Integrovaná ochrana sadů v březnu 2025
18. 03. 2025 Sady a vinice Zobrazeno 2499x
Měsíc březen považujeme za období postupného probouzení se přírody ze zimního spánku, a i v sadech můžeme v této době počítat se stále patrnějšími známkami nastupujícího jara. Zatímco v 1. polovině března často převažuje spíše zimní počasí, ve 2. polovině měsíce pravidelně dochází k nárůstu teplot a k urychlení začátku vegetace.
Ve druhé polovině března rozkvétají meruňky a později i broskvoně, jež lákají rozmanité opylovače (a včela medonosná, b samec drvodělky fialové, c královna čmeláka skalního, d samotářská včela zednice r. Osmia)
V teplých oblastech rozkvétají mandloně s určitým odstupem následované meruňkami. Z méně významných ovocných druhů nakvétá například svída dřín a k pohybu pupenů dochází i ve výsadbách rybízu. U broskvoní, slivoní, třešní, višní a u jádrovin po stránce fenologického vývoje zaznamenáváme pokročilé rašení. V chladnějších regionech mívají ovocné stromy zpoždění a na první květy si musíme ještě počkat 1–2 týdny.
Co se týče meteorologických poměrů, tak dle statistických údajů ČHMÚ, dlouhodobý teplotní normál pro území ČR činí v březnu 3,2 °C. Avšak odchylky od této hodnoty mohou být značné - například v loňském roce březnový průměr dosáhl 7 °C a naopak v roce 2006 pouhých 0,1 °C. Jedním z nejchladnějších byl v tomto směru asi rok 1987 s naměřeným teplotním průměrem -2,5 °C. Co se týče úhrnů srážek, dlouhodobý normál pro celé území ČR představuje 46 mm. K tomuto údaji je třeba poznamenat, že v posledních 15 letech byl z velké většiny během března zaznamenáván srážkový deficit (31–88 % normálu). Výjimku tvořily roky 2015 a 2019 (100 %), dále 2023 (109 %) a především rok 2020, kdy březnové srážky dosáhly 205 % normálu.
Nástup vegetace, a s ním související zahájení aktivity škůdců a patogenů, se odvíjí od průběhu počasí v předcházejících zimních měsících. Letošní zima s teplotami oscilujícími kolem 0 °C, a místně se sněhovou pokrývkou, se zatím v tomto směru vyvíjí vcelku příznivě, a to i přes citelnější oteplení v závěru ledna. Konečný stav samozřejmě ještě závisí na únorovém počasí, jež v posledních letech vyššími teplotami přispívalo k urychlení příchodu jara.
Mezi prvními predátory, jež v sadech s přicházejícím jarem pozorujeme, jsou pavouci a slunéčka (a křižák, b s. sedmitečné, c s. dvoutečné)
Ochrana proti patogenům
V březnu je již zpravidla v plném tempu ochrana proti kadeřavosti broskvoně (Taphrina deformans), jejíž aktivita souvisí s probouzením pupenů. Ve srovnání s jabloněmi nejsou broskvoně tak náročné na ochranu, ale bez účinných zásahů proti kadeřavosti nelze u tohoto atraktivního ovoce dosáhnout úspěchu. T. deformans přezimuje v podobě tzv. blastospor za šupinami pupenů nebo na větvích a symptomaticky se vyznačuje charakteristickými zduřeninami na listech s růžovočervenými a světle zelenými diskoloracemi. Na spodní straně listů, jež později usychají a opadají, se vytváří povlak z ložisek askospor. Choroba má negativní dopad na růst plodů, diferenciaci květních pupenů a na vyzrávání letorostů. Opakované nezvládnutí ochrany vede k citelnému poškození stromů a ke zkrácení životnosti sadů.
V březnu, v době rašení broskvoní, pokračujeme v ochraně proti kadeřavosti
Souvislost mezi fenologickým vývojem broskvoní a bionomií patogenu je vyjádřena pomocí sum aktivních teplot (SAT), měřených nad 7 °C od začátku roku. Houba je schopná infikovat pupeny od okamžiku, kdy dojde k otevření cesty k tvořícím se zeleným pletivům, jež jsou v dormanci chráněny pod šupinami pupenů. Důležité jsou dva údaje, a to SAT7(h) = 800 °C, kdy dochází k prvnímu pohybu těchto šupin, a SAT7(h) = 1 000°C, kdy bychom již měli ošetřovat. Podle grafů zveřejňovaných na www.amet.cz se k 28. 1. 2025 tyto sumy pohybovaly od několika °C v chladných oblastech, do 300 °C v teplých regionech. Například v roce 2023 byly vzhledem k teplému lednu SAT pro první ošetření ke stejnému datu v některých sadech již splněny.
S tímto prvním ošetřením si většinou nevystačíme a podle průběhu srážek v mnoha případech zasahujeme ještě 2×, a to v době pokročilejšího rašení a před květem. V případě velkého infekčního tlaku se vyplatí v ochraně pokračovat i po odkvětu v době růstu listů. Teplé zimy a nevyzpytatelné počasí v předjaří prodlužují období pro infekce kadeřavosti. Ochrana proti patogenu se stává obtížnější a v sadech se stále častěji setkáváme s příznaky napadení. Z pohledu praxe je proto třeba dodat, že někteří pěstitelé sází na jistotu a fungicidní zásahy zahajují již na podzim po opadu listů. Co se týče povolených fungicidů, v registru proti kadeřavosti v současné době nalezneme pouze přípravky na bázi mědi.
Kadeřavosti broskvoně je taxonomicky příbuzným druhem puchrovitost slivoně (Taphrina pruni). Patogen působí deformace a zduření plodů, které nedozrávají a zároveň u nich nedochází k vytvoření pecky. Náchylnost k napadení je odlišná dle kultivarů. Citlivá je například odrůda Stanley, naopak odolné jsou odrůdy Topfirst a Toptaste. Za rezistentní jsou považovány odrůdy Jojo a Tophit. Bionomie i způsob ochrany jsou obdobné jako u kadeřavosti broskvoně s tím rozdílem, že zde nemáme k dispozici teplotní sumy a v signalizaci se řídíme fenologickým vývojem stromů. Ošetřujeme pomocí přípravků na bázi mědi na počátku rašení (ve fázi zelené špičky) a zásahy opakujeme 1–2× dle srážek.
Na konci března v teplých oblastech pravidelně rozkvétají meruňky, kde je zcela zásadním tématem moniliová spála peckovin (Monilinia laxa). Hlavním zdroj napadení představují mumifikované plody, ve kterých houba přezimuje a kde na jaře vytváří konidie. Přenos konidií do květů je uskutečňován větrem i hmyzem. Konidie jsou zachycovány na bliznách, patogen proniká čnělkou hlouběji do květu a později do celých větévek, jež společně s květy zasychají. Moniliová spála je jednou z nejčastějších příčin předčasného úhynu meruněk a bez účinné ochrany se zde neobejdeme. K rozvoji choroby dochází hlavně za chladného deštivého počasí s poklesem teplot pod 12 °C. Za citlivé jsou považovány např. odrůdy Bergeron, Goldrich, Harogem a Kompakta, střední odolnost vykazují Hargrand, Skaha, Veharda, Adriana a k velmi odolným řadíme odrůdy Betinka, Darina, Bergarouge a Pinkcot. Ošetření provádíme podle srážek a teplot (k dispozici je i model RIMpro) na počátku květu, v plném květu a při dokvétání. Využíváme přípravky obsahující účinné látky trifloxystrobin, pyraclostrobin, tebuconazole, fluopyram a fenhexamid. Dále přichází v úvahu měď, a také biologický přípravek na bázi Bacillus subtilis.
V teplejších oblastech na opadaných listech může již docházet k postupnému zrání askospor strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis), jejíž bionomie je sladěna s fenologickým vývojem stromů. Pro stanovení velikosti infekce strupovitosti můžeme využít program RIMpro, kde je třeba na počátku sezony nastavit fenologickou fázi, případně i záchyty askospor v lapačích. Vzhledem k závažnosti patogenu musíme strupovitosti věnovat pozornost od samého počátku jejího potenciálního působení. První ošetření zpravidla provádíme ve fázi myšího ouška, kdy většinou využíváme přípravky na bázi mědi. V této době se již mohou dostavit velké infekce, což např. potvrzují zkušenosti z předchozího roku.
V hrušních se setkáváme s příbuznou strupovitostí hrušně (Venturia pyrina), jejíž bionomie je obdobná a v zásadě stejné jsou i principy ochrany. I zde můžeme v signalizaci využít model RIMpro, jenž má pro tento patogen samostatný výstup. Měď použitá proti strupovitosti jabloně i hrušně, pokud volíme vyšší dávky, zároveň účinkuje i proti korovým nekrózám a bakteriózám (Neonectria sp., Pseoudomonas sp.).
Plodničky houby Nectria cinnabarina, původce nektriového odumírání větví
K životu se postupně probouzí další významný patogen, a to padlí jabloně (Podosphaera leucotricha). Tato houba přezimuje ve formě mycelia v pupenech, odkud se šíří na tvořící se mladá pletiva. Zasahujeme co nejdříve, jelikož symptomatické projevy patogenu v podobě poškození květních růžic a rašících listů se objevují velmi rychle. Aplikace mědi cílené na předchozí patogeny nejsou účinné a proti padlí využíváme široké spektrum syntetických fungicidů (triazoly, strobiluriny aj.) nebo přípravky na bázi síry. Jelikož koloidní síra účinkuje spolehlivě pouze při vyšších teplotách, přichází v tomto období v úvahu spíše aplikace polysulfidu vápenatého. Soustředíme se na odrůdy tradičně k padlí náchylné, jako jsou Idared, Rubín, Bohemia a další.
Příznaky primárních infekcí padlí jabloně se objevují již velmi záhy
Živočišní škůdci na počátku jara
S oteplením a s příchodem slunných dnů se v sadech stále více setkáváme se zástupci hmyzu a dalších členovců. Z úkrytů vylézají slunéčka a pavouci, objevují se královny čmeláka zemního vyhledávající zdroje potravy a místo pro založení kolonie. Pozorujeme i další opylovače včetně včel, a to hlavně v nakvétajících meruňkách. Co se týče škůdců, kromě mery skvrnité, aktivní ve výsadbách hrušní často již během zimních měsíců, se postupně probouzejí i další druhy. V této době je již nejvyšší čas na zjištění výskytu přezimujících stádií škůdců, z nichž se zaměřujeme na následující druhy:
- diapauzní vajíčka svilušky ovocné (Panonychus ulmi),
- vajíčka mery jabloňové (Psylla mali),
- vajíčka píďalky podzimní (Operophtera brumata),
- diapauzní vajíčka mšic (Aphis pomi, Dysaphis plantaginea, aj.),
- přezimující stádia červců a štítenek,
- vajíčka můr r. Orthosia,
- molovka pupenová (Argyresthia pruniella),
- vlnovník višňový (Aculus fockeui),
- vlnovník hrušňový (Eryophyes pyri),
- vlnovník jabloňový (Aculus schlechtendali),
- nymfy puklice švestkové (Parthenolecanium corni),
- přezimující housenky slupkových obalečů,
- kolonie vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum) přezimující na stromech.
V případě překročení prahu škodlivosti ošetřujeme oleji, k nimž je v případě molovky pupenové (Argyresthia pruniella) vhodné přidat některý z larvicidů. Molovka je polyfágní druh s lokálním významem. Navštěvuje především višně, třešně i slivoně, kde je třeba provádět pravidelný monitoring a ochranu. Přezimují plně vyvinuté housenky ve vajíčkách, připravené k téměř okamžitému líhnutí při prvním oteplení nad 10 °C. Počátek aktivity molovky většinou spadá na konec března, ale někdy o sobě tento škůdce dává vědět i dříve. Drobné housenky vyžírají vnitřek pupenů, později škodí na květních poupatech, květech i listech. K objevení vajíček, kladených do štěrbin kůry v blízkosti pupenů, je třeba trpělivosti a při hledání se neobejdeme bez kvalitního binokuláru. Jsou velikostně srovnatelná s vajíčky podkopníčka spirálového (0,5 × 0,3 mm), oválného tvaru, bělavá a se síťováním. Přímo proti molovce není pro integrovanou produkci povolen žádný přípravek, ale můžeme využít vedlejších účinků některého z larvicidů určeného pro daný ovocný druh proti slupkovým obalečům.
Nepříjemnými škůdci jádrovin i peckovin jsou vlnovníci (Aculus fockeui, Aculus schlechtendali, Eryophyes pyri, Epitrimerus pyri). Díky miniaturní velikosti a skrytému způsobu života jejich přítomnost často zjistíme až při vzniku příznaků, což je pro zvládnutí ochrany již pozdě. Rozsáhlejší škody jsou ale signálem o nutnosti systematické ochrany v příštím roce. V takovém případě je vcelku bezpředmětné věnovat úsilí zimní kontrole a přistupujme k základním ošetřením za použití síry nebo polysulfidu vápenatého těsně před rašením nebo již na podzim po opadu listů. Při velkém napadení výsadeb vlnovníky můžeme zvýšit účinnost polysulfidu přidáním vyšších dávek olejů, které zároveň působí i na další přezimující škůdce. Během samotné zimní kontroly výskytu této skupiny roztočů hledáme kolonie diapauzních samic pod šupinami pupenů (vlnovníci na hrušních) nebo v jejich blízkosti (vlnovník višňový, vlnovník jabloňový). Obdobě jako u molovky pupenové se při prohlížení odebraných větviček neobejdeme bez kvalitního binokulárního mikroskopu.
Dalším časně jarním druhem, kterému je třeba věnovat pozornost, je květopas jabloňový (Anthonomus pomorum). Brouci hledají útočiště k přezimování ve stromořadích, lesních porostech a v zahradách přiléhajících k sadům. Přímo ve výsadbách tráví květopas zimu pouze tehdy, jsou-li zde k dispozici starší stromy s rozpukanou borkou. Do sadů se brouci přesouvají při oteplení na denní maxima 15 °C a v návaznosti na fenologický vývoj stromů. Takové podmínky v poslední době nastávají v teplých oblastech již ve 2. polovině března, v chladnějších na přelomu března a dubna. Po opuštění zimních úkrytů květopasi před pářením prodělávají úživný žír na rašících pupenech. Monitoring výskytu brouků provádíme pomocí sklepávadla mezi fenologickými fázemi BBCH 51–53 alespoň 2× týdně a procházíme hlavně partie sadů sousedící s plochami, kde květopas přezimuje. Při sledování se zaměřujeme na raněji kvetoucí odrůdy (Idared, Šampion, Julia, Rubín, Gala a další), jimž květopas dává přednost. Za chladnějšího počasí, kdy se období aktivity škůdce prodlužuje, mohou květopasi obrátit svou pozornost i na později rozkvétající odrůdy, jako jsou Golden Delicious, Red Delicious, Topaz, a další.
Květopas jabloňový ve sklepávadle
S ošetřením nesmíme otálet, neboť brouci musí být zlikvidováni ještě před vykladením vajíček do pupenů, k němuž dochází v rozmezí fenologických fází BBCH 54–55. V signalizaci nám mohou pomoci i teplotní sumy a termínu aplikace odpovídá hodnota SET10(h) = 250–300 °C naměřená od začátku roku. Proti květopasům je již po několik roků povolen pouze spinosad, což není úplně ideální situace a bezesporu je třeba hledat i jiné možnosti. Experimentálně je například prokázána účinnost látek cyantraniliprole a chloratraniliprole; v zahraničí je proti květopasům registrován přípravek na bázi draselné soli přírodních mastných kyselin. Perspektivní je také využití insekticidu na bázi přírodních pyrethrinů, registrovaného aktuálně do některých druhů zeleniny. Nutno dodat, že v registru proti květopasu jabloňovému najdeme i botanický insekticid na bázi azadirachtinu. Jeho využití bude díky pomalejšímu účinku, a převážně požerovému působení, vhodnější přesunout na období líhnutí a žíru letní generace brouků, např. v kombinaci se zásahem proti mšicím.
Pokud počasí ovocným dřevinám umožní dosáhnout fenologické fáze myšího ouška nebo i začátku zeleného poupěte, můžeme se v poslední dekádě března v sadech při pečlivějším hledání setkat i s prvními zakladatelkami mšic, líhnoucích se z diapauzních vajíček. Na rašících pletivech se příležitostně objevují i mladé housenky slupkových a pupenových obalečů, jež prozrazují drobné požerky s pavučinkami. Pomalu se také začínají rozlézat nymfy červce javorového (Phenacoccus ulmi), jež přezimují ve štěrbinách kůry, v kalusech a v borce. Obdobně se k životu postupně probouzejí i nymfy puklice švestkové (Parthenolecanium corni) trávící diapauzu v paždích pupenů, převážně na dvouletém dřevě. Těžiště aktivity zmíněných škůdců a navazující ochrana ale většinou spadá až do měsíce dubna.
V březnu pokračujeme v zahájeném systému aplikací kaolínu nebo olejů proti meře skvrnité (Cacopsylla pyri) ve výsadbách hrušní. U mer postupně narůstá i množství vykladených vajíček, jež v malých skupinkách nacházíme nejčastěji v rýhách kůry poblíž pupenů. Vrchol kladení očekáváme později, většinou až kolem období květu hrušní. Do výsadeb jabloní také nalétávají mery přenášející fytoplazmy (Cacopsylla melanoneura, Cacopsylla picta), jejichž přítomnost zjišťujeme pomocí žlutých lepových desek. Vzhledem k aktivitě dalších druhů mer a jejich obtížné identifikaci, jsou informace o úlovcích pouze orientační. V přímé ochraně, jež má význam hlavně v případě potvrzeného výskytu fytoplazem v sadech, využíváme oleje nebo i spinosad.
Pářící se mera skvrnitá ve sklepávadle
Některá z mer navštěvujících časně zjara jabloně
Závěr
V měsíci březnu se pomalu dává do pohybu vegetace a s tím souvisí i nutnost zahájení systematické ochrany proti patogenům a škůdcům. Jako první přichází na řadu aplikace proti kadeřavosti broskvoně a puchrovitosti slivoně, dále provádíme repelentní zásahy proti merám a později následují zásahy mědí proti korovým nekrózám a bakteriózám. Postupně zahajujeme ochranu proti strupovitosti jabloně i padlí jabloně. Do výsadeb jabloní mohou ze svých zimovišť začít nalétávat dospělci květopasa jabloňového, proti němuž zasahujeme na základě sklepávání ve fázi BBCH 52–53. V sadech máme stále příležitost pro uskutečnění monitoringu výskytu přezimujících stádií škůdců, po kterém následuje zásah oleji. Měli bychom mít již připravený postřikový plán a z provozního hlediska ukončovat řez a drcení větví, aby byl umožněn pohyb aplikační techniky. V této souvislosti pokračujeme s vymetáním opadaného listí a s jeho mulčováním za účelem snížení zdrojů infekce strupovitosti jabloně, suché skvrnitosti listů peckovin, skvrnitosti listů třešně a dalších patogenů.
S blížícími se termíny prvních zásahů proti patogenům a škůdcům je nutno urychlit drcení větví v meziřadí
Seznam literatury je k dispozici u autora článku.
Další články v kategorii Sady a vinice
RSS
RSS