Integrovaná ochrana sadů v měsíci březnu

12. 03. 2023 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 1181x

Měsíc březen je obdobím, kdy se příroda pomalu probouzí ze zimního spánku a první známky života zaznamenáváme i v sadech. Dlouhodobý teplotní normál pro území ČR činí v březnu 3,2 °C a úhrn srážek 46 mm. Jelikož se zahájení vegetace a počátek aktivity škůdců a patogenů se odvíjí od průběhu zimy, pokusme se shrnout, co se doposud odehrálo v té letošní.

Výjimečný byl především leden, na jehož počátku se teploty na meteorologických stanicích v Čechách vyšplhaly na 15 °C i výše. Za prvních 14 lednových dnů činil například na Jičínsku teplotní průměr 6 °C, což odpovídá dlouhodobému dubnovému normálu. Mírně vyšší teploty v listopadu (+0,1°C nad dlouhodobý normál) a v prosinci (+0,8°C nad dlouhodobý normál). Aktuálně je těžké předvídat, jaké počasí nás čeká v únoru a v první polovině března, kdy se obraz letošní zimy může ještě změnit.

Ochrana proti patogenům

Ze spektra patogenů, kterým v sadech věnujeme pozornost, je prvním v pořadí kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans). Ochranu zahajujeme na samém počátku rašení a k signalizaci lze využít měření tzv. sum denních aktivních teplot (SAT) nad 7 °C od začátku roku, které najdeme na www.amet.cz. V tomto modelu signalizace není sledován vývoj patogenu samotného, ale vychází z úzké vazby jeho životního cyklu na fenologický vývoj broskvoní. Jelikož houba infikuje pupeny hned, jakmile se v nich začnou tvořit první nová pletiva, byly stanoveny hodnoty SAT vztažené k této fázi vývoje broskvoní (Litschmann a Pokorný, 2003). Důležité jsou dva údaje, a to SAT(h)7 = 800 °C, kdy dochází k prvnímu pohybu šupin pupenů a SAT (h)7 = 1000 °C, kdy bychom již měli ošetřovat. Extrémně vysoké teploty na počátku roku přispěly k tomu, že tyto sumy byly na některých lokalitách splněny již v první dekádě ledna a v úvahu přicházela i ošetření. Pro začátek vegetace je tato skutečnost signálem, že v další ochraně proti kadeřavosti budeme muset postupovat rychle. Za připomenutí stojí několik základních informací k patogenu. Symptomaticky se T. deformans vyznačuje charakteristickými zduřeninami na listech s růžovočervenými a světle zelenými diskoloracemi. Na spodní straně listů, jež později usychají a opadají, se vytváří povlak z ložisek askospor. Choroba má negativní dopad na růst plodů, diferenciaci květních pupenů a na vyzrávání letorostů. Houba samotná přezimuje v podobě tzv. blastospor za šupinami pupenů nebo na větvích.

Na konci března již mohou rašit broskvoně, kde provádíme ochranu proti kadeřavosti

Za slunných dnů se brzy na jaře můžeme setkávat se slunéčky

Příbuzným druhem kadeřavosti broskvoně je puchrovitost slivoně (Taphrina pruni), působící zduření a deformace plodů. Bionomie i způsob ochrany jsou obdobné s tím rozdílem, že zde nemáme k dispozici teplotní sumy a v signalizaci se řídíme fenologickým vývojem stromů.

V obou případech ošetřujeme preventivně kontaktními fungicidy, z nichž jsou nyní povoleny pouze přípravky na bázi mědi a hydrogenuhličitan draselný. Frekvence zásahů proti oběma patogenům se odvíjí od průběhu srážek.

Po kadeřavosti broskvoně v ochraně navazujeme ošetřeními proti korovým nekrózám a bakteriózám vyššími dávkami mědi.

V teplých oblastech mohou na konci března již rozkvétat meruňky, kde je třeba zasahovat proti moniliniové spále peckovin (Monilinia laxa). Ošetření provádíme podle srážek a teplot (infekce indikovány za vlhkého počasí při poklesu teplot pod 12 °C), zpravidla ve 3 termínech (počátek květu, plný květ, dokvétání). Registrováno je poměrně široké spektrum účinných látek (trifloxystrobin, pyraclostrobin, tebuconazole, fluopyram, fenhexamid); dále přichází v úvahu měď a také biologický přípravek na bázi Bacillus subtilis.

K životu se v teplejších oblastech mohou již pomalu probouzet klíčové patogeny jabloní - padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) a strupovitost jabloně (Venturia inaequalis). Zatímco proti padlí využíváme široké spektrum fungicidů (triazoly, strobiluriny aj.) a různé formy síry, proti strupovitosti v této fázi vegetace většinou volíme některý z měďnatých přípravků.

Živočišní škůdci na počátku jara

S prvními jarními paprsky se v sadech začínají postupně objevovat i živočišní škůdci. Za potravou se vydávají včely a často se můžeme setkat s královnou čmeláka zemního, hledající místo pro založení kolonie. Na kosterních větvích se mohou vyhřívat slunéčka a často nacházíme aktivní pavouky.

V předjaří je také nejvyšší čas pro provedení kontroly přezimujících stadií škůdců, z nichž se zaměřujeme na následující druhy:

• diapauzní vajíčka svilušky ovocné (Panonychus ulmi)
• vajíčka mery jabloňové (Psylla mali)
• vajíčka píďalky podzimní (Operophtera brumata)
• diapauzní vajíčka mšic (Aphis pomi, Dysaphis plantaginea aj.)
• přezimující stadia červců a štítenek
• vajíčka můr rodu Orthosia
• molovka pupenová (Argyresthia pruniella)
• vlnovník višňový (Aculus fockeui)
• vlnovník hrušňový (Eryophyes pyri)
• nymfy puklice švestkové (Parthenolecanium corni)
• přezimující housenky slupkových obalečů
• kolonie vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum) přezimující na stromech.

Diapauzní vajíčka svilušek

Ohnisko s diapauzními vajíčky mšic

Kontrolu provádíme pod binokulárním mikroskopem na základě odběru 2–4letých větví dle metodik. Podle výsledku hodnocení zasahujeme pomocí olejů, jejichž aplikaci provádíme od fáze rašení až do zeleného poupěte. Ošetření olejem je smysluplné při velkém výskytu přezimujících stádií anebo u mladých výsadeb. Zde není třeba pro dosažení požadované koncentrace aplikovat tak velké dávky a stromky bývají škůdci napadeny ze školek. I když pomocí oleje dosáhneme účinnosti zhruba do 70 %, je třeba brát v úvahu, že se naskytuje příležitost v jediném termínu zasáhnout celou populaci škůdce.

Dlouhodobým řešením v ochraně proti sviluškám i dalším roztočům je introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri, kterého umisťujeme do sadů na podzim nebo v předjaří prostřednictvím plstěných pásků. Tento poustup se vyplatí hlavně u mladých výsadeb.

K redukci přezimujících stadií vlnovníků a roztočů pak využíváme přípravky na bázi síry s upřednostněním tekutých formulací. Vysoké účinnosti dosáhneme pomocí směsi oleje a polysulfidu vápenatého, který bohužel k tomuto účelu není povolen.

V časně jarním období zahajuje aktivitu molovka pupenová (Argyresthia pruniella), jejíž housenky žírem poškozují rašící pupeny. Housenky se ke kuklení spouštějí k zemi a s dospělci se můžeme setkat přibližně v červnu, kdy také dochází k vykladení nových vajíček. Jde o polyfágní druh, ale nejvíce ohrožené bývají třešně a višně, kde se vyplatí pravidelná ochrana. Ochranu proti molovce pupenové většinou spojujeme se zásahem proti přezimujícím škůdcům, kde byl doposud využíván olej v TM se širokospektrálními larvicidem. Z nich nyní žádný povolen není, tak je otázkou, jakým způsobem vůbec ochranu proti tomuto škůdci uskutečňovat.

V teplých oblastech mohou meruňky vykvést již na konci března

V předjaří aktivní opylovači, jako například samotářské včely

Časným probuzením ze zimního spánku nás může zaskočit květopas jabloňový

Závěr

V měsíci březnu se pomalu otevírá nová vegetační sezona a zároveň začíná i systematická ochrana proti škůdcům a patogenům. První aplikace jsou zaměřeny na kadeřavost broskvoně a zásahy mědí proti korovým nekrózám a bakteriózám.

V sadech provádíme monitoring výskytu přezimujících stadií živočišných škůdců, po kterém následuje zásah oleji a plánování další strategie v ochraně. Měli bychom mít již připravený postřikový plán a z provozního hlediska ukončovat řez a drcení větví, aby byl umožněn pohyb aplikační techniky.

Hlavním problémem, na který v poslední době narážíme, je zmenšující se výběr přípravků.

Příspěvek byl zpracován s podporou projektu NAZV QK1910296 “Efektivita nových postupů regulace škodlivých činitelů v ovocnářství”.