Meziřadí vinic - využití pro regionální vegetaci jižní Moravy

20. 10. 2021 Ing. Martin Černý; Mendelova univerzita v Brně Sady a vinice Zobrazeno 2248x

Velice významnou součástí zemědělství jižní Moravy je pěstování vinné révy a následná výroba vína. V roce 2008 činila ekonomická hodnota komodity réva vinná určené k výrobě vína 1,022 miliard Kč, což představuje podíl pouze necelé procento (0,87 %) na hodnotě celkové zemědělské produkce České republiky (Český statistický úřad, 2010).

Vinařské oblasti a biodivezita

V České republice se nacházejí dvě hlavní vinařské oblasti: Morava a Čechy. Moravská vinařská oblast se rozkládá na území od jižního cípu Moravy až po polohy nacházející se na západ od Brna. Oblast zahrnuje téměř 96 % všech vinic registrovaných v České republice. Pro tuto oblast jsou charakteristické průměrné roční teploty kolem 9,42 °C, průměr ročních srážek 510 mm a průměrná roční délka slunečního svitu 2 244 hodin. Vinařská oblast se dělí na čtyři vinařské podoblasti: Mikulovskou, Slováckou, Velkopavlovickou a Znojemskou. Na Moravě se také nachází nejvíce vinařských obcí (312), viničních tratí (1 126) a pěstitelů révy vinné (18 874) (Wine of Czech Republic, 2018).

Významnou charakteristikou současného zemědělství je vysoká úroveň intenzity zemědělských postupů, které mají negativní dopad především na biodiverzitu a na ekosystémové služby (Donald et al., 2000; Tilman et al., 2001; Benton et al., 2002; Millennium Ecosystem assessment, 2005). Mnoho ekosystémových služeb pro zemědělství, jako je opylování a přirozená regulace škůdců, často závisí na počtu druhů rostlin v ekosystému (Tilman et al., 2002).

Vinice v Evropě typicky zabírají místa s obzvláště teplým a suchým podnebím, nachází se zde mnoho vzácných a ohrožených druhů a biodiverzita může být velmi vysoká (Costello and Daane, 1998; Gliessman, 2001; Isaia et al., 2006). Toto je možné díky meziřadí vinic, která zabírají přibližně polovinu plochy vinic a jsou ideálním místem pro zvýšení biodiverzity vinic s původními, ekologicky kompatibilními druhy rostlin.

Ekosystémové služby bylinné vegetace v meziřadí je možné charakterizovat takto (Ekovin, 2017):

• vegetace chrání na svazích půdu před erozí,
• obohacuje půdu o organickou hmotu a vytváří vysoký obsah humusu v půdě,
• zamezuje ztrátám živin jak po povrchu půdy, tak jejich vyplavováním do spodních půdních horizontů,
• výrazně zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy a zvyšuje množství žížal,
• bobovité rostliny, na jejichž kořenech žijí v symbióze nitrofilní hlízkovité bakterie, mohou obohatit půdu ročně o více než 100 kg dusíku na hektar,
• podmiňuje přítomnost mykorhizních hub na kořenech a v kořenech révy a intenzivní fungování mykorhizy. Mycelium mykorhizních hub, které žijí v oboustranně prospěšné symbióze s kořeny révy, je schopno v obdobích sucha zásobovat révu až 20 % vody a celoročně více než 50 % přijímaného fosforu.

Cílem práce bylo stanovit druhy rostlin tvořících typickou vegetaci meziřadí ve vybraných vinicích a určit druhy typické pro jednotlivé regiony. Na základě výsledků můžeme doporučit druhy, které je možné využít jako komponenty do univerzálních směsí a do regionálních směsí pro ozelenění meziřadí.

Charakteristika vybraných vinařských obcí

Obec Hlohovec se nachází v Jihomoravském kraji v okresu Břeclav. Tato vinařská obec patří do Mikulovské podoblasti. Jedná se o největší a nejteplejší vinařskou podoblast pod svahy Pálavy. Geologicky jde o místo s vápenitými jíly, písky i mohutnými sprašovými návějemi. Viniční tratě jsou Šulaperk, Stará hora a Dělice.

Obec Moravský Žižkov se nachází ve Velkopavlovické podoblasti, tvořené vápenitými jíly, slíny i pískovci, které zajišťují vínu dostatek minerálů. Díky příznivému podnebí a půdě s vysokou koncentrací hořčíku se tu stejně tak dobře daří i vínu červenému. Viniční tratě Moravského Žižkova jsou Sahara a Stará hora.

Sudoměřice spadají do Slovácké podoblasti, která je ze všech podoblastí nejmenší. Sudoměřické vinice jsou vysázeny téměř na státních hranicích. Vzhledem k příznivým klimatickým i geologickým podmínkám je zde kvalita vína velmi dobrá. Do vinařských tratí patří Stará hora, Vápenky a Díly za zahradou.

Horní Dunajovice se rozkládají ve Znojemské podoblasti s velkou vinařskou tradicí, chladnějším klimatem a kamenitější půdou. Mezi vinařské tratě Horních Dunajovic patří Stará hora a Frédy.

Meziřadí vinic může být zdrojem biodiverzity vegetace v krajině

Typickým jetelovinám patří kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos)

Hlaváč žlutý (Scabiosa ochroleuca) je zástupcem původních vytrvalých bylin

Divizna švábovitá (Verbascum blattaria)

Hodnocení vegetace - botanický soupis druhů

Celkové hodnocení vegetace bylo provedeno dle floristického soupisu nalezených druhů. Vyhodnocení probíhalo během července roku 2018. Vědecké názvy jednotlivých druhů rostlin byly použity podle Kubáta (2002). Ve sledovaných územích byly určeny trasy umožňující průchod vinicemi. Na těchto trasách se zapisovaly veškeré nalezené druhy rostlin. Na konci průchodu byly tyto druhy rozčleněny pomocí jednoduché tříbodové stupnice: 3 - velmi hojný druh s dominantním výskytem (dominantní druh); 2 - běžný druh s hojným výskytem jen v některých částech vinice (subdominantní druh); 1 - vzácný druh s malým a ojedinělým výskytem.

Vegetace vinic - druhové složení

Během pozorování bylo nalezeno ve sledovaných oblastech celkem 173 druhů. Počty druhů v jednotlivých lokalitách jsou uvedeny v grafu 1. Nalezené druhy byly dle svého výskytu rozděleny do několika skupin a jsou uvedeny v tab. 1.

Na sledovaných lokalitách se vyskytovaly druhy jak s pozitivními, tak negativními vlivy na vinice. Mezi druhy s pozitivními vlastnostmi můžeme zařadit jílek vytrvalý, který dobře snáší sešlapávání, sucho a navíc má výborné protierozní účinky. Dalším druhem s pozitivními vlastnostmi je rod kostřava, z něhož byla pozorována kostřava červená a kostřava luční. Tyto druhy odolávají pojezdům mechanizace v meziřadí. Jetel plazivý lze také řadit mezi druhy s příznivým vlivem díky hlízkovým bakteriím, které umožňují rostlinám z čeledi bobovité (Fabaceae) poutat vzdušný dusík a dodávat ho ostatním druhům.

Některé druhy jsou zdrojem potravy pro živočichy a mohou tak zvyšovat celkovou biodiverzitu vinic (heřmánkovec nevonný, jetel plazivý, jetel luční, jetel zlatý, jetel růžák, jitrocel kopinatý, jitrocel větší, pelyněk černobýl, turan roční, řebříček obecný, řebříček chlumný, bodlák obecný, pampeliška, hluchavka objímavá a další).

Během pozorování byly ve vinicích nalezeny druhy s velmi hlubokým kořenovým systémem, které mohou soutěžit s révou (svlačec rolní, čičorka pestrá, chmel otáčivý, pcháč oset, trnovník akát aj.). Mezi druhy, které produkují velké množství nadzemní biomasy, a tím komplikují práci na vinicích, řadíme ječmen myší, laskavec ohnutý, laskavec zelenoklasý, lebedu lesklou, lebedu rozkladitou, béry (bér sivý, bér přeslenitý, bér zelený) aj.

Graf 1: Počet nalezených druhů rostlin ve vinicích vybraných vinařských obcí

Tab. 1: Výskyt vybraných typických druhů rostlin ve sledovaných vinařských obcích

Závěr

Z vyhodnocení ve sledovaných viničních obcích vyplývá, že druhové zastoupení bylo velmi bohaté. Vinice jsou vnímány jako sdružení rostlin, kde vedle vinné révy rostou i jiné druhy rostlin. Výskyt mnoha druhů rostlin brání erozi, rozšiřuje biodiverzitu a obohacuje půdu dusíkem. Druhy s univerzálním výskytem je možné využít jako komponenty pro zakládání vegetace do meziřadí moravských vinic, druhy s regionálním výskytem pak pouze do podoblastí s jejich deklarovaným nálezem, aby nedocházelo k šíření nepůvodních druhů rostlin do nových oblastí.

Literatura je k dispozici u autora.

Vytvořeno na základě diplomové práce pod vedením prof. RNDr. Ladislava Havla, CSc.