Co nás čeká v integrované ochraně ovoce v roce 2023

20. 02. 2023 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 1157x

Nová vegetační sezona se opět blíží, a tak se zkusme zamyslit nad tím, co nás opět čeká v ochraně ovocných sadů. Především je třeba zmínit, že ovocnářství samotné prochází nyní velkou zkouškou, za kterou stojí růst cen energií, pohonných hmot a nízké výkupní ceny ovoce. Zároveň došlo k výraznému zvýšení nákladů na výživu, což u řady podniků vedlo k omezení aplikací hnojiv. Cenový posun se očekává i u pesticidů, ovšem hlavní problém spočívá v tom, že ubývají tradiční účinné látky doposud využívané proti klíčovým patogenům a škůdcům.

Úbytek přípravků na ochranu rostlin

U nových látek, jež se objevují, je třeba nejen sbírat zkušenosti s jejich účinností, ale mít k dispozici informace o průběhu jejich degradace. Ze spektra využívaných insekticidů kromě organofosfátů a thiaclopridu zmizely v poslední době metoxyfenozide a indoxacarb; v oblasti povolených fungicidů se rýsuje zákaz triazolů a vedou se diskuze o účinné látce captan. V současné době, kdy neustále roste tlak na kvalitu produkce, budou tyto pesticidy v plánu ochrany citelně chybět.

Pokud se týká širokospektrálních insekticidů (např. chlorpyrifos-methyl nebo thiacloprid) vyřazených na základě nepříznivých ekotoxikologických vlastností, je třeba přiznat, že jejich rozumné využití ve vhodný čas (například v TM s oleji v jarním ošetření) svou logiku mělo a pomáhalo redukovat velikost výchozí populace, frekvenci zásahů v sezoně a v konečném důsledku i počet nálezů reziduí pesticidů v produkci.

Méně přípravků - více škůdců

Skutečnost, že ubývající látky nejsou nahrazovány odpovídajícími alternativami, se v oblasti ochrany proti škůdcům projevuje narůstajícími výskyty štítenek, mšic, škod působených květopasem jabloňovým, zobonoskami, vrtulí třešňovou a dalších druhů.

Plody napadené štítenkou zhoubnou

Násada poškozená mšicí jitrocelovou

Dospělec letní generace květopasa jabloňového

Plůdek poškozený zobonoskou

Vrtule třešňová na višni

Loňská sezona se především vyznačovala hojnými výskyty mšic, kde velké škody působily zejména mšice jitrocelová a vlnatka krvavá.Vlnatka se objevila ve velké míře v sadech před sklizní, což ve spojení s vlhkým počasím vedlo k výskytu černí na plodech. V pozdních odrůdách jabloní jsme mohli nalézat i požerky obaleče zimolezového.

Mladá larva slunéčka v blízkosti kolonie mšic na hrušních

Přestože vlnatku doprovází řada přirozených nepřátel, k jejímu přemnožení i tak dochází

Plody před sklizní znehodnocené vlnatkou

Na druhé straně byla v roce 2022 oproti předcházejícím rokům ve většině sadů slabší druhá generace obaleče jablečného. Na základě podzimního hodnocení sadů pod feromonovým matením byla červivost před sklizní 2–3× nižší oproti roku 2021. Deštivé počasí během září ale komplikovalo sklizeň a bylo mimořádně příznivé pro rozvoj skládkových patogenů. Vzhledem k ochranným lhůtám přípravků, a také ve vztahu k nálezům počtu reziduí v produkci bylo rozhodování o zásazích obtížné.

Migrující L5 housenka obaleče jablečného vyhledávající úkryt pro přezimování

Ve fungicidní ochraně hrozí, že do budoucna budeme postrádat osvědčená řešení proti moniliové spále, strupovitosti jabloně a dalším patogenům.

Využití přípravků registrovaných v zóně

Na druhé straně je pro české zemědělce včetně ovocnářů dobrou zprávou, že od července letošního roku bude možnost zonálního přejímání pesticidů a biopreparátů registrovaných v zahraničí, a to přímo bez schvalovacího procesu Státním zdravotním ústavem. Na tento krok se čekalo dlouhá léta, neboť u pesticidů registrovaných u našich sousedů nebyl důvod ke zpracovávání duplicitních reziduálních studií a dalších již existujících podkladů.

Biologické a jiné nechemické metody

Ubývání syntetických pesticidů logicky směřuje k jejich nahrazování biologickými a dalšími nechemickými prostředky určenými pro ekologickou produkci. Leccos tímto způsobem zvládnout můžeme, avšak je třeba počítat s určitými odlišnostmi oproti konvenčním pesticidům.

V prvé řadě zde musíme brát v úvahu pomalejší nebo i nižší účinnost a kratší „reziduální“ účinek. Biopreparáty na bázi virů a baktérií jsou citlivé k abiotickým podmínkám, jmenovitě jejich účinnost klesá za extrémně vysokých teplot. Významnou roli také hraje profesní poradenský servis, bez kterého se zařazení prostředků pro ekologickou produkci do postřikového plánu neobejde. Roli zde často hrají detaily týkající způsobů aplikace, dávek, vzájemných kombinací atd.

Specifickým příkladem je využití metody matení proti obalečům, kde je třeba pracovat s mnoha informacemi, jako je charakter výsadeb (tvar, svažitost), převládající směr větru, zdroje napadení (neošetřované plochy, aleje), výchozí populační hustota a nezbytný je servis zaměřený na hodnocení napadení proti první i druhé generaci obalečů.

Uvést můžeme i systém ochrany proti strupovitosti, kde se jsou využívány měď, koloidní síra, hydrogenuhličitan draselný a polysulfid vápenatý. Síra a měď jsou aplikovány preventivně, polysulfid vápenatý na počátku infekce na mokrý list a hydrogenuhličitan draselný v pozdější fázi infekce na suchý list. Žádný z těchto přípravků nemá systemický účinek, a tak je velmi důležité stanovení termínů ošetření za využití teplotně klimatických modelů (např. RIMpro), jejichž role je nezbytná i v ochraně proti dalším klíčovým patogenům a škůdcům. Nutná je proto i vyšší frekvence zásahů v době intenzivního růstu asimilační plochy i plodů.

Nezbytností je provádění preventivních a dalších podpůrných opatření, což v případě patogenů znamená snížení výchozího inokula (např. u strupovitosti jabloně vymetání a drcení spadaného listí s askosporami) a u škůdců zavádění různých forem podpory funkční biodiverzity.

Komplexním opatřením je v tomto směru zakládání kvetoucích pásů s výsevy vhodně zvoleného spektra bylin. Ty poskytují nejen úkryt a alternativní potravu přirozeným nepřátelům, ale při vhodné druhové skladbě hrají podpůrnou roli ve výživě, ve zvýšení diverzity života v půdě a ve zlepšení půdní struktury. Je prokázáno, že v meziřadích osetých kvetoucími pásy dochází oproti tradičním sežínanému trávníku k lepšímu zasakování vody. V hospodaření s vodou v době sucha se příznivě projevuje i mechanická kultivace příkmenných pásů. Tento způsob vyžaduje odpovídající techniku a je náročný na čas, ovšem v integrované produkci jej můžeme doplnit herbicidními zásahy, což umožňuje zvládat i větší plochy nebo udržet plevele pod kontrolou v obdobích jejich intenzivního růstu.

Výsev kvetoucího pásu v meziřadí (Bílé Podolí)

Předností nechemických prostředků ochrany je především skutečnost, že nezanechávají rezidua a pokud ano, odbourávají se velmi rychle. Až na některé výjimky (např. spinosad, pyrethrum) jsou šetrné k necílovým organizmům.

Doporučení pro ochranu sadu

Po praktické stránce si v závěru připomeňme základní doporučení v ochraně sadů pro aktuální období. Pokud se týká přezimujících stadií škůdců, tak vzhledem k výše zmíněné aktivitě mšic v roce 2020 je vhodné projít ohniska napadení a zkontrolovat výskyty diapauzních vajíček. Totéž platí i pro přezimující nymfy vlnatky, jež si v posledních mírných zimách zvykla na úspěšné přežívání na kmenech, kosterních větvích i poškozených letorostech. Poškozené letorosty bychom měli během řezu pokud možno odstranit, neboť pupeny s nádory mají nižší vitalitu nebo vůbec nevyraší. Všímat bychom si měli i vajíček svilušek, píďalek, můr a dalších živočichů.

Diapauzní vajíčka svilušky ovocné

S tradičním ošetřením oleji, pokud bude podle výsledků monitoringu potřebné, počkáme až do nástupu vegetace.

Při procházení výsadbami v zimním období také věnujeme pozornost pohybu zvěře a při objevení škod na stromech musíme zkontrolovat stav oplocení i chráničů kolem stromů.

V poslední době bývají v brzy splněny aktivní sumy teplot pro ošetření proti kadeřavosti broskvoně. Mimořádně teplý počátek roku 2023 tento trend potvrzuje a podle údajů na www.amet.cz ze 4. 1. 2023 dosahovaly v teplých regionech sumy aktivních teplot (nad 7 °C) 50% cílové hodnoty a podle 3denní predikce 75 %. Je pravděpodobné, že do doby publikování tohoto příspěvku již budou v některých sadech první ošetření provedena.

Obdobně se během teplejší zimy začíná aktivně projevovat i mera skvrnitá. V obou případech již přistupujeme k zahájení systematické ochrany - u kadeřavosti pomocí kontaktních fungicidů, v případě mery aplikacemi kaolínu.

První pohyby šupin pupenů jsou u broskvoní patrny při splnění SAT₇ = 800 °C

Příspěvek byl zpracován s podporou projektu NAZV QK1910296 “Efektivita nových postupů regulace škodlivých činitelů v ovocnářství”.