Ochrana ovoce v integrované produkci v září a říjnu

01. 10. 2021 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 1042x

S koncem letních prázdnin a s nástupem podzimních měsíců se pomalu dostáváme k uzavírání celé vegetační sezony. Většinu peckovin je již sklizena a plně probíhá sklizeň ranějších a středně pozdních odrůd jablek, jako jsou třeba Gala, Šampion. Rubín, Rubinola a další. Pro vybarvování a zrání plodů je ideální počasí s nižšími nočními teplotami, ranními mlhami s rosou a s teplejšími slunečnými dny.

Snad největší nepříjemností pro sadaře jsou v tomto období vytrvalé deště, které nejen komplikují pohyb techniky i personálu, ale přispívají i k riziku rozvoje skládkových patogenů. S tím souvisí i opatření v ochraně, kde se především zaměřujeme na aplikace fungicidů.

V úvahu také přicházejí ošetření proti vlnatce krvavé a obaleči zimolezovému; u vlnatky jde především o smytí voskových povlaků znepříjemňujících sklizeň.

U všech chemických přípravků musíme počítat s tím, že použité látky v této době spolehlivě zanechají detekovatelná množství reziduí a tento fakt je třeba brát úvahu v celém předchozím postřikovém plánu. Bez ošetření proti skládkovým patogenům těsně před sklizní se bohužel neobejdeme, takže u jiných aplikací volíme nechemické způsoby ochrany anebo s dostatečným odstupem od sklizně použijeme rychleji degradující přípravky.

Ochrana proti patogenům

Ve výsadbách jabloní s příznaky výskytu strupovitosti jabloně je nutné se u citlivých odrůd zaměřit na prevenci rozvoje skládkové formy této choroby. To znamená, že podle průběhu počasí pokračujeme ve fungicidní ochraně - nejdéle do termínů ochranných lhůt. V letošním roce, jenž byl pro rozvoj patogenu mimořádně příznivý a choroba byla přítomna téměř ve všech sadech, jde o mimořádně důležité téma.

Tzv. skládková strupovitost spadá z hlediska ochrany do spektra dalších skládkových patogenů, z nichž můžeme zmínit rody Neofabrea spp., Alternaria spp., Monilinia spp., Penicillium spp., Fusarium spp. aj. Proti těmto organizmům jsou registrovány fungicidy, v nichž se objevují účinné látky boscalid, captan, fluodioxonyl, fluopyram, pyrimethanil a tebuconazole; některé v kombinacích. Zásadní informací při jejich volbě je délka ochranné lhůty, jež se většinou pohybuje mezi 7 až 14 dny. Fungicidy obsahující captan mají OL delší (28 dnů) a naopak velmi krátká OL je stanovena u přípravků na bázi fludioxonylu (3 dny). Všechny tyto látky se pochopitelně objevují v seznamu nalézaných reziduí a jsou zpravidla nepoužitelné v produkci na dětskou výživu. Z „nechemických“ alternativ donedávna existovala možnost jejich nahrazení přípravkem MycoSin, jehož výroba a distribuce byla ukončena a nyní je k dispozici pouze hydrogenuhličitan draselný doplněný předsklizňovými aplikacemi koloidní či polysulfidické síry. Podpůrný efekt v ochraně proti skládkovým patogenům má i technologie SmartFresh určená primárně k prodloužení čerstvosti plodů. Látka 1-ethylcyklopropen se aplikuje v relativně nízkých koncentracích v plynné podobě, takže její výskyt v plodech v podobě reziduí není pravděpodobný, a proto stojí za to tuto metodu využít v hermeticky uzavíratelných skladech (ÚLO).

Před sklizní se samozřejmě setkáváme s příznaky výskytu dalších patogenů, jako je moniliová hniloba plodů, rzivost hrušně, šedá a hnědá skvrnitost listů hrušně, bakteriální spála jabloňovitých, v peckovinách pak suchá skvrnitost listů peckovin, skvrnitost listů třešně a višně, kadeřavost broskvoně a další. Termíny zásahů proti většině uvedených organizmů již uplynuly, ale hodnocení vzniklých škod je vodítkem pro využití preventivních opatření a plánování rozsahu ochrany v příští sezoně.

Ochrana proti škůdcům

V ochraně proti živočišným škůdcům bývá v podzimním období aktuální hlavně obaleč zimolezový, který se tradičně projevuje tvorbou drobných povrchových požerků na plodech těsně před sklizní. Podle ochranné lhůty většiny povolených insekticidů (chlorantraniliprole, cyantraniliprole, indoxacarb, spinosad) lze těsněji před sklizní použít např. indoxacarb, cyantraniliprole a spinosad (OL = 7 dnů) nebo přípravek na bázi B. thuringiensis. Další omezení však mohou opět nastat u produkce s přísnějšími požadavky na limity reziduí (např. dětská výživa), kde je možné využít jen poslední jmenovaný přípravek. Housenky se často probouzejí k životu i v běžně chlazených skladech nebo těsně před naskladněním ovoce. Možnost zasáhnout již prakticky nemáme, takže je potřeba situaci řešit včas během vegetace.

Let druhé generace obaleče jablečného s koncem léta ustává a obdobně jako u strupovitosti je potřeba se spíše orientovat na plánování ochrany pro příští sezonu. Hodnocení výskytu červivosti je důležité hlavně u ploch s feromonovým matením, kde nemáme k dispozici informace z feromonových lapáků. Po sklizni lze při velkém tlaku obaleče využít i podzimní (nebo i časně jarní) aplikace entomopatogenních hlístic Steinernema feltiae za účelem redukce diapauzních housenek. Výhodou oproti všem insekticidům je, že v daný okamžik zasahujeme proti celé populaci obaleče. Metoda má však svá omezení - háďátka projevují aktivitu až při teplotách nad 10 °C a za vlhkého počasí, což s postupným ochlazováním ve druhé polovině podzimu komplikuje výběr optimálního termínu pro aplikaci. Účinnost zásahu se při optimální volbě termínu pohybuje mezi 50 a 60 %.

V souvislosti s omezováním širokospektrálních přípravků se v sadech začíná stále více šířit podkopníček spirálový považovaný v nedávné minulosti spíše za minoritního škůdce. Při velkém napadení však působí předčasný opad listů a následně oslabení stromů. Miny podkopníčka jsou na listech nepřehlédnutelné stejně jako bílé vřetenovité zápředky, v nichž se podkopníčci kuklí a přezimují. V silně napadených výsadbách můžeme na podzim pozorovat na listech, kmenech i ve vzduchu na pavučinkách migrující housenky, které vyhledávají útočiště k přečkání zimy a k dokončení vývoje. Přímá ochrana již není možná, ale lze si alespoň učinit představu o jejím rozsahu v příští sezoně. Práh škodlivosti pro ochranu v dalším roce činí nález více než 3 min na 1 list (pro první generaci v témže práh činí 0,5–1 min/list). Boj s podkopníčkem představuje velmi obtížný úkol, neboť osvědčené ovicidy skončily a k dispozici nejsou ani larvicidy s dostatečným systémovým účinkem.

V úvodu byla také zmíněna vlnatka krvavá, jež na sklonku sezony s oblibou obnovuje svou aktivitu a nekontrolovaně se šíří v sadech. Napadení touto nepříjemnou mšicí dosahuje kalamitních rozměrů hlavně za vlhčího počasí, u stromů s nadměrným vegetativním růstem a zahuštěnými korunami. Vlnatku jsou do značné míry schopni regulovat přirození nepřátelé, hlavně vosička Aphelinus mali, dále slunéčka, pestřenky, zlatoočky i další afidofágové, jejichž populace však mohou být oslabeny příliš častým používáním neselektivních látek (např. spinosadu).

Stejné opatření jako u vlnatky můžeme využít i při vysokém napadení dalšími druhy mšic, a také merou skvrnitou, puklicemi a červcem javorovým.

Na přelomu léta a podzimu mohou být za teplého počasí stále aktivní svilušky - před sklizní již žádný z akaricidů díky dlouhým ochranným lhůtám použít nemůžeme, ale při velkém napadení se nabízí možnost ošetření po sklizni - ovšem do té doby, než většina populace přejde do diapauzní formy. V ekologických sadech v zahraničí se také proti sviluškám doporučuje kombinace draselného mýdla a alkoholu, což by mohlo najít uplatnění v nízkoreziduálních systémech. U extrémního napadení přichází v úvahu i podzimní ošetření olejem. V souvislosti s problémy se sviluškami a také s plánováním nových výsadeb je dlouhodobě účinným opatřením využití dravého roztoče Typhlodromus pyri, jehož introdukce spadá do druhé poloviny podzimu a do předjaří.

Po sklizni je také vhodná příležitost k zásahu proti hálčivcům a vlnovníkům přípravky na bázi síry, z nichž se v zahraničí nejvíce využívá polysulfid vápenatý.

Před příchodem zimy je také třeba provést zásah proti hlodavcům aplikací návnad, a také zkontrolovat stav oplocení a dalších mechanických zábran, abychom zabránili škodám způsobených zvěří.

Strupovitost jabloně může ještě těsně před sklizní přejít z listů na plody

Pro­jev pozdní strupovitosti na odrůdě Golden Delicious

Kruhová hnědá hniloba (B. Hortová)

Rzivost hrušně

Závrtek obaleče jablečného a housenky v různých vývojových fázích: zimu přečkají pouze jedinci, kteří dosáhnou L5

Mladá housenka obaleče zimolezového a drobný požerek na odrůdě Golden Delicious

Medovice produkovaná vlnatkou je živnou půdou pro rozvoj černí

Častý výskyt požerků obaleče zimolezového na listech poukazuje na problém s předsklizňovým poškozením plodů

Spolehlivého výsledku můžeme u vlnatky krvavé dosáhnout ošetřením přípravkem Cocana a insekticidem, nejlépe v kombinaci s podporou přirozených nepřátel (zde parazitace vosičkou Aphelinus mali)

Silně napadený porost vlnatkou krvavou

Detail kolonie vlnatky s patrnou parazitací (A. mali)

Larva slunéčka pokoušející se proniknout voskovými povlaky vlnatky

Vajíčka slunéček a vajíčko zlatoočky

Podkopníček spirálový - dospělec

Podkopníček spirálový - miny na listech

Housenka podkopníčka spirálového uvnitř miny

Podkopníček spirálový - zápředky na listu (v blízkosti zápředků se nachází larva zlatoočky - potenciální predátor housenek)

Aplikace rodenticidů

Po sklizni lze zasáhnout proti eryophidním roztočům - příznaky poškození vlnovníkem hrušňovým (Epitrimerus pyri)