Informační portál o ochraně a pěstování rostlin obsahující detailní informace o přípravcích, škodlivých činitelích a možnostech řešení.

Časopis o ochraně a pěstování rostlin pro agronomy a farmáře.

Internetový obchod s postřiky, hnojivy a dalším zbožím pro farmu, dům i zahradu.

Integrovaná ochrana sadů během května

18. 05. 2025 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; Biocont Laboratory, spol. s r. o. Sady a vinice Zobrazeno 1403x

Zatímco měsíc duben považujeme za počátek vegetační sezony, v květnu již dění v přírodě nabírá na daleko větší intenzitě. Fenologický vývoj ovocných druhů se urychluje a řada z nich vstupuje do květu. Odtud se vlastně odvozuje název měsíce a v jeho etymologii bezesporu hrají roli právě sady, jež od nepaměti významně vytváří obraz celé naší krajiny. Rychlým tempem spěje kupředu i vývoj škodlivých organizmů, z nichž mnohé využívají svou příležitost právě v tomto období. Zmínit můžeme například pilatku jablečnou i pilatky na slivoních, květopasa peckového, z patogenů pak původce moniliové spály a bakteriální spály růžovitých.

Co se týče meteorologických poměrů, průměrné denní teploty dosahují 13 °C a územní srážkový úhrn pro ČR činí 70 mm. Velkou proměnlivostí počasí se však vyznačuje 1. polovina měsíce, jež pravidelně přináší nejen noční mrazy, ale někdy i sněžení. Kritická bývá hlavně 2. dekáda května, kdy se dostavují tzv. ledoví muži. V případě, že květy nebo plůdky přežijí toto období bez úhony, většinou již vážné ohrožení úrody mrazy nehrozí. Rozsah potenciálních škod úzce souvisí s fenologickým vývojem, neboť odolnost tvořících se pletiv vůči mrazům postupně klesá. Například u jabloní je ve srovnání s fenologickou fází myšího ouška po odkvětu odolnost násady k mrazům 3× nižší (tab. 1).

Existuje řada metod, jak sady před působením mrazů ochránit, ovšem jejich efektivita bývá nejistá, a to hlavně v případech většího proudění vzduchu. Fatální jsou také situace, kdy teploty klesnou příliš hluboko pod nulu a mrazy trvají po celou noc. Na uvedená rizika bychom měli myslet také při zakládání sadů, pro něž nejsou vhodné údolní polohy a stanoviště exponovaná pravidelnému proudění chladného vzduchu.

Tab. 1: Teploty (°C), při kterých v krátkodobé expozici dochází k 90% poškození násady

BBCH*	54	58	65	69
Jabloně	-12,2	-4,4	-3,9	-3,9
Hrušně	-7,4	-5,6	-4,4	-4,4
Meruňky	-10,0	-7,2	-5,6	-4,4
Broskvoně	-12,8	-9,4	-4,4	-3,9
Třešně	-8,3	-4,4	-3,9	-3,9

Pozn.: *) 54=myší ouško/u peckovin bílé špičky, 58=růž. Poupě–balónek, 65=plný květ, 69=opad květních plátků (Zdroj: Utah State University)

Ochrana proti patogenům

Jedním z hlavních témat v ochraně proti chorobám je strupovitosti jabloně (Venturia ineaqualis). Ochranu jsme již zahájili v dubnu ve fázi myšího ouška, kdy v opadaném listí dozrávají askospory, za deštivého počasí se uvolňují do ovzduší a jsou schopny působit primární infekce. Nejrizikovější je v tomto ohledu období v rozpětí fenologických fází růžového poupěte–lískového oříšku, a to díky velké zásobě askospor a citlivosti pletiv hostitele. Strupovitosti proto musíme věnovat co největší pozornost a kombinovat preventivní ošetření s kurativními. Povoleno je široké spektrum účinných látek (cyprodinyl, captan, difenoconazole, dithianon, fluopyram, fluxapyroxad, kresoxim-m, mefentrifluconazole, metiram, myclobutanil, penconazole, penthiopyrad, pyraclostrobin, pyrimethanil, tetraconazole, trifloxystrobin). V ekologické produkci aplikujeme preventivně síru či měď (nebo jejich kombinaci) a na mokrý list polysulfid vápenatý při BSET₀(h)=120–300 °C od vzniku infekce nebo hydrogenuhličitan draselný na suchý list při BSET₀(h)=300–430 °C. Vhodné je využití modelu (např. RIMpro), kde je ovšem třeba nastavit termín pro fenologickou fázi myší ouško. Ve 2. polovině května se na neošetřovaných plochách můžeme setkat s příznaky napadení listů a později i plodů (obr. 1). První vytvářející se léze jsou méně nápadné a jejich hledání vyžaduje trpělivost a zároveň i zkušenější „oko“. Pokud v sadech příznaky napadení nejdeme již tak časně, je třeba zintenzivnit nebo zpřesnit ochranu, abychom předešli rozvoji sekundárních konidiových infekcí.

Velmi aktivní bývá také padlí jabloně (Podosphaera leucotricha, obr. 2), jemuž vyhovuje sušší slunečné počasí s většími výkyvy mezi nočními a denními teplotami. I když často zásahy proti tomuto patogenu spojujeme s ochranou proti strupovitosti, je třeba zároveň sledovat i průběh infekcí samotného padlí a ochranu cílit na tento patogen. To platí obzvláště u velmi citlivých odrůd, jako jsou např. Idared, Bohemia, Rubín, Golden Delicious a další. Tradičním opatřením je také přidávání síry v kombinaci s některým ze systémových přípravků cílených na strupovitost. I zde se v signalizaci ošetření můžeme řídit modelem RIMpro.

V chladnějších oblastech ještě mohou na počátku května dokvétat višně, kde hrozí infekce moniliové spály (Monilinia fructigena, Monilinia laxa), v hrušních a v citlivých odrůdách jabloní řešíme ochranu proti bakteriální spále jabloňovitých (Erwinia amylovora), a během květu jádrovin také jádřincovou a kališní hnilobu působenou druhy r. Alternaria spp.

Přibližně dva týdny po odkvětu peckovin zahajujeme ochranu proti suché skvrnitosti listů peckovin (Stigmina carpophila). Houba napadá slivoně, višně, třešně, meruňky i broskvoně a zdrojem infekcí jsou spadané listy a léze na větévkách a loňských plodech. Příznaky výskytu často nacházíme na okrajích výsadeb, odkud se patogen může postupně šířit. Ošetřujeme preventivně před očekávaným deštěm a z látek, jež využíváme, lze zmínit hydroxid měďnatý, oxichlorid měďnatý, fluopyram, tebuconazole, trifloxystrobin, captan, hydrogenuhličitan draselný, a také síru.

Významným patogenem ve třešních, a zejména ve višních, je Blumeriella jaapii, původce skvrnitosti listů třešně, jenž svou aktivitu zahajuje ve stejném období jako Stigmina carpophila. Jde o velmi závažné onemocnění, jehož podcenění může u citlivých odrůd vést k předčasnému opadu listů a postupně až k úhynům celých výsadeb nebo školkařských výpěstků. Bionomie houby je v mnohém podobná V. inaequalis, neboť přezimuje ve spadaných listech, kde se na jaře tvoří ve vřeckách askospory. Ty za deštivého počasí působí primární infekce a napadená pletiva mohou být zdrojem sekundárních konidiových infekcí. Ochranu provádíme společně se zásahy proti S. carpophila, ovšem v signalizaci upřednostníme sledování epidemiologie B. jaapii, pro níž je k dispozici i výstup v rámci modelu RIMpro. Spektrum účinných látek je stejné jako u předchozího patogenu.

Poslední houbovou chorobou, jež je třeba pro dané období zmínit, je hnědnutí listů meruněk (Apiognomia erythrostoma). Jako v předchozím případě, i tento patogen přezimuje v opadaném listí, kde se po odkvětu v plodničkách vytváří askospory. Ty za deštivého počasí infikují listy, na nichž vznikají žlutozelené skvrny, které se zvětšují a později hnědnou. Povoleny jsou látky fluopyram, trifloxystrobin, měď a hydrogenuhličitan draselný, jež aplikujeme preventivně před očekávaným deštěm a podle nárůstu listové plochy.

Obr. 1: Viditelné příznaky infekcí strupovitosti jabloně

Obr. 2: Letorost poškozený padlím jabloně

Ochrana proti škůdcům

V květnu se v sadech setkáváme s velmi širokým spektrem škůdců, kteří reagují na rychlé střídání fenologických fází, a tím i bohatou potravní nabídku. Častým cílem nalétávajícího hmyzu jsou květy a tvořící se plůdky, což představuje velké riziko pro pozdější úrodu. V těchto případech proto musíme reagovat rychle a signalizace zásahů vyžaduje přesnost ve stanovení termínů. Do této skupiny škůdců bezesporu zařazujeme pilatku jablečnou (Hoplocampa testidunea, obr. 3), pilatku hruškovou (Hoplocampa brevis, ve slivoních pilatku švestkovou (Hoplocampa minuta) a pilatku žlutou (Hoplocampa flava, obr. 7). Zatímco ve slivoních, jež bývají zpravidla odkvetlé, přichází v úvahu pouze larvicidní ošetření, v jabloních máme v chladnějších oblastech ještě možnost ošetřovat proti nalétávajícím dospělcům pilatky jablečné. Předpokladem ale je, že se stromy nachází ve fázi balónku, kdy lze adulticidem zasáhnout. Napadení květů indikují vpichy na boční straně kalicha, z nichž zprvu vytéká rezavá tekutina (obr. 4) a později zde vzniká drobná bělavá jizva. Larvicid aplikujeme v krátkém období těsně před líhnutím housenic, kdy se uvnitř vajíček rýsují červenohnědé oči larvy (obr. 5) a později i celé její tělíčko (obr. 6). Horší je to v současné době s výběrem přípravků, z nichž je do jabloní povolena pouze účinná látka flupyradifurone (s omezením 1×/2 roky) a ve slivoních není k dispozici žádný přípravek. Situaci lze částečně řešit využitím vedlejších účinků acetamipridu aplikovaného proti mšicím. Pro signalizaci larvicidní ochrany proti pilatce jablečné je v rámci teplotního model RIMpro k dispozici velmi dobře zpracovaný výstup, znázorňující průběh životního cyklu škůdce. Je zde ale nutno nastavit tzv. BIOFIX, konkrétně počátek květu raně kvetoucích odrůd (Idared, James Grieve, Bohemia, Julia, aj.). U pilatek se zaměřujeme na raně kvetoucí odrůdy, kam také těsně před květem umisťujeme bílé lepové desky k monitoringu letu dospělců.

V regulaci výskytu mery skvrnité (Cacopsyla pyri, obr. 8), kde s postupující vegetační sezonou ztrácejí význam přímé insekticidní zásahy, hrají důležitou úlohu přirození nepřátelé. Důvodem je překrývání generací a přítomnost různých vývojových stádií (obr. 9), z nichž jsou k zásahům citlivé pouze nymfy L1 a L2. V této době se již zaměřujeme pouze na odstraňování medovice a prevenci vzniku černí. Zde využíváme hydrogenuhličitan draselný, draselné kokosové mýdlo, síran hořečnatý nebo pomerančový olej.

Lokálním, ale nepříjemným škůdcem v jabloních je podkopníček spirálový (Leucoptera malifoliella) k jehož šíření přispěl ústup ovicidů ze spektra účinných látek využívaných proti obaleči jablečnému. Má-li příležitost se namnožit, může tento drobný motýlek (obr. 10) způsobit rozsáhlé poškození listů vedoucí až k jejich předčasnému opadu. Podkopníček je jedním z prvních druhů motýlů zahajujících let a v lapácích jej najdeme v krátkém odstupu po larvicidním zásahu proti pilatce. Ovicidní ošetření (pyriproxyfen) provádíme dle úlovků v lapácích v kombinaci s nálezy vajíček (obr. 10) na spodní straně listů, zatímco larvicid (acetamiprid, chloratraniliprole, cyantraniliprole, spinosad) aplikujeme při objevení prvních vylíhlých vajíček a vznikajících min. V signalizaci nám mohou pomoci i teplotní sumy - termínu ovicidnímu zásahu odpovídá hodnota BSET₁₀(h)=3 000–3 300 °C, larvicid aplikujeme při BSET₁₀(h) = 5 100–5 400°C. Podkopníček vytváří 2–3 generace, takže ochraně je třeba věnovat pozornost i později, prakticky až do sklizně.

K pravidelným návštěvníkům sadů patří zobonosky, a to především polyfágní zobonoska jablečná (Coenorhinus aequatus, obr. 11), zobonoska ovocná (Rhynchites bacchus) a ve výsadbách višní i třešní zobonoska třešňová (Rhynchites auratus). Zobonosky patřící stejně jako květopasi či listohlodi do čeledi nosatcovitých (Curculionidae), jsou vizuálně nezaměnitelné a vyznačují se nápadným kovových zbarvením. Bohužel, o to méně nápadné bývají škody, jež brouci působí, jelikož jejich let je rozložen do dlouhého časového úseku trvajícího od rašení až do tvorby plůdků. Stejně jako květopas nalézají svá zimoviště v zeleni přiléhající k sadům, což přináší jejich zvýšený výskyt na okrajích výsadeb. Zobonosky poškozují rašící pupeny, květy a později plůdky (obr. 11), do kterých vykousávají mělké jamky a kladou vajíčka.

Vzhledem k rozvleklé aktivitě zobonosek je obtížná volba termínu ošetření. V signalizaci se řídíme sklepáváním, jež je nutno provádět pravidelně po celé uvedené období. Poněkud užší období letu má zobonoska třešňová, jež bývá aktivní hlavně po odkvětu třešní a višní, kdy se začínají tvořit plůdky. Ošetřit musíme ještě před vkladením vajíček do plodů, neboť larvy působí obdobně jako vrtule třešňová „červivost“. Z přípravků využijeme spinosad, acetamiprid a potenciálně také cyantraniliprole. Z dalších zástupců řádu brouků se k zobonoskám velmi často připojují listohlodi (Phyllobius spp., obr. 12), listokazi (r. Phylloperta spp.) a příležitostně i zlatohlávci (Cetonia spp., Oxythyrea spp., aj., obr. 13). Ochranu provádíme na základě vizuální kontroly a sklepávání. Z brouků škodících v produkčních výsadbách stojí za zmínku ještě květopas peckový (Anthonomus rectirostris), který nalétává do výsadeb v době květu třešní a višní, kde prodělává úživný žír. Po odkvětu škodí žírem na mladých plůdcích, do nichž klade vajíčka a larvy posléze ničí pecky a celé plody. Zasahujeme pomocí látek spinosad nebo cyantraniliprole těsně po odkvětu dle sklepávání a škod zjištěných v předchozím roce.

Důležitou skupinu škůdců, proti nimž v květnu pravidelně zasahujeme, představují listožravé housenky, především druhy ze skupiny slupkových a pupenových obalečů (o. zimolezový, o. jabloňový, o. pupenový, o. zahradní, o. ovocný aj., obr. 14), píďalky (Erannis defoliaria, Operophtera brumata, zejkovci - Ennominae, obr. 15), někteří zástupci můrovitých (např. rod Orthosia, bekyně a další druhy. I když jde o polyfágní druhy, s píďalkami se častěji setkáváme v peckovinách, hlavně v meruňkách, naopak obaleče nacházíme více v jabloních.

V ochraně využíváme dostupné totricidy, jejichž aplikaci v jabloních je možné ve 2. polovině května spojit s 1. larvicidním nebo ovilarvicidním zásahem proti obaleči jablečnému. V jabloních jsou k dispozici látky cyantraniliprole, chloratraniliprole, pyriproxyfen, spinosad a tebufenozide. Výběr insekticidů v peckovinách je omezený - ve slivoních připadají v úvahu chlorantraniliprole a cyantraniliprole, ve třešních a višních cyantraniliprole a spinosad. Nejméně uspokojivá situace je nyní v meruňkách, kde z uvedených látek není povolena žádná, avšak lze využít přípravek na bázi B. thuringiensis povolený i do všech ostatních ovocných druhů.

I když základem ochrany proti většině druhů mšic (obr. 16, 17) je ošetření ještě před květem, bez následných aficidních aplikací se většinou neobejdeme. V květnu mohou mšice vytvářet velké kolonie a škodit nejen sáním, ale i vytvářením medovice. Zasahujeme pomocí látek azadirachtin, acetamiprid, flonicamid, flupyradifurone a pirimicarb dle registrace v jednotlivých ovocných druzích. Důležitou součástí boje proti mšicím jsou přirození nepřátelé, z nichž dominantní úlohu sehrávají slunéčka (obr. 18) provázená pestřenkami a zlatoočkami (obr. 19). Méně nápadní, nicméně velmi efektivní jsou zástupci blanokřídlých parazitoidů, z nichž je asi nejznámější mšicovník vlnatkový (Aphelinus mali). Jak český název napovídá, jde o vosičku vázanou na vlnatku krvavou (Eriosoma lanigerum), kterou dokáže významně redukovat. Jako většina blanokřídlých parazitoidů, je mšicovník citlivý k razantním insekticidům, což je třeba zohlednit ve strategii ochrany. S parazitací se ale ve výsadbách setkáváme až v pozdější fázi sezony. Proti vlnatce krvavé se při větším výskytu před aplikací vhodného aficidu (pirimicarb, flonicamid, acetamiprid) vyplatí ošetření draselným kokosovým mýdlem za účelem smyvu voskových povlaků. Během května také postupně dokončuje svůj vývoj přezimující generace červce javorového (Phenacoccus aceris). Ošetření proti pohyblivým L1 nymfám však většinou spadá až do následujícího měsíce.

V posledních letech v sadech stále více začíná škodit štítenka čárkovitá (Mytilococcus ulmi), jejíž nymfy se rozlézají v období krátce po odkvětu jabloní. Obdobně jako u štítenky zhoubné (Qudraspidiotus perniciosus) je hlavním cílem ochrany zabránit invazi nymf na plůdky. K tomuto účelu využíváme látky, acetamiprid spinosad a spirotetramat. Pokud se termín shoduje s larvicidním ošetřením proti pilatce jablečné, lze za využití látky aceamiprid oba zásahy spojit.

Ve 2. dekádě května postupně zahajují let klíčové druhy obalečů, jmenovitě obaleč švestkový (Grapholita funebrana, obr. 20), obaleč jablečný (Cydia pomonella, obr. 21) a obaleč zimolezový (Adoxophyes orana). Průběh letu sledujeme pomocí feromonových lapáků, v nichž se jako první objevuje obaleč švestkový, po něm následují obaleč jablečný, a nakonec obaleč zimolezový. Na počátku května zároveň vrcholí let obaleče východního (Grapholita molesta), jenž bývá aktivní již na konci dubna.

Ovicid (pyriproxyfen), jeli k dispozici v daném ovocném druhu, aplikujeme na počátku letové vlny a za předpokladu kladení. V signalizaci larvidního ošeteřní se řídíme sumami pro embryonální vývoj, jenž u obaleče švestkového činí BSET₁₀(h)=1 500 °C, u obaleče jablečného i obaleče zimolezového BSET₁₀(h) = 2 100 °C. Z larvicidů máme v jádrovinách k dispozici, acetamiprid, chlorantraniliprole, cyantraniliprole a spinosad anebo využijeme feromonové matení (obaleč jablečný, obaleč zimolezový). Ve slivoních jsou registrovány přípravky na bázi látek cyantraniliprole a acetamiprid. Pokud se týká biologických prostředků ochrany, v larvicidní ochraně proti obaleči jablečnému se osvědčilo uplatnění přípravky na bázi viru granulosy obaleče jablečného (CpGv) a proti housenkám obaleče zimolezového lze úspěšně využít B. thuringiensis. Pro signalizaci ochrany proti obaleči jablečnému je také možno využít model RIMpro a rovněž výstupů na www.amet.cz. První larvicidní ošetření proti obaleči švestkovému přichází zhruba v úvahu již do poloviny května, proti obaleči jablečnému jej provádíme dle regionů přibližně v poslední dekádě měsíce a housenky obaleče zimolezového se líhnou ještě o týden později.

Z dalších motýlů, lze zmínit nesytku jabloňovou (Synanthedon myopaeformis) a nesytku rybízovou (S. tipuliformis), jež velmi citlivě reagují na feromony a v lapácích je nalézáme prakticky celou sezonu. Housenky nesytky jabloňové vyžírají chodbičky na rozhraní lýka a dřeva a působí usychání stromů; housenky nesytky rybízové vyžírají středovou část výhonů keřů a rovněž působí jejich usychání. Možnosti ochrany jsou v obou případech omezené a spočívají v odchytu motýlů do nádob s potravní návnadou v kombinaci s feromony.

Tradičním škůdcem třešní i višní je vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi, obr. 22), jež se začíná líhnout z kokonů v půdě 1–2 týdny po odkvětu třešní (cca 1. dekáda května). Přibližně stejný časový interval zaujímá zrání vajíček v ovariolách samic, takže k potenciálnímu kladení může docházet na přelomu května a června. Monitoring letu vrtulí provádíme pomocí žlutých lepových desek umisťovaných na osluněné okraje výsadeb těsně před počátkem letu dospělců. Ošetřujeme buďto adulticidně dle úlovků nebo larvicidně na vajíčka ve fázi dvou černých skvrn. První adulticidní ošetření spadá přibližně do období žloutnutí plodů. V signalizaci larvicidního zásahu nám může pomoci suma pro zárodečný vývoj, jež činí BSET₁₀(h)=1 800 °C, kde biofix (B) představuje termín nálezu čerstvě vykladených vajíček. Proti vrtuli jsou k dispozici látky acetamiprid, spinosad a cyantraniliprole.

Ze spektra ostatních škůdců se během května můžeme setkávat se symptomy poškození bejlomorkami (Dasineura sppp.), postupně se šíří svilušky a nacházíme květy poškozené květopasem jabloňovým (Anthonomus pomorum), jenž se postupně kuklí a na konci měsíce vylétají brouci letní generace. V téže době již můžeme v sadech nalézat plůdky poškozené primárním i sekundárním žírem pilatky jablečné i pilatky hruškové.

Tab. 2: Přehled ochrany proti patogenům a škůdcům jádrovin

Škůdce	Aktuální stav	Doporučení
Choroby
Strupovitost jabloně	období vysokého rizika infekcí; rozvoj primárních infekcí, objevují se 1. příznaky na mladých listech	systém preventivních nebo/a kurativních ošetření; signalizace na základě modelu (např. RIMpro)
Padlí jabloně	rozvoj primárních, a postupně i sekundárních infekcí	preventivní ošetření; signalizace na základě modelů (např. RIMpro); spojit s ochranou proti strupovitosti
Bakteriální spála jabloňovitých	během květu primární infekce, za chladného a deštivého počasí; později sekundární šíření z napadených růžic	signalizace na základě modelu; věnovat pozornost hrušním a citlivým odrůdám jabloní; ošetření přípravky s baktericidním účinkem, přípravky zvyšujícími odolnost a mikrobiálním přípravkem na bázi B. amylloliquefaciens
Jádřincová a kališní hniloba	infekce v době květu za deštivého počasí	do systému ochrany proti strupovitosti zařadit fungicidy s účinkem proti původcům choroby
Živočišní škůdci
Mera skvrnitá	vývoj nymf 1. generace, postupně kladení a líhnutí 2. generace	larvicidní zásah na vrchol líhnutí, raději ale upřednostnit podporu přirozených nepřátel; aplikace přípravků ke smytí medovice
Pilatka jablečná	let dospělců, kladení, líhnutí housenic; primární a později i sekundární žír	adulticidní zásah ve fázi balónku nebo larvicid po odkvětu před líhnutím housenic (dle modelu nebo na základě preparace vajíček)
Zobonosky	žír brouků rozvlekle od rašení až do začátku růstu plůdků; poškození plůdků	pravidelné sklepávání a vizuální kontroly po celé období, adulticidní zásah dle výskytu
Listohlodi (r. Phyllobius)	brouci často škodí v době květu	zásah dle sklepávání a vizuální kontroly; spojit např. s ošetřením proti zobonoskám
Sviluška ovocná	líhnutí nymf z diapauzních vajíček a následná reprodukce	vizuální kontrola listů v růžicích, akaricidní zásah dle výskytu
Podkopníček spirálový	po odkvětu let 1. generace, kladení a postupně líhnutí housenek; 1. miny na listech	nejpozději v době květu instalace lapáků; larvicidní zásah selektivními přípravky při BSET10(h)=1 200 °C nebo při objevení prvních min
Obaleč jablečný	po odkvětu počátek letu 1. generace; významná letová vlna s kladením ve 2. polovině května	před květem aplikace feromonového matení; instalace lapáků nejpozději těsně po odkvětu; larvicidní zásah na L1 housenky při BSET10(h)=2 100 °C od počátku letové vlny
Obaleč zimolezový	na konci května může začít let 1. generace	včasná instalace feromonových lapáků; instalace feromonového matení před květem; larvicidní zásah na L1 housenky při BSET10(h)=2 100 °C od počátku letové vlny
Obaleč jabloňový. O. pupenový, aj.	let 1. generace	sledovat feromonové lapáky a SET
Píďalky a další listožravé housenky	během květu žír na květech i na listech v růžicích	vizuální kontrola a sklepávání; zásah selektivními přípravky včetně B. thuringiensis
Nesytka jabloňová	ve 2. polovině května let motýlů	instalace lapáků k monitoringu nebo lapáků s potravní návnadou k odchytu dospělců
Mšice jitrocelová, mšice jabloňová	rozvoj kolonií v růžicích a na vytvářejících se letorostech; příznaky sání	aficidní zásah dle vizuální kontroly; základní ošetření však provádět již před květem; podpora přirozených nepřátel
Vlnatka krvavá	rozvoj kolonií	pravidelná kontrola ohnisek výskytu, před aficidním zásahem aplikace draselného mýdla
Štítenka čárkovitá	rozlézání nymf	po květu pravidelná kontrola ohnisek, aplikace larvicidu; monitoring pomocí lepových pásek
Červec javorový	aktivita přezimujících nymf (do fáze zeleného až růžového poupěte), páření dospělců	potenciální larvicidní zásah v chladných oblastech

Tab. 3: Přehled ochrany proti patogenům a škůdcům peckovin

Škůdce	Aktuální stav	Doporučení
Choroby
Moniliová spála	možnost infekce u dokvétajících višní; riziko hlavně za chladného deštivého počasí	preventivní ošetření před očekávaným deštěm nebo podle modelu
Suchá skvrnitost listů peckovin	infekce za deštivého počasí po vytvoření listové plochy	pravidelné preventivní fungicidní zásahy v 10–12denních intervalech
Hnědnutí listů meruňky	infekce za deštivého počasí po vytvoření listové plochy	pravidelné preventivní fungicidní zásahy v 10–12denních intervalech
Skvrnitost listů třešně	spory se začínají uvolňovat 3–4 týdny po odkvětu	pravidelné preventivní fungicidní zásahy v 10–12denních intervalech
Živočišní škůdci
Pilatky na slivoních	embryonální vývoj, postupné líhnutí housenic, primární a sekundární žír	larvicidní zásah ve fázi červených očí
Zobonoska třešňová	úživný žír dospělců a kladení cca 2–3 týdny po květu, především ve višních	pravidelné sklepávání; adulticidní zásah dle výskytu
Obaleč švestkový	po květu začátek letu 1. generace a kladení	instalace lapáků nejpozději před květem nebo v jeho průběhu; v ochraně feromonové matení (instalace před květem) nebo larvicid při splnění BSET10(h)=1 500 °C od počátku významné letové vlny
Obaleč východní	let a kladení 1. generace	sledování úlovků v lapácích; larvicid na počátku líhnutí L1 housenek
Vrtule třešňová	let dospělců cca 10–14 dní po odkvětu	instalace žlutých lepových desek a jejich pravidelná kontrola; kontrola vpichů na plodech; aplikace na dospělce od počátku letu nebo larvicidní ošetření těsně před líhnutím larev ve fázi 2 černých skvrn
Sviluška ovocná	líhnutí nymf z diapauzních vajíček a následná reprodukce	vizuální kontrola listů v růžicích, akaricidní zásah dle výskytu
Mšice třešňová, m. maková, m. broskvoňová aj.	rozvoj kolonií na vznikajících letorostech	pravidelná vizuální kontrola; aficidní zásah co nejdříve na počátku rozvoje kolonií; podpora predátorů

Závěr

Květen je z hlediska ochrany patogenům i škůdcům velmi důležitým obdobím pro zvládnutí celé sezony. V 1. dekádě měsíce zároveň hrozí poškození květů i plůdků jarními mrazy. Ovocné druhy se nacházejí ve fenologických fázích, kdy se vytváří násada i asimilační plocha, což vyžaduje věnovat pesticidním zásahům co největší pozornost. Vyplatí se pečlivě sledovat nejen teplotní sumy a modely, ale hlavně pravidelně navštěvovat sady.

K hlavním tématům, jež musíme řešit, patří strupovitost jabloně, padlí jabloně, bakteriální spála jabloňovitých, pilatky, široké spektrum polyfágních listožravých housenek (slupkoví a pupenoví obaleči, píďalky) i brouků (zobonosky, listohlodi, listokazi). Letovou aktivitu zahajují podkopníček spirálový, obaleč švestkový, obaleč jablečný, i obaleč zimolezový a zároveň vrcholí let 1. generace obaleče východního. Na vzestupu pravidelně bývají populace mšic, mery skvrnité, svilušek, i jiných savých škůdců. Z diapauzy se probouzí vrtule třešňová, líhnou se nesytky a štítenka čárkovitá a velmi rychle se také obnovují kolonie vlnatky krvavé. Pozornost věnujeme také přirozeným nepřátelům škůdců, kteří jsou nedílnou součástí integrované ochrany. V době květu je v sadech zvýšený výskyt opylovačů což přináší omezení v aplikacích pesticidů.

Ochranu proti mnohým škodlivým organizmům v současné době komplikuje nedostatečný výběr přípravků a přísnější pravidla pro MRL v integrované produkci. Obtížné je dodržování pravidel antirezistentní strategie, spočívající ve střídání látek s různý mechanizmem účinku. Nepříjemným opatřením je zpřísnění MRL pro acetamiprid ve všech druzích ovoce platné od 19. 8. 2025. Dle jednotlivých ovocných druhů se jedná o 5–10násobné snížení stávajících limitů; největší změna je u meruněk, kde došlo k posunu z 0,8 na 0,08 ppm a citelná změna nastala též u jádrovin (z 0,4 ppm na 0,07 ppm). Aplikace přípravků na bázi acetamipridu je nutno soustředit na počátek sezony, protože tato látka degraduje poměrně pomalu. Pro dosažení hranice 0,01 ppm je u jabloní třeba dodržet interval mezi aplikací a sklizní v délce 140–150 dnů. Bezproblémová zřejmě budou ošetření proti pilatkám r. Hoplocampa v jádrovinách i slivoních, proti zobonoskám, proti nymfám první letní generaci mery skvrnité, migrujícím L1 larvám štítenky čárkovité, a také časná ošetření proti mšicím. Lze proto doporučit zařazení acetamipridu v plánu ochrany v souladu s pravidly pro dětskou výživu, což například u jádrovin znamená, aplikace ukončit zhruba do konce druhé dekády května.

Obr. 3: Ošetření na dospělce pilatky jablečné provádíme ve fázi balónku