Ochrana ovoce v integrované produkci: Doporučení pro září a říjen

20. 12. 2020 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY, spol s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 1911x

S příchodem měsíce září zpravidla probíhá nebo je již ukončena sklizeň ranějších tržních odrůd jablek, jako jsou např. Gala, Rubinola, Bohemia, Rubín a Šampion; pozdní odrůdy, například Golden Delicious, Jonagored, Idared, Braeburn, Fuji, Topaz a další sklízíme později podle zrání a vybarvování plodů až do poloviny nebo konce října.

Z hrušek přichází na řadu nejprve odrůdy Konference, Boscova lahvice, Wiliamnova aj., později pak Lucasova, Bohemica, Dicolor, Amfora a další. Sklízíme také úrodu pozdních odrůd slivoní, jako jsou Gabrovská, Jojo, Valjevka, Tophit, později Elena, Prezenta a Prezident. Pokud se týká počasí, tak ideální jsou pro toto období dny s nižšími nočními teplotami, ranními mlhami a rosou a teplejšími slunečnými dny. Sklizeň komplikují vytrvalé deště, které se naposledy dostavily v roce 2017, kdy úhrny srážek dosáhly dvojnásobku dlouhodobého normálu.

Ochrana proti patogenům

Ochrana proti patogenům je většinou již ukončena a v sadech můžeme spíše hodnotit výsledky práce v předchozích měsících.

Ve výsadbách jabloní se letos můžeme setkat s extrémními příznaky poškození strupovitostí, jejíž výskyt se mnohdy v plné míře projevil až po dlouhodobých červnových srážkách. V sadech se symptomy konidiových sekundárních infekcí proto musíme počítat s rizikem rozvoje tzv. pozdní strupovitosti, hlavně na odrůdě Golden Delicious. Tato forma strupovitosti se zprvu projevuje vznikem drobných načervenalých lézí (v okolí lenticel) přecházejících ve skladu do podoby typických strupatých skvrn - oproti „běžným“ infekcím jsou tyto léze na povrchu plodů pravidelně rozmístěny. Skládková strupovitost se může rozvinout i latentně bez viditelných symptomů u sklízeného ovoce, kdy v průběhu skladování dojde k vyklíčení konidií přítomných na plodech. Ochranu řešíme společně se zásahy proti dalším skládkovým patogenům - kvůli ochranným lhůtám co nejdříve. V produkci určené na dětskou výživu jsou možnosti výběru přípravků omezené na přípravky Myco-Sin a VitiSan.

V některých sadech, zvláště v neošetřovaných, se můžeme potenciálně setkat s invazivním patogenem Marsonina coronaria, jenž v západních zemích působí značné škody. Je proto na místě tomuto organizmu věnovat pozornost, minimálně na úrovni monitoringu.

Z dalších patogenů můžeme v sadech nacházet plody poškozené moniliovou hnilobou, rzivostí hrušně, šedou a hnědou skvrnitost listů hrušně, bakteriální spálou jabloňovitých a v peckovinách např. suchou skvrnitost peckovin, skvrnitost listů třešně a višně, kadeřavost broskvoně a dalšími patogeny. Ve všech těchto případech již pracujeme jen s informací o účinnosti prováděné ochrany a o případných preventivních opatření, jako je třeba vymetání listů a úklid infikovaného ovoce ze sadů.

Ochrana proti živočišným škůdcům

Uzavřena je také ochrana proti většině živočišných škůdců, z nichž zůstává v podzimním období aktuální hlavně obaleč zimolezový, který se tradičně projevuje působením požerků těsně před sklizní, kde ještě existuje šance pro přímou ochranu (Lepinox Plus). Spinosad již použít nelze, neboť u některých odběratelů s vysokými požadavky na výskyty reziduí je u této látky nulová tolerance. Časté bývají nálezy housenek a čerstvých požerků ve skladech, kde však již nemáme možnost zasáhnout. Situaci je proto potřeba řešit včas a na základě průběžných vizuálních kontrol, neboť údaje z lapáků nemusí vždy přesně kvantifikovat sílu populace a slouží hlavně pro zaznamenání letové dynamiky.

Let druhé generace obaleče jablečného s koncem léta ustává a obdobně jako u strupovitosti je potřeba se spíše orientovat na plánovaní ochrany pro příští sezonu. Hodnocení výskytu červivosti je důležité hlavně u ploch s feromonovým matením, kde nemáme k dispozici informace z feromonových lapáků. Podzimní období je příležitostí pro aplikaci entomopatogenních hlístic Steinernema feltiaeI (přípravek Nemapom), jež mohou pěstitelům, zejména ekologickým, pomoci zredukovat přezimující populaci obalečů. Nemapom u nás zatím registrovaný není a na uvedení na trh v ČR se teprve čeká.

V sadech se začíná stále více projevovat podkopníček spirálový, považovaný spíše za minoritního škůdce. Při velkém napadení však může dojít až k předčasnému opadu listů a k oslabení stromů. Miny podkopníčka jsou na listech silně napadených sadů nepřehlédnutelné stejně jako drobné housenky, které se pomocí vláken spouštějí k zemi a na kmeny stromů, kde vytváří vřetenovité zápředky, v nichž se kuklí a přezimují. Část zápředků najdeme i na opadaných listech. Práh škodlivosti pro ochranu v příští sezoně činí nálezy více než 3 min na 1 list.

Tradičním předsklizňovým problémem se stala vlnatka krvavá, která voskovými povlaky na větvích a letorostech znepříjemňuje práci česáčů a snižuje estetickou kvalitu plodů. Vlnatka ale také tvorbou nádorků poškozuje pupeny a snižuje asimilační schopnost stromů i plodnost. Přímá insekticidní ochrana již není možná, ale těsně před sklizní můžeme negativní dopady aktivity vlnatky zmírnit pomocí draselného kokosového mýdla (Cocana), které odstraňuje jak voskové povlaky, tak i medovici a zčásti i černě.

Stejné opatření můžeme využít i při vysokém napadení dalšímu druhy mšic, a také merou skvrnitou, puklicemi a červcem javorovým.

Na přelomu léta a podzimu mohou být za teplého počasí stále aktivní svilušky - při velkém napadení se nabízí možnost ošetření po sklizni vhodným akaricidem ještě předtím, než většina populace přejde do diapauzní formy. V souvislosti s problémy se sviluškami, a také s plánováním nových výsadeb, je dlouhodobě účinným opatřením využití dravého roztoče Typhlodromus pyri, jehož introdukce spadá do druhé poloviny podzimu a do předjaří.

Po sklizni máme také možnost provést akaricidní ošetření proti skupině tzv. eryophyidních roztočů (hálčivci a vlnovníci) pomocí vysokých dávek různých forem síry a olejů.

Na slivoních může v podzimním období škodit octomilka japonská, které vyhovuje vlhké chladnější počasí. Kromě změklé dužniny s larvami je pro octomilku charakteristická přítomnost vajíček s párovými nitkovitými výběžky na povrchu plodů. V ochraně proti octomilce jsme ale limitováni ochrannými lhůtami přípravků, a také registracemi - potenciálně vhodný spinosad však není do slivoní povolen.

A konečně, před nástupem zimy je také třeba provést zásah proti hlodavcům aplikací návnad, a také zkontrolovat stav oplocení a dalších mechanických zábran, abychom zabránili škodám způsobených zvěří. U mladých výsadeb a ve školkách stojí za úvahu i využití repelentů (Morsuvin, Wőbra, aj.) za účelem ochrany proti okusu a ohryzu.

Tab. 1: Přehled výskytu patogenů v sadech na přelomu léta a podzimu

Tab. 2: Přehled výskytu škůdců v sadech na přelomu léta a podzimu

Závěr

Možnosti přímých ochranných opatření jsou v podzimních měsících omezené. Většina druhů patogenů a škůdců již ukončila svůj vývoj anebo zásahům brání ochranné lhůty či riziko nadlimitního nálezu reziduí v plodech.

Pozdní odrůdy jádrovin mohou být před sklizní i v jejím průběhu ohroženy pozdní strupovitostí, skládkovými patogeny, a také obalečem zimolezovým. Sklizeň jablek může znepříjemnit napadení výsadeb vlnatkou krvavou, jejíž voskové povlaky, stejně jako medovici i černě odstraňujeme pomocí draselného mýdla. Ve slivoních může na zrajícím ovoci za vlhkého počasí působit škody octomilka japonská.

Součástí podzimních prací je kromě sklizně a zakládání nových výsadeb také zabezpečení ochrany sadů proti hlodavcům a zvěři.

Strupovitost jabloně na listech může těsně před sklizní ještě přejít na plody

Projev pozdní strupovitosti na odrůdě ´Golden Delicious´

Plody ponecha­né na zemi nesvědčí o dodržování fytosanitárních opatření

Rzivost hrušně

Marsonina coronaria (foto: R. Vávra)

Při sklizni se můžeme setkat i s fyzio­logickými poruchami, jako např. s hořkou pihovitostí

Závrtek obaleče jablečného

Housenka obaleče jablečného

Housenka obaleče jablečného: zimu přečkají pouze jedinci, kteří dosáhnou L5

Požerek obaleče zimolezového na listu

Požerek obaleče zimolezového na listu na plodu na odrůdě ´Golden Delicious´

Násada poškozená mšicí jitrocelovou

Medovice produkovaná vlnat­kou je živnou půdou pro rozvoj černí

detail kolonie vlnatky s patrnou pa­razitací (Aphelinus mali)

Spolehlivého výsledku můžeme u vlnatky krvavé­ho dosáhnout ošetření přípravkem Cocana a insekticidem, nejlépe v kombina­ci s podporou přirozených nepřátel (zde parazitace vosičkou A. mali)

Lar­va zlatoočky

Vlnatka láká i další predátory na snímku vajíčka slunéček a vajíčko zlatoočky

Podkopníček spirálový: dospělec

Podkopníček spirálový: miny na listech

Podkopníček spirálový: migrující housenka

Podkopníček spirálový: zápředky na lis­tu (v blízkosti zápředků se nachází larva zlatoočky - potenciální predátor hou­senek)

Aplikace rodenticidů

Po sklizni lze zasáhnout proti vlnovníku hrušňovému

Příspěvek byl zpracován s podporou projektu NAZV QK1910296 “Efektivita nových postupů regulace škodlivých činitelů v ovocnářství“.