Ochrana ovoce v integrované produkci během června

14. 06. 2025 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; Biocont Laboratory, spol. s r. o. Sady a vinice Zobrazeno 651x

S příchodem měsíce června pomalu vstupujeme do letního období a uzavíráme dlouhé období jara a počátku vegetační sezony. Průměrné teploty se oproti květnovým hodnotám (13 °C) vyhoupnou na téměř 18 °C. Přibývá i srážek, jejichž dlouhodobý úhrn činí 79 mm a často mívají přívalový charakter. Výjimečný byl rok 2013, kdy na počátku června velkou část území ČR postihly povodně a zároveň i mrazy. I když může být v červnu zaznamenán deficit srážek oproti průměrným hodnotám, období sucha nejsou pro tento měsíc tak typická, jako třeba pro 2. polovinu léta. Po stránce fenologického vývoje v sadech během června dochází k intenzivnímu růstu a zároveň dozrávají rané odrůdy meruněk i třešní.

V ochraně proti patogenům (tab. 1) na počátku letního období jsou aktuální následující témata: strupovitost jabloně, padlí jabloně, komplex houbových chorob na peckovinách (suchá skvrnitost listů třešně, slivoně a broskvoně, hnědnutí listů meruněk), bakteriální spála růžovitých, moniliová hniloba u meruněk, třešní a višní aj. U většiny těchto patogenů můžeme již pozorovat příznaky napadení, jež zprvu nalézáme na okrajích řad a na neošetřovaných plochách. V oblasti ochrany proti živočišným škůdcům (tab. 2), probíhají ošetření proti obaleči švestkovému, obaleči jablečnému, obaleči zimolezovému, štítence zhoubné, mšicím, vlnatce krvavé a vrtuli třešňové. Setkáváme se s poškozeními způsobenými druhy, jejichž aktivita spadá již do předcházejících fází vegetace. Sem můžeme zařadit pilatku jablečnou, pilatky na slivoních, zobonosky, květopasa jabloňového, široké spektrum listožravých housenek, mšice, mery a další zástupce.

Tab. 1: Výskyty patogenů v červnu a opatření v ochraně

Tab. 2: Výskyty živočišných škůdců v červnu a opatření v ochraně

Ochrana proti patogenům

V jádrovinách je hlavním tématem strupovitost jabloně (Venturia inaequalis, obr. 1), u níž kromě primárních askosporových infekcí mohou již vznikat sekundární konidiové infekce. To platí v případě, že se objevují symptomy napadení v podobě lézí na listech i mladých plodech. I když se zásoba askospor zmenšuje, docházet může k velkým infekcím.

Obr. 1: Příznaky strupovitosti jabloně v polovině června

Vzhledem k intenzivnímu růstu listů a letorostů využíváme systémové fungicidy doplněné o látky s kontaktním účinkem. V červnu již musíme brát v úvahu potenciál účinných látek zanechávat rezidua, a proto je vhodné je do plánu ochrany proti strupovitosti zařazovat přípravky určené pro ekologickou produkci (síra, polysulfid vápenatý a hydrogenuhličitan draselný).

Všestranné využití má zejména polysulfid vápenatý, jehož výhody spočívají v možnosti aplikací za deštivého počasí, kde pomáhá přerušit dlouhodobé infekce patogenu. Princip účinku spočívá v usmrcení askospor nebo konidií na samotném počátku jejich klíčení, a to díky osmotickým mechanizmům působení. Hlavním činitelem je vysoké pH polysulfidu vápenatého, které v jeho koncentrované podobě činí 11,5. Na osmotickém principu je založen i účinek hydrogenuhličitanu draselného, jehož pH je naopak nízké a přípravek aplikujeme až po oschnutí listů.

Dalším významným patogenem v jabloních je padlí jabloně (Podosphaera leucotricha, obr. 2), jenž se v poslední letech v sadech vyskytuje stále častěji. Citlivá je hlavně odrůda Idared, ale také Rubín, Bohemia, Gala, Golden Delicious atd. Možnou příčinou je pravidelně se dostavující sušší a slunné počasí na počátku jara, a také fakt, že ošetření proti padlí se převážně spojuje se zásahy proti strupovitosti, kde se podmínky pro vznik infekcí mohou lišit. Příznaky primárních infekcí již můžeme pozorovat ve fázi myšího ouška, což urychluje následný rozvoj sekundárních infekcí na letorostech. Nutnost ochrany se většinou prodlužuje do ukončení aktivity patogenu v polovině léta. Kromě syntetických fungicidů určených proti padlí se vyplatí do postřiků přidávat síru, a také využívat polysulfid vápenatý. Součástí ochrany proti padlí je i mechanické odstraňování napadených letorostů.

Obr. 2: Rozvoj padlí jabloně na letorostu

V červnu se za deštivého počasí mohou dostavit sekundární infekce bakteriální spály jabloňovitých (Erwinia amylovora). Teplotní optimum pro tento patogen se pohybuje v rozmezí 18–30 °C. Bakterie se šíří deštěm, prostřednictvím hmyzu, pavouků i ptactva. Citlivé jsou nejvíce pěstované odrůdy hrušní a u jabloní např. odrůdy Gala, Fuji, Pink Lady a z rezistentních odrůd např. Topaz.Významným patogenem na višních je skvrnitost listů třešně (Blumeriella jaapii), kde zanedbání ochrany může vést k předčasnému opadu listů a k následnému úhynu celých stromů. Ošetření proti tomuto patogenu patří kromě zásahů cílených na moniliovou spálu k nezbytným opatřením ve výsadbách višní, jejichž životnost na neošetřovaných plochách proto bývá velmi krátká. Askospory této houby se uvolňují přibližně 3–4 týdny po odkvětu a infekce vznikají za deštivého počasí. V podmínkách ČR období primárních infekcí končí zpravidla v závěru června. Za citlivé jsou považovány odrůdy Morela pozdní, Morellenfeuer, Fanal aj. Pravidelné preventivní zásahy provádíme i proti dalším patogenům v peckovinách, jako jsou skvrnitost listů peckovin (Stigmina carpophila, obr. 3) a hnědnutí listů meruněk (Apiognomia erythorostoma).

Při dozrávajících ovocných druhů za vlhkého počasí hrozí šíření moniliové hniloby (Monilia laxa, Monilia fructigena, obr. 4) a u višní se zaměřujeme na také na glomerelovou (koletotrichovou) hnilobu (Glomerella cingulata).

Obr. 3: Příznaky napadení suchou skvrnitostí listů peckovin

Obr. 4: V deštivém počasí se na dozrávajícím ovoci šíří moniliová hniloba

Ochrana proti škůdcům

Škůdcem, jemuž během června věnujeme největší pozornost ve výsadbách jabloní i hrušní, je bezesporu obaleč jablečný (Cydia pomonella, obr. 5). Od počátku měsíce se postupně líhnou housenky z letových vln, které zaznamenáváme ve 2. polovině května. Základním vodítkem pro stanovení zásahu je odpočet sum efektivních teplot pro embryonální vývoj, jenž je vymezen hodnotou BSET₁₀(h)=2 100 °C, měřených od počátku kladení v dané letové vlně. Ke kladení dochází za soumraku (přesněji trvá 60 min. od západu slunce) při teplotách nad 16,5 °C, zatímco páření probíhá již při 15 °C a let motýlů již od 12 °C. Za vysokých teplot (25 °C a více) kladení slábne, při 30 °C ustává zcela. Úlovky v lapácích proto nemusí vždy být směrodatným vodítkem a musíme je vždy doplnit o teplotní údaje a srážky, jelikož za deštivého počasí ustává aktivita motýlů. K tomuto účelu jsou zpracovány modely (RIMpro) nebo výstupy o večerních teplotách na www.amet.cz.

Ve stanovení SET pro aplikaci insekticidů existuje určitá variabilita vyplývající z principu účinku použitých látek, jež rozlišujeme na ovicidy, ovilravicidy a larvicidy. Ovicidy (pyriproxyfen) aplikujeme preventivně (za využití modelu) nebo na čerstvě vykladená vajíčka v rozmezí BSET₁₀(h)=0–1 200 °C, ovilarvicidy (chloratraniliprole, acetamiprid, cyantraniliprole) od fáze šedé hlavičky při BSET₁₀(h)=1 200–1 800 °C a larvicidy (CpGv) od fáze černé hlavičky až do líhnutí v rozmezí BSET₁₀(h)=1 800–2 100 °C.

Obaleč jablečný během 1. generace působí probírku plůdků, takže je důležité zvládnout ochranu po druhém propadu plůdků na konci měsíce. V signalizaci ochrany je kromě feromonových lapáků v poslední době využíván zmíněný program RIMpro, a také fotopasti (např. Trapview), umožňující online přístup k údajům o úlovcích. Ze spektra insekticidů povolených proti obaleči jablečnému postupně vypadlo několik osvědčených účinných látek (fenoxycarb, chlorpyrofos-metyl, thiacloprid, metoxyfenozide, indoxacarb), což komplikuje sestavování postřikového plánu. Na druhé straně se objevily látky nové (cyantraniliprole, chloratraniliprole, pyriproxyfen, tebufenozide), kterými lze tento úbytek vcelku nahradit. K dispozici je také spinosad, virus granulosy obaleče jablečného (CpGV) a feromonové matení, a v určitých situacích také aplikace entomopatogenních hlístic (Steinernema feltiae), jež ale spadá do podzimního nebo časně jarního období.

Obr. 5: Obaleč jablečný v lapáku

Přibližně s týdenním odstupem od obaleče jablečného začíná létat 1. generace obaleče zimolezového (Adoxophyes orana, obr. 6) a ve výsadbách slivoní probíhá let 1. generace obaleče švestkového (Grapholita funebrana, obr. 7). Obdobně jako u obaleče jablečného, tak i zde larvicidní zásahy provádíme na základě splněných sum efektivních teplot měřených od letové vlny. Zatímco u obaleče zimolezového je suma pro embryonální vývoj shodná s obalečem jablečným, tj. BSET₁₀(h)=2 100 °C, u obaleče švestkového je nižší (1 500 °C). Proti obaleči zimolezovému využíváme spektrum přípravků shodné s o. jablečným (kromě CpGv), a také B. thuringiensis, u obaleče švestkového pak acetamiprid a cyantraniliprole.

Obr. 6: Obaleč zimolezový v lapáku

Obr. 7: Obaleč švestkový v lapáku

V červnu pokračuje let a kladení nesytky jabloňové (Synanthedon myopaeformis, obr. 8), jež bývá aktivní i později v průběhu léta. V ochraně proti nesytkám je zatím jedinou možností odchyt do nádobových feromonových lapáků s potravním atraktantem, kterým je převařená směs piva a jablečného džusu v poměru 1:1. Tuto směs ale musíme pravidelně vyměňovat, a to v intervalu 14 dnů.

Obr. 8: Nesytka jabloňová

Teplé červnové počasí a potravní nabídka v podobě přirůstajících pletiv umožňují polyvoltinním (s více generacemi za sezonu) zástupcům savému hmyzu i roztočům urychlení vývoje, což často vede ke kalamitním výskytům mšic (obr. 9, 10), vlnatky krvavé (obr. 11), mery skvrnité (obr. 12, 13) i svilušek (obr. 14). Podstatnou součástí ochrany proti těmto škůdcům jsou přirození nepřátelé (slunéčka, zlatoočky, pestřenky, paraitoidi, dravé ploštice, aj.), jejichž přítomnost v sadech se snažíme zachovat či podpořit výběrem selektivních přípravků anebo i přímo výsevy nektarodárných bylin.

V přímé ochraně proti mšicím využíváme buď selektivní aficidy (pirimicarb, flonicamid) nebo látky se širokospektrálnějším účinkem (acetamiprid, spirotetramat). U vlnatky krvavé se v této fázi vegetace již vyplatí před ošetřením smýt voskové povlaky pomocí draselného kokosového mýdla. U mery skvrnité inskticidní ochrana pozbývá efektivnosti a spíše se vyplatí provádět smývání medovice hydrogenuhličitanem draselným, síranem draselným nebo draselným kokosovým mýdlem a zabránit tak vzniku černí na listové ploše i plodech. U mšice jitrocelové (Dysaphis plantaginea) již ve výsadbách pozorujeme příznaky poškození násady v podobě zakrnělých a zdeformovaných plodů.

Obr. 9: Kolonie mšice jitrocelové a slunéčka východní

Obr. 10: Mšice třešňová

Obr. 11: Kolonie vlnatky krvavé

Co se týče svilušek, jmenovitě svilušky ovocné (Panonychus ulmi, obr. 14), svilušky chmelové (Tetranychus urticae) i svilušky stromové (Amphitetranychus viennensis), využíváme při větším výskytu látky s akaricidním účinkem (acechinocyl, fenpyroximát, hexythiazox, tebufenpyrad, draselná sůl přírodních mastných kyselin) dle registrace v jednotlivých ovocných druzích. Dlouhodobě ekologicky i ekonomicky nejefektivnějším řešením je využití dravého roztoče Typhlodromus pyri, jehož introdukci provádíme jednorázově v mladých výsadbách na podzim a v průběhu zimy.

Od poloviny červa pravidelně dochází k postupnému rozlézání pohyblivých L1 nymf štítenky zhoubné (Qudraspidiotus perniciosus, obr. 15). K zásahu, který je třeba přibližně po 10 dnech zopakovat, využijeme spinosad, spirotetramat nebo acetamiprid. Hlavním cílem ošetření je zabránit vzniku škod sáním na plodech, které při velkém napadení bývají zcela posety červenými skvrnami se štítky a jsou tak neprodejné. Nejvýznamnějším škůdcem ve výsadbách třešní i višní je vrtule třešňová (Rhagoletisn cerasi, obr. 16, 17). Ochranu zahajujeme dle úlovků na žlutých lepových deskách adulticidními zásahy v 7–10denních intervalech a využíváme účinné látky cyantraniliprole, acetamiprid, spirotetramat a spinosad. Larvicidem (např. acetamiprid) zasahujeme těsně před líhnutím, kdy ve vajíčkách začínají být viditelná kusadla larvy (fáze dvou černých skvrn). Z nechemických metod se experimentálně osvědčily aplikace spinosadu s návnadou (melasa), přírodní pyrethrum a u nadkrytých výsadeb lze k ochraně využít sítí s velikostí ok 1,3 × 1,3 mm.

Obr. 12: Vzrostlejší růstové fáze nymf mery skvrnité

Obr. 13: Slunéčko východní hledající v paždí listu nymfy mer

Obr. 14: Sviluška ovocná s letními vajíčky

Obr. 15: L1 nymfy štítenky zhoubné a detail nymf

Obr. 16: Vrtule třešňová na plodu

Obr. 17: Vrtule třešňová - vajíčko; vlevo čerstvě nakladené, vpravo ve fázi 2 černých skvrn

Ve výsadbách broskvoní je červen hlavním obdobím letu 1. generace makadlovky broskvoňové (Anarsia lineatella), která rovněž škodí na meruňkách a příležitostně i na slivoních. Housenky v této fázi vegetace přednostně vyžírají chodbičky v letorostech, později pronikají do plodů v blízkosti stopky. Termín pro aplikaci larvicidu (povolen přípravek na bázi B. thuringiensis) stanovíme podle sumy pro embryonální vývoj, jež činí SET₁₀(d)=92 °C od kladení. Orientovat se můžeme i pomocí SET zpřístupněných na www.amet.cz.

Obdobné symptomy jako makadlovka broskvoňová působí na broskvoních a nektarinkách obaleč východní (Grapholita molesta), jehož 1. generace zahajuje aktivitu již v dubnu a let 2. generace se odehrává v červenci.

Obr. 18: Jedním z červnových návštěvníků sadů je i listokaz zahradní (Phyllopertha horticala)

Závěr

Červen je obdobím, kdy vznikají ideální podmínky pro šíření širokého spektra patogenů i škůdců (obr. 18), což znesnadňuje zvládání ochrany. U  některých škodlivých organizmů (strupovitost jabloně, padlí jabloně, bakteriální spála růžokvětých, mšice, mera skvrnitá aj.) se však o  celkovém úspěchu rozhoduje již na počátku vegetace. U dozrávajících třešní a meruněk ovoce je třeba brát v úvahu ochranné lhůty a také zohledňovat potenciální schopnost jednotlivých účinných látek zanechávat rezidua. V postřikových plánech je proto vhodné konvenční pesticidy nahrazovat biologickými či jinými nechemickými metodami ochrany.