Integrovaná ochrana ovoce - co nás čeká v nadcházející sezoně

11. 04. 2020 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 2153x

V poslední době zaznamenáváme některé trendy, které přispívají ke zvyšování náročnosti pěstování ovoce. Pokusme se na prahu nové sezony zamyslet nad tím, co můžeme v roce 2020 očekávat i v integrované ochraně, která je nedílnou součástí ovocnářství.

Počasí

Jako první faktor můžeme zmínit změny v počasí i klimatu. Termín nástupu vegetace nelze předvídat, ale s velkou pravděpodobností nás asi opět čeká rychlý přechod jara do léta. Statistiky z posledních roků jsou poměrně nepříznivé, pokud se týká pozdních jarních mrazů, a také vláhového deficitu v rozhodujících fenologických fázích.

Evidentní je vzrůst průměrných teplot, které podle měření v pražském Klementinu v uplynulém roce dosáhly druhé nejvyšší hodnoty od roku 1775. Alarmující je fakt, že k naměření absolutního rekordu došlo v roce 2018 a v pětici rekordních záznamů se objevily i roky 2007, 2014 a 2015. Tento nárůst vyplývá z kombinace dlouhých period s tropickými dny v letním období s mírnými zimami bez větších mrazů a s minimální sněhovou nadílkou v nižších a ve středních polohách.

S tím úzce souvisí zvyšování tlaku nejen tradičních škůdců, jako třeba obaleče jablečného, mšic, štítenek, fytofágních roztočů a dalších organizmů, ale objevují se nepůvodní teplomilné druhy. Podle zkušeností ze sousedních zemí bychom měli být připraveni i na další šíření některých nových invazivních druhů, např. octomilky Drosophila suzukii, vrtule Ceratitis capitata nebo ploštice Halyomorpha halys a do spektra invazivních organizmů můžeme zařadit i patogen Marsonina coronaria.

Rezidua pesticidů

Dalším z činitelů jsou trendy, které směřují k omezování aplikací pesticidů a k minimalizaci výskytu reziduí v ovoci. Žijeme ve velmi dynamické době, kdy se všechny obory velmi rychle vyvíjí a zvyšují se nároky spotřebitelů na kvalitu výrobků i služeb. Tento posun pochopitelně zahrnuje i zemědělství včetně pěstování ovoce. Nastupující mladá generace má přístup ke stále většímu objemu informací včetně údajů o kvalitě potravin a o jejich zdravotní bezpečnosti. I když znalosti o složitosti zemědělské prvovýroby jsou u běžných zákazníků spíše povrchní, na pesticidy nalézané u produktů konzumovaných v čerstvém stavu většina lidí reaguje citlivě. V pomyslném hledáčku se tak kromě zeleniny ocitá i ovoce, a tak nezbývá nic jiného, než tyto požadavky vzít v úvahu. Tlak na pěstitele se neustále zvyšuje i ze strany velkých obchodních řetězců, jež postupně zpřísňují podmínky na obsahy jednotlivých pesticidů i jejich kombinací v procentech MLR, a také maximální počet detekovaných látek v produkci.

V ovocnářsky významných zemích, včetně Polska, se proto začíná usilovně pracovat na nahrazování konvenčních pesticidů nechemickými prostředky ochrany i na celkovém přechodu na ekologické systémy. V rámci různých projektů je v Evropě v tomto ohledu vytvářena jednotná strategie tak, aby pěstitelé měli dostatek informací i prostředků ke zvládnutí těchto změn. Nejde přitom jen o rozhodování samotných ovocnářů nebo jejich reprezentace, ale také o nastavení národních priorit v oblasti legislativy a registrace přípravků tak, aby byl nastíněný rozvoj usnadněn a zajištěna konkurenceschopnost ovocnářů. V Itálii nyní najdeme okolo 20 000 ha ekologických sadů a v Polsku je obdobná plocha výsadeb ve fázi konverze. V podmínkách otevřeného trhu je třeba takový vývoj přijmout a na tyto změny postupně reagovat.

Biodiverzita

Třetím z trendů je vzrůstající tlak na aktivní podporu druhové pestrosti užitečných organizmů, tzv. funkční biodiverzity. Je prokázáno, že v sadech s příznivějšími podmínkami pro přirozené nepřátele méně často dochází k přemnožení škůdců anebo jejich likvidace proběhne rychleji a obejde se bez razantních opatření. Forem této podpory najdeme celou řadu - za nejuniverzálnější metodu můžeme považovat výsevy nektarodárných bylin do meziřadí. Vhodně zvolená skladba rostlin poskytuje užitečným organizmům nejen útočiště, ale také zdroje potravy ve formě nektaru, pylu a indiferentních fytofágních druhů.

Většina našich sadů je však po stránce bylinné sklady velmi uniformní, neboť převládá systém sežínaného zatravnění v kombinaci s herbicidním úhorem v příkmenných pásech. Takové prostředí je nepřátelské nejen rozvoji zmíněné funkční biodiverzity, ale dochází k omezení života v půdě, ke zhoršování její struktury i k horšímu hospodaření s půdní vodou. S výsevy bylin proto souvisí i péče o půdní prostředí a diverzitu organizmů, jež se zde nacházejí a pomáhají půdu spoluvytvářet.

Omezování přípravků na ochranu rostlin

Jednou z dalších výzev je i postupné omezováním herbicidů a jejich částečné nebo úplné nahrazování mechanickou kultivací a dalšími metodami. Snaha o šetrnější přístup k životnímu prostředí i ke zdravotní bezpečnosti produkce se projevuje i ve změnách spektra pesticidů. Postupně mizí širokospektrální insekticidy, a také přípravky s delším reziduálním účinkem (diflubenzuron, teflubenzuron, fenoxycarb, thiram aj.) včetně látek s negativním dopadem na lidské zdraví (např. organofosfáty). Tato opatření mají pochopitelně i své nevýhody - častěji mohou nastat situace vyžadující vyšší frekvenci aplikací. Více se asi budeme potýkat s druhy doposud považovanými za minoritní - jako příklad uveďme podkopníčka spirálového (Leucoptera malifoliella), jenž byl doposud účinně likvidován ovicidy, ale s jejich odchodem ze scény se tento drobný motýlek začíná v sadech projevovat stále škodlivěji.

Produkce a integrovaná ochrana

V uvedeném kontextu dochází ke zvyšování požadavků trhu na kvalitu ovoce při zachování vysokých výnosů, takže se nůžky mezi náročností ochrany a omezujícími trendy neustále otvírají. Abychom vše zvládli, v ochraně musíme postupovat mnohem pečlivěji, než jsme byli doposud zvyklí. Nestačí jen dosud získané zkušenosti, ale je nezbytné se dále vzdělávat a získávat nové informace.

Obecné principy integrované ochrany bude potřebné zpracovat do větších detailů, navrhnout konkrétní postupy a technologie (například ve vztahu k odbourávání účinných látek) a do postřikového plánu více zařazovat biologické a další nechemické metody ochrany.

Předpokladem úspěchu je kvalitní školkařský materiál s vysokým ekonomickým potenciálem a pečlivá agrotechnika. Při zakládání sadů určených pro intenzivní režim produkce je třeba se zamyslet nad tím, zda jsou k dispozici zdroje závlahové vody a zvažovat by se měla i potenciální rizika výskytu jarních mrazů na dané lokalitě. Úsilí investované do ochrany se nám nemůže plně vrátit u sadů s nízkým výnosem, při nedostatečné kondici stromů a u výsadeb s dlouhodobě přítomnými zdroji napadení škůdci a patogeny. V ochraně samotné musíme být vždy o krok v předstihu před škůdci a chorobami, abychom měli dostatek času na rozhodování a volbu alternativ. Škůdce je nutno systematicky udržovat na co nejnižší populační hustotě a obdobně musíme minimalizovat i zdroje infekcí patogenními organizmy.

Klíčovou roli proto hraje kvalitní monitoring a signalizace, kde základ tvoří pravidelná pozorování přímo v terénu v kombinaci s výstupy z online teplotních modelů a s aplikacemi zaměřenými na předpověď počasí. Právě počasí v posledních letech asi nejvýznamněji rozhoduje o průběhu ochrany i úspěchu v ovocnářství - doufejme, že rok 2020 bude po této stránce příznivější, než ty předchozí.

Bez ohledu na postupná omezování v používání pesticidů musíme v sadech dosáhnout vysokých výnosů a vysoké kvality plodů

Do intenzivních výsadeb jabloní se začíná vracet podkopníček spirálový (Leucoptera malifoliella)

Udržování pásů kvetoucích bylin v meziřadí je efektivní metodou podpory výskytu přirozených nepřátel škůdců

Příznaky poškození houbou (Marsonina coronaria)

Invazivní slunéčko východní sehrává v sadech pozitivní roli při regulaci mšic imer

I v letošním roce je třeba počítat s velkými nálety obalečů včetně obaleče švestkového

Fotopast Trapview představuje jednu z moderních forem technické podpory v signalizaci ochrany

foto: V. Falta, R. Vávra