Ochrana ovoce v integrované produkci během září a října

17. 09. 2026 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; Biocont Laboratory spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 2346x

S příchodem podzimních měsíců postupně v sadech ukončujeme ochranu proti škůdcům i patogenům. S postupující sklizní jádrovin a pozdních odrůd slivoní provádíme zásahy proti skládkovým chorobám. Podzim je rovněž spojen se zakládáním nových výsadeb a s jejich zabezpečením proti zvěři.

Počasí v měsíci září lze charakterizovat jako velmi proměnlivé s průběžným poklesem teplot, jenž předznamenává příchod podzimu. Nejnižší průměrné teploty (7,8 °C) byly zaznamenány v roce 2011, naopak nejvíce (16,5 °C) bylo naměřeno v roce 2023. Zatímco na počátku měsíce ještě doznívá léto, v jeho závěru se výrazně ochlazuje a objevují se první přízemní mrazíky. Již v prvních zářijových dnech se rychle zkracují dny a snižuje se přísun energie na zemský povrch. Častým jevem jsou chladné noci s ranními mlhami, což za slunečného počasí prospívá vybarvování plodů (obr. 1). Srážky bývají meziročně variabilní, což možná ještě ve větší míře platí i pro měsíc říjen. Meziročně v rámci obou měsíců úhrny srážek doposud kolísaly mezi 10 mm a 179 mm s tím, že září je na srážky bohatší. Průměrné říjnové teploty se v období 1961–2025 pohybovaly mezi 4,2 a 11,8 °C a tento měsíc se již vyznačuje převahou typického podzimního počasí. Výkyvy teplot bývají značné, což potvrzuje jak absolutní maximum 30,3 °C naměřené v roce 1929 v Litvínovicích u Č. Budějovic, tak minimum (-17,5 °C) zjištěné v roce 1991 na Horské Kvildě. Konec října bývá většinou spojen s citelným ochlazováním a ve vyšších polohách s příchodem sněhové pokrývky. Výjimečná situace nastala v roce 2009, kdy 15. října celou republiku zasáhla sněhová kalamita a mokrý sníh pokryl i nížiny. Meteorologické statistiky pro oba podzimní měsíce jsou uvedeny v tabulce 1 a v grafu 1.

Graf 1: Průběh srážek a teplot v ČR za období 1961–2025

Tab. 1: Vybrané meteorologické statistiky

Pozn.: *) N = normál 1991–2020, září N=13,0 °C, 58 mm, říjen N=18,1 °C, 43 mm, zdroj: www.chmi.cz

Obr. 1: Pro podzimní vybarvování plodů je ideální teplé slunečné počasí s nižšími nočními teplotami

Ochrana proti patogenům

Ochrana proti většině patogenů je prakticky ukončena a ve výsadbách je patrné, jak jsme zvládli ochranu proti strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis - obr. 2, 3), strupovitosti hrušně (Venturia pyrina - obr. 4), padlí jabloně (Podosphaera leucotricha - obr. 5), suché skvrnitosti listů peckovin (Stigmina carpophila), hnědnutí listů meruňky (Apiognomia erythrostoma), kadeřavosti broskvoně (Taphrina deformans), bakteriální spále růžovitých (Erwinia amylovora), moniliové spále (Monilia laxa - obr. 6, 7), suché skvrnitosti listů peckovin (Stigmina carpophila) a skvrnitost listů třešně a višně (Blumeriella jaapii).

Obr. 2: Příznaky strupovitosti jabloně na odrůdě Spartan

Obr. 3: Příznaky strupovitosti jabloně na listu

Obr. 4: Strupovitost hrušně

Obr. 5: Příznaky padlí jabloně ke konci vegetace

Obr. 6: Příznaky poukazující na napadení moniliovou spálou na slivoni

Obr. 7: Moniliová spála na meruňce

Za zmínku také stojí invazivní houba Marssonina coronaria (obr. 8) působící škody na jabloních v západní Evropě (hojný je výskyt např. v oblasti Bodamského jezera). Dochází k předčasnému odumírání a opadání listů s následným oslabením stromů. Za velmi citlivou odrůdu je považován Topaz. Naopak rezistencí se vyznačuje Pinova. Středně odolné jsou odrůdy Golden Delicious a také Gala. U nás se s tímto patogenem zatím setkáváme pouze v zahradách a ve starých výsadbách. V provozních sadech včetně ekologických zatím problémy nebyly zaznamenány.

Hlavním úkolem před sklizní jsou ošetření proti skládkovým chorobám, z nichž se nejčastěji setkáváme s hnědou kruhovou hnilobou (Neofabreae spp. - obr. 9) a s moniliovou hnilobou (Monilia fructigena - obr. 10). Objevit se mohou i další zástupci, jako např. Alternaria spp (obr. 11), Botrytis spp, Penicillium spp., a Fusarium spp., jež se symptomaticky projevují většinou až během skladování. Zásahy provádíme preventivně povolenými přípravky a zohledňujeme ochrannou lhůtu, jež se pohybuje od 3 dnů (fludioxonyl, mefentrifluconazole) do 14 dnů (fluopyram). Ke skládkovým chorobám řadíme i strupovitost jabloně, jež před sklizní za vlhkého počasí u některých odrůd (nejčastěji u Golden Delicious) vytváří symetricky rozmístěné červené skvrny na lenticelách (obr. 12). Předsklizňové latentní infekce se symptomaticky v plné míře objevují až ve skladech, kde se patogen zároveň dokáže šířit na další plody.

Obr. 8: Marssonina coronaria

Obr. 9: Hnědá kruhová hniloba

Obr. 10: Moniliová hniloba

Obr. 11: Alternariová hniloba

Obr. 12: Příznaky pozdní strupovitosti jabloně

V závěru stojí za zmínku, že někteří pěstitelé po opadu listů provádějí za vlhkého počasí preventivní fungicidní ošetření proti kadeřavosti broskvoně. Přehled hlavních aktivit v ochraně proti patogenům je uveden v tabulce 2.

Tab. 2: Ochranná opatření proti patogenům v sadech na přelomu léta a podzimu

Ochrana proti škůdcům

I když v měsíci září s ochranou proti většině klíčových živočišných škůdců končíme, některá témata zůstávají otevřená. Podle meteorologických podmínek ještě mohou být aktivní motýli 2. generace obaleče jablečného (Cydia pomonella). U pozdních odrůd jádrovin proto přichází v úvahu ještě jedno ošetření. Ve výjimečně teplých letech je obaleč jablečný schopen v teplých regionech vytvořit i částečnou 3. generaci. Před sklizní nebo během třídění je vhodné provést hodnocení červivosti (obr. 13, 14), což může pomoci nejen zhodnotit účinnost ochrany, ale také zvolit vhodnou strategii pro příští sezonu. To je důležité hlavně v případě, pokud uvažujeme o využití metody matení. Díky redukci násady mrazem již nyní pozorujeme v sadech větší napadení plodů i při nižších nebo středně velkých náletech.

Obr. 13: L5 housenka obaleče jablečného a čerstvý závrtek před sklizní

Obr. 14: Čerstvé závrtky obaleče jablečného se mohou objevit i před sklizní

Druhá polovina podzimu (konec října, listopad) je příležitostí pro aplikaci entomopatogenních hlístic Steinernema feltiae, jež slouží k redukci přezimujících housenek obaleče jablečného. Je třeba upozornit, že aplikační okno pro dosažení dostatečné účinnosti bioagens je poměrně úzké, neboť hlístice aktivně (na základě senzorických podnětů) vyhledávají svého hostitele a k pohybu půdou nebo kůrou stromů potřebují vodu. Aplikace proto provádíme za deštivého nebo vlhkého počasí, kdy teploty dlouhodobě neklesají pod 8 °C a zároveň není příliš silný sluneční svit. Do housenky hlístice pronikají tělními otvory (např. stigmaty) a poté v hostitelském organizmu uvolňují bakterie (konkrétně Xenorhabdus bovienii). Bakterie se začnou rychle množit a produkovat enzymy a toxiny, což vede k ochromení imunitního systému hmyzu a k celkové sepsi a úhynu organizmu. Hlístice má význam aplikovat pouze na ucelené větší plochy, jelikož je třeba redukovat celou populaci obaleče přítomného na daném stanovišti. Jejich použití je opodstatněné hlavně v ekologických výsadbách, kde jsou další možnosti regulace obaleče omezeny na CpGv, matení a spinosad.

V předsklizňovém období i během sklizně se pravidelně objevují housenky obaleče zimolezového (Adoxophyes orana), který u pozdních odrůd jabloní pravidelně vytváří povrchová poškození plodů těsně před sklizní (obr. 15). Vzhledem k ochranným lhůtám a vysoké pravděpodobnosti nálezů reziduí přednostně využijeme přípravek na bázi Bacillus thuringiensis, případně spinosad. Z dalších škodlivých motýlů se na podzim lokálně setkáváme s podkopníčkem spirálovým (Leucoptera malifoliella - obr. 16). Při velkém napadení se množství housenek (obr. 17) spouští po vláknech k zemi nebo migrují v korunách, aby vyhledaly úkryt pro diapauzu. Tu přečkávají v charakteristických bílých zápředcích na kmenech, kosterních větvích a ve spadaném listí.

Obr. 15: Plod poškozený žírem slupkových obalečů

Obr. 16: List poškozený podkopníčkem spirálovým

Obr. 17: Housenka podkopníčka spirálového a diapauzní kokony na listu

Před sklizní jablek někdy musíme přistoupit k redukci vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum obr. 18), jež znepříjemňuje práci brigádníků a snižuje estetickou kvalitu plodů. Přímá insekticidní ochrana již není možná, ale těsně před sklizní můžeme smýt voskové povlaky vlnatky pomocí draselného kokosového mýdla. Totéž lze samozřejmě provést i po sklizni a zároveň přidat kterýkoliv z účinných aficidů (nejlépe pirimicarb). Osvědčil se též postup, kdy před aplikací insekticidu voskové povlaky odstraníme proudem vzduchu (nastavením ventilátoru na maximum). Účinnost aficidního zásahu je vhodné podpořit větším objemem vody a přidáním smáčedla. Zhodnotit také můžeme úspěšnost ochrany proti ostatním druhům mšic, což lze snadno zjistit podle přítomnosti černí a deformací letorostů (obr. 19, 20). U mšice jitrocelové (Dysaphis plantaginea) zároveň dochází k závažnému poškození plodů (obr. 21). Černě provází též sání nymf mery skvrnité (Cacopsylla pyri) i červce javorového (Phenaccocus aceris - obr. 22, 23).

Obr. 18: Vlnatka krvavá

Obr. 19: Odrůda Topaz pokrytá černěmi po sání mšic

Obr. 20: Letorost poškozený mšicí jabloňovou + larva slunéčka

Obr. 21: Násada odrůdy Topaz poškozená mšicí jitrocelovou

Obr. 22: Hrušky druhotně poškozené černěmi díky aktivitě mer

Obr. 23: Černě na plodu vzniklé po sání červce javorového

Na přelomu léta a podzimu mohou být za teplého počasí stále aktivní svilušky, a to sviluška ovocná (Panonychus ulmi - obr. 24), sviluška chmelová (Tetranychus urticae), nebo také sviluška stromová (Amphitetranychus viennensis). Při velkém napadení se nabízí možnost posklizňového ošetření vhodným akaricidem, a to ještě před vykladením diapauzních vajíček (sviluška ovocná) nebo před vyhledáním úkrytů k přezimování (sviluška chmelová, s. stromová). Dlouhodobě nejúčinnějším opatřením v ochraně proti sviluškám je využití dravého roztoče Typhlodromus pyri, jehož introdukce spadá do pozdního podzimu a předjaří. Někteří pěstitelé provádějí po sklizni akaricidní ošetření proti skupině tzv. eryophyidních roztočů (obr. 25, 26), jež zahrnuje hálčivce a vlnovníky. V tomto případě zasahujeme pomocí vysokých dávek různých forem síry a oleji.

Obr. 24: Sviluška ovocná

Obr. 25: Hálky vlnovníka trnkového (Eriophyes similis) na listu slivoně

Obr. 26: Listy silně poškozené vlnovníkem hrušňovým

V chladnějším a vlhkém podzimní počasí vznikají ideální podmínky pro šíření octomilky japonské (Drosophila suzukii - obr. 27), jež bývá problémem hlavně u peckovin nebo drobného ovoce. Problém spočívá v tom, že samice mají na rozdíl od „domácí“ octomilky obecné (D. melanogaster) pilovité kladélko, jež proniká slupkou zdravých plodů. Octomilky jsou mimořádně plodné a jejich vývojový cyklus je krátký, což umožňuje vznik až 15 generací/rok. Do jednoho plodu klade více samic a v dužnině se vyvíjí velké množství larev. Zároveň dochází k sekundárním houbovým a bakteriálním infekcím a ke hnití plodů. V ochraně proti octomilce jsme ale limitováni ochrannými lhůtami přípravků a také registracemi lišícími se dle ovocných druhů. Vzhledem k nutnosti razantního a déle trvajícího účinku se také dostáváme do rozporu s požadavky integrované produkce (nízká selektivita) nebo na zdravotní bezpečnost ovoce (potenciál zanechávat rezidua). V závislosti na ovocných druzích jsou povoleny účinné látky ememaktin benzoát, acetamiprid, deltamethrin, cyantraniliprole, pirimicarb a spinosad. Do zeleniny a okrasného zahradnictví jsou též registrovány hlístice Steinernema feltiae. Účinnost je limitována vlhkostí substrátu a přítomností nejvnímavějšího stádia (larvy).

Obr. 27: Samci octomilky japonské

V teplých oblastech se pravidelně setkáváme s květopasem hrušňovým (Anthonomus pyri), jehož aktivita spadá do přelomu září a října. Samice po páření kladou vajíčka do pupenů, jež jsou postupně vyžírány larvami. Škody se projeví až na jaře, kdy napadené pupeny neraší; po ukončení vývoje larev a po kuklení během května a června vylétají brouci nové letní generace. Ochranu provádíme adulticidně, a to na základě sklepávání v době jarní a podzimní aktivity brouků. Využíváme stejné přípravky jako proti květopasu jabloňovému (spinosad, acetamiprid). Před nástupem zimy je také třeba provést zásah proti hlodavcům aplikací návnad a také zkontrolovat stav oplocení a plastových ochran na kmíncích, abychom zabránili škodám způsobenýcm zvěří. U mladých výsadeb a ve školkách stojí za úvahu i využití nátěru pomocí repelentů za účelem ochrany proti okusu a ohryzu. V tabulce 3 je uveden souhrn aktivit prováděných proti škůdcům v podzimním období.

Tab. 3: Ochranná opatření proti škůdcům v sadech na přelomu léta a podzimu

Závěr

S blížícím se koncem sezony a s probíhající sklizní jsou možnosti přímé ochrany omezené. U většiny druhů patogenů a škůdců již pouze můžeme zhodnotit výsledky práce z předchozích měsíců. Hlavním tématem ve výsadbách jádrovin jsou zásahy proti skládkovým patogenům. Sklizeň jablek může znepříjemnit napadení výsadeb vlnatkou krvavou, jejíž voskové povlaky odstraňujeme pomocí draselného mýdla. V jabloních se před sklizní pravidelně objevují housenky obaleče zimolezového, proti nimž zasahujeme přípravkem na bázi B. thuringiensis. Ve slivoních může na zrajícím ovoci za vlhkého počasí působit škody octomilka japonská. V podzimním období se zaměřujeme na zabezpečení ochrany sadů proti hlodavcům a zvěři.

foto: 1–7, 12–27 - V. Falta, 8 - R. Vávra, 9–11 - B. Hortová