko osteoporózy, vysokého tlaku, anémie, ischemické choroby srdeční a poruch zažívání. Typická je nahořklá chuť plodů. V lidovém léčitelství se plody užívají proti skleróze, jako antimikrobiální prostředek, a také mají močopudný účinek.

Obr. 4: Kamčatské „borůvky“

Kustovnice čínská (Lycium chinense) - goji

Pěstování tohoto keře (obr. 5) je rozšířené také v Americe, Kanadě a dalších zemích, včetně Česka. Plody jsou červené a měkké, sladké. Patří mezi adaptogeny (proti stresu, nespecificky podporují fyzickou i duševní odolnost organizmu). Mají vysoký obsah vitamínu C a beta-karotenu, dále obsahují 18 druhů aminokyselin, stopové prvky (zinek, selen, železo atd.), karotenoidy (zeaxantin), polysacharidy, flavonoidy (kvercetin), steroidy a organické kyseliny. Antioxidanty neutralizují volné radikály, zabraňují poškození buněk a stárnutí organizmu.

Celá rostlina by měla mít antibakteriální, protirakovinové a antioxidační účinky. Kořeny a listy také obsahují antimikrobiální látky. Z plodů i listů se dělá rovněž nálev a mohou být součástí čajových směsí. Bylo prokázáno, že v čaji z listů goji (Kuko tea) byl vysoký obsah antimikrobiálních látek (Terauchi et al., 1998).

Plody goji posilují imunitu a zlepšují krvetvorbu. Využívají se v tradiční čínské medicíně jako tonikum, které vyživuje játra, ledviny, plíce a posiluje zrak. Jako potravina má kustovnice dobrý glykemický index, a to i přesto, že je sladká. Je tak vhodnější než například hrozinky. Má také na ovoce vysoký obsah bílkovin. Údajně pomáhá při hubnutí.

Obr. 5: Plody goji

foto: 1, 2, 5 - K. Kovaříková, 3–4 - freepik.com

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0423. Použitá literatura je k dispozici u autorky článku.