Ochrana ovoce v integrované produkci během září a října

27. 09. 2025 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; Biocont Laboratory spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 748x

S příchodem podzimu se blíží nejen závěr vegetační sezony, ale i ochrany sadů. Z ovocných druhů zůstává na stromech již jen úroda pozdních odrůd broskvoní a slivoní, především pak hlavní sortiment jádrovin.

Postupně sklízíme odrůdy jako Gala, Šampion, Bohemia, Rubinola, dále přicházejí na řadu pozdnější a zimní kultivary (Jonagored, Golden Delicious, Red Delicious, Fuji, Braeburn, Pinova, Idareds atd.). Pokud se týká slivoní, sklízíme odrůdy jako Gabrovská, Jojo, Valjevka, Tophit, později Elena, Prezenta a Prezident. Zrání a vybarvování plodů probíhá úspěšně za dnů, kdy se dostavují nižší noční teploty provázené ranními mlhami, rosou a teplými slunečnými dny. Naopak nepříznivé pro zrání je deštivé počasí, které zároveň přispívá k infekcím skládkovými patogeny, a také ke ztížení průběhu sklizně.

Pokud se týká meteorologických statistik (na základě dat CHMI z období 1991–2020), průměrné územní teploty v měsíci září činí 13 °C a v říjnu 8,2 °C. Na srážky bývají oba měsíce oproti létu výrazně chudší - v září spadne v průměru 60 mm a v říjnu 49 mm. Reálně ovšem může v jednotlivých letech docházet ke značným výkyvům, což se týká hlavně srážek. Příkladem může být předchozí povodňový rok, kdy úhrn za září činil 179 mm, a naopak v sezoně 2015 pouhých 30 mm srážek. V září bývají i větší výkyvy teplot, v poslední době převážně nadnormální. Z posledních 10 let jsme měli nejteplejší září v roce 2016, kdy průměrné územní teploty dosáhly 15,8°C.

Ochrana proti patogenům

Houbové choroby

Aplikace fungicidů, a to nejen vzhledem k ustávající aktivitě většiny patogenů, ale hlavně díky sklizním a ochranným lhůtám přípravků, početně klesá. V pozdních odrůdách jádrovin zůstává ve hře sledování průběhu sekundárních infekcí strupovitost jabloně (Venturia inaequalis), jež za vlhkého deštivého počasí může snadno působit tzv. pozdní strupovitost. Nejčastěji k tomu dochází u odrůdy Golden Delicious, kde se v první fázi na plodech objevují načervenalé skvrny připomínající poškození štítenkou zhoubnou. Spory strupovitosti se zachycují v lenticelách, což vede k pravidelnějšímu rozmístění lézí na plodech (obr. 1), než je tomu u skvrn způsobených sáním nymf štítenek. (obr. 2). Přítomnost nebo absenci štítků však snadno zjistíme při detailnější prohlídce plodů pomocí lupy.

Vzhledem k rozsahu letošního napadení výsadeb strupovitostí můžeme na podzim očekávat velký tlak patogenu a nutnost ochrany až do sklizně. Strupovitost se šíří i během skladování, kdy konidie přítomné v latentní formě na plodech pronikají do plodů a ve vlhkém prostředí infekce mohou zasáhnout rozsáhlé partie produkce znehodnocené drobnými černými skvrnami na slupce. Této formě strupovitosti podléhá především odrůda Golden Delicious.

Skládkové choroby

Tím se zároveň dostáváme k ochraně proti skládkovým patogenům, z nichž se u jádrovin nejvíce setkáváme se zástupci uvedenými v tabulce 1.

V obecném měřítku je základem ochrany proti skládkovým patogenům dobře nastavený systém ošetření proti strupovitosti, dále u některých druhů cílené zásahy v době květu (Alternaria spp., Botrytis sp., Fusarium spp.) a ve všech případech předsklizňové aplikace fungicidů s dlouhodobou perzistencí. Výběr přípravků je poměrně široký a ochranné lhůty se pohybují od 3 (fludioxonil) do 14 dnů (např. fluopyram + tebuconazole). Důležitá jsou preventivní opatření, jako např. šetrná manipulace s plody během sklizně, dále čistota skladů a skladovacích obalů. Odolnost plodů ovlivňuje také optimální výživa, zejména příjem vápníku, jenž je součástí buněčných stěn. Zásadní roli hraje odstraňování zdrojů infekce v sadech, zejména napadených a mumifikovaných plodů, a u strupovitosti jabloně pak vymetání a mulčování napadených listů.

Tab. 1: Přehled skládkových patogenů v jádrovinách s uvedenými obdobími infekce a ochrany

Tab. 1: Přehled výskytu živočišných škůdců v sadech na přelomu léta a podzimu

Obr. 1:Strupovitost jabloně a její léze na jabloni - Golden Delicious

Obr. 2: Štítenka zhoubná na jabloni - Golden delicious

Obr. 3: Jednou z nejčastějších skládkových chorob je kruhová hnědá hniloba

Obr. 4: Alternaria ssp.

Obr. 5: Penicillium ssp.

Obr. 6: Botrytis spp.

Obr. 7: Moniliová hniloba

Obr. 8: Fusarium ssp.

Obr. 9: Skládková strupovitost

Ostatní patogeny

Ochrana proti dalším patogenům je většinou uzavřena a na řadu přichází zhodnocení účinnosti doposud prováděných zásahů. Kromě poškození strupovitostí jabloně v sadech nacházíme příznaky padlí jabloně (Podosphaera leucotricha), strupovitosti hrušně (Venturia pyrina) (obr. 10), bakteriální spály růžovitých (Erwinia amylovora), moniliové spály peckovin (Monilia laxa, M. fructigena), suché skvrnitosti listů peckovin (Stigmina carpophila), skvrnitost listů třešně a višně (Blumeriella jaapii), kadeřavosti broskvoně (Taphrina deformans) a v méně intenzivně ošetřovaných sadech také rez hrušňovou (Gymnosporangium sabinae).

Obr. 10: Strupovitost hrušně

Obr. 11: Příznaky napadení houbou Marsonina coronaria

Za zmínku také stojí invazivní houba Marsonina coronaria (obr. 11), působící nyní škody na jabloních v západní Evropě. U nás tento patogen zatím není předmětem systematické ochrany, ale případné výskyty symptomů v provozních sadech je třeba sledovat.

Ochrana proti škůdcům

Závěrečnou fází prochází také ochrana proti většině klíčových živočišných škůdců, z nichž je v jádrovinách bezesporu nejsledovanějším druhem obaleč jablečný (Cydia pomonella). V době dozrávání jablek nacházíme různé závrtky (obr. 12), od velmi starých, kde již housenky plody opustily, až po čerstvé, poukazující na L1–L2 housenky. Ochranu v této době již neprovádíme, ale máme příležitost provést předsklizňové hodnocení výskytu ohnisek napadení, To bývá potřebné hlavně při využívání metody matení, kde nemáme k dispozici údaje z feromonových lapáků. Podzimní období je příležitostí pro aplikaci entomopatogenních hlístic Steinernema feltiae, jež slouží k redukci přezimujících housenek obaleče jablečného. Hlístice k aktivnímu vyhledání hostitele potřebují dostatečnou půdní vlhkost a do housenek pak pronikají stigmaty (vyústěním trachejí na povrch těla).

Aktuálním tématem zůstává v podzimním období také obaleč zimolezový (Adoxophyes orana, obr. 13), jehož hnědozelené–zelené housenky působí požerky těsně před sklizní. Žír housenek probíhá pod listy připředenými k plodům, takže snadno unikají naší pozornosti. Vzhledem k ochranným lhůtám a vysoké pravděpodobnosti nálezů reziduí přednostně využijeme přípravek na bázi Bacillus thuringiensis nebo spinosad.

V posledních letech ovocnáře stále více trápí vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum). I když se její populaci snažíme redukovat během sezony, často nezabráníme jejímu expanzivnímu šíření těsně před sklizní. Vlnatka pak znepříjemňuje práci česáčů a sáním znehodnocuje plody (obr. 14). Přímá insekticidní ochrana již není možná, ale voskové povlaky vlnatky můžeme smýt pomocí draselného kokosového mýdla a krátkodobý kontaktní účinek má aplikace přípravků na bázi draselných solí mastných kyselin. Při velkém napadení se vyplatí provést cílené aficidní ošetření po sklizni, kde se nejlépe osvědčil pirimicarb (registrace bude bohužel končit) s předchozím omytím draselným mýdlem ve velkém objemu vody (2 000 l) a za velmi nízké pojezdové rychlosti (1 km/h). Z provozních zkušeností také vyplývá, že v extrémní pokrytí voskovými povlaky lze úspěšně odstranit ze stromů proudem vzduchu z ventilátorů rosiče nastavených na maximum.

Po sklizni někteří pěstitelé zasahují i proti hálčivcům a vlnovníkům pomocí síry nebo polysulfidu vápenatého. Možnost posklizňového ošetření se nabízí také u svilušek, jež za teplého podzimního počasí bývají velmi aktivní. Využijeme některý z akaricidů (aceqinocyl, hexythiazox, draselná sůl přírodních mastných kyselin, fenpyroximate, tebufenpyrad) ještě předtím, než většina populace přejde do diapauzní formy. V souvislosti s problémy se sviluškami, a také s plánováním nových výsadeb, je dlouhodobě nejefektivnějším opatřením využití dravého roztoče Typhlodromus pyri, jehož introdukce provádíme ve 2. polovině podzimu nebo do předjaří.

Při vysokém napadení mšicemi, v daném období hlavně mšicí jabloňovou (Aphis pomi), dále merou skvrnitou (Cacopsylla pyri), puklicemi (Parthenolecanium corni) a červcem javorovým (Phenacoccus aceris, obr. 15) se vyplatí smývání medovice draselným mýdlem, hořkou solí a hydrogenuhličitanem draselným. Opatření slouží i k prevenci vzniku černí, kde je nejúčinnější poslední zmíněná látka.

Příležitostným, ale velmi nepříjemným návštěvníkem sadů je podkopníček spirálový (Leucoptera malifoliella, obr. 16). Na podzim ve výsadbách nacházíme nejen poškozené listy s minami, ale při velkém výskytu pozorujeme množství miniaturních žlutobílých–žlutozelených housenek, spouštějících se na vláknech korunami stromů do míst, kde se v charakteristických bílých kokonech kuklí a prodělávají diapauzu. Ošetření již nelze provádět, ale je vhodné vyhodnotit napadení pro strategii ochrany v příští sezoně. Práh škodlivosti v tomto případě činí nález více než 3 min/1 list.

Vlhké počasí v podzimním období svědčí octomilce japonské (Drosophila suzukii), jež se zaměřuje na dozrávající peckoviny, v této době hlavně na pozdní odrůdy broskvoní a na slivoně. Přítomnost octomilky prozrazuje změklá dužnina plodů, v níž se nacházejí vajíčka s párovými nitkovitými výběžky. V slivoních lze využít spinosad nebo cyantraniliprole (přípravky pro tento účel minoritně registrované).

V teplých oblastech lokálně škodí květopas hrušňový (Anthonomus piri, obr. 17), jehož aktivita na rozdíl od květopasa jabloňového spadá do podzimního období. K náletu brouků a ke kladení dochází během října, kdy na základě sklepávání provádíme adulticidní ochranu. Příležitost k redukci populace květopasa se nabízí také na počátku léta, kdy brouci po krátký čas prodělávají na stromech úživný žír, aby posléze strávili letní měsíce diapauzu v úkrytech. Využíváme stejné účinné látky jako proti květopasu jabloňovému (spinosad, cyantraniliprole, acetamiprid).

Před nástupem zimy je také třeba provést rodenticidní zásah proti hlodavcům aplikací návnad, a také zkontrolovat stav oplocení a plastových ochran na kmíncích, abychom zabránili škodám způsobených zvěří. U mladých výsadeb a ve školkách stojí za úvahu i využití repelentů (Morsuvin, Wöbra aj.) za účelem ochrany proti okusu a ohryzu.

Obr. 12: Housenky obaleče jablečného v různých růstových fázích (zimu přečkají pouze jedinci, kteří stihnou dosáhnout L5)

Obr. 13: Plod poškozený obalečem zimolezovým

Obr. 14: Vlnatka často před sklizní dosahu je vrcholu svého výskytu

Obr. 16: Podkopníček spirálový (miny na listech, migrující housenky, kokon)

Obr. 17: Květopas hrušňový

Závěr

Možnosti přímých ochranných opatření jsou s blížícím se závěrem sezony omezené. U většiny druhů patogenů a škůdců již pouze hodnotíme výsledky práce, kterou jsme odvedli v předchozích měsících. Hlavním tématem u jádrovin je provádění fungicidních zásahů proti skládkovým patogenům. Co se týče škůdců, velkým problémem bývá vlnatka krvavá, jejíž voskové povlaky lze redukovat pomocí draselného mýdla. V jabloních se před sklizní také pravidelně objevují housenky obaleče zimolezového, proti nimž zasahujeme přípravkem na bázi B. thuringiensis. Ve slivoních a v pozdních odrůdách broskvoní na zrajícím ovoci za vlhkého počasí působí škody octomilka japonská. Součástí podzimních aktivit jsou rodenticidní zásahy a zabezpečení ochrany sadů proti zvěři.

foto: 1, 2, 6, 7 - V, Falta, 3, 4, 5 - B. Hortová, 8, 9 - J. Kloutvorová