Integrovaná ochrana sadů v dubnu
19. 04. 2025 Sady a vinice Zobrazeno 530x
Zatímco je březen měsícem, kdy se příroda pomalu probouzí ze zimního spánku, v dubnu již přichází jaro v mnohem intenzivnější a trvalejší podobě. Průměrné denní teploty (7,8 °C) vymezují nástup vegetace sezony a s ní také stále větší aktivitu organizmů, s nimiž se v sadech setkáváme. Úhrny dubnových srážek se příliš neliší od předcházejícího měsíce, a v rámci území ČR se pohybují kolem 40 mm. Počasí bývá v dubnu velice proměnlivé, kdy slunné a téměř letní dny náhle vystřídá příchod mrazů a sněhové pokrývky. Loňský rok je příkladem, že tyto změny se mohou nepříznivě dotknout kvetoucích peckovin i jádrovin.
Do setí řepky je nyní ještě spousta času, avšak v našich končinách se ujal zvyk porozhlédnout se okolo, jak která řepka vypadá a přemýšlet o budoucích kandidátech na výsev už teď. Můžeme dokázat, že nabídka odrůd řepky společnosti Limagrain je komplexní a zahrnuje hybridy vhodné do všech podmínek a na každé pole.V ochraně sadů během dubna podnikáme řadu zásadních kroků, jež jsou velmi důležité pro zvládnutí celé nadcházející sezony. Ve vztahu k některým škůdcům se stromy nacházejí ve fenologických fázích náchylných ke vzniku významných škod i při nižších populačních hustotách sledovaných druhů.
Po stránce agrotechnické probíhá zakládání nových výsadeb, roubování, dále aplikujeme půdní minerální hnojiva, a také zahajujeme chemickou i mechanickou regulaci plevelů.
Ochrana proti patogenům
V jabloních, které se nacházejí v rozpětí fenologických fází myší ouško–počátek květu, věnujeme hlavní pozornost strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis). Patogen přezimuje ve spadaném listí, kde v plodničkách (pseudoperitheciích) postupně dozrávají askospory. Askospory jsou při dešti vymršťovány z vřecek do vzduchu, ulpívají na mladých pletivech a ve spojení s ovlhčením a příznivou teplotou působí tzv. primární infekce.
První ošetření provádíme při splnění sum aktivních teplot pro zralost askospor (www.amet.cz), a při splnění meteorologických podmínek pro infekci (teplota, déšť) ve fenologické fázi BBCH 54 (myší ouško). Využíváme-li v signalizaci model RIMpro, je v programu nutno nastavit datum, kdy tato fenologická fáze převažuje. Zásahy pravidelně zahajujeme přípravky na bázi mědi, u níž zároveň využíváme jejího širokospektrálního účinku na bakteriózy a korové nekrózy.
V dalším sledu ošetření volíme ze širokého spektra registrovaných přípravků, z nichž je účelné upřednostnit látky s kombinovaným účinkem proti padlí jabloně (Podosphaera leucotricha, obr. 1) včetně síry nebo polysulfidu vápenatého. Padlí přezimuje v infikovaných květních i listových pupenech, odkud se šíří na mladá pletiva. Příznaky napadení můžeme pozorovat velmi záhy, nejčastěji v citlivých odrůdách (Idared, Rubín, Bohemia, Gala, Jonagored aj.), kde se často neobejdeme bez pravidelného mechanického odstraňování napadených růžic a později i letorostů.
Ve stejném období také zahajujeme fungicidní aplikace proti strupovitosti hrušně (Venturia pyrina), jejíž bionomie je obdobná jako u strupovitosti jabloně. Odlišnost spočívá ve schopnosti patogenu napadat kromě listů a plodů také větve a letorosty, kde houba přezimuje v podobě mycelia. Nositeli primárních infekcí jsou proto nejen askospory uvolňující se z listů, ale též konidie pocházející z lézí na dřevě. Ochranu provádíme obdobným způsobem jako u strupovitosti jabloně. Stejně jako strupovitost jabloně jsou i pro padlí jabloně i strupovitost hrušně k dispozici výstupy v rámci modelu RIMpro, znázorňující aktivitu patogenů i prognózu vývoje infekcí.
Peckoviny během dubna procházejí květem, což bývá provázeno infekcemi moniliové spály (Monilia laxa, obr. 2). Nejvíce jsou citlivé meruňky a višně, ovšem za příznivých podmínek dochází i k napadení třešní, slivoní a broskvoní. Výjimečně může dojít i k poškození jabloní, kde se ovšem setkáváme s formou patogenu Monilia laxa f. sp. Mali. Houbě vyhovuje chladnější a deštivé počasí a ošetření provádíme podle potenciálních infekcí, zpravidla na počátku květu, v plném kvetení a při dokvétání. Vzhledem k fenologickému vývoji přichází v meruňkách v daném období v úvahu poslední ošetření, naopak v ostatních peckovinách, event. v jabloních, ochranu zahajujeme. Pro přesnou signalizaci lze využít modelu RIMpro, kde volíme výstup pro časněji a později kvetoucí ovocné druhy nebo odrůdy. V registru je poměrně široká nabídka fungicidů (s úč. l. fluopyram, některé strobiluriny, myclobutanil, fenpyrazamin aj.), ze spektra nechemických přípravků lze použít koloidní síru, měď, hydrogenuhličitan draselný a biopreparáty na bázi Bacillus amyloliquefaciens (B. subtilis).
V poslední dekádě dubna mohou v teplejších oblastech, a na konci měsíce i v chladnějších regionech, postupně rozkvétat jádroviny, které bývají ohroženy bakteriální spálou růžovitých (Erwinia amylovora). Vůči patogenu jsou citlivé hlavně hrušně, z jabloní pak kupříkladu odrůdy Gala, Fuji, Pink Lady, ale též Topaz, Idared atd. Zdrojem primárních infekcí je bakteriální exsudát, vytvářející se za vlhkého počasí v lézích na napadených dřevních částech. K přenosu kapének dochází prostřednictvím větru, hmyzu, pavouků nebo i za přispění ptactva. Svůj díl na šíření baktérií mohou mít v době květu i opylovači. Baktérie ulpívají na bliznách, čnělkou pronikají hlouběji do květních orgánů a postupně do dřevních částí. Následně odumírají květy, plůdky, výhony, větve a později i celé stromy. Infekce vznikají za deštivého a teplého počasí a k jejich predikci vyžíváme modely jako je RIMpro, Cougarblight nebo Maryblyt. Ochranu založenou na preventivních aplikacích zahajujeme na počátku květu přípravky s baktericidním účinkem (měď, fosetyl-al) nebo biopreparáty na bázi Bacillus amyloliquefaciens. Pro další zásahy jsou důležitá období na konci květu a na počátku růstu plůdků. Později v sezoně ošetřujeme dle modelu.
V chladnějších oblastech přichází k návaznosti na fenologický vývoj a průběh počasí v úvahu poslední zásah proti kadeřavosti broskvoně (Taphrina deformans) event. proti příbuzné T. pruni, působící puchrovitost slivoně. V obou případech aplikujeme přípravky na bázi mědi.
Obr. 1: Květní růžice odrůdy Idared poškozená padlím jabloně
Obr. 2: Mumifikované plody peckovin jsou zdrojem infekce moniliové spály
Ochrana proti škůdcům
V dubnu postupně vznikají příznivé podmínky pro rozvoj aktivity mnohých živočišných škůdců, k nimž se postupně přidávají opylovači a přirození nepřátelé. Je tomu nejenom díky vzrůstu teplot, ale také rozšiřující se potravní nabídce pro fytofágní druhy. Rašící zelená pletiva, květy a posléze i mladé plůdky lákají množství živočichů, jejichž přítomnost v sadech je třeba sledovat. Při hledání bereme v úvahu vztah daného druhu k fenologickému vývoji stromů, odrůdovou preferenci a další aspekty. Zaměřujeme se na jeden druh nebo určitou skupinu, což zvyšuje pravděpodobnost nálezu hledaných organizmů nebo příznaků poškození. Velkou roli také hrají zvolené metody monitoringu, které je vhodné kombinovat. V následujících řádcích se zkusíme podívat, kteří škůdci, a v jakém pořadí, nás budou v daném období zajímat.
V návaznosti na dění během předjaří a v březnu pokračujeme v systému ochrany proti meře skvrnité (Cacopsylla pyri, obr. 3, 4), jejíž vajíčka stále častěji nacházíme na zelených pletivech. K hromadnému kladení dochází podle situace těsně před květem, kdy se již objevují i první L1 nymfy. S rašením také ukončujeme repelentní aplikace kaolínu. Mezi fází myšího ouška a zeleného poupěte přichází v úvahu zásah oleji, jimiž zároveň pokryjeme přezimující stádia škůdců. 1. larvicidní zásah, provádíme těsně před květem při zjištění 10 % vylíhlých nymf, druhý s odstupem 7–10 dnů, což je již zpravidla až po odkvětu. K dispozici jsou přípravky s účinnými látkami spinosad, flupyradifurone a spirotetramat. Využít lze i vedlejšího působení látek acetamiprid a flonicamid, cílených na mšice.
V závislosti na fenologickém vývoji a počasí je třeba na počátku dubna ještě sledovat výskyt květopasa jabloňového (Anthonomus pyri, obr. 5). I když vrchol aktivity brouků většinou spadá do 2. poloviny března, při rozvleklém nalétávání brouků u části populace může dojít k vykladení později. Napadeny pak bývají i později kvetoucí odrůdy nebo stromy v pokročilejším fenologickém vývoji, nejpozději ale do fáze myšího ouška. Populační hustotu květopasa zjišťujeme pomocí sklepávadla; pro insekticidní zásah je v současné době k dispozici pouze spinosad.
V kvetoucích výsadbách třešní, k němuž zpravidla dochází v poslední dekádě dubna, se můžeme setkat s příbuzným květopasem peckovým (Anthonomus rectirostris, obr. 6). Brouci během úživného žíru poškozují květy a později i vyvíjející se plůdky, do nichž zároveň kladou vajíčka. Larva se postupně prokouše k jádru, jež zlikviduje. Zničení celého plodu dokončí dospělec, jenž po kuklení v pecce vyžírá výletový otvor v dužnině. K adulticidnímu ošetření využijeme spinosad, jenž ale vzhledem k opylovačům aplikujeme až po odkvětu.
Období před květem, přesněji mezi fází myšího ouška až růžového poupěte, je důležité v ochraně proti mšici jitrocelové (Dysaphis plantagiena, obr. 7). V této době se z diapauzních vajíček líhnou tzv. zakladatelky, dávající vznik dalším generacím živorodých mšic. Mšici jitrocelovou řadíme k velmi vážným škůdcům jabloní, jelikož sáním působí nejen poškození listů a letorostů, ale též deformace plodů a jejich zakrnění. Chceme-li v boji proti této mšici uspět, je třeba zasáhnout zakladatelky dříve, než se ve větší míře začnou líhnout nové nymfy. V uvedeném rozpětí fenologických fází je proto důležité provádět vizuální kontroly, kdy sledujeme výskyty listů s načervenalými puchýřky, uvnitř kterých bývají mšice skryty.
V signalizaci aficidního zásahu, jenž provádíme v době vrcholu líhnutí zakladatelek, je velmi dobrou pomůckou program RIMpro. Aplikujeme některý z aficidů (pirimicarb, flonicamid, spirotetramat, azadirachtin). Před květem aficidně zasahujeme i proti dalším druhům mšic, jako jsou mšice jabloňová (Aphis pomi), mšice třešňová (Myzus cerasi), mšice na slivoních, meruňkách i broskvoních a mšice svízelová (Dysaphis pyri) na hrušních. S líhnutím mšic se postupně také setkáváme s jejich přirozenými nepřáteli, například se slunéčky a zlatoočkami.
V dubnu se také začínají obnovovat kolonie vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum, obr. 8) a zejména pokud byla mírná zima, dochází k rychlejšímu nástupu vlnatky. Při výskytu vlnatky v sadech je důležitý zásah před květem, kdy ještě není porost zahuštěný a lépe zasáhneme přítomné kolonie. Z nabídky aficidů je vhodné v této době zvolit pirimicarb, který vykazuje nejen velmi dobrou účinnost, ale později během vegetace není ideální díky pomalé degradaci reziduí. Tento zásah můžeme spojit s ochranou proti mšici jitrocelové i mšici jabloňové.
Obr. 3: L2 nymfy 1. letní generace mery skvrnité
Obr. 4: Vajíčka mery skvrnité - zprvu kladena na kůru, později na zelená pletiva
Obr. 5: Květopas jabloňový - dospělec a vajíčko (vpravo)
Obr. 6: Květopas peckový
Obr. 7: Příznaky sání mšicí jitrocelovou a zakladatelky nalezené uvnitř puchýřků
Obr. 8: K obnově kolonií vlnatky může dojít ještě před květem
Obr. 9: S líhnutím mšic se objevují i první afidofágové - (zleva) slunéčko, škvor a vajíčko zlatoočky na listu jabloně
S růstem zelených pletiv se postupně objevují housenky slupkových a pupenových obalečů, které přezimovaly jako L1–L2 v zápředcích na stromech. Nejčastějšími zástupci této skupiny jsou obaleč zimolezový (Adoxophyes orana), obaleč pupenový (Spilonota ocellana) a obaleč jabloňový (Hedya nubiferana), jejichž přítomnost prozrazují drobné požerky a pavučinky na mladých listech. Symptomaticky obdobně se projevují i píďalka podzimní (Operophtera brumata) a píďalka zhoubná (Erannis defoliaria), líhnoucí se z diapauzních vajíček. Housenky píďalek i obalečů později škodí na odkvetlých meruňkách a dalších peckovinách žírem na mladých listech i plůdcích. Proti oběma skupinám housenek zasahujeme v jejich nejranějších růstových fázích některým z tortricidů (chlorantraniliprole, cyantraniliprole, emamektin benzoát, spinosad, tebufenozide) nebo biopreparátem na bázi Bacillus thuringinesis ssp. kurstaki. Nutno podotknout, že emamektin je toxický vůči širokému spektru necílových organizmů (zlatoočky, draví roztoči, blanokřídlí parazitoidi) a je s ním třeba zacházet opatrně. Jedná se relativně nový přípravek, u něhož nemáme zkušenosti s dopady na entomofaunu. Nicméně na počátku sezony, kdy většina predátorů ještě není aktivní, by jeho použití přicházelo v úvahu. V případě současného výskytu zmíněných housenek a zobonosek (Coenorhinus spp., Rhynchites spp., obr. 10) z výše uvedených látek zvolíme spinosad.
Redukci zobonosek lze na základě kontaktního mechanizmu účinku i údajů ze zahraničních zdrojů předpokládat také u látky emamektin benzoát, a pravděpodobně i u látek cyantraniliprole a chloratraniliprole. Zobonosky nalétávají obdobně jako květopas jabloňový do sadů ze zimovišť v sousedících zahradách, lesních ploch a ve stromořadích. Migrace je ale mnohem zdlouhavější a probíhá v několika etapách od samého rašení až do fáze vlašského ořechu. V ranějších fázích vegetace zobonosky škodí hlavně žírem na rašících pupenech, mladých pletivech i květech. Později poškozují mladé plůdky, do nichž zároveň kladou vajíčka. Významné škody působené zobonoskami vznikají i při jejich relativně nízké populační hustotě, takže není vhodné je podceňovat. Monitoring provádíme po celé rizikové období pomocí sklepávadla a dle přítomnosti vykousaných jamek, typických i pro brouky z čeledi nosatcovitých.
V mladých výsadbách a ve školkách nás někdy mohou zaskočit osenice (Agotis sp.), jež přezimují jako dorostlé housenky v půdě a v noci vylézají po kmíncích a likvidují rašící pupeny. Vzhledem k velikosti housenek je jeden exemplář schopen zničit na stromku velké množství pupenů, což bývá fatální hlavně pro další tvarování koruny. Monitoring spočívá ve sledování pohybu housenek v noci a zásah provádíme některým z razantních přípravků (emamektin, spinosad), pokud možno během noční aktivity housenek.
S nárůstem teplot nastávají během rašení slivoní příznivé podmínky k rozlézání přezimujících nymf puklice švestkové (Parthenolecanium corni) a v jabloních i v dalších ovocných druzích pro nymfy červce javorového (Phenacoccus aceris). Zasahujeme na základě vizuální kontroly pomocí insekticidů s účinnými látkami acetamiprid a spirotetramat. Velmi dobrou účinnost lze očekávat i u spinosadu povoleného zároveň proti pilatkám (obr. 11), které představují důležitou kapitolu v ochraně jádrovin a slivoní. Jmenovitě se jedná o pilatku jablečnou (Hoplocampa testudinea) na jabloních, pilatku hruškovou (Hoplocampa brevis) na hrušních a pilatku švestkovou (Hoplocampa minuta, obr. 12) společně s pilatkou žlutou (Hoplocampa flava, obr. 12) ve výsadbách slivoní.
Pilatky přezimují jako plně vyvinuté housenice v kokonu v půdě, jež dokončují svůj vývoj před rozvinutím květů hostitelských dřevin. Líhnoucí se dospělci nalétávají do rozkvétajících korun stromů a jejich přítomnost zjišťujeme pomocí bílých lepových desek.
Pilatky dávají přednost raně kvetoucím odrůdám, kam nejen umisťujeme lepové desky, ale kde též hledáme vykladená vajíčka. Ta jsou u pilatek na slivoních umístěna v puchýřcích na spodní straně kališních listů, naopak pilatka jablečná a pilatka hrušková kladou vajíčka hluboko do květního lůžka, zpravidla těsně pod kališními listy. Z otvorů po čerstvém vpichu na boční straně semeníku plůdků jablek i hrušní pak vytéká oranžová tekutina a rána se postupně zhojí bělavou jizvou.
Jelikož aktivita pilatek je synchronizována s květem stromů, v ochraně nejprve věnujeme pozornost druhům napadajícím slivoně (zhruba ve 2. polovině dubna) a s odstupem 10–14 dnů, zpravidla na přelomu dubna a května, následují pilatky v jádrovinách. Zasahujeme buď adulticidně ve fázi balónku nebo larvicidně těsně před líhnutím housenic ve stádiu červených očí. V této době jsou stromy již po odkvětu a začínají růst plůdky.
Signalizace je založena na sledování embryonálního vývoje, jež provádíme na základě průběžného odběru vzorků a preparace vajíček. Signalizaci larvicidní ochrany proti pilatce jablečné usnadňuje výstup v rámci programu RIMPro, znázorňující na časové ose grafu průběh životního cyklu škůdce.
V adulticidní ochraně proti pilatkám na slivoních je k dispozici spinosad (daný přípravek ale není určen pro EZ) a využít můžeme též vedlejšího účinku acetamipridu aplikovaného na štítenky nebo zobonosky. V larvicidní ochraně proti pilatkám ve slivoních jsme pak omezeni pouze na acetamiprid. Pokud se týká výběru přípravků proti pilatce jablečné i hruškové, ve fázi balónku proti dospělcům použijeme acetamiprid, spinosad (u pilatky jablečné též flupyradifurone), larvicidně pak acetamiprid.
Do fáze zeleného poupěte ještě přichází v úvahu zásah oleji proti přezimujícím stadiím škůdců. Řada z nich již ale zahajuje aktivitu, jako třeba housenky píďalek, a slupkových a pupenových obalečů, mšice, nymfy červce javorového a puklice švestkové. Ošetření má v této době proto význam při velkém napadení štítenkou zhoubnou (Diaspidiotus perniciosus), štítenkou čárkovitou (Lepidospahes ulmi) a sviluškou ovocnou (Panonychus ulmi), jejichž aktivní stadia se objevují později. Proti nymfám svilušky ovocné, jež se začínají líhnout zpravidla těsně před květem jabloní, akaricidně zasahujeme přípravky na bázi acechinocyl, hexythiazox a tebufenpyrad. V seznamu povolených přípravků nalezneme také abamectin a milbemectin, jež však vykazují vysokou toxicitu k necílovým organizmům. Z dlouhodobého hlediska je nejefektivnějším opatřením v ochraně proti sviluškám využití dravého roztoče Typhlodromus pyri, jehož introdukci ale provádíme již během zimy a v předjaří. Kromě svilušky ovocné T. pyri reguluje i svilušku chmelovou (Tetranychus urticae) a hálčivce, takže zajišťuje komplexní biologickou ochranu proti roztočům. V tomto systému se však musíme vyvarovat některých pesticidů, jež jsou pro dravého roztoče toxické.
V případě, že se do systému ochrany proti obaleči jablečnému (Cydia pomonella) i obaleči zimolezovému (Adoxophyes orana, obr. 10) rozhodneme zařadit feromonové matení, je třeba s dostatečným předstihem před letem motýlů do korun stromů instalovat odparníky. Pokud je to možné, tuto činnost provedeme ještě před květem nebo na jeho počátku.
Obr. 10: Zobonoska ovocná
Obr. 11: Puchýřek na kališním listu slivoně s vajíčkem pilatky
Obr. 12: Pilatka žlutá a p. švestková (vpravo) na lepové desce
Obr. 13: Housenka obaleče zimolezového v růžici
Závěr
Měsíc duben je spojen s nástupem vegetační sezony, což je spojeno s narůstajícím tlakem patogenů a škůdců. Škodlivým organizmům musíme proto věnovat systematickou pozornost, sledovat dění v sadech a provádět monitoring a jednotlivé zásahy. Naplno se rozbíhá ochrana proti strupovitosti jabloně, padlí jabloně, bakteriální spále růžovitých, moniliové spále a dalším patogenům. Postupně zasahujeme proti housenkám slupkových a pupenových obalečů, zobonoskám, puklici švestkové, červci javorovému, mšicím včetně vlnatky krvavé a adulticidně také proti pilatkám. Připraveny bychom proto měli mít nejen bílé lepové desky, ale postupně i feromonové lapáky pro sledování letu motýlů, a také žluté lepové desky k monitoringu letu vrtulí.
Další články v kategorii Sady a vinice
RSS
RSS