Chemap Agro s.r.o.

Ochrana ovoce v integrované produkci během léta

29. 08. 2019 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 233x

Během letních prázdnin se postupně dostáváme do závěrečné fáze sezony i ochrany proti škůdcům a chorobám. V červenci probíhá sklizeň třešní, višní, meruněk i broskví, v srpnu postupně dozrávají rané odrůdy slivoní, a také letní jablka i hrušky. Pokud se týká meteorologických poměrů, tak průměrné teploty se v rámci obou měsíců pohybují mezi 17 až 18 °C a srážkový úhrn činí 180 mm. To sice představuje 25 % celoročního přísunu srážek, které však velmi často přicházejí ve formě přívalových dešťů, nezřídka provázených krupobitím.

Agronutrition

V posledních letech se také pravidelně dostavují dlouhá období sucha s negativním dopadem na kvalitu úrody, na kondici stromů i na tvorbu násady v příštím roce. Vysoké letní teploty vytvářejí ideální podmínky pro aktivitu škůdců a jejich rychlý vývoj, Srážkově bohatší letní počasí naopak podporuje rozvoj houbových patogenů a ve spojení s výskyty mšic a mer i rozvoj černí. Nadměrná sluneční radiace může v horkých letních dnech působit poškození slupky plodů úžehem. Za vysokých teplot také počítejme s vyšším rizikem fytotoxického účinku některých pesticidů i hnojiv, zejména ve vyšších dávkách nebo v nevhodných tank-mixech.

Ochrana proti patogenům

V ochraně proti patogenům je třeba řešit výskyt moniliové hniloby na dozrávajících peckovinách i letních odrůdách jádrovin. Riziko infekcí narůstá s výskytem krup a s poškozeními způsobenými hmyzem.

Pokud došlo ke vzniku příznaků primárních infekcí strupovitosti jabloně, musíme nadále pokračovat v systému ochrany proti tomuto patogenu, abychom zabránili rozvoji sekundárních infekcí a jejich přechodu na plody.

V letním období již plně projevují příznaky poškození skvrnitostí listů třešně, suchou skvrnitostí peckovin, bakteriální spálou a dalšími patogeny. V polovině července zpravidla ukončuje svou aktivitu padlí jabloně.

Ve výsadbách napadených mšicemi a merou dochází k sekundární tvorbě černí.

Strupovitost jabloně
Strupovitost jabloně

Sluneční úžeh
Sluneční úžeh

Poškození plodů kroupami
Poškození plodů kroupami

Dozrávající ovoce bývá poškozováno hmyzem, který zároveň přenáší patogenní organizmy
Dozrávající ovoce bývá poškozováno hmyzem, který zároveň přenáší patogenní organizmy

Housenky obaleče jablečného v různých vývojových fázích
Housenky obaleče jablečného v různých vývojových fázích

Ochrana před živočišnými škůdci

Pokud se týká živočišných škůdců, tak na počátku léta je nadále aktivní vrtule třešňová, která může ještě způsobit červivost pozdních odrůd třešní a višní. Výrazné omezení ve výběru pesticidů však přinášejí jejich ochranné lhůty, a také potenciální výskyty reziduí.

Objevuje se druhá generace obaleče švestkového a především významná letová vlna obaleče jablečného, který může díky předchozímu propadu plůdků způsobit závažné ztráty. Druhá generace obaleče jablečného se dostavuje na přelomu července a srpna a v přibližně stejnou dobu začíná létat i druhá generace obaleče zimolezového. U tohoto škůdce pravidelně dochází k líhnutí housenek a ke vzniku požerků na plodech těsně před sklizní na přelomu léta a podzimu, aniž bychom předtím zaznamenali významnou letovou vlnu. U všech obalečů nejsou již několik let k dispozici ovicidní přípravky, takže je nutno co nejpřesněji stanovit termín larvicidního ošetření. V rozhodovacím procesu o termínu zásahu je třeba využívat všechny dostupné nástroje, tj. teplotní modely, údaje z lapáků, vizuální kontrolu výskytu vajíček i prvních příznaků poškození (čerstvé požerky nebo závrtky). Vycházet pouze z teplotních modelů, jako je třeba RIMpro, nemusí být v letním období již přesné, neboť od začátku sezony postupně dochází k posunu termínů od reálného fenologického vývoje škůdců. Vzhledem k ochranným lhůtám přípravků je vhodné chemické insekticidy nahradit biologickými přípravky - v případě obaleče jablečného zvolíme preparáty na bázi virů, u obaleče švestkového i zimolezového upřednostníme B. thuringiensis. Na přírodní bázi je rovněž spinosad, ale jeho použití je nutno zvážit vzhledem k vedlejším účinkům na necílové organizmy.

V létě pokračuje intenzivní let nesytky jabloňovénesytky rybízové.

Ve výsadbách jabloní nacházíme nejen příznaky poškození listů první generací podkopníčeka spirálového, ale objevují se i vajíčka a vznikající miny druhé generace. Podkopníček býval redukován ovicidy (fenoxycarb, diflubenzuron, teflubenzuron aj.) aplikovanými na obaleče, avšak v režimu larvicidní ochrany často nedochází k úplnému překrytí letové vlny podkopníčka. Škůdce se v sadech začíná stále více objevovat a boj proti němu musí být cílený - založený na sledování letu a stanovení teplotní sumy pro vývoj vajíček.

Letní počasí bývá spojeno s kalamitními výskyty mšic, nekontrolovaně se šířících ve výsadbách. Některé druhy, jako např. mšice třešňová, svou aktivitu ukončují. Většinu druhů mšic lze významně potlačit včasnými zásahy v jarním období, nejlépe ještě před květem. Výjimkou je vlnatka krvavá, kterou se doposud nedaří plně zvládat. Vlnatka i po ošetřeních prováděných v jarních i letních měsících pravidelně obnovuje své kolonie a působí problémy i těsně před sklizní hlavního sortimentu jablek. Zde se bohužel dostáváme do konfliktu s ochrannými lhůtami a s rezidui pesticidů. Celkově je ochrana proti mšicím (včetně vlnatky) v letním období obtížná a musíme se mnohem více spoléhat na přirozené nepřátele, jako jsou slunéčka, pestřenky, zlatoočky, blanokřídlí parazitiodi a další skupiny organizmů.

V červenci se také setkáváme s housenkami makadlovky broskvoňové, nalézáme ovivaky další generace červce javorového a tradičním problémem jsou překrývající se generace mery skvrnité v různých vývojových stadiích. Možnosti ochrany jsou zde omezené - asi je lepší se zaměřit na odstraňování medovice (hořká sůl, přípravek Cocana) a doufat, že meru omezí přirození nepřátelé.

Hrozbou pro dozrávající plody, především drobné ovoce a peckoviny, je invazivní škůdce Drosophila suzukii, kde však zatím ochrana není úplně vyřešena, hlavně kvůli nutnosti zásahům těsně před sklizní.

Na přelomu června a července zpravidla dochází k líhnutí pohyblivých nymf štítenky zhoubné, které je zpravidla rozvleklé a dostatečného účinku dosáhneme ve dvou aplikacích v intervalu týden až 10 dnů. V srpnu pak můžeme očekávat druhou generaci štítenky, kde postupujeme obdobně.

Léto je také obdobím výskytů svilušky ovocnésvilušky chmelové. Sviluška chmelová se na stromy často přesouvá z bylinného patra po předchozím herbicidním zásahu.

Symptomaticky se projevuje i sání hálčivce jabloňového působícího rzivost plodů. Přemnožení fytofágních roztočů poukazuje na nedostatečnou biologickou rovnováhu v sadech, způsobenou nadměrnými aplikacemi širokospektrálních přípravků.

Ze spektra necílových organizmů v sadech převažují druhy potravně vázané na mšice, tj. slunéčka, zlatoočky, pestřenky, škvoři a blanokřídlí parazitoidi. Některé druhy, jako například škvoři, vosy a včely, pravidelně působí škody na dozrávajícím ovoci, zejména na plodech s měkkou dužninou. Včely, vosy nebo i dospělci pestřenek bývají také lákány medovicí produkovanou merami, mšicemi a červci.

Obaleč švestkový v lapáku
Obaleč švestkový v lapáku

Požerky housenek slupkových obalečů na dozrávajících meruňkách
Požerky housenek slupkových obalečů na dozrávajících meruňkách

Vrtule třešňová
Vrtule třešňová

Plod poškozený mšicí jitrocelovou
Plod poškozený mšicí jitrocelovou

Kolonie vlnatky parazitovaná vosičkou Aphelinus mali
Kolonie vlnatky parazitovaná vosičkou Aphelinus mali

Medovice produkovaná vlnatkou je živnou půdou pro rozvoj černí
Medovice produkovaná vlnatkou je živnou půdou pro rozvoj černí

List poškozený podkopníčkem spirálovým (uprostřed vznikající mina druhé generace podkopníčka)
List poškozený podkopníčkem spirálovým (uprostřed vznikající mina druhé generace podkopníčka)

Kokon podkopníčka spirálového
Kokon podkopníčka spirálového

Závěr

Vzhledem k probíhajícímu zrání ovoce a sklizni v červenci a v srpnu postupně ukončujeme aplikace pesticidů v peckovinách a u nejranějších odrůd jádrovin.

V letním období však nesklízíme jen ovoce, ale také výsledky práce odvedené v ochraně v jarních měsících. Chyby nebo opožděné aplikace se mohou projevit kalamitními výskyty mšic, intenzitou druhé generace obalečů, a také příznaky poškození strupovitostí jabloně, padlím i dalšími patogeny. U jádrovin se zaměřujeme na druhy škůdců, kteří poškozují plody těsně před sklizní i v jejím průběhu, jako jsou např. obaleč jablečný, obaleč zimolezový a vlnatka krvavá. V předsklizňovém období přichází na řadu také ošetření proti moniliové hnilobě a dalším skládkovým chorobám.

Zvýšenou pozornost věnujeme ochranným lhůtám přípravků nebo limitním termínům stanoveným pro nízkoreziduální režimy pěstování. V těchto systémech upřednostňujeme přípravky nezanechávající rezidua.

Související články

Najzávažnejšie choroby a škodcovia gaštana jedlého

19. 09. 2019 Najzávažnejšie choroby a škodcovia gaštana jedlého Sady a vinice Zobrazeno 10x

Signalizace letu askospor strupovitosti jabloně pomocí lapače spor

10. 07. 2019 Ing. Zbyněk Vícha; Uničov Sady a vinice Zobrazeno 281x

Ochrana ovocných dřevin v červnu

25. 06. 2019 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 73x

Ochrana ovocných dřevin v květnu

13. 05. 2019 Ing. Vladan Falta, Ph.D., BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 94x

Ochrana ovocných dřevin během dubna

29. 04. 2019 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 654x

Další články v kategorii Sady a vinice

detail